text
stringlengths
0
61.1k
Problém výzkumů je, že se v nich laboruje s neporovnatelnými věcmi.
Říká se například, že internet roste v řádu desítek procent, televize padá v řádu procent, ale vždycky je důležité, z jakého čísla se vychází.
Jestliže má internet jednotky procent sledovanosti a televize proti tomu desítky, pak pokles proti nárůstu se asi vyrovnává.
Bráníme se i tím, že by nové kanály měly představovat ne hrozbu, ale příležitost, a proto se snažíme k divákovi dostávat i prostřednictvím internetu.
Když se podaří udělat nějaký produkt, ke kterému mladou generaci dostanete, na internetu vám to vrátí nebo naskočí rovnou na televizi.
První dva příklady - Superstar nebo Xfaktor, nebo třetí velmi jasný, Comeback.
Je to nejstahovanější video z našeho internetu.
Co dělá televize, když ubývají diváci?
Zdražuje reklamu?
Ne, tam není přímá úměrnost.
Snažíme se spíš zabraňovat úbytku tím, že divákovi nabízíme další přidané hodnoty, jiné kanály - Nova Sport, Nova Cinema, do budoucna i reality show na MTV.
Když už i přesto divák odejde, snažíme se o kvalitní nabídku na internetu.
Vy asi nemáte moc času se na televizi dívat, že?
To bych neřekl.
Když se podíváte ke mně do kanceláře, běží jich naplno všech osm.
Sleduji je všechny najednou, vidím, jak proti sobě programují, jak na sebe poutají.
A doma se také občas dívám, ale řadu věcí nestíhám, takže je různě stahuji na DVD a pouštím si je, když mám čas.
Tak toho moc asi nenaspíte, ne?
Není to jednoduché, ale já už si zase řadu věcí prohlížím tak, že občas jedu rychloposuvem.
Uhájíte volnou sobotu a neděli?
To přesvědčení, že jsem nepostradatelný a nesmím mít nikdy vypnutý telefon, už dlouho nemám.
Domů se dostanu většinou tak kolem osmé, a to už beru hovory jen těm, o kterých si myslím, že jsou opravdu důležití.
Většinou mám telefon ztlumený, když jdu kolem půlnoci spát, vypínám ho úplně.
O víkendech se snažím relaxovat i kvůli sobě, nejsem už ve věku, kdy jsem byl schopen pracovat šestnáct hodin denně.
Ale občas se o víkendu práci věnovat musím: ples Novy, vyhlašování televizních cen...
Ale snažím se, abych měl minimálně dva víkendy v měsíci úplně volné a věnoval je rodině.
Kdybych si chtěla na své narozeniny objednat vaši kapelu Brumloboys, kolik by to stálo?
To se nedá koupit.
Počkejte, každý má přece svou cenu, alespoň se to ve vaší branži říká...
Ne, vážně to nejde, hrajeme jen pro kamarády.
A jaké to je, když vystupujete po kapelách typu Wanastowi Vjeci nebo MIG 21?
Jsou to výborní předskokani!
My si to užíváme, už jsme jich měli několik a všichni nám pomohli publikum zahřát, abychom mohli přijít my a úplně lidi dorazit.
Umíte si představit, že byste se živil jako muzikant?
Znám svoje schopnosti, muzikou se mohu jen bavit.
Dokážete definovat luxus?
To je pro mě stav, kdy si mohu dovolit dělat věci, na které nemám normálně čas. Věnovat se blízkým kolem sebe, to je první luxus, a druhý je doba, kdy se mohu věnovat i sám sobě.
A to se někdy děje?
Jistě, podívejte třeba na koncerty se skupinou Brumloboys.
Nebo teď budu tři dny s kamarády na horách - pánská jízda a vzpomínka na vysokou školu.
Petr Dvořák - kdo to je?
To je těžké.
Člověk nemá sám sebe hodnotit...
Ale když na tom trváte: optimista, člověk, který si myslí, že dlouhodobě se loajalita vyplácí a že některé věci, pokud je hodně chcete, prostě jednou přijdou.
Jen si musíte umět počkat.
Petr Dvořák (44)
je absolventem ČVUT a programu MBA na Chicagské univerzitě.
Na začátku 90. let zakládal agenturu B.I.G. V roce 1999 nastoupil do impéria PPF Petra Kellnera, kde dostal na starost Expandia banku, později přejmenovanou na eBanku.
O tři roky později skupina převzala televizi Nova, které Dvořák od roku 2003 šéfuje.
Na Nově zůstal i po roce 2005, kdy ji od PPF koupil staronový majitel, společnost CME.
Petr Dvořák má čtyři dcery, ve volném čase vystupuje se skupinou Brumloboys.
Můj svět
Oblíbené jídlo: sushi
Oblíbený sport: snowboard
Oblíbená hudba: Eric Clapton, Carlos Santana, Red Hot Chilli Peppers
Zamilované město: Praha, Barcelona, New York City
Můj film: Pulp Fiction
Na co hraji: elektrická kytara
20090226
Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové se podílel na interiérech šestnácti restaurací v Praze, mezi něž patří například Café Colonial, Le Patio, Meridien Spa, Nostresscafé, či zlatnictví Halada.
Navíc je autorem interiéru hotelů Chateau Mcely a Angel.
Pracoval také v Německu, Belgii, Řecku a ve Švýcarsku.
Správná aktovka - věčný problém:
Mám velké nároky na to, co musí moje aktovka ideálně splňovat: je perfektní tehdy, když se do ní vejde formát A3, na který nejraději kreslím, má dvě oddělení, místo na pera a tužku, venkovní, rychle přístupnou kapsu na metr, cigarety a telefon, je přes rameno... a nemusí ji mít každý.
V podstatě takovou stále hledám a momentálně nosím taško-batoh Muji.
Nejraději jsem měl tašku značky A.
Spalding & Bros., kterou jsem nosil tak dlouho, že je opravdu omšelá.
Tak mě napadá, že se k ní zase na chvíli vrátím.
Diář a zápisník v jednom:
Do diáře, který slouží i jako poznámkový blok, si všechno zapisuji: schůzky, telefonní čísla, kontakty, ukládám si do něj vizitky a mám v něm spousty skic a zaměření (pořád se něco měří).
Po roce náplň schovám jako svůj deník.
Elektronické plánovače nikdy!
Vzorníky - pro výběr té správné barvy:
Rád používám barvy od firmy Flamant, jsou opravdu skvělé.
Klienti na konci realizací často začnou šetřit právě na výmalbě, která je ale přece důležitá - jsou neustále obklopeni barvou stěn.
Ale musím říct, že se situace mění k lepšímu.
Tužky a propisky - moje vášeň:
Miluju tužky, pera, papíry, gumy, desky, bloky, penály, bločky a zápisníky, tuby barev, štětce, palety...
Pro radost mám u sebe nyní sadu tužek od firmy Carandache - naplnit pero inkoustem je fajn.
Kreslím i píšu klasicky tužkou a nebudu to měnit, i když svůj notebook mám taky rád.
Ale myslím, že lidé mají raději obrázek, který je jim stále bližší než počítačová vizualizace.
Údržba organismu - žvýkačky atd.:
Jsem silný kuřák, a tak se žvýkačka hodí.
Stejně jako prášky na žaludek, kapky do očí nebo jelení lůj na suché rty.
Metr - neustále při ruce:
V mé práci stále měříte a měříte...
Spotřeboval jsem a nechtěně ukradl už opravdu hodně metrů.
Počítadlo z letadla:
Jednou jsem si všiml, jak letuška přepočítává cestující, a ta věc, kterou k tomu používala, se mi zalíbila.
Je to jeden z takových zvláštních předmětů, které lidé vymýšlejí - jsem sběratel.
Počítadlo mi jako překvapení přivezl syn z Anglie a měl jsem z toho velkou radost.
Když si člověk v dopravní zácpě jen tak zmáčkne knoflík, uklidňuje to.
A navíc perfektně padne do ruky.
Mobil - volám i fotím:
Jsem určitě dobrý zákazník O2.
Zaparkoval jsem u telefonu Sony Ericsson, teď mám nový s foťákem 8.1 megapixelu, protože často a rád fotím.
Kombinace telefon/foťák je perfektní.
Na tapetě mobilu mám anděla strážného.