Datasets:
title
stringlengths 2
244
⌀ | question
stringlengths 5
3.52k
| answer
stringlengths 10
67.1k
| okres
stringclasses 54
values | library
stringclasses 74
values | category
stringclasses 28
values | used_sources
stringlengths 7
4.18k
⌀ | date
timestamp[ns] | url
stringlengths 41
279
| id
int64 0
16.3k
| language
stringclasses 3
values | question_diacritics_korektor
stringlengths 0
3.06k
| answer_diacritics_korektor
stringlengths 0
67.1k
| question_spell_korektor
stringlengths 0
3.05k
| answer_spell_korektor
stringlengths 0
66.8k
| diacritics_correct
bool 2
classes |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
e-knihy | Dobrý den, nemohu se prosím přihlásit přes zadané údaje, hlásí to chybně zadaný pin nebo čtenářské číslo, delší období jsem knihy nevypůjčovala, chci teď v době koronaviru zkusit e-lerning. Děkuji za odpověď. | Vážená paní, moc mě to mrzí, ale v databázi čtenářů Vás již nemáme. Podle Nařízení na ochranu osobních údajů nemůžeme spravovat údaje čtenářů déle než šest měsíců od propadlé registrace. Potom musíme všechny Vaše údaje zarchivovat. Nabídnout Vám mohu založení nového čtenářského konta, toto lze však učinit až v okamžiku znovuotevření knihovny. Momentálně můžete zkusit e-knihy, které jdou stahovat zdarma, více informací získáte na tomto webu -https://protiviru.knihovny.cz/ Děkuji za pochopení a přeji pevné zdraví | Hradec Králové | Knihovna města Hradce Králové | Informace o knihovně | null | 2020-03-23T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/-3 | 0 | cs | Dobrý den, nemohu se prosím přihlásit přes zadané údaje, hlásí to chybně žádaný pin nebo čtenářské číslo, delší období jsem knihy nevypůjčovala, chci teď v době koronaviru zkusit e-lerning. Děkuji za odpověď. | Vážená paní, moc mě to mrzí, ale v databázi čtenářů Vás již nemáme. Podle Nařízení na ochranu osobních údajů nemůžeme spravovat údaje čtenářů déle než šest měsíců od propadlé registrace. Potom musíme všechny Vaše údaje zarchivovat. Nabídnout Vám mohu založení nového čtenářského konta, toto lze však učinit až v okamžiku znovuotevření knihovny. Momentálně můžete zkusit e-knihy, které jdou stahovat zdarma, více informací získáte na tomto webu -https://protiviru.knihovny.cz/ Děkuji za pochopení a přeji pevné zdraví | Dobrý den, nemohu se prosím přihlásit přes zadané údaje, hlásí to chybně zadaný pin nebo čtenářské číslo, delší období jsem knihy nevypůjčovala, chci teď v době koronaviru zkusit e-learning. Děkuji za odpověď. | Vážená paní, moc mě to mrzí, ale v databázi čtenářů vás již nemáme. Podle nařízení na ochranu osobních údajů nemůžeme spravovat údaje čtenářů déle než šest měsíců od propadlé registrace. Potom musíme všechny vaše údaje archivovat. Nabídnout vám mohu založení nového čtenářského konta, toto lze však učinit až v okamžiku znovuotevření knihovny. Momentálně můžete zkusit e-knihy, které jdou stahovat zdarma, více informací získáte na tomto webu -http://protivětru.knihovny.cz/ děkuji za pochopení a přeji pevné zdraví | true |
1. 12. 1979 | Dobrý den,ráda bych věděla jaký byl den 1. 12. 1979? | Dobrý den,1. 12. 1979 byla sobota. Ověřeno z několika webových zdrojů:http://kalender-365.de/kalendar-cz.php?yy=1979 http://www.kalendar.sk/meninovy/mesiac/1979-12/ http://kalendar.pohotove.cz/1979/ | null | Městská knihovna Ústí nad Orlicí | vse | null | 2012-08-20T10:10:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-12.1979 | 1 | cs | Dobrý den,ráda bych věděla jaký byl den 1. 12. 1979? | Dobrý den,1. 12. 1979 byla sobota. Ověřeno z několika webových zdrojů:http://kalender-365.de/kalendář-cz.php?yy=1979 http://www.kalendář.sk/meninovy/mesiac/1979-12/ http://kalendář.pohotově.cz/1979/ | Dobrý den,ráda bych věděla jaký byl den 1. 12. 1979? | Dobrý den,1. 12. 1979 byla sobota. Ověřeno z několika webových zdrojů:http://kalendář-365.de/Kalenda-cz.ph?y=1979 http://www.Kalenda.sk/Leninovy/music/1979-12/ http://Kalenda.pohotově.cz/1979/ | true |
1. a poslední vydání | Dobrý den,potřebovala bych vědět, kdy bylo první vydání Říšské stráže. V knihovně je tato tiskovina dostupná od ledna 1928, avšak vydávána byla již od roku 1927. Bylo tedy její první vydání v lednu 1927?Zároveň bych potřebovala vědět, kdy bylo poslední vydání Stráže říše. V knihovně je tiskovina od května 1929 do října 1932. V listopadu a prosinci 1932 již tedy nevycházela?Poslední dotaz je ohledně Fašistických listů. Ty jsou uvedeny na portálu knihovny, že vycházely do roku 1936, přístupné jsou však jen do prosince 1935. Do kdy tedy přesně Fašistické listy vycházely?Mockrát děkuji, moc mi toto pomůže. | Dobrý den,první číslo Říšské stráže 18. 1. 1927, číslo 1 a ročník první.Stráž říše končí 21. 10. 1932, číslo 39 a ročník šestý.Bohužel, Fašistické listy ročník 1936 jsme nenašli. V katalogu jsou skutečně ukončeny rokem 1935. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2020-03-16T08:00:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-a-posledni-vydani | 2 | cs | Dobrý den,potřebovala bych vědět, kdy bylo první vydání Říšské stráže. V knihovně je tato tiskovina dostupná od ledna 1928, avšak vydávána byla již od roku 1927. Bylo tedy její první vydání v lednu 1927?Zároveň bych potřebovala vědět, kdy bylo poslední vydání Stráže říše. V knihovně je tiskovina od května 1929 do října 1932. V listopadu a prosinci 1932 již tedy nevycházela?Poslední dotaz je ohledně Fašistických listů. Ty jsou uvedeny na portálu knihovny, že vycházely do roku 1936, přístupné jsou však jen do prosince 1935. Do kdy tedy přesně Fašistické listy vycházely?Mockrát děkuji, moc mi toto pomůže. | Dobrý den,první číslo Říšské stráže 18. 1. 1927, číslo 1 a ročník první.Stráž říše končí 21. 10. 1932, číslo 39 a ročník šestý.Bohužel, Fašistické listy ročník 1936 jsme nenašli. V katalogu jsou skutečně ukončeny rokem 1935. | Dobrý den,potřebovala bych vědět, kdy bylo první vydání říšské stráže. V knihovně je tato tiskovina dostupná od ledna 1928, avšak vydávána byla již od roku 1927. Bylo tedy její první vydání v lednu 1927?Zároveň bych potřebovala vědět, kdy bylo poslední vydání stráže říše. V knihovně je tiskovina od května 1929 do října 1932. V listopadu a prosince 1932 již tedy nevycházela?Poslední dotaz je ohledně fašistických listů. Ty jsou uvedeny na portálu knihovny, že vycházely do roku 1936, přístupné jsou však jen do prosince 1935. Do kdy tedy přesně fašistické listy vycházely?Mockrát děkuji, moc mi toto pomůže. | Dobrý den,první číslo říšské stráže 18. 1. 1927, číslo 1 a ročník první.Stráž říše končí 21. 10. 1932, číslo 39 a ročník šestý.Bohužel, fašistické listy ročník 1936 jsme nenašli. V katalogu jsou skutečně ukončeny rokem 1935. | true |
1. cesky preklad Cervantesova dona Qiujota | Zajima me, za jakeho duvodu se kun dona Quijota objevuje v ceskych prekladech a nasledkem toho i v ceskem povedomi (a v bas. motivech) jako KOBYLA Rosinanta, kdyz v originale je to hrebec Rocinante. DQ ho v knize pojmenovana vcetne vyslevetleni motivace tohoto pojmenovani a krome toho je v knize scena, kdy Rocinante potka jinou kobylu - toto setkani je v Cj dost komicke. Chtel bych proto nalezt prvni preklady romanu o DQ to CJ, priapdne jeho casti, pripadne preklady do NJ, ktere se objevovaly na uzemi Cech v 19. stol (nebo i drive? - tezko). Pokud je prvnim prekladem vydani Josefa Pečírky z roku 1864 (gen. kat. I, Cer 431), jak se tam Rocinante objevuje? A Pichluv preklad u Kobra 1866,1868? Pripadne pokud nekdo tento \"problem\" vyresil - kdo a kde? Velice dekuji za odpoved a doufam ze neni prilis narocna... | Jmeno kone je ve dvou prvnich ceskych vydanich (1864, 1866) uvedeno v nasledujici forme: Blaznivy rytir : Kratochvilne cteni pro lid. Dil 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; Dle spanelskeho romanu Don Quixote de la Mancha vzdelal a vydal Josef Pecirka. -- Praha : J. Pecirka, 1864. -- 244 s., obr. pril. : il. ; 8° ----s. 5 ... dal herce te jmeno Rozinante ...s. 7 ... vsedl na Rozinanta a vyjel zadnimi vraty ...s. 8 ... vsedl na svuj znamenity kun Rozinanta a dal se cestou po sirem poli s. 9 ... Nekolik kroku od hospody pritahl uzdu Rozinantovu, doufaje ... Don Quijote de la Mancha. Dil 1 / Ze span. M. Cervantesa de Saavedra. -- Praha : I.L. Kober, 1866. -- 8, 384 s. : il. ; 8°----... nazval jej Rocinantem ... Z dalsich ceskych vydani "Dona Quijota" jsme vybrali nasledujici preklady. Pokud byste chtel vedet, jak je v uvedenych prekladech prelozeno setkani Rocinanta/Rosinanty s dalsim konem, napiste nam prosim cislo (nazev) kapitoly. Don Quijote de la Mancha / dla Miguela Cervanta de Saavedraaa ; pro ceskou mladez zpracoval J.V.K.. -- Telc : Emil Solc, 1897. -- 172 s. : il. ; 24 cm -----s. 2 ... Na to sel ke svemu koni ... Konecne rozhodl se dati mu zvucne a krasne jmeno Rocinante s. 12 ... Na to pobodnul Rocinanta a brzy zmizel ... Don Quixote z la Manchy / Naps. Miguel Cervantes de Saavedra ; Pro mladez volne upr. L Grossmannova-Brodska. -- Praha : A. Hynek, [1902]. -- 77 s. :barev. obr. pril. ; 8° ----s. 5 ... Nyni prisel na radu mimochodnik, ktery pres to, ze byl pouha kost a kuze, maje na sobe vice jizev nezli zini v ocasu, platil u sveho pana za bujneho, ohniveho ore. Ctyri dni lamal si don Quixote hlavu, jak kone zvucne i slavne nazvati, nacez mu udelil jmeno : "Rozinanta".s. 8 ... Take Rozinanta byla vsecka vysilena, a rytir odporucoval zvlastni peci sveho nevyrovnaneho kone. Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha. I / Miguel de Cervantes Saavedra ; Ze spanelstiny prel. Eduard Drobilek ; Il. Jos. Koci. -- Vinohrady : A.Ipser, 1914. -- 304 s. : 9 bar. obr. pril. ; lex. 8°. -- (Ipserova il.knihovna ; I)----s. 9 ... Potom se sel podivat na svoji kobylu, a ac mela vice mozuolu nez real drobnych a vice chyb nez kun Goneluv .... dal mu konecne jmeno Rocinante, jmeno, ktere zdalo se mu vznesenym ...s. 9 ... Kdyz tedy zbroj byla cista, z prilbice udelana helmice s hledim, dano jmeno jeho kobyle a kdy se sam pokrtil ... Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha = El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha : Rytirsky roman. Dil 1.-2. / Cervantes Saavedra Miguel ; Prelozila Marie L. Kühnlová. -- 3. vyd. -- Praha : I.L. Kober, 1928. -- 392 s., obr.pril.: Ilustr. ; 22 cm-----s. 4 ... Kdyz si byl mnoho jmen vymyslil, zamitl, zanechal, pridal, pretvoril a znovu vytvoril ve sve pameti a fatasii, prisel konecne na to, pojmenovati ho Rocinante, nazev to podle jeho zdani vzneseny, zvucny a vyznacujici, cim byl, dokud byl "herkou-drive" (Rocin-ante) nez byl tim, cim je nyni, nejprednejsim ze vsech koni na svete.s. 6 ... vyhoupl se na Rocinantu ...s. 7 ... nezapomen na meho hodneho Rocinanta, vecneho meho druha ... Rytir smutne postavy : (Don Quichote de la Mancha / Podle stejnojmenneho romanu slavneho spanelskeho spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry volne upravil pro obecne a mestanske skoly J.V. Flos) ; Obrazky kreslil Fr. Emler.-- V Praze: Statni nakladatelstvi, 1937. -- 47 - [I] s. ; 8°----s.6 ... Potom se sel podivat na svoji kobylku. Ta vsak mela chudak na nohou plno bolavych mozolu. To rytiri nevadilo. Nazval ji "Rosinant" (t.j. prvni ze vsech koni).s.6 ... Usedl na svoji klisnu Rosinantu, vzal stit, kopi - a vyjel! Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha / Miguel de Cervantes Saavedra ; ze span. orig. El ingenioso hidalgo don Quijote de la Mancha prel. Zdenek Smid ; predml. "Miguel de Cervantes Saavedra, renesancni clovek a umelec" a pozn.napsal Oldrich Belic. -- 1. vyd. v SNKLHU. -- Praha : SNKLHU, 1955 (Prace 01). -- 1252, [2] s. ; 8°. -- (Cervantes Saavedra, Miguel de: Spisy ; Sv.1) (Knihovna klasiku)-----s. 146 ... Potom se sel podivat na sveho konika .... nazval jej nakonec Rocinantem ....s. 160 ... S timto umyslem zamiril s Rocinantem k rodne vsi, a Rocinante, jako uz by citil znamou staj, rozcvalal se s takovou chuti, ze to vypadalo, jako by se nad zemi zrovna vznasel. Pribehy Dona Quijota / podle dila Cervantesova vypravuje Jaromír John ; Helena Smahelova: O Cervantesovi a jeho Donu Quijotovi, doslov ; il.František Tichý. -- 9. vyd., v Cs. spis. 3. vyd.. -- Praha : Ceskoslovensky spisovatel, 1978 (ST2). -- 366, [1] s. : [6] barev. obr. pril. ; 8°. -- (Zlaty klicek)----s. 22 ... I sel si prohlednouti sveho konika, ktery byl privazan ve staji za lyceny provaz u vecne prazdneho zlabu ....Az konecne nasel oznaceni, jez ho uspokojovalo: Rocinante! ... Budeme o tom Rocinantu casto cisti.s. 25 ... vyhoupl se ve vsi zbroji na sveho Rocinanta .... Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha. Dil 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; Ze span. prel. Zdenek Smid ; Il. Josef Liesler. -- 3. vyd. v tomto prekladu, ve Svobode 1., upravene vyd.. -- Praha : Svoboda, 1982 (Rude pravo). -- 530 s.: obr. ; 23 cm----s. 29 ... nazval jej nakonec Rocinantem .... Ve vybranych stredoskolskych ucebnicich se jmeno vyskytuje v obou tvarech: PROKOP, Vladimir. Dejiny literatury od staroveku do pocatku 19. stoleti aneb Od Mezopotamie po nase narodni obrozeni (pro vyuku v 1. rocniku strednich skol). Sokolov : O.K. - Soft, 2001. 80 s.---s. 45 ... Vyzbroji se starym kopim a stitem a na vyhublem a seslem koni se vznesenym jmenem Rocinanta se vyda do sveta za dobrodruzstvim. SOUKAL, Josef. Literatura pro 1.rocnik gymnazii. Praha : SPN, 2001. 327 s.ISBN 80-7235-154-0.---s. 225 ... Quijano si zvoli nove, rytirske jmeno, stejne tak prejmenuje (na Dulcineu [dulsineu]) prostou venkovanku, v niz vidi vysnenou damu sveho srdce, i vychrtleho konika (na Rosinanta) a v chatrne zbroji vyrazi do sveta. MILICKA, Karel. Basnici velkych pribehu. Svetova literatura 1. Praha :Baronet, 2002. 312 s. ISBN 80-7214-467-7.s. 264 ... Vyzbroji se starym harampadim, vetcheho kone pojmenuje vznesene Rozinanta a obycejnemu venkovskemu devceti, ktere si vyvoli jako pani sveho srdce, da jemno Dulcinea. Rozbor dila Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha naleznete napr. v praciO.Belice:BELIC, Oldrich. Cervantesuv Don Quijote. Praha : Orbis, 1955. 75 s. Prvni nemecky preklad "Dona Quijota" vysel v roce 1621. Podle informace dr.Maska z Oddeleni zameckych knihoven Narodniho muzea se nejstarsi nemecka vydani nachazeji ve fondech zameckych knihoven napr. z let 1681 (Horakov), 1682 (Straznice) a 1683 (Bludov). Samozrejme je mozne, ze tyto knihy byly do zameckych knihoven ziskany i pozdeji nez v 17. stoleti. V Cechach byl nemecky preklad pravdepodobne vydan v roce 1798, jak ve svem emailu uvadite. Prehled nemeckych vydani knihy ve fondu NK CR naleznete v naskenovanem generalnim katalogu I - skrinBut - Clar / zasuvka Cer-Chad / zaznamy 477-497. Naskenovane katalogy dalsich knihoven naleznete na strancehttp://nris.nkp.cz/. Pokud Vas zajima rozsireni nemeckych prekladu na uzemi Cech, doporucili bychom Vam kontaktovat dr.Kasparovou ([email protected]), ktera v roce 1997 pripravovala vystavu "Cervantes a cesky ctenar". Dr. Kasparova se venuje problematice starych tisku, nicmene se domnivame, ze by Vam i presto mohla poradit i pokud jde o rozsireni pozdejsich prekladu. KASPAROVA, Jaroslava. Cervantes a cesky ctenar : Miguel de Cervantes Saavedra. Praha : Narodni knihovna CR, 1997. 39 s. V katalogu vystavy "Cervantes a cesky ctenar" dr.Kasparova uvadi:s. 11, kapitola Cervantes a cesky ctenar 17. a 18. stoleti "V ceskych zemich byly pribehy Dona Quijota cteny v 17. a 18. stoleti jak v e spanelskem originale, tak i v dalsich jazykovych verzich - nejcasteji ve francouzstine, ale take v italstine a nemcine. Jak vyplyva z exemplaru dochovanych v nasich knihovnach a take z archivnich materialu, byl roman znam a cten hned v roce sveho vydani a ziskal si znacnou ctenarskou oblibu." | null | Národní knihovna ČR | Jazyk, lingvistika a literatura | null | 2008-01-24T12:42:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-cesky-preklad-cervantesova-dona-qiujota | 3 | cs | Zajímá mě, za jakého důvodu se kůň dona Quijota objevuje v českých překladech a následkem toho i v českém povědomí (a v bas. motivech) jako KOBYLA Rosinanta, když v originále je to hřebec Rocinante. DQ ho v knize pojmenována včetně vyslevetleni motivace tohoto pojmenování a kromě toho je v knize scéna, kdy Rocinante potká jinou kobylu - toto setkání je v Čj dost komické. Chtěl bych proto nalézt první překlady románu o DQ to ČJ, priapdne jeho části, případné překlady do NJ, které se objevovaly na území Čech v 19. stol (nebo i dříve? - těžko). Pokud je prvním překladem vydání Josefa Pečírky z roku 1864 (gen. kat. I, Čer 431), jak se tam Rocinante objevuje? A Pichlův překlad u Kobra 1866,1868? Případně pokud někdo tento \"problém\" vyřešil - kdo a kde? Velice děkuji za odpověď a doufám že není příliš náročná... | Jméno koně je ve dvou prvních českých vydáních (1864, 1866) uvedeno v následující formě: Bláznivý rytíř : Kratochvilné čtení pro lid. Díl 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; Dle španělského románu Don Quixote de la Mancha vzdělal a vydal Josef Pečírka. -- Praha : J. Pečírka, 1864. -- 244 s., obr. příl. : il. ; 8° ----s. 5 ... dal herce té jméno Rozinante ...s. 7 ... vsedl na Rozinanta a vyjel zadními vraty ...s. 8 ... vsedl na svůj znamenitý kůň Rozinanta a dal se cestou po širém poli s. 9 ... Několik kroků od hospody přitáhl uzdu Rozinantovu, doufaje ... Don Quijote de la Mancha. Díl 1 / Ze span. M. Cervantesa de Saavedra. -- Praha : I.L. Kober, 1866. -- 8, 384 s. : il. ; 8°----... nazval jej Rocinantem ... Z dalších českých vydání "Dona Quijota" jsme vybrali následující překlady. Pokud byste chtěl vědět, jak je v uvedených překladech přeloženo setkání Rocinanta/Rosinanty s dalším koněm, napište nám prosím číslo (název) kapitoly. Don Quijote de la Mancha / dla Miguela Cervanta de Saavedraaa ; pro českou mládež zpracoval J.V.K.. -- Telč : Emil Šolc, 1897. -- 172 s. : il. ; 24 cm -----s. 2 ... Na to šel ke svému koni ... Konečně rozhodl se dáti mu zvučné a krásné jméno Rocinante s. 12 ... Na to pobodnul Rocinanta a brzy zmizel ... Don Quixote z la Manchy / Naps. Miguel Cervantes de Saavedra ; Pro mládež volně upr. L Grossmannova-Brodská. -- Praha : A. Hynek, [1902]. -- 77 s. :barev. obr. příl. ; 8° ----s. 5 ... Nyní přišel na řadu mimochodnik, který přes to, že byl pouhá kost a kůže, maje na sobě více jizev nežli žíní v ocasu, platil u svého pána za bujného, ohnivého oře. Čtyři dni lámal si don Quixote hlavu, jak koně zvučné i slavné nazvati, načež mu udělil jméno : "Rozinanta".s. 8 ... Také Rozinanta byla všecka vysílená, a rytíř odporucoval zvláštní péči svého nevyrovnaného koně. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. I / Miguel de Cervantes Saavedra ; Ze španělštiny přel. Eduard Drobílek ; Il. Jos. Kočí. -- Vinohrady : A.Ipser, 1914. -- 304 s. : 9 bar. obr. příl. ; lex. 8°. -- (Ipserova il.knihovna ; I)----s. 9 ... Potom se šel podívat na svoji kobylu, a ač měla více mozuolu než real drobných a více chyb než kůň Goneluv .... dal mu konečné jméno Rocinante, jméno, které zdálo se mu vznešeným ...s. 9 ... Když tedy zbroj byla čistá, z přilbice udělaná helmice s hledím, dáno jméno jeho kobyle a kdy se sám pokřtil ... Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha = El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha : Rytířský román. Díl 1.-2. / Cervantes Saavedra Miguel ; Přeložila Marie L. Kühnlová. -- 3. vyd. -- Praha : I.L. Kober, 1928. -- 392 s., obr.příl.: Ilustr. ; 22 cm-----s. 4 ... Když si byl mnoho jmen vymyslil, zamítl, zanechal, přidal, přetvořil a znovu vytvořil ve své paměti a fatasii, přišel konečně na to, pojmenovati ho Rocinante, název to podle jeho zdání vznešený, zvučný a vyznačující, čím byl, dokud byl "herkou-dříve" (Rocin-ante) než byl tím, čím je nyní, nejprednejsim ze všech koní na světě.s. 6 ... vyhoupl se na Rocinantu ...s. 7 ... nezapomeň na mého hodného Rocinanta, věčného mého druha ... Rytíř smutné postavy : (Don Quichote de la Mancha / Podle stejnojmenného románu slavného španělského spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry volně upravil pro obecné a měšťanské školy J.V. Flos) ; Obrázky kreslil Fr. Emler.-- V Praze: Státní nakladatelství, 1937. -- 47 - [Í] s. ; 8°----s.6 ... Potom se šel podívat na svoji kobylku. Ta však měla chudák na nohou plno bolavých mozolů. To rytíři nevadilo. Nazval ji "Rosinant" (t.j. první ze všech koní).s.6 ... Usedl na svoji klisnu Rosinantu, vzal štít, kopí - a vyjel! Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha / Miguel de Cervantes Saavedra ; ze span. orig. El ingenioso hidalgo don Quijote de la Mancha přel. Zdeněk Šmíd ; predml. "Miguel de Cervantes Saavedra, renesanční člověk a umělec" a pozn.napsal Oldřich Bělic. -- 1. vyd. v SNKLHU. -- Praha : SNKLHU, 1955 (Práce 01). -- 1252, [2] s. ; 8°. -- (Cervantes Saavedra, Miguel de: Spisy ; Sv.1) (Knihovna klasiků)-----s. 146 ... Potom se šel podívat na svého koníka .... nazval jej nakonec Rocinantem ....s. 160 ... S tímto úmyslem zamířil s Rocinantem k rodné vsi, a Rocinante, jako už by cítil známou stáj, rozcvalal se s takovou chutí, že to vypadalo, jako by se nad zemí zrovna vznášel. Příběhy Dona Quijota / podle díla Cervantesova vypravuje Jaromír John ; Helena Šmahelová: O Cervantesovi a jeho Donu Quijotovi, doslov ; il.František Tichý. -- 9. vyd., v Čs. spíš. 3. vyd.. -- Praha : Československý spisovatel, 1978 (ST2). -- 366, [1] s. : [6] barev. obr. příl. ; 8°. -- (Zlatý klíček)----s. 22 ... I šel si prohlédnouti svého koníka, který byl přivázán ve stáji za lýčený provaz u věčně prázdného žlabu ....Až konečně našel označení, jež ho uspokojovalo: Rocinante! ... Budeme o tom Rocinantu často čistí.s. 25 ... vyhoupl se ve vší zbroji na svého Rocinanta .... Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Díl 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; Ze span. přel. Zdeněk Šmíd ; Il. Josef Liesler. -- 3. vyd. v tomto překladu, ve Svobodě 1., upravené vyd.. -- Praha : Svoboda, 1982 (Rudé právo). -- 530 s.: obr. ; 23 cm----s. 29 ... nazval jej nakonec Rocinantem .... Ve vybraných středoškolských učebnicích se jméno vyskytuje v obou tvarech: PROKOP, Vladimír. Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století aneb Od Mezopotámie po naše národní obrození (pro výuku v 1. ročníku středních škol). Sokolov : O.K. - Soft, 2001. 80 s.---s. 45 ... Vyzbrojí se starým kopím a štítem a na vyhublém a sešlém koni se vznešeným jménem Rocinanta se vydá do světa za dobrodružstvím. SOUKAL, Josef. Literatura pro 1.ročník gymnázií. Praha : SPN, 2001. 327 s.ISBN 80-7235-154-0.---s. 225 ... Quijano si zvolí nové, rytířské jméno, stejně tak přejmenuje (na Dulcineu [dulsineu]) prostou venkovanku, v níž vidí vysněnou dámu svého srdce, i vychrtlého koníka (na Rosinanta) a v chatrné zbroji vyráží do světa. MILICKA, Karel. Básníci velkých příběhů. Světová literatura 1. Praha :Baronet, 2002. 312 s. ISBN 80-7214-467-7.s. 264 ... Vyzbrojí se starým harampádím, vetchého koně pojmenuje vznešeně Rozinanta a obyčejnému venkovskému děvčeti, které si vyvolí jako paní svého srdce, dá jemno Dulcinea. Rozbor díla Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha naleznete např. v praciO.Bělice:BĚLIC, Oldřich. Cervantesův Don Quijote. Praha : Orbis, 1955. 75 s. První německý překlad "Dona Quijota" vyšel v roce 1621. Podle informace dr.Maska z Oddělení zámeckých knihoven Národního muzea se nejstarší německá vydání nacházejí ve fondech zámeckých knihoven např. z let 1681 (Horákov), 1682 (Strážnice) a 1683 (Bludov). Samozřejmě je možné, že tyto knihy byly do zámeckých knihoven získány i později než v 17. století. V Čechách byl německý překlad pravděpodobně vydán v roce 1798, jak ve svém emailu uvádíte. Přehled německých vydání knihy ve fondu NK ČR naleznete v naskenovaném generálním katalogu I - skrinBut - Clar / zásuvka Čer-Chad / záznamy 477-497. Naskenované katalogy dalších knihoven naleznete na strancehttp://nris.nkp.cz/. Pokud Vás zajímá rozšíření německých překladů na území Čech, doporučili bychom Vám kontaktovat dr.Kašparovou ([email protected]), která v roce 1997 připravovala výstavu "Cervantes a český čtenář". Dr. Kašparová se věnuje problematice starých tisků, nicméně se domníváme, že by Vám i přesto mohla poradit i pokud jde o rozšíření pozdějších překladů. KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Cervantes a český čtenář : Miguel de Cervantes Saavedra. Praha : Národní knihovna ČR, 1997. 39 s. V katalogu výstavy "Cervantes a český čtenář" dr.Kašparová uvádí:s. 11, kapitola Cervantes a český čtenář 17. a 18. století "V českých zemích byly příběhy Dona Quijota čteny v 17. a 18. století jak v e španělském originále, tak i v dalších jazykových verzích - nejčastěji ve francouzštině, ale také v italštině a němčině. Jak vyplývá z exemplářů dochovaných v našich knihovnách a také z archivních materiálů, byl roman znám a čten hned v roce svého vydání a získal si značnou čtenářskou oblibu." | Zajímá mě, za jakého duvodu se kun dona Quijota objevuje v ceských překladech a následkem toho i v celkem povědomí (a v bas. motivech) jako KOBYLA Rosinama, když v originále je to hřebec Rocinante. D ho v knize pojmenována vmetne vyslevetleni motivace tohoto pojmenováni a kromě toho je v knize scéna, kdy Rocinante potká jinou kobylu - toto setkáni je v j dost komické. Chtěl bych proto nalézt první překlady románu o D to CJ, pripadne jeho casto, pripadne překlady do NJ, které se objevovaly na zemi Čech v 19. stol (nebo i drive? - Fezko). Pokud je prvním překladem vydaní Josefa Pečírky z roku 1864 (gen. kat. I, er 431), jak se tam Rocinante objevuje? A Pichluv překlad u Kobra 1866,1868? Pripadne pokud někdo tento \"problém\" vyřešil - kdo a kde? Velice dekuji za odpoved a doufam ze neni prolis barona... | Jméno koně je ve dvou prvních ceských vydaných (1864, 1866) uvedeno v nasledujici formě: Bláznivý rytin : Kratochvilné ctěni pro lid. Díl 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; dle spanelskeho románu don Quijote de La Manche vzdělal a vydal Josef Pecička. -- Praha : J. Pecička, 1864. -- 244 s., obr. pri. : il. ; 8° ----s. 5 ... dal herce te jméno Rozinante ...s. 7 ... vsedl na Rozinama a vyjel zadními vraty ...s. 8 ... vsedl na svůj znamenitý kun Rozinama a dal se cestou po sirem poli s. 9 ... Nekolik kroku od hospody přitáhl uzdu Rozinantovu, doufaje ... Don Quijote de La Manche. Díl 1 / ze pan. M. Cervantes de Saavedra. -- Praha : I.L. Kober, 1866. -- 8, 384 s. : il. ; 8°----... nazval jej Rocinantem ... Z dalších ceských vydané "dona Quijota" jsme vybrali nasledujici překlady. Pokud byste chtel vedet, jak je v uvedených překladech preloženo setkáni Rocinanta/Rosinanty s dalsi koněm, napište nám prosím Wislo (název) kapitoly. Don Quijote de La Manche / dle Miguela Servanta de Saavedrama ; pro českou mladej zpracoval J.V.K.. -- Telč : Emil Šolc, 1897. -- 172 s. : il. ; 24 cm -----s. 2 ... Na to se ke svému koni ... Konečně rozhodl se daty mu zvučné a krase jméno Rocinante s. 12 ... Na to pobodnul Rocinanta a brzy zmizel ... Don Quijote z La Manche / Nas. Miguel Cervantes de Saavedra ; pro mladej volne pr. L Grossmannova-Brodský. -- Praha : A. Hynek, [1902]. -- 77 s. :barev. obr. pri. ; 8° ----s. 5 ... Nyní přisel na radu mimochodi, který přes to, že byl pouhá kost a kuse, maje na sobě více jizev nezli zni v ocasu, platil u svého pana za bujného, ohnivého Ore. Čtyři dni lámal si don Quijote hlavu, jak koně zvučné i slavné nazvati, najez mu udělil jméno : "Rozinama".s. 8 ... Také Rozinama byla všecka vysílena, a rytin odporoval vlastni peci svého nevyrovnaného koně. Důmyslný rytin don Quijote de La Manche. I / Miguel de Cervantes Saavedra ; ze spanelstiny perel. Eduard Drobílek ; l. Jos. Koci. -- Vinohrady : A.Iser, 1914. -- 304 s. : 9 bar. obr. pri. ; let. 8°. -- (Přerova il.knihovna ; I)----s. 9 ... Potom se šel podívat na svoji kobylu, a a měla více mozolu než real drobných a více chyb než kun Gomelu .... dal mu konečně jméno Rocinante, jméno, které zdálo se mu vznesením ...s. 9 ... Když tedy zbroj byla cesta, z přilbice udělaná helmice s hledím, dáno jméno jeho kobyle a kdy se sám pokřtil ... Důmyslný rytin don Quijote de La Manche = El ingenioso hidalgo don Quijote de La Manche : Rytířsky román. Díl 1.-2. / Cervantes Saavedra Miguel ; Přeložila Marie L. Kühnlová. -- 3. vyd. -- Praha : I.L. Kober, 1928. -- 392 s., obr.pri.: Lustr. ; 22 cm-----s. 4 ... Když si byl mnoho jmen vymyslil, zamítl, zanechal, přidal, přetvořil a znovu vytvořil ve své paměti a fantasii, přisel konečně na to, pojmenovat ho Rocinante, název to podle jeho zdaní vzneseny, zvučný a vyznacujici, jim byl, dokud byl "horkou-drive" (Robin-Ante) nez byl tím, jim je nyní, nejprednejsim ze všech koní na svete.s. 6 ... vyhoupl se na Rocinantu ...s. 7 ... nezapomene na mého hodného Rocinanta, věcného meho druha ... Rytin smutné postavy : (don Quijote de La Manche / podle stejnojmenného románu slavného spanelskeho spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry volně upravil pro obecné a mestanske skoly J.V. Flos) ; obrázky kreslil Fr. Emler.-- v Praze: Statní nakladatelství, 1937. -- 47 - [I] s. ; 8°----s.6 ... Potom se šel podívat na svoji kobylku. Ta však měla chudák na nohou plno bolavých mozolů. To rytíři nevadilo. Nazval ji "Rosina" (t.j. první ze všech koní).s.6 ... Usedl na svoji klisnu Rosinantu, vzal stát, kopí - a vyjel! Důmyslný rytin don Quijote de La Manche / Miguel de Cervantes Saavedra ; ze pan. orig. El ingenioso hidalgo don Quijote de La Manche přel. Zdenek Sid ; předal. "Miguel de Cervantes Saavedra, renesanci clovek a umělec" a pozn.napsal Oldřich Belica. -- 1. vyd. v SNKLHU. -- Praha : SNKLHU, 1955 (Práce 01). -- 1252, [2] s. ; 8°. -- (Cervantes Saavedra, Miguel de: Spisy ; sv.1) (knihovna klasiku)-----s. 146 ... Potom se šel podívat na svého koníka .... nazval jej nakonec Rocinantem ....s. 160 ... S tímto úmyslem zamířil s Rocinantem k rodné vsi, a Rocinante, jako uz by cítil známou stáj, rozvalil se s takovou chutí, ze to vypadalo, jako by se nad zemi zrovna vznášel. Proběhy dona Quijota / podle díla Cervantesova vypravuje Jaromír John ; Helena Mahenova: O Cervantesovi a jeho donu Quijotovi, doslov ; il.František tichý. -- 9. vyd., v C. spis. 3. vyd.. -- Praha : Československy spisovatel, 1978 (STK). -- 366, [1] s. : [6] barev. obr. pri. ; 8°. -- (zlatý klacek)----s. 22 ... I sel si prohlédnouti svého koníka, který byl privazan ve stáji za líceny provaz u vece prázdného žlabu ....A konečně našel označeni, jež ho uspokojovalo: Rocinante! ... Budeme o tom Rocinantu casto ciste.s. 25 ... vyhoupl se ve vsi zbroji na svého Rocinanta .... Důmyslný rytin don Quijote de La Manche. Díl 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; ze pan. pre. Zdenek Sid ; l. Josef Liesler. -- 3. vyd. v tomto překladu, ve svobodě 1., upravené vyd.. -- Praha : Svoboda, 1982 (rudé právo). -- 530 s.: obr. ; 23 cm----s. 29 ... nazval jej nakonec Rocinantem .... Ve vybraných stredoskolskych učebnicích se jméno vyskytuje v obou tvarech: PROKOP, Vladimir. Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století aneb od mezopotámie po nase narodnik obrození (pro výuku v 1. ročníku stredních skol). Sokolov : O.K. - Soft, 2001. 80 s.---s. 45 ... Vyzbrojí se starým kopím a státem a na vyhublém a heslem koní se vzneseným jménem Rocinanta se vydá do světa za dobrodružstvím. SOUKAL, Josef. Literatura pro 1.ročník gymnázii. Praha : SPN, 2001. 327 s.ISBN 80-7235-154-0.---s. 225 ... Rujano si zvolí nové, rytirske jmen, stejně tak přejmenuje (na Dulcinea [Dulcineu]) prostou venkovanku, v niž vidí vysněnou dámu svého srdce, i vychrtlého koníka (na Rosinama) a v chatrné zbroji vyrazí do světa. MILICA, Karel. Řasnici velkých průběhu. Svetové literatura 1. Praha :Baronet, 2002. 312 s. ISBN 80-7214-467-7.s. 264 ... Vyzbrojí se starým harampádím, vetchého koně pojmenuje vznesené Rozinama a obyčejnému venkovskému děvčeti, které si vyvolí jako paní svého srdce, a jedno Dulcinea. Rozbor díla Důmyslný rytin don Quijote de La Manche naleznete např. v praci.Velice:BELI, Oldřich. Cervantesův don Quijote. Praha : Orbis, 1955. 75 s. První nemecky překlad "dona Quijota" vyšel v roce 1621. Podle informace dr.Maska z odděleni zámeckých knihoven Národního muzea se nejstarší Nemecka vydáni nacházejí ve fondech zámeckých knihoven napr. z let 1681 (Horákov), 1682 (Strašnice) a 1683 (Bludov). Samozrejme je mozna, ze tyto knihy byly do zámeckých knihoven získány i později než v 17. století. V Cechach byl nemecky překlad pravděpodobně vydán v roce 1798, jak ve svém emailu uvadáte. Přehled nemeckých vydané knihy ve fondu NK ČR naleznete v naskenovaným generálnim katalogu I - skrinBut - Clara / zásuvka er-had / záznamy 477-497. Naskenované katalogy dalších knihoven naleznete na strancehttp://Iris.nku.cz/. Pokud vás zajímá rozsazeni nemeckých překladu na zemi Čech, doporučili bychom vám kontaktovat dr.Kašparovou ([email protected]), která v roce 1997 připravovala výstavu "Cervantes a cesky cena". Dr. Kasparova se věnuje problematice starých tisku, nicméně se domníváme, že by Vam i presto mohla poradit i pokud jde o rozsazeni pozdejsich překladu. KASPAROVA, Jaroslava. Cervantes a cesky cena : Miguel de Cervantes Saavedra. Praha : Nabodni knihovna ČR, 1997. 39 s. V katalogu výstavy "Cervantes a cesky tenor" dr.Kasparova uvadá:s. 11, kapitola Cervantes a cesky cena 17. a 18. století "v ceských zemích byly proběhy dona Quijota ceny v 17. a 18. století jak v e španělskem originále, tak i v dalších jazykových verzích - nejčastěji ve francouzštině, ale také v italštině a nemine. Jak vyplývá z exempla dochovaných v našich knihovnách a také z archivních materiálu, byl Roman znám a ten hned v roce sveho vydáni a získal si značnou nenarskou oblibu." | false |
1. května | Dobrý den, chtěla bych se zeptat na články, studie nebo publikace, které by se zabývaly slavením svátku "1.květen" v době první republiky (1918-1938) nebo které by se zabývaly jeho historií(vznikem) a dřívějším slavením.Našla jsem si zatím tyto dvě publikace:BĚLINA, J. První máj 1938: k jubilejním oslavám šedesáti let Českosl. sociálně demokratické strany dělnické. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1938, 15 s.FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, 423 s. ISBN 978-80-7325-233-5. | Dobrý den, V bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz,
jsme nalezli pouze jeden záznam týkající se svátku práce : [Č.záznamu: 000748406] Svátek práce : Příručka k oslavám 1. května / Karel Balák,
R[udolf] J[ordan] Vonka. -- Praha : Fr. Švejda, [1938]. -- 30, [I] s. ; 8° V
bázi SKC Národní knihovny jsme nalezli několik záznamů, např. : [Č.záznamu: 000627259] První máj 1938 : k jubilejním oslavám šedesáti let
Českosl. sociálně demokratické strany dělnické / [péčí redakční rady: J. Běliny
... [et al.]].. -- Praha : Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství,
[1938]. -- 15 s. : il. ; 30 cm, [Č.záznamu: 001046743] K prvnímu máji : dvě úvahy / Ant. Pavel. -- Vladivostok :
[s.n.], 1920. -- 23 s. [Č.záznamu: 004618206] Čtyřicet let májových manifestací / Jaroslav Motyčka. --
Praha : Mladé proudy, [1929?]. -- 30 s. [Č.záznamu: 000504365] První máj : jeho vznik, historie a význam / Antonín
Bouček. -- Praha : Svoboda, 1946. -- 169 s. Články naleznete na stejné adrese Národní knihovny,http://www.nkp.cz, ale v bázi ANL. Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek,
který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II.
internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků vChicagu dne 1.
května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém
ostrově v Praze. Poprvé se Svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května
1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých
událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh
francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce.
Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například
nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto
"marxisticko-anarchistického výmyslu") nebo třeba katolická církev,
která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi. Svátek práce se v průběhu své existence výrazně
proměňoval. Prvotní snaha dělnické třídy upozornit na svoje problémy se
transformovala v reprezentaci dělnictva, ale i samotné práce jako výsostné
hodnoty. První máje za první republiky proto kromě sociálních demokratů a
komunistů slavili i národní socialisté, dělníci Baťova Zlína, extremisté a
další skupiny. Během druhé světové války se u nás sice První máj slavil, ale
nikoliv masovými průvody. Výrazný obrat ve způsobu oslav pak přinesl vítězný
únor 1948. Podle sovětského vzoru se oslavy práce změnily v hold komunismu a
často nemilovaným vůdcům na tribunách. Dnešní podoba tohoto svátku je opět
ambivalentní, jako byla za první republiky. První máj tak vlastně znovu získal
svou tvář. Dějinám svátku práce byl věnován před časem pořad v
televizi na čt24,http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/174977-dejiny-svatku-prace/, Diskuze se zúčastnili pracovníci Ústavu pro soudobé
dějiny AV ČR, a proto Vám doporučujeme obrátit se na tuto instituci, resp.
knihovnu AV ČR,http://www.usd.cas.cz/ahttp://www.usd.cas.cz/cs/stranky/knihovna. | null | Národní knihovna ČR | Antropologie, etnografie | null | 2014-01-10T13:45:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-kvetna | 4 | cs | Dobrý den, chtěla bych se zeptat na články, studie nebo publikace, které by se zabývaly slavením svátku "1.květen" v době první republiky (1918-1938) nebo které by se zabývaly jeho historií(vznikem) a dřívějším slavením.Našla jsem si zatím tyto dvě publikace:BĚLINA, J. První máj 1938: k jubilejním oslavám šedesáti let Českosl. sociálně demokratické strany dělnické. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1938, 15 s.FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, 423 s. ISBN 978-80-7325-233-5. | Dobrý den, V bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz,
jsme nalezli pouze jeden záznam týkající se svátku práce : [Č.záznamů: 000748406] Svátek práce : Příručka k oslavám 1. května / Karel Balák,
R[udolf] J[ordan] Vonka. -- Praha : Fr. Švejda, [1938]. -- 30, [Í] s. ; 8° V
bázi SKC Národní knihovny jsme nalezli několik záznamů, např. : [Č.záznamů: 000627259] První máj 1938 : k jubilejním oslavám šedesáti let
Českosl. sociálně demokratické strany dělnické / [péčí redakční rady: J. Běliny
... [et al.]].. -- Praha : Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství,
[1938]. -- 15 s. : il. ; 30 cm, [Č.záznamů: 001046743] K prvnímu máji : dvě úvahy / Ant. Pavel. -- Vladivostok :
[s.n.], 1920. -- 23 s. [Č.záznamů: 004618206] Čtyřicet let májových manifestací / Jaroslav Motyčka. --
Praha : Mladé proudy, [1929?]. -- 30 s. [Č.záznamů: 000504365] První máj : jeho vznik, historie a význam / Antonín
Bouček. -- Praha : Svoboda, 1946. -- 169 s. Články naleznete na stejné adrese Národní knihovny,http://www.nkp.cz, ale v bázi ANL. Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek,
který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II.
internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků vChicagu dne 1.
května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém
ostrově v Praze. Poprvé se Svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května
1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých
událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh
francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce.
Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například
nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto
"marxisticko-anarchistického výmyslu") nebo třeba katolická církev,
která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi. Svátek práce se v průběhu své existence výrazně
proměňoval. Prvotní snaha dělnické třídy upozornit na svoje problémy se
transformovala v reprezentaci dělnictva, ale i samotné práce jako výsostné
hodnoty. První máje za první republiky proto kromě sociálních demokratů a
komunistů slavili i národní socialisté, dělníci Baťova Zlína, extremisté a
další skupiny. Během druhé světové války se u nás sice První máj slavil, ale
nikoliv masovými průvody. Výrazný obrat ve způsobu oslav pak přinesl vítězný
únor 1948. Podle sovětského vzoru se oslavy práce změnily v hold komunismu a
často nemilovaným vůdcům na tribunách. Dnešní podoba tohoto svátku je opět
ambivalentní, jako byla za první republiky. První máj tak vlastně znovu získal
svou tvář. Dějinám svátku práce byl věnován před časem pořad v
televizi na čt24,http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivně-na-ct24/historie-cs/174977-dějiny-svátku-práce/, Diskuze se zúčastnili pracovníci Ústavu pro soudobé
dějiny AV ČR, a proto Vám doporučujeme obrátit se na tuto instituci, resp.
knihovnu AV ČR,http://www.usd.cas.cz/ahttp://www.usd.cas.cz/čs/stránky/knihovna. | Dobrý den, chtěla bych se zeptat na články, studie nebo publikace, které by se zabývaly slavením svátku "1.květen" v době první republiky (1918-1938) nebo které by se zabývaly jeho historií(vznikem) a dřívějším slavením.Našla jsem si zatím tyto dvě publikace:BĚLINA, J. První máj 1938: k jubilejním oslavám šedesáti let Českost. sociálně demokratické strany dělnické. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1938, 15 s.FASO, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, 423 s. ISBN 978-80-7325-233-5. | Dobrý den, v bázi NK národní knihovny,http://www.nku.cz,
jsme nalezli pouze jeden záznam týkající se svátku práce : [Č.záznamu: 000748406] svátek práce : Příručka k oslavám 1. května / Karel Balák,
R[Rudolf] ,[Jordan] Vonka. -- Praha : Fr. Švejda, [1938]. -- 30, [I] s. ; 8° v
bázi SK národní knihovny jsme nalezli několik záznamů, např. : [Č.záznamu: 000627259] první máj 1938 : k jubilejním oslavám šedesáti let
Českost. sociálně demokratické strany dělnické / [péčí redakční rady: J. Běliny
... [et al.]].. -- Praha : Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství,
[1938]. -- 15 s. : il. ; 30 cm, [Č.záznamu: 001046743] k prvnímu máji : dvě úvahy / Ant. Pavel. -- Vladivostok :
[S.n.], 1920. -- 23 s. [Č.záznamu: 004618206] čtyřicet let májových manifestací / Jaroslav Motyčka. --
Praha : Mladé proudy, [1929?]. -- 30 s. [Č.záznamu: 000504365] první máj : jeho vznik, historie a význam / Antonín
Bouček. -- Praha : Svoboda, 1946. -- 169 s. Články naleznete na stejné adrese národní knihovny,http://www.nku.cz, ale v bázi AOL. Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek,
který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II.
internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků Chicagu dne 1.
května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na střeleckém
ostrově v Praze. Poprvé se svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května
1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých
událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh
francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce.
Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například
nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto
"marxisticko-anarchistického výmyslu") nebo třeba katolická církev,
která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi. Svátek práce se v průběhu své existence výrazně
proměňoval. Prvotní snaha dělnické třídy upozornit na svoje problémy se
transformovala v reprezentaci dělnictva, ale i samotné práce jako výsostné
hodnoty. První máje za první republiky proto kromě sociálních demokratů a
komunistů slavili i národní socialisté, dělníci Baťova Zlína, extremisté a
další skupiny. Během druhé světové války se u nás sice první máj slavil, ale
nikoliv masovými průvody. Výrazný obrat ve způsobu oslav pak přinesl vítězný
únor 1948. Podle sovětského vzoru se oslavy práce změnily v hold komunismu a
často nemilovaným vůdcům na tribunách. Dnešní podoba tohoto svátku je opět
ambivalentní, jako byla za první republiky. První máj tak vlastně znovu získal
svou tvář. Dějinám svátku práce byl věnován před časem pořad v
televizi na čt2,http://www.ceskatelevize.cz/ct/exkluzivně-na-ct/historie-c/174977-dějiny-svátku-práce/, diskuze se zúčastnili pracovníci ústavu pro soudobé
dějiny AV ČR, a proto vám doporučujeme obrátit se na tuto instituci, resp.
knihovnu AV ČR,http://www.ust.cas.cz/http://www.ust.cas.cz/cs/stránky/knihovna. | true |
1. leden je "Den obnovy samostatného českého státu". Kdy předtím jsme byli samostatný český stát? | Bohužel jsme se dopracovali jen k protektorátu a tam jsme úplně samostatní nebyli. | Dobrý den, máte pravdu, Protektorát Čechy a Morava za samostatný český stát opravdu považovat nelze. Podíváme-li se na časovou osu, tak nejblíže k naší době lze o samostatném českém státě hovořit v případě Zemí Koruny české, které byly ustanoveny Karlem IV. 7. dubna 1348 a zanikly až vznikem Československé republiky na podzim r. 1918. Nástupem Ferdinanda I. Habsburského na český trůn (23.října 1526) však o svoji bývalou mocenskou autonomii přišly (VOREL, s. 81-87), státní útvar z roku 1526 bychom tedy v případě Vaší otázky mohli považovat za nejpozdější, který přichází v úvahu. Naopak první zmínky o českém státě, který vystupoval navenek jako samostatný, jsou datovány do přemyslovské éry, tedy do doby sjednocování kmenů žijících na území Čech a následné expanze na území Moravy, tedy přibližně mezi konec 9. století a začátek 11. století. V literatuře hovoříme o tzv. Českém knížectví, případně o Přemyslovském státě. Mezi výše uvedenými časovými mezníky český stát sice měnil název, panovnické dynastie a územní rozlohu, o jeho samostatnosti však není pochyb (měl sice nějaké povinnosti vůči císaři Svaté říše římské, ty však nezasahovaly do jeho autonomie v takové míře, jako tomu bylo za Habsburků nebo během 2. světové války. Přimhouříme-li oči, mohli bychom tento vztah přirovnat ke členství v EU). Řada historiků (mezi nimi např. Martin Wihoda či Jiří Rak) zastává názor, že název státního svátku "Den obnovy samostatného českého státu" byl zvolen nešťastně. (WIHODA, s. 13: "…měl být obnoven český stát, čímž je řečeno, že před rokem 1993 buď nebyl, nebo mu vládl kdosi jiný. Že by republikánské Československo, jehož samostatnost se stále slaví 28. října? Vzájemně se popírající státní svátky vzešly ze smutně proslulého zákonodárského kutilství, které se řídilo prostoduchým pravidlem, že daňoví poplatníci oslavy neprožívají a že je v podstatě jedno, kdo, kdy a proč se zasloužil o prodloužené víkendy.") Otázka názvu státního svátku je rozebírána rovněž na stránkáchhttps://cadil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=313928. Zde autor poukazuje na preambuli Ústavy ČR, která se historicky odvolává na země Koruny české: "My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé… ." S pozdravem Mgr. Pavel Ševčík | Brno-město | Knihovna Jiřího Mahena v Brně | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | OREL, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české VII, Praha - Litomyšl: Paseka 2005.WIHODA, Martin: První česká království, Praha: NLN 2015.ČADIL, Matěj: Dvacet let, aneb kdy vznikl náš stát? [online]Dostupné zhttps://cadil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=313928.Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. [online] Dostupné zhttp://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html. | 2020-01-06T21:22:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-leden-je-den-obnovy-samostatneho-ceskeho-statu-kdy-predtim-jsme-byli-samostatny-cesky-stat | 5 | cs | Bohužel jsme se dopracovali jen k protektorátu a tam jsme úplně samostatní nebyli. | Dobrý den, máte pravdu, Protektorát Čechy a Morava za samostatný český stát opravdu považovat nelze. Podíváme-li se na časovou osu, tak nejblíže k naší době lze o samostatném českém státě hovořit v případě Zemí Koruny české, které byly ustanoveny Karlem IV. 7. dubna 1348 a zanikly až vznikem Československé republiky na podzim r. 1918. Nástupem Ferdinanda I. Habsburského na český trůn (23.října 1526) však o svoji bývalou mocenskou autonomii přišly (VOREL, s. 81-87), státní útvar z roku 1526 bychom tedy v případě Vaší otázky mohli považovat za nejpozdější, který přichází v úvahu. Naopak první zmínky o českém státě, který vystupoval navenek jako samostatný, jsou datovány do přemyslovské éry, tedy do doby sjednocování kmenů žijících na území Čech a následné expanze na území Moravy, tedy přibližně mezi konec 9. století a začátek 11. století. V literatuře hovoříme o tzv. Českém knížectví, případně o Přemyslovském státě. Mezi výše uvedenými časovými mezníky český stát sice měnil název, panovnické dynastie a územní rozlohu, o jeho samostatnosti však není pochyb (měl sice nějaké povinnosti vůči císaři Svaté říše římské, ty však nezasahovaly do jeho autonomie v takové míře, jako tomu bylo za Habsburků nebo během 2. světové války. Přimhouříme-li oči, mohli bychom tento vztah přirovnat ke členství v EU). Řada historiků (mezi nimi např. Martin Wihoda či Jiří Rak) zastává názor, že název státního svátku "Den obnovy samostatného českého státu" byl zvolen nešťastně. (WIHODA, s. 13: "…měl být obnoven český stát, čímž je řečeno, že před rokem 1993 buď nebyl, nebo mu vládl kdosi jiný. Že by republikánské Československo, jehož samostatnost se stále slaví 28. října? Vzájemně se popírající státní svátky vzešly ze smutně proslulého zákonodárského kutilství, které se řídilo prostoduchým pravidlem, že daňoví poplatníci oslavy neprožívají a že je v podstatě jedno, kdo, kdy a proč se zasloužil o prodloužené víkendy.") Otázka názvu státního svátku je rozebírána rovněž na stránkáchhttps://čadil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=313928. Zde autor poukazuje na preambuli Ústavy ČR, která se historicky odvolává na země Koruny české: "My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrní všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé… ." S pozdravem Mgr. Pavel Ševčík | Bohužel jsme se dopracovali jen k protektorátu a tam jsme úplně samostatní nebyli. | Dobrý den, máte pravdu, protektorát Čechy a Morava za samostatný český stát opravdu považovat nelze. Podíváme-li se na časovou osu, tak nejblíže k naší době lze o samostatném českém státě hovořit v případě zemí koruny české, které byly ustanoveny Karlem IV. 7. dubna 1348 a zanikly až vznikem československé republiky na podzim r. 1918. Nástupem Ferdinanda I. Habsburského na český trůn (23.října 1526) však o svoji bývalou mocenskou autonomii přišly (VOREL, s. 81-87), státní útvar z roku 1526 bychom tedy v případě vaší otázky mohli považovat za nepozdější, který přichází v úvahu. Naopak první zmínky o českém státě, který vystupoval navenek jako samostatný, jsou datovány do přemyslovské éry, tedy do doby sjednocování kmenů žijících na území Čech a následné expanze na území Moravy, tedy přibližně mezi konec 9. století a začátek 11. století. V literatuře hovoříme o tzv. České knížectví, případně o přemyslovském státě. Mezi výše uvedenými časovými mezníky český stát sice měnil název, panovnické dynastie a územní rozlohu, o jeho samostatnosti však není pochyb (měl sice nějaké povinnosti vůči císaři svaté říše římské, ty však nezasahovaly do jeho autonomie v takové míře, jako tomu bylo za Habsburků nebo během 2. světové války. Přimhouříme-li oči, mohli bychom tento vztah přirovnat ke členství v EU). Řada historiků (mezi nimi např. Martin Nehoda či Jiří rak) zastává názor, že název státního svátku "den obnovy samostatného českého státu" byl zvolen nešťastně. (WIHODA, s. 13: "…měl být obnoven český stát, čímž je řečeno, že před rokem 1993 buď nebyl, nebo mu vládl kdosi jiný. Že by republikánské Československo, jehož samostatnost se stále slaví 28. října? Vzájemně se popírající státní svátky vzešly ze smutně proslulého zákonodárného kutilství, které se řídilo prostoduchým pravidlem, že daňoví poplatníci oslavy neprožívají a že je v podstatě jedno, kdo, kdy a proč se zasloužil o prodloužené víkendy.") Otázka názvu státního svátku je rozebírána rovněž na stránkáchhttps://radil.blok.dnes.cz/blok.apx?c=313928. Zde autor poukazuje na preambuli ústavy ČR, která se historicky odvolává na země koruny české: "my, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí koruny české i státnosti československé… ." S pozdravem Mgr. Pavel Ševčík | true |
1. ošetřovatelské školy ve světě | Dobrý den, sháním informace o 1. školách pro ošetřovatelky (sestry) v zahraničí. Především by mě zajímaly USA a Evropa. Uvádí se 1. škola v Londýně a jiné informace nejsou dostupné. Prosím o odkazy, kdy mohu hledat. Děkuji | Dobrý den, k Vašemu dotazu zasíláme následující informace: První ošetřovatelskou školu na světě otevřela Florence Nightingalová u nemocnice sv. Tomáše v Londýně v roce 1860. Tuto školu navštěvovaly ošetřovatelky i z jiných evropských zemí.Právě tato škola se stala vzorem pro zakládání ošetřovatelských škol ve světě. V roce 1864 byla založena ošetřovatelská škola v St. Catherines, v roce 1868 v Sydney, v roce 1871 v Edinburgu a v roce 1873 v Bostnu a New Yorku.První česká ošetřovatelská škola vznikla v roce 1874 v Praze jako jediná v Rakousku – Uhersku. Ve Vídni byla založena státní ošetřovatelská škola až v roce 1881. Čerpáno bylo z následujících zdrojů, kde také naleznete další informace: Kutnohorská, Jana.Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 206 s. ISBN 978-80-247-3224-4. Farkašová, Dana.História ošetrovateľstva: učebnica pre odbor ošetrovateľstva. Martin: Osveta, ©2010. 169 s. ISBN 978-80-8063-332-5. Kafková, Vlastimila.Z historie ošetřovatelství.1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 185 s. ISBN 80-7013-123-3. WILTSCHEOVÁ, Marie. Vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelského a zdravotnického školství. Brno: ÚDVPZ, 1982. K historii ošetřovatelství a vzdělávání v USA naleznete informace např. v následující publikaci: Nursing and nursing education in the United States. New York: The Macmillan Company, 1923. 585 s. Kniha se nachází ve fondu ve fondu Knihovny AV ČR, náhled je dostupný na adrese: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=8QIUAwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA1&dq=related:weMeTZXJx8IJ:scholar.google.com/&ots=qw-AdncnX-&sig=zB7sCgmGYnjo76AtG0LYtKeejew&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false Dock, Lavinia L. a Isabel Maitland Stewart.A short history of nursing: from the earliest times to the present day. 2. ed. rev.and enl. New York: Putnam, 1925. 419 s. Pokud budete mít zájem o podrobnější zpracování, můžete využít naši rešeršní službu:http://www.nconzo.cz/web/guest/resersni-sluzby | null | Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů - specializovaná knihovna | Lékařství | null | 2016-01-28T00:32:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-osetrovatelske-skoly-ve-svete | 6 | cs | Dobrý den, sháním informace o 1. školách pro ošetřovatelky (sestry) v zahraničí. Především by mě zajímaly USA a Evropa. Uvádí se 1. škola v Londýně a jiné informace nejsou dostupné. Prosím o odkazy, kdy mohu hledat. Děkuji | Dobrý den, k Vašemu dotazu zasíláme následující informace: První ošetřovatelskou školu na světě otevřela Florence Nightingalová u nemocnice sv. Tomáše v Londýně v roce 1860. Tuto školu navštěvovaly ošetřovatelky i z jiných evropských zemí.Právě tato škola se stala vzorem pro zakládání ošetřovatelských škol ve světě. V roce 1864 byla založena ošetřovatelská škola v St. Catherines, v roce 1868 v Sydney, v roce 1871 v Edinburgu a v roce 1873 v Bostnu a New Yorku.První česká ošetřovatelská škola vznikla v roce 1874 v Praze jako jediná v Rakousku – Uhersku. Ve Vídni byla založena státní ošetřovatelská škola až v roce 1881. Čerpáno bylo z následujících zdrojů, kde také naleznete další informace: Kutnohorská, Jana.Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 206 s. ISBN 978-80-247-3224-4. Farkašová, Dana.História ošetrovateľstva: učebnica pré odbor ošetrovateľstva. Martin: Osvěta, ©2010. 169 s. ISBN 978-80-8063-332-5. Kafková, Vlastimila.Z historie ošetřovatelství.1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 185 s. ISBN 80-7013-123-3. WILTSCHEOVÁ, Marie. Vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelského a zdravotnického školství. Brno: ÚDVPZ, 1982. K historii ošetřovatelství a vzdělávání v USA naleznete informace např. v následující publikaci: Nursing and nursing education in the United States. New York: The Macmillan Company, 1923. 585 s. Kniha se nachází ve fondu ve fondu Knihovny AV ČR, náhled je dostupný na adrese: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=8QIUAwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA1&dq=related:weMeTZXJx8IJ:scholar.google.com/&ots=qw-AdncnX-&sig=zB7sCgmGYnjo76AtG0LYtKeejew&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false Dock, Lavinia L. a Isabel Maitland Stewart.A short history of nursing: from the earliest times to the present day. 2. ed. řev.and enl. New York: Putnam, 1925. 419 s. Pokud budete mít zájem o podrobnější zpracování, můžete využít naši rešeršní službu:http://www.nconzo.cz/web/guest/rešeršní-služby | Dobrý den, sháním informace o 1. školách pro ošetřovatelky (sestry) v zahraničí. Především by mě zajímaly USA a Evropa. Uvádí se 1. škola v Londýně a jiné informace nejsou dostupné. Prosím o odkazy, kdy mohu hledat. Děkuji | Dobrý den, k vašemu dotazu zasíláme následující informace: První ošetřovatelskou školu na světě otevřela Florence Nightingalová u nemocnice sv. Tomáše v Londýně v roce 1860. Tuto školu navštěvovaly ošetřovatelky i z jiných evropských zemí.Právě tato škola se stala vzorem pro zakládání ošetřovatelských škol ve světě. V roce 1864 byla založena ošetřovatelská škola v St. Catherine, v roce 1868 v Sydney, v roce 1871 v Edinburgu a v roce 1873 v Bostnu a New Yorku.První česká ošetřovatelská škola vznikla v roce 1874 v Praze jako jediná v Rakousku – Uhersku. Ve Vídni byla založena státní ošetřovatelská škola až v roce 1881. Čerpáno bylo z následujících zdrojů, kde také naleznete další informace: Kutnohorská, Jana.Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 206 s. ISBN 978-80-247-3224-4. Farkašová, Dana.Historia ošetrovateľstva: učebnice pre odbor ošetrovateľstva. Martin: Osvěta, ©2010. 169 s. ISBN 978-80-8063-332-5. Kafková, Vlastimila.Z historie ošetřovatelství.1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 185 s. ISBN 80-7013-123-3. WILTSCHEOVÁ, Marie. Vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelského a zdravotnického školství. Brno: ÚDV, 1982. K historii ošetřovatelství a vzdělávání v USA naleznete informace např. v následující publikaci: Ursiny and ursiny Education in the United states. New York: The Macmillan Company, 1923. 585 s. Kniha se nachází ve fondu ve fondu knihovny AV ČR, náhled je dostupný na adrese: http://book.Google.cz/book?hl=cs&r=&id=8QIUAwAAQBAJ&i=fond&g=PAU&d=relace:weMeTZXJx8IJ:Schola.Google.com/&ot=w-AdncnX-&Sig=zB7sCgmGYnjo76AtG0LYtKeejew&rider_ec=y#v=homepage&q&f=False rock, Lavinia L. a Isabel Maitland Stewart.A Short History of ursiny: from the earliest Times to the Present day. 2. ed. red.and el. New York: Putnam, 1925. 419 s. Pokud budete mít zájem o podrobnější zpracování, můžete využít naši rešeršní službu:http://www.nono.cz/web/gest/reseni-služby | true |
1) rodal - význam slova a jeho německý překlad, 2) Světlá, Šmilovský - nejasnosti v jejich díle | Prosím,1) co je přesně "rodal", na nějž podle Jiráskových Starých pověstí českých přísahali u vchodu do Staronové synagógy Židé při přích s křesťany, a jak by se tento výraz správně přeložil do němčiny (vč. správného rodu, tedy členu určitého)?2) Žijí a pracují dosud badatelé zabývající se dílem K. Světlé (krom pana Antonína Kopky, který nemá mail ani telefon) a A.V. Šmilovského - a pokud ano, mohla bych na ně dostat mail? Našla jsem v díle těchto autorů nejasnosti. | Dobrý den, Českožidovské listy, Roč. 5, 1899, 19.7., Čís. výt. 14, s. 2 uvádí ve vysvětlení pojmu rodal, že se jedná o Starý zákon. Stejné vysvětlení uvádí i poznámka přímo v některém vydání Starých pověstí českých od Aloise Jiráska nebo elektronická encyklopedie Wikipedie, viz Z Wikipedie: Žili v ponížení a jen ve svém Židovském Městě.[1] Ale o tom věřili, a víra ta šla od pokolení do pokolení, že je starší nežli sama hrdá Praha, že jejich otcové tu měli osadu dříve, nežli Libuše založila pražský hrad. A také si s pýchou povídali, že stará-nová jejich synagóga,[2] u jejíchž dveří na stupni přísahali ve při s křesťany na svatý rodal,[3] je staršího původu nežli kostel sv. Víta a nežli všechny kostely pražské. [3] Starý zákon Co se týká přesného překladu do němčiny (vč. správného rodu, tedy členu určitého) bohužel nemůžeme s určitostí říct, nejsme němčináři - překladatelé. Budete muset využít jiné zdroje. Některé prameny uvádějí pro německý překlad Starého zákona např. Altes Testament, (střední rod das). Doporučujeme obrátit se na Ústav pro českou literaturu AV ČRhttp://www.ucl.cas.cz/cs/nebo Literární archiv Památníku národního písemnictvíhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/20-literarni-archiv/, kde by mohli poskytnout informaci, kdo se zabýval nebo zabývá v současné době dílem Karoliny Světlé a A.V. Šmilovského. Domníváme se ale, že kontakt v podobě emailu nebo čísla telefonu je považován za osobní údaj, který nelze bez svolení té které osoby poskytnout. | null | Národní knihovna ČR | Filozofie a náboženství | null | 2013-11-15T12:54:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-rodal-vyznam-slova-a-jeho-nemecky-preklad-2-svetla-smilovsky-nejasnosti-v-jejich-dile | 7 | cs | Prosím,1) co je přesně "rodal", na nějž podle Jiráskových Starých pověstí českých přísahali u vchodu do Staronové synagógy Židé při přích s křesťany, a jak by se tento výraz správně přeložil do němčiny (vč. správného rodu, tedy členů určitého)?2) Žijí a pracují dosud badatelé zabývající se dílem K. Světlé (krom pana Antonína Kopky, který nemá mail ani telefon) a A.V. Šmilovského - a pokud ano, mohla bych na ně dostat mail? Našla jsem v díle těchto autorů nejasnosti. | Dobrý den, Českožidovské listy, Roč. 5, 1899, 19.7., Čís. výt. 14, s. 2 uvádí ve vysvětlení pojmu rodal, že se jedná o Starý zákon. Stejné vysvětlení uvádí i poznámka přímo v některém vydání Starých pověstí českých od Aloise Jiráska nebo elektronická encyklopedie Wikipedie, viz Z Wikipedie: Žili v ponížení a jen ve svém Židovském Městě.[1] Ale o tom věřili, a víra ta šla od pokolení do pokolení, že je starší nežli sama hrdá Praha, že jejich otcové tu měli osadu dříve, nežli Libuše založila pražský hrad. A také si s pýchou povídali, že stará-nová jejich synagóga,[2] u jejíchž dveří na stupni přísahali ve při s křesťany na svatý rodal,[3] je staršího původu nežli kostel sv. Vítá a nežli všechny kostely pražské. [3] Starý zákon Co se týká přesného překladu do němčiny (vč. správného rodu, tedy členů určitého) bohužel nemůžeme s určitostí říct, nejsme němčináři - překladatelé. Budete muset využít jiné zdroje. Některé prameny uvádějí pro německý překlad Starého zákona např. Altes Testament, (střední rod das). Doporučujeme obrátit se na Ústav pro českou literaturu AV ČRhttp://www.účl.cas.cz/čs/nebo Literární archiv Památníku národního písemnictvíhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/20-literární-archiv/, kde by mohli poskytnout informaci, kdo se zabýval nebo zabývá v současné době dílem Karolíny Světlé a A.V. Šmilovského. Domníváme se ale, že kontakt v podobě emailu nebo čísla telefonů je považován za osobní údaj, který nelze bez svolení té které osoby poskytnout. | Prosím,1) co je přesně "dodal", na nějž podle Jiráskových starých pověstí českých přísahali u vchodu do staronové synagógy židé při přích s křesťany, a jak by se tento výraz správně přeložil do němčiny (vč. správného rodu, tedy členu určitého)?2) žijí a pracují dosud badatelé zabývající se dílem K. Světlé (krom pana Antonína Kupky, který nemá mail ani telefon) a A.V. Šmilovského - a pokud ano, mohla bych na ně dostat mail? Našla jsem v díle těchto autorů nejasnosti. | Dobrý den, českožidovské listy, roč. 5, 1899, 19.7., čís. výt. 14, s. 2 uvádí ve vysvětlení pojmu dodal, že se jedná o starý zákon. Stejné vysvětlení uvádí i poznámka přímo v některém vydání starých pověstí českých od Aloise Jiráska nebo elektronická encyklopedie Wikipedie, viz z Wikipedie: Žili v ponížení a jen ve svém židovském městě.[1] ale o tom věřili, a víra ta šla od pokolení do pokolení, že je starší nežli sama hrdá Praha, že jejich otcové tu měli osadu dříve, nežli Libuše založila pražský hrad. A také si s pýchou povídali, že stará-nová jejich synagóga,[2] u jejíchž dveří na stupni přísahali ve při s křesťany na svatý dodal,[3] je staršího původu nežli kostel sv. Víta a nežli všechny kostely pražské. [3] starý zákon co se týká přesného překladu do němčiny (vč. správného rodu, tedy členu určitého) bohužel nemůžeme s určitostí říct, nejsme němčinář - překladatelé. Budete muset využít jiné zdroje. Některé prameny uvádějí pro německý překlad starého zákona např. Ales testament, (střední rod das). Doporučujeme obrátit se na ústav pro českou literaturu AV http://www.ul.cas.cz/cs/nebo literární archiv památníku národního písemnictvíhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/20-literární-archiv/, kde by mohli poskytnout informaci, kdo se zabýval nebo zabývá v současné době dílem Karoliny Světlé a A.V. Šmilovského. Domníváme se ale, že kontakt v podobě emailu nebo čísla telefonu je považován za osobní údaj, který nelze bez svolení té které osoby poskytnout. | true |
1.světová válka | Dobrý den, měl bych k Vám dotaz ohledně nějaké základní literatury k 1. světové válce (zejména k jejím kořenům a otázce vyhnutelnosti či nevyhnutelnosti války) | Dobrý den, tituly k dějinám první světové války najdete v bázi NKChttp://sigma.nkp.cz/FDo pole pro hledání zadejte: první světová válka dějiny + zpřesnění dotazu pomocí jazyka dokumentu CZE. Systém nalezne kolem šedesáti většinou základních titulů - jako např.Historie první světové války / B.H. Liddel Hart ; [z anglického originálu ... přeložila Věra Vystavělová]. -- Vyd. 1.. -- Brno : Jota, 2001. -- 503 s., [46] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 22 cmPrvní světová válka : úplná historie / Martin Gilbert ; přeložil Zdeněk Hron. -- 1. vyd. v českém jazyce. -- Praha : BB/art, 2005. -- 759 s., [40] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 24 cmVětší počet titulů získáte, když klíčová slova zredukujete, např. jen první světová válka - pak je ale výsledek poměrně rozsáhlý a je třeba tituly probrat. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2008-01-11T14:14:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-svetova-valka | 8 | cs | Dobrý den, měl bych k Vám dotaz ohledně nějaké základní literatury k 1. světové válce (zejména k jejím kořenům a otázce vyhnutelnosti či nevyhnutelnosti války) | Dobrý den, tituly k dějinám první světové války najdete v bázi NKChttp://sigma.nkp.cz/FDo pole pro hledání zadejte: první světová válka dějiny + zpřesnění dotazů pomocí jazyka dokumentu CZE. Systém nalezne kolem šedesáti většinou základních titulů - jako např.Historie první světové války / B.H. Liddel Hart ; [z anglického originálu ... přeložila Věra Vystavělová]. -- Vyd. 1.. -- Brno : Jota, 2001. -- 503 s., [46] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 22 cmPrvní světová válka : úplná historie / Martin Gilbert ; přeložil Zdeněk Hron. -- 1. vyd. v českém jazyce. -- Praha : BB/art, 2005. -- 759 s., [40] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 24 cmVětší počet titulů získáte, když klíčová slova zredukujete, např. jen první světová válka - pak je ale výsledek poměrně rozsáhlý a je třeba tituly probrat. | Dobrý den, měl bych k vám dotaz ohledně nějaké základní literatury k 1. světové válce (zejména k jejím kořenům a otázce nevyhnutelnosti či nevyhnutelnosti války) | Dobrý den, tituly k dějinám první světové války najdete v bázi NKChttp://sigma.nku.cz/Fo pole pro hledání zadejte: první světová válka dějiny + zpřesnění dotazu pomocí jazyka dokumentu CZE. Systém nalezne kolem šedesáti většinou základních titulů - jako např.Historie první světové války / B.H. Lidem Hart ; [z anglického originálu ... přeložila Věra Vystavělové]. -- vyd. 1.. -- Brno : Jota, 2001. -- 503 s., [46] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 22 cmPrvní světová válka : úplná historie / Martin Gilbert ; přeložil Zdeněk Hron. -- 1. vyd. v českém jazyce. -- Praha : B/art, 2005. -- 759 s., [40] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 24 cmVětší počet titulů získáte, když klíčová slova zredukujeme, např. jen první světová válka - pak je ale výsledek poměrně rozsáhlý a je třeba tituly probrat. | true |
1. světová válka | Při návštěvě Neratova /Orlicko/jsme se u pomníku padlých v 1.světové válce /všechna jména německá/dostali do sporu,zda tito lidé bojovali za Rakousko-Uhersko či Německo.Toto území snad od r.1866 patřilo Prusku.Prosíme o laskavou odpověď | Dobrý den, jedná se o vojáky rakousko-uherské armády. Dle autora brožury
Dějiny Bärnwaldu/Neratova Richarda Neugebauera branci z Neratova byli
odváděni k c.k. pěšímu pluku č.98 do Vysokého Mýta a k zeměbraneckému
pluku č.30, také do Vysokého Mýta. Jak píše Neugebauer, "pro 98. pluk začala
válka v létě 1914 v Haliči, bojoval u Lublinu, před koncem roku byl
pluk přeložen do Srbska. Již v květnu 1915 bojoval ale v Istrii proti
Itálii. Po odpočinku v zimě 1915/1916 byla brigáda, jejíž součástí pluk
byl, opět přeložena do boje proti Černohorcům v Dalmácii. Vojáci
pochodovali přes Cetinje, Drač a Tiranu. V roce 1917 dosáhl pluk
řecko-makedonské hranice a v této oblasti zůstal do konce války." Tato oblast Orlicka po slezských válkách zůstala součástí
Rakouska. Teritoriální změny související s výsledkem prusko-rakouské války
v r. 1866 ji nezasáhly. Pro více informací ohledně dějin Neratova
(Bärnwaldu) doporučujeme zmíněnou brožuru, která je dostupná volně na internetu
na adresehttp://www.orlickehory.net/mista/neratov.htm. Zdroj: NEUGEBAUER, Richard. Dějiny Bärnwaldu/Neratova.
<online> Dostupné z:
files.neratov.cz/200002423-8dc598ebf7/Dějiny%20Neratova.pdf [cit. 2014-05-07]. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2014-05-29T14:29:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-svetova-valka-1 | 9 | cs | Při návštěvě Neratova /Orlicko/jsme se u pomníku padlých v 1.světové válce /všechna jména německá/dostali do sporu,zda tito lidé bojovali za Rakousko-Uhersko či Německo.Toto území snad od r.1866 patřilo Prusku.Prosíme o laskavou odpověď | Dobrý den, jedná se o vojáky rakousko-uherské armády. Dle autora brožury
Dějiny Bärnwaldu/Neratova Richarda Neugebauera branci z Neratova byli
odváděni k c.k. pěšímu pluku č.98 do Vysokého Mýta a k zeměbraneckému
pluku č.30, také do Vysokého Mýta. Jak píše Neugebauer, "pro 98. pluk začala
válka v létě 1914 v Haliči, bojoval u Lublinu, před koncem roku byl
pluk přeložen do Srbska. Již v květnu 1915 bojoval ale v Istrii proti
Itálii. Po odpočinku v zimě 1915/1916 byla brigáda, jejíž součástí pluk
byl, opět přeložena do boje proti Černohorcům v Dalmácii. Vojáci
pochodovali přes Cetinje, Drač a Tiranu. V roce 1917 dosáhl pluk
řecko-makedonské hranice a v této oblasti zůstal do konce války." Tato oblast Orlická po slezských válkách zůstala součástí
Rakouska. Teritoriální změny související s výsledkem prusko-rakouské války
v r. 1866 ji nezasáhly. Pro více informací ohledně dějin Neratova
(Bärnwaldu) doporučujeme zmíněnou brožuru, která je dostupná volně na internetu
na adresehttp://www.orlickehory.net/mista/neratov.htm. Zdroj: NEUGEBAUER, Richard. Dějiny Bärnwaldu/Neratova.
<online> Dostupné z:
files.neratov.cz/200002423-8dc598ebf7/Dějiny%20Neratova.pdf [cit. 2014-05-07]. | Při návštěvě Neratova /Orlicko/jsme se u pomníku padlých v 1.světové válce /všechna jména německá/dostali do sporu,zda tito lidé bojovali za Rakousko-Uhersko či Německo.Toto území snad od r.1866 patřilo Prusku.Prosíme o laskavou odpověď | Dobrý den, jedná se o vojáky rakousko-uherské armády. Dle autora brožury
dějiny Bärnwaldu/Neratova Richarda Neugebauera branci z Neratova byli
odváděni k c.k. pěším pluku č.98 do Vysokého Mýta a k zeměbraneckému
pluku č.30, také do Vysokého Mýta. Jak píše Neugebauer, "pro 98. pluk začala
válka v létě 1914 v Haliči, bojoval u Lublinu, před koncem roku byl
pluk přeložen do Srbska. Již v květnu 1915 bojoval ale v Istrii proti
Itálii. Po odpočinku v zimě 1915/1916 byla brigáda, jejíž součástí pluk
byl, opět přeložena do boje proti Černohorcům v Dalmácii. Vojáci
pochodovali přes Cetině, Drač a Tiranu. V roce 1917 dosáhl pluk
řecko-makedonské hranice a v této oblasti zůstal do konce války." Tato oblast Orlicka po slezských válkách zůstala součástí
Rakouska. Teritoriální změny související s výsledkem prusko-rakouské války
v r. 1866 ji nezasáhly. Pro více informací ohledně dějin Neratova
(Bärnwaldu) doporučujeme zmíněnou brožuru, která je dostupná volně na internetu
na adresehttp://www.orlickehory.net/mista/Neratov.htm. Zdroj: NEUGEBAUER, Richard. Dějiny Bärnwaldu/Neratova.
<online> dostupné z:
Miles.Neratov.cz/200002423-8dc598ebf7/dějiny%Neratova.pdf [cit. 2014-05-07]. | true |
1 světová válka evakuační nemocnice. | V databázi vojenského ústředního archivu jsem nalezl záznam o zranění svého předka v Srbsku z prosince 1914. Dle tohoto záznamu se můj předek nacházel v Res Spit Nr. 3/8 in Grk. Tedy reservní nebo záložní špitál č. 3/8 ve vesnici Grk v Srbsku. Dalším záznamem je až jeho úmrtí v roce 1915. V databázi ústředního voj. archivu se nachází záznam, že zemřel v evakuační nemocnici v Rusku (není bohužel známo o jakou nemocnici se jednalo) jako příslušník náhradního praporu pěšího pluku č. 11. Historii pěšího pluku č. 11 Františka Palackého jsem dohledal, ale co byl onen náhradní prapor tohoto pluku? Potom by mne zajímalo jestli je známo cokoliv o záložní nemocnici č. 3/8 v osadě Grk v Srbsku a nakonec co si mám představit pod pojmem evakuační nemocnice? | Vážený pane ..., s absencí odkazu na záznam o hospitalizaci/úmrtí hledané osoby je z Vašich ne úplně přesných vývodů obtížnější některé otázky zodpovědět. Nicméně z předchozího dotazu http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/pesi-pluk-c-11na-ruske-fronte-v-letech-1915-1916 vyplývá, že Váš předek sloužil u rakousko-uherského k. u. k. Infanterieregiment Nr. 11 "Johann Georg Prinz von Sachsen" (c. a k. pěšího pluku č. 11), nikoliv u 11. čs. střeleckého pluku "Františka Palackého", který uvádíte. Ten patřil mezi bojové útvary československých legií a vznikl až v roce 1918. V databázi VÚA se nachází pouze údaje o úmrtích, nejsem si tedy úplně jistý, odkud čerpáte informace o hospitalizaci v rezervní nemocnici 3/8 v Grku (tu bych spíše čekal v níže uvedeném titulu). Jednalo se o mobilní nemocnici příslušící k VIII. sboru rakousko-uherské armády v době jeho bojového nasazení v Srbsku. Evakuační nemocnice může být v těchto podmínkách nemocnice mimo bezprostřední frontové pásmo, kam byl raněný odvezen k dalšímu ošetřování. Náhradní prapor (Ersatzbataillon) sloužil k doplňování polních jednotek pluku – odesílal pochodové formace složené z nových rekrutů nebo rekonvalescentů k doplnění bojujícího pluku v poli. | null | Vojenský historický ústav - knihovna | Politické vědy. Vojenství | Gemeinsames Zentralnachweisebüro [der österreichischen Gesellschaft vom Roten Kreuz]. Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am = Hirek a sebesültek és betegekről kiadatott = Zprávy o raněných a nemocných vydané = Wiadomości o rannych i chorych wydane dnia = Вісти про ранених і недужих виданї дня = Vijesti o ranjenicima i bolesnicima izdane dne = Notificări asupra răniţilor şi bolnavilor edată în = Poročila o ranjencih in bolnikih izdana dne = Oznamosti prez raňene a nemocne vydano dňa = Notizie su feriti e ammalati pubblicate il. Wien: K. k. Hof – und Staatsdruckerei, 1914-1917. ISSN 2076-0426. Dostupné z:https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:0cd50310-0c14-11df-a471-0013d398622b | 2017-03-15T20:40:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-svetova-valka-evakuacni-nemocnice | 10 | cs | V databázi vojenského ústředního archivu jsem nalezl záznam o zranění svého předka v Srbsku z prosince 1914. Dle tohoto záznamu se můj předek nacházel v Res Špit Nr. 3/8 in Grk. Tedy reservní nebo záložní špitál č. 3/8 ve vesnici Grk v Srbsku. Dalším záznamem je až jeho úmrtí v roce 1915. V databázi ústředního voj. archivu se nachází záznam, že zemřel v evakuační nemocnici v Rusku (není bohužel známo o jakou nemocnici se jednalo) jako příslušník náhradního praporu pěšího pluku č. 11. Historii pěšího pluku č. 11 Františka Palackého jsem dohledal, ale co byl onen náhradní prapor tohoto pluku? Potom by mne zajímalo jestli je známo cokoliv o záložní nemocnici č. 3/8 v osadě Grk v Srbsku a nakonec co si mám představit pod pojmem evakuační nemocnice? | Vážený pane ..., s absencí odkazu na záznam o hospitalizaci/úmrtí hledané osoby je z Vašich ne úplně přesných vývodů obtížnější některé otázky zodpovědět. Nicméně z předchozího dotazu http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/pěší-pluk-c-11na-ruské-frontě-v-letech-1915-1916 vyplývá, že Váš předek sloužil u rakousko-uherského k. u. k. Infanterieregiment Nr. 11 "Johann Georg Prinz von Sachsen" (č. a k. pěšího pluku č. 11), nikoliv u 11. čs. střeleckého pluku "Františka Palackého", který uvádíte. Ten patřil mezi bojové útvary československých legií a vznikl až v roce 1918. V databázi VÚA se nachází pouze údaje o úmrtích, nejsem si tedy úplně jistý, odkud čerpáte informace o hospitalizaci v rezervní nemocnici 3/8 v Grku (tu bych spíše čekal v níže uvedeném titulu). Jednalo se o mobilní nemocnici příslušící k VIII. sboru rakousko-uherské armády v době jeho bojového nasazení v Srbsku. Evakuační nemocnice může být v těchto podmínkách nemocnice mimo bezprostřední frontové pásmo, kam byl raněný odvezen k dalšímu ošetřování. Náhradní prapor (Ersatzbataillon) sloužil k doplňování polních jednotek pluku – odesílal pochodové formace složené z nových rekrutů nebo rekonvalescentů k doplnění bojujícího pluku v poli. | V databázi vojenského ústředního archivu jsem nalezl záznam o zranění svého předka v Srbsku z prosince 1914. Dle tohoto záznamu se můj předek nacházel v Res pit r. 3/8 in krk. Tedy reservní nebo záložní špitál č. 3/8 ve vesnici krk v Srbsku. Dalším záznamem je až jeho úmrtí v roce 1915. V databázi ústředního voj. archivu se nachází záznam, že zemřel v evakuační nemocnici v Rusku (není bohužel známo o jakou nemocnici se jednalo) jako příslušník náhradního praporu pěšího pluku č. 11. Historii pěšího pluku č. 11 Františka Palackého jsem dohledal, ale co byl onen náhradní prapor tohoto pluku? Potom by mne zajímalo jestli je známo cokoliv o záložní nemocnici č. 3/8 v osadě krk v Srbsku a nakonec co si mám představit pod pojmem evakuační nemocnice? | Vážený pane ..., s absencí odkazu na záznam o hospitalizaci/úmrtí hledané osoby je z vašich ne úplně přesných vývodů obtížnější některé otázky zodpovědět. Nicméně z předchozího dotazu http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/pes-pluk-c-na-ruské-fronte-v-letech-1915-1916 vyplývá, že váš předek sloužil u rakousko-uherského k. u. k. Infanterieregiment r. 11 "Johann Georg Prinz von Sachsen" (c. a k. pěšího pluku č. 11), nikoliv u 11. čs. střeleckého pluku "Františka Palackého", který uvádíte. Ten patřil mezi bojové útvary československých legií a vznikl až v roce 1918. V databázi VA se nachází pouze údaje o úmrtích, nejsem si tedy úplně jistý, odkud čerpáte informace o hospitalizaci v rezervní nemocnici 3/8 v krku (tu bych spíše čekal v níže uvedeném titulu). Jednalo se o mobilní nemocnici příslušící k VIII. sboru rakousko-uherské armády v době jeho bojového nasazení v Srbsku. Evakuační nemocnice může být v těchto podmínkách nemocnice mimo bezprostřední frontové pásmo, kam byl raněný odvezen k dalšímu ošetřování. Náhradní prapor (Ersatzbataillon) sloužil k doplňování polních jednotek pluku – odesílal pochodové formace složené z nových rekrutů nebo rekonvalescentů k doplnění bojujícího pluku v poli. | true |
1 zlatý, kupní síla | Na stavbu pomníku sběratele písní na Moravě Františka Sušila byla v r. 1893 vypsána sbírka. Podle záznamů byla nejběžnější částkou, zasílanou složenkou, 1 zl. od farářů, učtelů atp. Zámožnější zasílali i 5 zl. Chtěl bych vědět, kolik tato částka asi představuje v dnešní době. | Dobrý den,konkrétní přepočet jednoho zlatého na dnešní hodnotu jsme v publikacích o životním stylu a finanční sféře v druhé polovině 19. století nenalezli.Přepočet by byl také velmi relativní, neboť hodnota dnešní koruny a to, co si za ni můžete koupit, se poměrně rychle proměňuje.Pro představu, co znamenal jeden zlatý pro člověka žijícího ke konci 19.století, bude možná příhodnější uvést, kolik byl v té době průměrný plat a co se za kolik zlatých dalo koupit.Tedy, kniha Základy peněžního vývoje uvádí toto:" MZDY 1883:úředník měsíčně.............25 zlatýchzedník měsíčně..............35 zlatých CENY1863pšenice 100kg.............. 4,30 - 6 zlatých;žito 100kg................. 4 - 5,2 zlatých;brambory 100 kg............ 1,9 zlatých; 1883máslo 1 kg................. 1,07 zlatých;mouka 1 kg................. 0,21 zlatých;sádlo 1 kg................. 0,71 zlatých;rýže 1 kg.................. 0,18 zlatých;víno 1 litr................ 0,15 - 0,30 zlatých;košile..................... 1,45 - 2,75 zlatých;kalhoty.................... 4 -9 zlatých;pánský oblek............... 14 - 16 zlatých;kabát ..................... 11 - 25 zlatých" SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 314. ISBN 80-210-1734-1. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2008-12-17T09:47:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-zlaty-kupni-sila | 11 | cs | Na stavbu pomníku sběratelé písní na Moravě Františka Sušila byla v r. 1893 vypsána sbírka. Podle záznamů byla nejběžnější částkou, zasílanou složenkou, 1 žl. od farářů, učtelů atp. Zámožnější zasílali i 5 žl. Chtěl bych vědět, kolik tato částka asi představuje v dnešní době. | Dobrý den,konkrétní přepočet jednoho zlatého na dnešní hodnotu jsme v publikacích o životním stylu a finanční sféře v druhé polovině 19. století nenalezli.Přepočet by byl také velmi relativní, neboť hodnota dnešní koruny a to, co si za ni můžete koupit, se poměrně rychle proměňuje.Pro představu, co znamenal jeden zlatý pro člověka žijícího ke konci 19.století, bude možná příhodnější uvést, kolik byl v té době průměrný plat a co se za kolik zlatých dalo koupit.Tedy, kniha Základy peněžního vývoje uvádí toto:" MZDY 1883:úředník měsíčně.............25 zlatýchzedník měsíčně..............35 zlatých CENY1863pšenice 100kg.............. 4,30 - 6 zlatých;žito 100kg................. 4 - 5,2 zlatých;brambory 100 kg............ 1,9 zlatých; 1883máslo 1 kg................. 1,07 zlatých;mouka 1 kg................. 0,21 zlatých;sádlo 1 kg................. 0,71 zlatých;rýže 1 kg.................. 0,18 zlatých;víno 1 litr................ 0,15 - 0,30 zlatých;košile..................... 1,45 - 2,75 zlatých;kalhoty.................... 4 -9 zlatých;pánský oblek............... 14 - 16 zlatých;kabát ..................... 11 - 25 zlatých" SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 314. ISBN 80-210-1734-1. | Na stavbu pomníku sběratele písní na Moravě Františka Sušila byla v r. 1893 vypsána sbírka. Podle záznamů byla nejběžnější částkou, zasílanou složenkou, 1 l. od farářů, učitelů atp. Zámožnější zasílali i 5 sl. Chtěl bych vědět, kolik tato částka asi představuje v dnešní době. | Dobrý den,konkrétní přepočet jednoho zlatého na dnešní hodnotu jsme v publikacích o životním stylu a finanční sféře v druhé polovině 19. století nenalezli.Přepočet by byl také velmi relativní, neboť hodnota dnešní koruny a to, co si za ni můžete koupit, se poměrně rychle proměňuje.Pro představu, co znamenal jeden zlatý pro člověka žijícího ke konci 19.století, bude možná příhodnější uvést, kolik byl v té době průměrný plat a co se za kolik zlatých dalo koupit.Tedy, kniha základy peněžního vývoje uvádí toto:" Mzdy 1883:úředník měsíčně.............25 zlatýchzedník měsíčně..............35 zlatých CENY1863pšenice 100kg.............. 4,30 - 6 zlatých;žito 100kg................. 4 - 5,2 zlatých;brambory 100 kg............ 1,9 zlatých; 1883máslo 1 kg................. 1,07 zlatých;mouka 1 kg................. 0,21 zlatých;sádlo 1 kg................. 0,71 zlatých;rýže 1 kg.................. 0,18 zlatých;víno 1 litr................ 0,15 - 0,30 zlatých;košile..................... 1,45 - 2,75 zlatých;kalhoty.................... 4 -9 zlatých;pánský oblek............... 14 - 16 zlatých;kabát ..................... 11 - 25 zlatých" SHEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 314. ISBN 80-210-1734-1. | true |
10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000 | Dobrý den, prosím o zodpovězení otázky:10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000. Mnohokrát děkuji. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo najít tabulky, kde by bylo zaznamenáno 10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000. Našli jsme několik tabulek, kde jsou záznamy nejlidnatějších států Asie z roku 2002, ale každá z těchto tabulek uvádí jiné státy. Dále se nám podařilo vyhledat učebnici o Asii od Červinky, P., která byla vydána roku 2000. Bohužel zde u tabulek s přehledem států Asie ale není napsáno, z kterého roku jsou uvedené informace. Ale předpokládáme, že vzhledem k tomu, že byla kniha vydána v roce 2000, mohli by tyto informace poměrně odpovídat výsledkům z roku 2000. Podle těchto tabulek je 10 nejlidnatějších států Asie: Stát Počet obyvatel 1. Čína -> 1 243 7382. Indie -> 955 2203. Indonésie -> 199 8674. Pákistán -> 138 1505. Japonsko -> 125 6386. Bangladéš -> 122 0137. Vietnam -> 76 5488. Filipíny -> 73 5279. Turecko -> 63 74510. Írán -> 60 694 Zasíláme ještě několik odkazů, které se nám podařilo vyhledat volně na internetu, nemůžeme tedy zaručit, že jsou zcela relevantní. *http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel*http://cs.wikipedia.org/wiki/Asie*http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace Zdroje: * Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. + II. díl. 1. vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-959-X.* SKOKAN, Ladislav; BURSA, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Geografické tabulky. Praha : Fortuna, 2008. ISBN 978-7373-018-5.* Kol. autorů. Svět kolem nás : vše, co potřebujete vědět v 21. století. 1. vyd. Praha : Metafora, 2009. ISBN 978-80-7359-195-3.* ČERVINKA, Pavel; BRAUN, Richard. Asie : zeměpis pro základní školy. 4. vyd. Praha : Scientia, spol. s.r.o., 2000. ISBN 80-7183-199-9. | null | Národní knihovna ČR | vse | null | 2012-12-17T17:08:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/10-nejlidnatejsich-statu-asie-v-roce-2000 | 12 | cs | Dobrý den, prosím o zodpovězení otázky:10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000. Mnohokrát děkuji. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo najít tabulky, kde by bylo zaznamenáno 10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000. Našli jsme několik tabulek, kde jsou záznamy nejlidnatějších států Asie z roku 2002, ale každá z těchto tabulek uvádí jiné státy. Dále se nám podařilo vyhledat učebnici o Asii od Červinky, P., která byla vydána roku 2000. Bohužel zde u tabulek s přehledem států Asie ale není napsáno, z kterého roku jsou uvedené informace. Ale předpokládáme, že vzhledem k tomu, že byla kniha vydána v roce 2000, mohli by tyto informace poměrně odpovídat výsledkům z roku 2000. Podle těchto tabulek je 10 nejlidnatějších států Asie: Stát Počet obyvatel 1. Čína -> 1 243 7382. Indie -> 955 2203. Indonésie -> 199 8674. Pákistán -> 138 1505. Japonsko -> 125 6386. Bangladéš -> 122 0137. Vietnam -> 76 5488. Filipíny -> 73 5279. Turecko -> 63 74510. Írán -> 60 694 Zasíláme ještě několik odkazů, které se nám podařilo vyhledat volně na internetu, nemůžeme tedy zaručit, že jsou zcela relevantní. *http://čs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel*http://čs.wikipedia.org/wiki/Asie*http://čs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace Zdroje: * Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. + II. díl. 1. vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-959-X.* SKOKAN, Ladislav; BURSA, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Geografické tabulky. Praha : Fortuna, 2008. ISBN 978-7373-018-5.* Kol. autorů. Svět kolem nás : vše, co potřebujete vědět v 21. století. 1. vyd. Praha : Metafora, 2009. ISBN 978-80-7359-195-3.* ČERVINKA, Pavel; BRAUN, Richard. Asie : zeměpis pro základní školy. 4. vyd. Praha : Scientia, spol. s.r.o., 2000. ISBN 80-7183-199-9. | Dobrý den, prosím o zodpovězení otázky:10 nelidnatějších států Asie v roce 2000. Mnohokrát děkuji. | Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo najít tabulky, kde by bylo zaznamenáno 10 nelidnatějších států Asie v roce 2000. Našli jsme několik tabulek, kde jsou záznamy nelidnatějších států Asie z roku 2002, ale každá z těchto tabulek uvádí jiné státy. Dále se nám podařilo vyhledat učebnici o Asii od Červinky, P., která byla vydána roku 2000. Bohužel zde u tabulek s přehledem států Asie ale není napsáno, z kterého roku jsou uvedené informace. Ale předpokládáme, že vzhledem k tomu, že byla kniha vydána v roce 2000, mohli by tyto informace poměrně odpovídat výsledkům z roku 2000. Podle těchto tabulek je 10 nelidnatějších států Asie: Stát počet obyvatel 1. Čína -> 1 243 7382. Indie -> 955 2203. Indonésie -> 199 8674. Pákistán -> 138 1505. Japonsko -> 125 6386. Bangladéš -> 122 0137. Vietnam -> 76 5488. Filipíny -> 73 5279. Turecko -> 63 74510. Írán -> 60 694 zasíláme ještě několik odkazů, které se nám podařilo vyhledat volně na internetu, nemůžeme tedy zaručit, že jsou zcela relevantní. *http://cs.wikipedia.org/Miki/seznam_st%CD%Art%C%AF_v%CD%ba_podle_po%CD%tu_obyvatel*http://cs.wikipedia.org/Miki/Asie*http://cs.wikipedia.org/Miki/v%CD%Bítov%CD%Al_populace zdroje: * Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. + II. díl. 1. vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-959-X.* SKOKAN, Ladislav; BURSA, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Geografické tabulky. Praha : Fortuna, 2008. ISBN 978-7373-018-5.* kol. autorů. Svět kolem nás : vše, co potřebujete vědět v 21. století. 1. vyd. Praha : Metafora, 2009. ISBN 978-80-7359-195-3.* ČERVINKA, Pavel; BRAUN, Richard. Asie : zeměpis pro základní školy. 4. vyd. Praha : Scientist, spol. s.r.o., 2000. ISBN 80-7183-199-9. | true |
10 největších tiskáren v ČR | Prosím Vás, dělám teď projekt do školy na téma Trh Tisku v Čechách a chtěla bych Vás poprosit, jestli nevíte, jakých je 10 největších tiskáren v Čechách, které se zabývají především tiskem časopisů a reklamních katalogů? | Dobrý den, nejvýznamnější tiskárny jednotlivých krajů ČR představuje časopis Svět tisku. Seriál s názvem Profil regionu vycházel od konce roku 2007 do konce roku 2008. Elektronickou podobu článků můžete nalézt na stránkách Světa tisku: http:/www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=2140.Kromě výše zmíněných informací nabízejí uvedené stránky i službu Zeptejte se.... Prostřednictvím formuláře zde můžete dotaz na největší tiskárny v ČR položit odborníkům, kteří se polygrafickému průmyslu profesně věnují:http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=86. Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ročně vypracovávají statistiku polygrafického průmyslu ČR. Na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsou uveřejněny některé výsledné údaje.Ministerstvo průmyslu a obchodu - Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.mpo.cz/dokument8950.html. Český statistický úřad výsledky průzkumu na svých stránkách neuveřejňuje.Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/pol_(mpo)_1_01_(psz_2008) Podnikatele, kteří se věnují polygrafickému průmyslu, sdružuje v ČR také Sraz polygrafických podnikatelů:http://spp.tradecentrum.cz/. | null | Národní knihovna ČR | Technika, technologie, inženýrství | null | 2009-01-08T12:52:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/10-nejvetsich-tiskaren-v-cr | 13 | cs | Prosím Vás, dělám teď projekt do školy na téma Trh Tisku v Čechách a chtěla bych Vás poprosit, jestli nevíte, jakých je 10 největších tiskáren v Čechách, které se zabývají především tiskem časopisů a reklamních katalogů? | Dobrý den, nejvýznamnější tiskárny jednotlivých krajů ČR představuje časopis Svět tisku. Seriál s názvem Profil regionu vycházel od konce roku 2007 do konce roku 2008. Elektronickou podobu článků můžete nalézt na stránkách Světa tisku: http:/www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=2140.Kromě výše zmíněných informací nabízejí uvedené stránky i službu Zeptejte se.... Prostřednictvím formuláře zde můžete dotaz na největší tiskárny v ČR položit odborníkům, kteří se polygrafickému průmyslu profesně věnují:http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=86. Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ročně vypracovávají statistiku polygrafického průmyslu ČR. Na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsou uveřejněny některé výsledné údaje.Ministerstvo průmyslu a obchodu - Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.mpo.cz/dokument8950.html. Český statistický úřad výsledky průzkumu na svých stránkách neuveřejňuje.Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/pol_(mpo)_1_01_(psz_2008) Podnikatelé, kteří se věnují polygrafickému průmyslu, sdružuje v ČR také Sraz polygrafických podnikatelů:http://spp.tradecentrum.cz/. | Prosím vás, dělám teď projekt do školy na téma trh tisku v Čechách a chtěla bych vás poprosit, jestli nevíte, jakých je 10 největších tiskáren v Čechách, které se zabývají především tiskem časopisů a reklamních katalogů? | Dobrý den, nejvýznamnější tiskárny jednotlivých krajů ČR představuje časopis svět tisku. Seriál s názvem profil regionu vycházel od konce roku 2007 do konce roku 2008. Elektronickou podobu článků můžete nalézt na stránkách světa tisku: http:/www.svettisku.cz/buxus/generace_page.ph?page_id=2140.Kromě výše zmíněných informací nabízejí uvedené stránky i službu zeptejte se.... Prostřednictvím formuláře zde můžete dotaz na největší tiskárny v ČR položit odborníkům, kteří se polygrafickém průmyslu profesně věnují:http://www.svettisku.cz/buxus/generace_page.ph?page_id=86. Český statistický úřad a ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ročně vypracovávají statistiku polygrafického průmyslu ČR. Na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu jsou uveřejněny některé výsledné údaje.Ministerstvo průmyslu a obchodu - roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.mo.cz/dokument8950.html. Český statistický úřad výsledky průzkumu na svých stránkách neuveřejňuje.Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.caso.cz/cs/klasik.ns/i/Pol_(po)_1_01_(pz_2008) podnikatele, kteří se věnují polygrafickému průmyslu, sdružuje v ČR také sraz polygrafických podnikatelů:http://sp.tradecentrum.cz/. | true |
Stokorunová bankovka od Vilmy Vrbové Kotrbové | Dobrý den, na několika stránkách jsem se setkala s tím, že Vilma Vrbová Kotrbová vyhrála v soutěži o nejlepší návrh pro 100 korunovou bankovku (1947). Ovšem se mi nikde nepodařilo návrh samotný najít, a jestli vůbec výhra znamenala, že ten návrh byl použit pro skutečnou bankovku. Pokud existují knihy / katalogy, kde jsou dokumentovány návrhy umělců na bankovky, budu ráda za bližší informace. Nebo pokud budete vědět organizace, která by tuto dokumentaci měla, prosím o odkaz.děkuji | Dobrý den, podoba stokorunové bankovky dle návrhu výtvarné umělkyně Vilmy Vrbové-Kotrbové je zařazena do publikace "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze" z roku 2018 – na straně 241. Vrbová-Kotrbová na bankovce vyobrazila portréty dívek s pokrývkou hlavy (jeden portrét na lícové straně: "Češka z Chodska", jeden na rubové: "Slovenka ze Zlatých Moravců") a cenu získala za "jednoduchost a lapidárnost myšlenky i provedení. Návrh vyjadřuje nad to myšlenku státní jednoty jednoduchými prostředky a formou důstojnou a jasnou" (s. 21). Součástí ocenění návrhu bylo též jeho doporučení k realizaci. Jak se ale dále dočítáme ve jmenované publikaci, výsledky soutěží na nové bankovky (na stokorunu, ale též na předtím proběhlou soutěž na tisícikorunu) změnilo jednání bankovní rady uskutečněné v listopadu 1948. "Portrét dívky na rubu byl označen jako netypický pro slovenský lid a celý návrh současně označen za nevhodný pro zvolenou techniku tisku, neboť výtvarná jednota a srovnatelné portréty na obou stranách by vyžadovaly tisk oboustranných měditiskem, s nímž se však u stokoruny počítalo jen na líc. Vítězný návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové tedy neměl být realizován a namísto toho se znovu diskutovalo o alegorické Republice podle originálu Maxe Švabinského, k čemuž ale, pokud víme, nikdy nedošlo. Další práce na stokoruně pak prováděl od roku 1949 Karel Svolinský, pokročilé návrhy však spadají až do éry Státní banky československé." (s. 243) Informace o tom, že návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové nebyl realizován nepřímo potvrzují též Jiří Šouša a Jaroslav Šůla v knize "Peníze v proměnách moderní doby" (2006) a rovněž kolektiv autorů publikace "Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992" (1993). Plány založené na výsledcích soutěží vyhlášených Národní bankou československou narušily změny související s nově ustavenou vládou po únoru 1948. Došlo ke změnám ve vedení NKČS a ustavení komisí, které prosazovaly změny "zejména ideologického charakteru, kterými se pak řídila veškerá politika při tvorbě nových papírových platidel až do peněžní reformy v roce 1953". (Šouša – Šůla, s. 25) Autoři druhého jmenovaného titulu situaci popisují jako "velmi smutné období československé bankovní tvorby". "Přes intenzivní hledání nových návrhů se podařilo vydat v roce 1949 pouze dvacetikorunu z dílny vynikajícího kreslíře Karla Svolinského a v roce 1950 (…) padesátikorunu s horníkem od Ľudevíta Ilečka. Nové hledání za účasti největších celebrit českého a slovenského grafického života začalo i po roce 1950, kdy byla založena Státní banka československá. Vydání nových bankovek Státní banky československé však bylo překvapením i pro samotné pracovníky této banky a tiskárny bankovek. Dne 1. června byly vydány do oběhu bankovky, státovky a mince vyrobené v sovětské tiskárně Goznak a leningradské mincovně. Příprava reformy proběhla urychleně a v tajnosti v zahraničí. Tomu také nasvědčovala výtvarná i technická úroveň peněz, které byly pro reformu připraveny. Prvky toho, čemu se později začalo říkat socialistický realismus, se snoubily s orientálními a ruskými ornamenty typickými už pro některá carská platidla." (s. 48) V uvedených publikacích naleznete také podrobnější informace o realizovaných návrzích a přehledy a vyobrazení používaných bankovek, mincí i poukázek. Knihy máme ve fondu NK ČR dostupné k absenční výpůjčce, exemplář "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze"je dostupný též digitálně (v prostorách NK ČR). | null | Národní knihovna ČR | Umění, architektura, muzeologie | HÁSKOVÁ, Jarmila aj. Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992. 1. vyd. Praha: Lunarion, 1993. 128 s.ŠOUŠA, Jiří a ŠŮLA, Jaroslav. Peníze v proměnách moderní doby: tvorba československých bankovek v letech 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Nová tiskárna Pelhřimov, 2006. 369 s.TOMŠÍK, Vladimír a Česká národní banka. 100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018, 346 s. Dostupné také z:https://ndk.cz/[…]/uuid:d63ded50-2a25-11e9-a347-005056825209. | 2024-05-06T13:32:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/100kcs-od-vilmy-vrbove-kotrbove | 14 | cs | Dobrý den, na několika stránkách jsem se setkala s tím, že Vilma Vrbová Kotrbová vyhrála v soutěži o nejlepší návrh pro 100 korunovou bankovku (1947). Ovšem se mi nikde nepodařilo návrh samotný najít, a jestli vůbec výhra znamenala, že ten návrh byl použit pro skutečnou bankovku. Pokud existují knihy / katalogy, kde jsou dokumentovány návrhy umělců na bankovky, budu ráda za bližší informace. Nebo pokud budete vědět organizace, která by tuto dokumentaci měla, prosím o odkaz.děkuji | Dobrý den, podoba stokorunové bankovky dle návrhu výtvarné umělkyně Vilmy Vrbové-Kotrbové je zařazena do publikace "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze" z roku 2018 – na straně 241. Vrbová-Kotrbová na bankovce vyobrazila portréty dívek s pokrývkou hlavy (jeden portrét na lícové straně: "Češka z Chodska", jeden na rubové: "Slovenka ze Zlatých Moravců") a cenu získala za "jednoduchost a lapidárnost myšlenky i provedení. Návrh vyjadřuje nad to myšlenku státní jednoty jednoduchými prostředky a formou důstojnou a jasnou" (s. 21). Součástí ocenění návrhu bylo též jeho doporučení k realizaci. Jak se ale dále dočítáme ve jmenované publikaci, výsledky soutěží na nové bankovky (na stokorunu, ale též na předtím proběhlou soutěž na tisícikorunu) změnilo jednání bankovní rady uskutečněné v listopadu 1948. "Portrét dívky na rubu byl označen jako netypický pro slovenský lid a celý návrh současně označen za nevhodný pro zvolenou techniku tisku, neboť výtvarná jednota a srovnatelné portréty na obou stranách by vyžadovaly tisk oboustranných měditiskem, s nímž se však u stokoruny počítalo jen na líc. Vítězný návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové tedy neměl být realizován a namísto toho se znovu diskutovalo o alegorické Republice podle originálu Maxe Švabinského, k čemuž ale, pokud víme, nikdy nedošlo. Další práce na stokoruně pak prováděl od roku 1949 Karel Svolinský, pokročilé návrhy však spadají až do éry Státní banky československé." (s. 243) Informace o tom, že návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové nebyl realizován nepřímo potvrzují též Jiří Šouša a Jaroslav Šůla v knize "Peníze v proměnách moderní doby" (2006) a rovněž kolektiv autorů publikace "Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992" (1993). Plány založené na výsledcích soutěží vyhlášených Národní bankou československou narušily změny související s nově ustavenou vládou po únoru 1948. Došlo ke změnám ve vedení NKČS a ustavení komisí, které prosazovaly změny "zejména ideologického charakteru, kterými se pak řídila veškerá politika při tvorbě nových papírových platidel až do peněžní reformy v roce 1953". (Šouša – Šůla, s. 25) Autoři druhého jmenovaného titulu situaci popisují jako "velmi smutné období československé bankovní tvorby". "Přes intenzivní hledání nových návrhů se podařilo vydat v roce 1949 pouze dvacetikorunu z dílny vynikajícího kreslíře Karla Svolinského a v roce 1950 (…) padesátikorunu s horníkem od Ľudevíta Ilečka. Nové hledání za účasti největších celebrit českého a slovenského grafického života začalo i po roce 1950, kdy byla založena Státní banka československá. Vydání nových bankovek Státní banky československé však bylo překvapením i pro samotné pracovníky této banky a tiskárny bankovek. Dne 1. června byly vydány do oběhu bankovky, státovky a mince vyrobené v sovětské tiskárně Goznak a leningradské mincovně. Příprava reformy proběhla urychleně a v tajnosti v zahraničí. Tomu také nasvědčovala výtvarná i technická úroveň peněz, které byly pro reformu připraveny. Prvky toho, čemu se později začalo říkat socialistický realismus, se snoubily s orientálními a ruskými ornamenty typickými už pro některá carská platidla." (s. 48) V uvedených publikacích naleznete také podrobnější informace o realizovaných návrzích a přehledy a vyobrazení používaných bankovek, mincí i poukázek. Knihy máme ve fondu NK ČR dostupné k absenční výpůjčce, exemplář "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze"je dostupný též digitálně (v prostorách NK ČR). | Dobrý den, na několika stránkách jsem se setkala s tím, že Vilma vrbová Kotrbová vyhrála v soutěži o nejlepší návrh pro 100 korunovou bankovku (1947). Ovšem se mi nikde nepodařilo návrh samotný najít, a jestli vůbec výhra znamenala, že ten návrh byl použit pro skutečnou bankovku. Pokud existují knihy / katalogy, kde jsou dokumentovány návrhy umělců na bankovky, budu ráda za bližší informace. Nebo pokud budete vědět organizace, která by tuto dokumentaci měla, prosím o odkaz.děkuji | Dobrý den, podoba stokorunové bankovky dle návrhu výtvarné umělkyně Vilmy Vrbové-Kotrbové je zařazena do publikace "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze" z roku 2018 – na straně 241. Vrbová-Kotrbová na bankovce vyobrazil portréty dívek s pokrývkou hlavy (jeden portrét na lícové straně: "Češka z Chodska", jeden na rubové: "Slovenka ze zlatých Moravců") a cenu získala za "jednoduchost a lapidárnost myšlenky i provedení. Návrh vyjadřuje nad to myšlenku státní jednoty jednoduchými prostředky a formou důstojnou a jasnou" (s. 21). Součástí ocenění návrhu bylo též jeho doporučení k realizaci. Jak se ale dále dočítáme ve jmenované publikaci, výsledky soutěží na nové bankovky (na stokorunu, ale též na předtím proběhlo soutěž na tisícikorunu) změnilo jednání bankovní rady uskutečněné v listopadu 1948. "portrét dívky na rubu byl označen jako netypický pro slovenský lid a celý návrh současně označen za nevhodný pro zvolenou techniku tisku, neboť výtvarná jednota a srovnatelné portréty na obou stranách by vyžadovaly tisk oboustranných měditiskem, s nímž se však u stokoruny počítalo jen na líc. Vítězný návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové tedy neměl být realizován a namísto toho se znovu diskutovalo o alegorické Republice podle originálu Maxe Švabinského, k čemuž ale, pokud víme, nikdy nedošlo. Další práce na stokoruně pak prováděl od roku 1949 Karel Svolinský, pokročilé návrhy však spadají až do éry státní banky československé." (s. 243) informace o tom, že návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové nebyl realizován nepřímo potvrzují též Jiří Douša a Jaroslav Šula v knize "peníze v proměnách moderní doby" (2006) a rovněž kolektiv autorů publikace "československé bankovky, státovky a mince 1919-1992" (1993). Plány založené na výsledcích soutěží vyhlášených národní bankou československou narušily změny související s nově ustavenou vládou po únoru 1948. Došlo ke změnám ve vedení KČS a ustavení komisí, které prosazovaly změny "zejména ideologického charakteru, kterými se pak řídila veškerá politika při tvorbě nových papírových platidel až do peněžní reformy v roce 1953". (Douša – Šula, s. 25) autoři druhého jmenovaného titulu situaci popisují jako "velmi smutné období československé bankovní tvorby". "přes intenzivní hledání nových návrhů se podařilo vydat v roce 1949 pouze dvacetikorunu z dílny vynikajícího kreslíře Karla Svolinského a v roce 1950 (…) padesátikorunu s horníkem od Ľudovíta vlečka. Nové hledání za účasti největších celebrit českého a slovenského grafického života začalo i po roce 1950, kdy byla založena státní banka československá. Vydání nových bankovek státní banky československé však bylo překvapením i pro samotné pracovníky této banky a tiskárny bankovek. Dne 1. června byly vydány do oběhu bankovky, státovky a mince vyrobené v sovětské tiskárně Znak a leningradské mincovně. Příprava reformy proběhla urychleně a v tajnosti v zahraničí. Tomu také nasvědčovala výtvarná i technická úroveň peněz, které byly pro reformu připraveny. Prvky toho, čemu se později začalo říkat socialistický realismus, se snoubila s orientálními a ruskými ornamenty typickými už pro některá carská platidla." (s. 48) v uvedených publikacích naleznete také podrobnější informace o realizovaných návrzích a přehledy a vyobrazení používaných bankovek, mincí i poukázek. Knihy máme ve fondu NK ČR dostupné k absenční výpůjčce, exemplář "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze"je dostupný též digitálně (v prostorách NK ČR). | true |
107 zlatých a 55 krejcarů v roce 1800 | Dobrý den, prosím o odpověď na můj dotaz. Chtěla bych vědět,jakou hodnotu představovala v roce 1800 suma- 107 zlatých a 55 krejcarů. Jestli by bylo možno uvést srovnatelný příklad,podle kterého bych si hodnotu mohla představit. Za tuto sumu 107 zlatých a 55 krejcarů koupila obec Mladotice(ze sbirky občanů) od Správy náboženského fondu kapli Jména Panny Marie - stavitel Jan Blažej Santini. Děkuji a velice se těším na odpověď. | Dobrý den, hodnotu peněz v této době je asi obtížné popsat. Uvádíme alespoň některé údaje z knihy J. Sejbala, které se k datu vztahují. V těchto obdobích ale rakouská měna procházela různými změnami (patrně také silnou inflací) a pro neodborníka je obtížné uvést směrodatné údaje. Možná by bylo vhodné se s dotazem obrátit na některé z knihoven, specializované v oblasti ekonomie. Měna1750 konvenční měnatolar = 2 zlaté = 120 krejcarůzlatý = 60 krejcarů = 80 grešlí1757 dukát kremnický = 4 zlaté 12 krejcarůdukát císařský = 4 zlaté 10krejcarů (ke změnám docházelo pak v roce 1811) mzdy1773tesař-mistr denně 20krejcarůtesař tovaryš denně 15 krejcarůzedník-mistr denně 24 krejcarůzedník-tovaryš denně 18 krejcarů 1800tesař-mistr denně 30krejcarůtesař tovaryš denně 18 krejcarůzedník-mistr denně 30 krejcarů ceny1756kopa vajec 20 krejcarůlibra (513,75 g) masa 4 krejcaryměřice (53,55 l) pšenice 125 krejcarůměřice žita 75 krejcarůměřice hrachu 120 krejcarů16 preclíků 1 krejcar 1781kráva 10-15 zlatých 1800husa 26 krejcarůstřevíce 5 zlatých Pramen:SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 259-260. ISBN 80-210-1734-1. | null | Národní knihovna ČR | Ekonomické vědy, obchod | null | 2009-01-14T16:46:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/107-zlatych-a-55-krejcaru-v-roce-1800 | 15 | cs | Dobrý den, prosím o odpověď na můj dotaz. Chtěla bych vědět,jakou hodnotu představovala v roce 1800 suma- 107 zlatých a 55 krejcarů. Jestli by bylo možno uvést srovnatelný příklad,podle kterého bych si hodnotu mohla představit. Za tuto sumu 107 zlatých a 55 krejcarů koupila obec Mladotice(ze sbírky občanů) od Správy náboženského fondu kapli Jména Panny Marie - stavitel Jan Blažej Santini. Děkuji a velice se těším na odpověď. | Dobrý den, hodnotu peněz v této době je asi obtížné popsat. Uvádíme alespoň některé údaje z knihy J. Sejbala, které se k datu vztahují. V těchto obdobích ale rakouská měna procházela různými změnami (patrně také silnou inflací) a pro neodborníka je obtížné uvést směrodatné údaje. Možná by bylo vhodné se s dotazem obrátit na některé z knihoven, specializované v oblasti ekonomie. Měna1750 konvenční měnatolar = 2 zlaté = 120 krejcarůzlatý = 60 krejcarů = 80 grešlí1757 dukát kremnický = 4 zlaté 12 krejcarůdukát císařský = 4 zlaté 10krejcarů (ke změnám docházelo pak v roce 1811) mzdy1773tesař-mistr denně 20krejcarůtesař tovaryš denně 15 krejcarůzedník-mistr denně 24 krejcarůzedník-tovaryš denně 18 krejcarů 1800tesař-mistr denně 30krejcarůtesař tovaryš denně 18 krejcarůzedník-mistr denně 30 krejcarů ceny1756kopa vajec 20 krejcarůlibra (513,75 g) masa 4 krejcaryměřice (53,55 l) pšenice 125 krejcarůměřice žita 75 krejcarůměřice hrachu 120 krejcarů16 preclíků 1 krejcar 1781kráva 10-15 zlatých 1800husa 26 krejcarůstřevíce 5 zlatých Pramen:SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 259-260. ISBN 80-210-1734-1. | Dobrý den, prosím o odpověď na můj dotaz. Chtěla bych vědět,jakou hodnotu představovala v roce 1800 suma- 107 zlatých a 55 krejcarů. Jestli by bylo možno uvést srovnatelný příklad,podle kterého bych si hodnotu mohla představit. Za tuto sumu 107 zlatých a 55 krejcarů koupila obec Mladotice(ze sbírky občanů) od správy náboženského fondu kapli jména panny Marie - stavitel Jan Blažej Santini. Děkuji a velice se těším na odpověď. | Dobrý den, hodnotu peněz v této době je asi obtížné popsat. Uvádíme alespoň některé údaje z knihy J. Hejbala, které se k datu vztahují. V těchto obdobích ale rakouská měna procházela různými změnami (patrně také silnou inflací) a pro neodborníka je obtížné uvést směrodatné údaje. Možná by bylo vhodné se s dotazem obrátit na některé z knihoven, specializované v oblasti ekonomie. Měna1750 konvenční měnatolar = 2 zlaté = 120 krejcarůzlatý = 60 krejcarů = 80 grešlí1757 dukát kremnické = 4 zlaté 12 krejcarůdukát císařský = 4 zlaté krejcarů (ke změnám docházelo pak v roce 1811) mzdy1773tesař-mistr denně 20krejcarůtesař tovaryš denně 15 krejcarůzedník-mistr denně 24 krejcarůzedník-tovaryš denně 18 krejcarů 1800tesař-mistr denně 30krejcarůtesař tovaryš denně 18 krejcarůzedník-mistr denně 30 krejcarů ceny1756kopa vajec 20 krejcarůlibra (513,75 g) masa 4 krejcaryměřice (53,55 l) pšenice 125 krejcarůměřice žita 75 krejcarůměřice hrachu 120 krejcarů preclíků 1 krejcar 1781kráva 10-15 zlatých 1800husa 26 krejcarůstřevíce 5 zlatých Pramen:SHEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 259-260. ISBN 80-210-1734-1. | true |
11. pěší pluk malé upřesnění | Velmi děkuji za odpověď na oba mé dotazy a omlouvám se za ne zcela přesné zadání. Zde je zranění mého pradědy v roce 1914, tady jsem si opravdu spletl zdroj. Jeho zranění se nachází zde:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/28710429výtisk č. 123 ze 4. 12 1914, str. 36. Text: Prokopec Josef, Inft. IR. Nr. 11, 12 Komp. Skakan (Skaličany), 1881, Schlus i. d. l. Unterarm, (schlus in den linken unterarm) ResSpit. Nr 3/8 in Grk. Tedy infanterista Infanterie regiment Nr.11. takže Písecký pěší pluk č. 11. Skaličany spadaly do Píseckého obvodu.Zde je úmrtí mého pradědy v roce 1916:http://www.vuapraha.cz/soldier/8164118Náhradní prapor čs. pěšího pluku 11 Františka Palackého. Neuváděl jsem střeleckého. Tady mne zarazil právě ten náhradní prapor a potřeboval bych pouze vědět zda se jedná v obou případech o stejnou jednotku.Ještě jednou děkuji. | Vážený pane ..., uvedená poznámka o náhradním praporu pěšího pluku 11 "Františka Palackého" pouze odkazuje na razítko útvaru, který úmrtí Vašeho předka někdy počátkem 20. let evidoval (čs. pěší pluk 11 "Františka Palackého" vznikl sloučením bývalého rakousko-uherského pluku, v jehož řadách sloužil Váš předek a z Ruska se navrátivšího střeleckého pluku legií, tudíž převzal agendu po zrušených jednotkách - nově vytvořený pluk byl s ohledem na proklamovanou legionářskou tradici čs. armády pojmenován dle čestného názvu svého legionářského, nikoliv rakousko-uherského předchůdce). Zde je odkaz na německy psaný matriční záznam, ze kterého bylo původně čerpáno pro vámi odkazovaný záznam z databáze: https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid:840c695e-ec55-11e6-b294-005056b73ae5 kde jsou uvedeny podrobnosti o úmrtí Josefa Prokopce nar. r. 1881. (ke zkratkám: Ers. Res. Infanterist znamená Ersatz-Reservist Infanterist, tedy v českém ekvivalentu vojín náhradní zálohy, který absolvoval mírovou prezenční vojenskou službu ve zkrácené podobě ; Gub. Kostroma = býv. Kostromská Gubernie -https://en.wikipedia.org/wiki/Kostroma_Governorate) Snad je to takto vyčerpávající. Pokud byste přesto měl nějaké další dotazy, piště nám prosím pro větší jednoduchost na [email protected] | null | Vojenský historický ústav - knihovna | Politické vědy. Vojenství | VÚA-VHA, Sbírka vojenských matrik, Matriky pěšího pluku 11 a předchůdců, sv. 14. K. u. k. Infanterieregiment No. 11 Sterb - Register Tom. XIV. 1914-1919, sign. 734, 299 s. Dostupné z:https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:84aca2bd-4e6a-4c88-9d10-9b7d109160e6 | 2017-03-16T12:49:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/11-pesi-pluk-male-upresneni | 16 | cs | Velmi děkuji za odpověď na oba mé dotazy a omlouvám se za ně zcela přesné zadání. Zde je zranění mého pradědy v roce 1914, tady jsem si opravdu spletl zdroj. Jeho zranění se nachází zde:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/28710429výtisk č. 123 ze 4. 12 1914, str. 36. Text: Prokopec Josef, Inft. IR. Nr. 11, 12 Komp. Skákán (Skaličany), 1881, Schlus i. d. l. Unterarm, (schlus in den linken unterarm) ResSpit. Nr 3/8 in Grk. Tedy infanterista Infanterie regiment Nr.11. takže Písecký pěší pluk č. 11. Skaličany spadaly do Píseckého obvodu.Zde je úmrtí mého pradědy v roce 1916:http://www.vuapraha.cz/soldier/8164118Náhradní prapor čs. pěšího pluku 11 Františka Palackého. Neuváděl jsem střeleckého. Tady mně zarazil právě ten náhradní prapor a potřeboval bych pouze vědět zda se jedná v obou případech o stejnou jednotku.Ještě jednou děkuji. | Vážený pane ..., uvedená poznámka o náhradním praporu pěšího pluku 11 "Františka Palackého" pouze odkazuje na razítko útvaru, který úmrtí Vašeho předka někdy počátkem 20. let evidoval (čs. pěší pluk 11 "Františka Palackého" vznikl sloučením bývalého rakousko-uherského pluku, v jehož řadách sloužil Váš předek a z Ruska se navrátivšího střeleckého pluku legií, tudíž převzal agendu po zrušených jednotkách - nově vytvořený pluk byl s ohledem na proklamovanou legionářskou tradici čs. armády pojmenován dle čestného názvu svého legionářského, nikoliv rakousko-uherského předchůdce). Zde je odkaz na německý psaný matriční záznam, ze kterého bylo původně čerpáno pro vámi odkazovaný záznam z databáze: https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid:840c695e-ec55-11e6-b294-005056b73ae5 kde jsou uvedeny podrobnosti o úmrtí Josefa Prokopce nar. r. 1881. (ke zkratkám: Ers. Res. Infanterist znamená Ersatz-Reservist Infanterist, tedy v českém ekvivalentu vojín náhradní zálohy, který absolvoval mírovou prezenční vojenskou službu ve zkrácené podobě ; Gub. Kostroma = býv. Kostromská Gubernie -https://en.wikipedia.org/wiki/Kostroma_Governorate) Snad je to takto vyčerpávající. Pokud byste přesto měl nějaké další dotazy, piště nám prosím pro větší jednoduchost na [email protected] | Velmi děkuji za odpověď na oba mé dotazy a omlouvám se za ne zcela přesné zadání. Zde je zranění mého praděda v roce 1914, tady jsem si opravdu spletl zdroj. Jeho zranění se nachází zde:http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/28710429výtisk č. 123 ze 4. 12 1914, str. 36. Text: Prokopec Josef, Info. IR. R. 11, 12 Kop. Skokan (Skaličan), 1881, schlas i. d. l. Interam, (schlas in den linkem interam) Ressli. R 3/8 in krk. Tedy infanterista infanterie regiment r.11. takže písecký pěší pluk č. 11. Skaličany spadaly do píseckého obvodu.Zde je úmrtí mého praděda v roce 1916:http://www.vuapraha.cz/soldier/8164118Náhradní prapor čs. pěšího pluku 11 Františka Palackého. Neuváděl jsem střeleckého. Tady mne zarazil právě ten náhradní prapor a potřeboval bych pouze vědět zda se jedná v obou případech o stejnou jednotku.Ještě jednou děkuji. | Vážený pane ..., uvedená poznámka o náhradním praporu pěšího pluku 11 "Františka Palackého" pouze odkazuje na razítko útvaru, který úmrtí vašeho předka někdy počátkem 20. let evidoval (čs. pěší pluk 11 "Františka Palackého" vznikl sloučením bývalého rakousko-uherského pluku, v jehož řadách sloužil váš předek a z Ruska se navrátivšího střeleckého pluku legií, tudíž převzal agendu po zrušených jednotkách - nově vytvořený pluk byl s ohledem na proklamovanou legionářskou tradici čs. armády pojmenován dle čestného názvu svého legionářského, nikoliv rakousko-uherského předchůdce). Zde je odkaz na německy psaný matriční záznam, ze kterého bylo původně čerpáno pro vámi odkazovaný záznam z databáze: http://Kramerius.army.cz/Search/handl/id:840c695e-ec-11e6-b294-005056b73ae5 kde jsou uvedeny podrobnosti o úmrtí Josefa Prokopce nar. r. 1881. (ke zkratkám: Es. Res. Infanterista znamená Erste-Rezervista Infanteristo, tedy v českém ekvivalentu vojín náhradní zálohy, který absolvoval mírovou prezenční vojenskou službu ve zkrácené podobě ; Kub. Kostrama = býv. Ostrožská gubernie -http://en.wikipedia.org/Miki/kostrama_Guvernoráte) snad je to takto vyčerpávající. Pokud byste přesto měl nějaké další dotazy, piště nám prosím pro větší jednoduchost na [email protected] | true |
14 pražských mučedníků | Dobrý večer,hledám literaturu týkající se 14 pražských mučedníků. Zajímají mě kokrétnětituly: Necrologium Fratrum minorum Provinciae Bohemiae, Rukopis Prosečský:vpád Pasovský, Jedenáct svědectví a listin o mučednících pražských voriginálech. Hedala jsem už asi ve všech velkých i odborných katalozích, alebez úspěchu. Mohli byste mi poradit na koho se mám obrátit? Nevím, zda majífrantiškáni od Panny Marie Sněžné nějakou knihovnu? Děkuji. | Dobrý den,bohužel ani nám se nepodařilo najít žádný z uvedených dokumentů. Procházeli jsme následující zdroje:* online katalog NK ČR (NKC) -http://aleph.nkp.cz/F/* Souborný katalog ČR (SKC) -http://aleph.nkp.cz/F/* Česká národní bibliografie (ČNB) -http://aleph.nkp.cz/F/* Katalog naskenovaných katalogizačních lístků Katif -www.katif.nkp.cz* Jednotná informační brána -www.jib.cz* Bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR -http://biblio.hiu.cas.cz/* Karlsruhe Virtual Catalog -http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html V knize MINAŘÍK, František Kliment. Čtrnácte ctihodných mučedníků pražských z řádu sv. Františka: ke třistaleté památce jejich smrti. Praha: V. Kotrba, 1911. 142 s. je uveden seznam použitých pramenů. Všechny tři Vámi hledané tituly se v seznamu také nachází, a to pod kolonkou rukopisy v "archivu františkánského v Praze". Ačkoli je publikace 100 let stará, domníváme se, že archiv františkánů je jedním z posledních míst, kde by se rukopisy mohly nacházet, případně byste zde mohla získat další informace o umístění těchto dokumentů.Doporučujeme Vám kontaktovat přímo provenienci bratří františkánů v Praze (http://www.ofm.cz/konventy/praha), zde můžete oslovit konkrétně regaláta Petra Beneše, který je archivářem (kontaktní [email protected]). Cenné informace by Vám také jistě poskytla přímo farnost Panny Marie Sněžné v Praze (http://pms.ofm.cz/kontakty.html) - pro zajímavost je jistě dobré podotknout, že její člen, pan Petr Beneš, je oním archivářem bratří františkánů. Bohužel jsme nikde nenašli informace o žádném archivu či knihovně, která by byla připojena k farnosti, ale rozhodně by bylo nejlepší farnost kontaktovat. Dalším místem uložení archivu by mohl být Národní archiv. Lze tak usuzovat z článku o fondu františkánů v Praze, který naleznete na adresehttp://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/RF/fond. Konkrétní informace o fondech Národního archivu, jejich rozdělení a obsahu, jsou dostupné na adresehttp://www.nacr.cz/C-fondy/pruv.aspx. Fond františkánů Praha se nachází v Oddělení fondů samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí (1. oddělení), je tedy možné, že bude obsahovat i hledané rukopisy. Pokud byste potřebovala informace o podmínkách zpřístupnění fondu Národního archivu, obraťte se, prosím, přímo na Archiv (http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx).V Národní knihovně jsou k dipozici také další knihy, které se osudem zabitých frantriškánů zabývají. Zdá se, že o celém tématu máte přehled, tedy uvedené knihy máte již možná prostudované. Pokud jste se s knihami přeci jenom ještě nesetkala, snad by pro Vás mohly bý užitečné: * PECHAR, Jiří Jan a ČECH, Zdirad J. K., ed. Křížová cesta na památku čtrnácti mučedníků pražských. [Česko]: Provincie bratří Františkánů, 2003.185 s. * MINAŘÍK, František Kliment, ed. Památník ke cti čtrnácti ctihodných mučedníků pražských z řádu františkánského. Praha: [nákladem vlastním], 1929. 16 s. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2012-08-16T09:21:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/14-prazskych-mucedniku | 17 | cs | Dobrý večer,hledám literaturu týkající se 14 pražských mučedníků. Zajímají mě kokrétnětituly: Necrologium Fratrum minorum Provinciae Bohemiae, Rukopis Prosečský:vpád Pasovský, Jedenáct svědectví a listin o mučednících pražských voriginálech. Hedala jsem už asi ve všech velkých i odborných katalozích, alebez úspěchu. Mohli byste mi poradit na koho se mám obrátit? Nevím, zda majífrantiškáni od Panny Marie Sněžné nějakou knihovnu? Děkuji. | Dobrý den,bohužel ani nám se nepodařilo najít žádný z uvedených dokumentů. Procházeli jsme následující zdroje:* online katalog NK ČR (NKC) -http://aleph.nkp.cz/F/* Souborný katalog ČR (SKC) -http://aleph.nkp.cz/F/* Česká národní bibliografie (ČNB) -http://aleph.nkp.cz/F/* Katalog naskenovaných katalogizačních lístků Katif -www.katif.nkp.cz* Jednotná informační brána -www.jib.cz* Bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR -http://biblio.hiu.cas.cz/* Karlsruhe Virtuál Catalog -http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html V knize MINAŘÍK, František Kliment. Čtrnácté ctihodných mučedníků pražských z řádu sv. Františka: ke třistaleté památce jejich smrti. Praha: V. Kotrba, 1911. 142 s. je uveden seznam použitých pramenů. Všechny tři Vámi hledané tituly se v seznamu také nachází, a to pod kolonkou rukopisy v "archivu františkánského v Praze". Ačkoli je publikace 100 let stará, domníváme se, že archiv františkánů je jedním z posledních míst, kde by se rukopisy mohly nacházet, případně byste zde mohla získat další informace o umístění těchto dokumentů.Doporučujeme Vám kontaktovat přímo provenienci bratří františkánů v Praze (http://www.ofm.cz/konventy/praha), zde můžete oslovit konkrétně regaláta Petra Beneše, který je archivářem (kontaktní [email protected]). Cenné informace by Vám také jistě poskytla přímo farnost Panny Marie Sněžné v Praze (http://pms.ofm.cz/kontakty.html) - pro zajímavost je jistě dobré podotknout, že její člen, pan Petr Beneš, je oním archivářem bratří františkánů. Bohužel jsme nikde nenašli informace o žádném archivu či knihovně, která by byla připojena k farnosti, ale rozhodně by bylo nejlepší farnost kontaktovat. Dalším místem uložení archivu by mohl být Národní archiv. Lze tak usuzovat z článku o fondu františkánů v Praze, který naleznete na adresehttp://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/RF/fond. Konkrétní informace o fondech Národního archivu, jejich rozdělení a obsahu, jsou dostupné na adresehttp://www.nacr.cz/C-fondy/pruv.aspx. Fond františkánů Praha se nachází v Oddělení fondů samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí (1. oddělení), je tedy možné, že bude obsahovat i hledané rukopisy. Pokud byste potřebovala informace o podmínkách zpřístupnění fondu Národního archivu, obraťte se, prosím, přímo na Archiv (http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx).V Národní knihovně jsou k dipozici také další knihy, které se osudem zabitých frantriškánů zabývají. Zdá se, že o celém tématu máte přehled, tedy uvedené knihy máte již možná prostudované. Pokud jste se s knihami přeci jenom ještě nesetkala, snad by pro Vás mohly bý užitečné: * PECHAR, Jiří Jan a ČECH, Zdirad J. K., ed. Křížová cesta na památku čtrnácti mučedníků pražských. [Česko]: Provincie bratří Františkánů, 2003.185 s. * MINAŘÍK, František Kliment, ed. Památník ke cti čtrnácti ctihodných mučedníků pražských z řádu františkánského. Praha: [nákladem vlastním], 1929. 16 s. | Dobrý večer,hledám literaturu týkající se 14 pražských mučedníků. Zajímají mě kokrétnětituly: Nefrologum bratrum minoru provincie Bohemiae, rukopis Pročeský:vpád Pasovský, jedenáct svědectví a listin o mučednících pražských originálech. Hledala jsem už asi ve všech velkých i odborných katalozích, albem úspěchu. Mohli byste mi poradit na koho se mám obrátit? Nevím, zda majífrantiškáni od panny Marie sněžné nějakou knihovnu? Děkuji. | Dobrý den,bohužel ani nám se nepodařilo najít žádný z uvedených dokumentů. Procházeli jsme následující zdroje:* online katalog NK ČR (NKÚ) -http://alepp.nku.cz/F/* souborný katalog ČR (SK) -http://alepp.nku.cz/F/* Česká národní bibliografie (ČNB) -http://alepp.nku.cz/F/* katalog naskenovaných katalogizačních lístků Katič -www.kati.nku.cz* jednotná informační brána -www.ji.cz* bibliografická databáze historického ústavu AV ČR -http://bibli.hu.cas.cz/* Karlsruhe virtuál katalog -http://www.Hubka.Uni-Karlsruhe.de/krk.html v knize MINAŘÍK, František Klement. Čtrnáct ctihodných mučedníků pražských z řádu sv. Františka: ke třistaleté památce jejich smrti. Praha: V. Kotrba, 1911. 142 s. je uveden seznam použitých pramenů. Všechny tři vámi hledané tituly se v seznamu také nachází, a to pod kolonkou rukopisy v "archivu františkánského v Praze". Ačkoli je publikace 100 let stará, domníváme se, že archiv františkánů je jedním z posledních míst, kde by se rukopisy mohly nacházet, případně byste zde mohla získat další informace o umístění těchto dokumentů.Doporučujeme vám kontaktovat přímo provenienci bratří františkánů v Praze (http://www.fm.cz/konvent/Praha), zde můžete oslovit konkrétně realita Petra Beneše, který je archivářem (kontaktní [email protected]). Cenné informace by vám také jistě poskytla přímo farnost panny Marie sněžné v Praze (http://pes.fm.cz/kontakty.html) - pro zajímavost je jistě dobré podotknout, že její člen, pan Petr Beneš, je oním archivářem bratří františkánů. Bohužel jsme nikde nenašli informace o žádném archivu či knihovně, která by byla připojena k farnosti, ale rozhodně by bylo nejlepší farnost kontaktovat. Dalším místem uložení archivu by mohl být národní archiv. Lze tak usuzovat z článku o fondu františkánů v Praze, který naleznete na adresehttp://www.com-ca.ani-kolen.de/mo/CZ-N/RF/fond. Konkrétní informace o fondech národního archivu, jejich rozdělení a obsahu, jsou dostupné na adresehttp://www.nar.cz/c-fondy/práv.apx. Fond františkánů Praha se nachází v oddělení fondů samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí (1. oddělení), je tedy možné, že bude obsahovat i hledané rukopisy. Pokud byste potřebovala informace o podmínkách zpřístupnění fondu národního archivu, obraťte se, prosím, přímo na archiv (http://www.napr.cz/a-ona/kont.apx).V národní knihovně jsou k dispozici také další knihy, které se osudem zabitých františkánů zabývají. Zdá se, že o celém tématu máte přehled, tedy uvedené knihy máte již možná prostudované. Pokud jste se s knihami přeci jenom ještě nesetkala, snad by pro vás mohly by užitečné: * PECHAR, Jiří Jan a ČECH, Zdirad J. K., ed. Křížová cesta na památku čtrnácti mučedníků pražských. [Česko]: Provincie bratří františkánů, 2003.185 s. * MINAŘÍK, František kliment, ed. Památník ke cti čtrnácti ctihodných mučedníků pražských z řádu františkánského. Praha: [nákladem vlastním], 1929. 16 s. | true |
17. století | Zajímalo by mě, jak to vypadalo v 17. století s matematikou, filozifií a astronomií, jací průkopníci v této době žili, jaké významné objevy se uzkutečnily, co bylo vynalezeno... | Dobrý den, odpovědi na Vaše otázky byste mohl získat z následujících publikací, které jsme nalezli v elektronickém katalogu NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc):1) CHAPMAN, Allan. Bohové na nebesích : astronomie, náboženství a kultura od starověku až po renesanci. Praha : BB art, 2003. 277 s., [8] s. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 21 cm. ISBN 80-7341-044-32) KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Od Leonarda ke Goethovi. Praha : Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2007. 276 s., [32] l. barev. obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 26 cm. ISBN 978-80-01-03716-43) HOUDEK, František. Objevy a vynálezy tisíciletí. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 455 s. : il. ; 27 cm. ISBN 80-7106-475-04) JANKO, Jan. Věda v renesanci a novověku. V Plzni : Západočeská univerzita, [2006]. 98 s. ; 21 cm. ISBN 80-7043-523-25) MATHÉ, Svätoslav. Velikáni renesancie. Martin : Vydavateľstvo Matice slovenskej, c2007. 159 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-89208-75-36) PATURI, Felix R. Kronika techniky. Praha : Fortuna Print, 1993 (Belgie : Brepols). 651 s. : obr., fotogr., nektere barev., tab. ; 30 cm.7) CORETH, Emerich. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 310 s. ; 19 cm.(Dějiny filosofie ; 3. díl). ISBN 80-7182-119-58) RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Praha : OIKOYMENH, 2004. 579 s. ; 22 cm.(Dějiny filosofie ; sv. 9). ISBN 80-7298-109-99) Historie matematiky (3. : 1997 : Jevíčko, Česko) Matematika v 16. a 17. století : seminář Historie matematiky III., Jevíčko, 18.8.-21.8.1997, Komise pro vzdělávání učitelů Jednoty českých matematiků a fyziků. Praha : Prometheus, 1999. 321 s. : il. ; 25 cm. ISBN 80-7196-150-710) MAREŠ, Ivan. Příběhy matematiky : stručná historie královny věd. Příbram : Pistorius & Olšanská, 2008. 334 s. : il., mapy, portréty, faksim. ; 24 cm. ISBN 978-80-87053-16-411) KRAUS, Ivo. Fyzika od Thaléta k Newtonovi : kapitoly z dějin fyziky. Praha : Academia, 2007. 329 s. : il., portréty, faksim. ; 21 cm. ISBN 978-80-200-1540-212) BINKOVÁ, Simona. Čas zámořských objevů. Praha : Triton, 2008. 254 s. : mapy ; 17 cm. ISBN 978-80-7387-030-013) KRAUS, Ivo. Dějiny evropských objevů a vynálezů : od Homéra k Einsteinovi. Praha : Academia, 2001. 330 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. ; 24 cm. ISBN 80-200-0905-114) Vědění lidstva : převratné objevy & vynálezy : encyklopedie / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Rebo, 2008. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 32 cm. ISBN 978-80-255-0074-315) BENACCHIO, L. Atlas vědy a techniky. V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 2007. [29] složených l. ([170] s.), [10] s. : barev. il. ; 29 cm. ISBN 978-80-242-1843-416) JÁCHIM, František. Jak viděli vesmír. Olomouc : Rubico, 2003. 271 s. : il., portréty, faksim. ; 22 cm. ISBN 80-85839-48-217) Objevy & vynálezy : světová kronika / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Rebo, 2005. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 33 cm. ISBN 80-7234-410-218) Historie astronomie -http://www.physics.muni.cz/astrohistorie/Informace o možnostech výpůjčky jednotlivých titulů naleznete v elektronickém katalogu NK ČR vždy pod ikonkou Exempláře. Pokud máte platný čtenářský průkaz NK ČR, můžete si publikace prostřednistvím katalogu také ihned objednat. Dostupnost uvedených dokumentů v jiných českých knihovnách můžete zjistit pomocí Souborného katalogu ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/skc) - zejména pro krajské a odborné knihovny, nebo pomocí souborného katalogu SKAT (http://www.skat.cz) - pro městské knihovny. | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2009-04-23T13:23:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/17-stoleti | 18 | cs | Zajímalo by mě, jak to vypadalo v 17. století s matematikou, filozifií a astronomií, jací průkopníci v této době žili, jaké významné objevy se uzkutečnily, co bylo vynalezeno... | Dobrý den, odpovědi na Vaše otázky byste mohl získat z následujících publikací, které jsme nalezli v elektronickém katalogu NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc):1) CHAPMAN, Allan. Bohové na nebesích : astronomie, náboženství a kultura od starověku až po renesanci. Praha : BB art, 2003. 277 s., [8] s. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 21 cm. ISBN 80-7341-044-32) KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Od Leonarda ke Goethovi. Praha : Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2007. 276 s., [32] l. barev. obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 26 cm. ISBN 978-80-01-03716-43) HOUDEK, František. Objevy a vynálezy tisíciletí. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 455 s. : il. ; 27 cm. ISBN 80-7106-475-04) JANKO, Jan. Věda v renesanci a novověku. V Plzni : Západočeská univerzita, [2006]. 98 s. ; 21 cm. ISBN 80-7043-523-25) MATHÉ, Svätoslav. Velikáni renesancie. Martin : Vydavateľstvo Matice slovenskej, c2007. 159 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-89208-75-36) PATURI, Felix R. Kronika techniky. Praha : Fortuna Print, 1993 (Belgie : Brepols). 651 s. : obr., fotogr., některé barev., tab. ; 30 cm.7) CORETH, Emerich. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 310 s. ; 19 cm.(Dějiny filosofie ; 3. díl). ISBN 80-7182-119-58) RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Praha : OIKOYMENH, 2004. 579 s. ; 22 cm.(Dějiny filosofie ; sv. 9). ISBN 80-7298-109-99) Historie matematiky (3. : 1997 : Jevíčko, Česko) Matematika v 16. a 17. století : seminář Historie matematiky III., Jevíčko, 18.8.-21.8.1997, Komise pro vzdělávání učitelů Jednoty českých matematiků a fyziků. Praha : Prométheus, 1999. 321 s. : il. ; 25 cm. ISBN 80-7196-150-710) MAREŠ, Ivan. Příběhy matematiky : stručná historie královny věd. Příbram : Pistorius & Olšanská, 2008. 334 s. : il., mapy, portréty, faksim. ; 24 cm. ISBN 978-80-87053-16-411) KRAUS, Ivo. Fyzika od Thaléta k Newtonovi : kapitoly z dějin fyziky. Praha : Academia, 2007. 329 s. : il., portréty, faksim. ; 21 cm. ISBN 978-80-200-1540-212) BINKOVÁ, Simona. Čas zámořských objevů. Praha : Triton, 2008. 254 s. : mapy ; 17 cm. ISBN 978-80-7387-030-013) KRAUS, Ivo. Dějiny evropských objevů a vynálezů : od Homéra k Einsteinovi. Praha : Academia, 2001. 330 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. ; 24 cm. ISBN 80-200-0905-114) Vědění lidstva : převratné objevy & vynálezy : encyklopedie / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Rebo, 2008. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 32 cm. ISBN 978-80-255-0074-315) BENACCHIO, L. Atlas vědy a techniky. V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 2007. [29] složených l. ([170] s.), [10] s. : barev. il. ; 29 cm. ISBN 978-80-242-1843-416) JÁCHIM, František. Jak viděli vesmír. Olomouc : Rubico, 2003. 271 s. : il., portréty, faksim. ; 22 cm. ISBN 80-85839-48-217) Objevy & vynálezy : světová kronika / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Rebo, 2005. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 33 cm. ISBN 80-7234-410-218) Historie astronomie -http://www.physics.muni.cz/astrohistorie/Informace o možnostech výpůjčky jednotlivých titulů naleznete v elektronickém katalogu NK ČR vždy pod ikonkou Exempláře. Pokud máte platný čtenářský průkaz NK ČR, můžete si publikace prostřednistvím katalogu také ihned objednat. Dostupnost uvedených dokumentů v jiných českých knihovnách můžete zjistit pomocí Souborného katalogu ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/skc) - zejména pro krajské a odborné knihovny, nebo pomocí souborného katalogu SKAT (http://www.skat.cz) - pro městské knihovny. | Zajímalo by mě, jak to vypadalo v 17. století s matematikou, filozofií a astronomií, jací průkopníci v této době žili, jaké významné objevy se uskutečnily, co bylo vynalezeno... | Dobrý den, odpovědi na vaše otázky byste mohl získat z následujících publikací, které jsme nalezli v elektronickém katalogu NK ČR - báze NK (http://sigma.nku.cz/cze/noc):1) CHAPMAN, Allan. Bohové na nebesích : astronomie, náboženství a kultura od starověku až po renesanci. Praha : B art, 2003. 277 s., [8] s. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 21 cm. ISBN 80-7341-044-32) KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Od Leonarda ke Goethovi. Praha : Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2007. 276 s., [32] l. barev. obr. příl. : il., portréty, fasim. ; 26 cm. ISBN 978-80-01-03716-43) HOUDEK, František. Objevy a vynálezy tisíciletí. Praha : LN, nakladatelství lidové noviny, 2002. 455 s. : il. ; 27 cm. ISBN 80-7106-475-04) JANKO, Jan. Věda v renesanci a novověku. V Plzni : Západočeská univerzita, [2006]. 98 s. ; 21 cm. ISBN 80-7043-523-25) MATHÉ, Svatoslav. Velikáni renesance. Martin : Vydavatelstvo Matice slovenskej, c2007. 159 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-89208-75-36) PATERA, Felix R. Kronika techniky. Praha : Fortuna Print, 1993 (Belgie : Breptals). 651 s. : obr., foto., nektare barev., tab. ; 30 cm.7) CORE, Emerich. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 310 s. ; 19 cm.(dějiny filosofie ; 3. díl). ISBN 80-7182-119-58) RED, Wolfgang. Novověká filosofie. II, od Newtona po Rousseaua. Praha : OIKOYMENH, 2004. 579 s. ; 22 cm.(dějiny filosofie ; sv. 9). ISBN 80-7298-109-99) historie matematiky (3. : 1997 : Jevíčko, Česko) matematika v 16. a 17. století : seminář historie matematiky III., Jevíčko, 18.8.-21.8.1997, komise pro vzdělávání učitelů jednoty českých matematiků a fyziků. Praha : Prometheus, 1999. 321 s. : il. ; 25 cm. ISBN 80-7196-150-710) MAREŠ, Ivan. Příběhy matematiky : stručná historie královny věd. Příbram : Pistorius & blšanská, 2008. 334 s. : il., mapy, portréty, fasim. ; 24 cm. ISBN 978-80-87053-16-411) KRAUS, Ivo. Fyzika od Thaleta k Newtonovi : kapitoly z dějin fyziky. Praha : Academia, 2007. 329 s. : il., portréty, fasim. ; 21 cm. ISBN 978-80-200-1540-212) FINKOVÁ, Simona. Čas zámořských objevů. Praha : Triton, 2008. 254 s. : mapy ; 17 cm. ISBN 978-80-7387-030-013) KRAUS, Ivo. Dějiny evropských objevů a vynálezů : od Homéra k Einsteinovi. Praha : Academia, 2001. 330 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, fasim. ; 24 cm. ISBN 80-200-0905-114) vědění lidstva : převratné objevy & vynálezy : encyklopedie / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Nebo, 2008. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 32 cm. ISBN 978-80-255-0074-315) BENACCHIO, L. Atlas vědy a techniky. V Praze : Euromedia Group - knižní klub, 2007. [29] složených l. ([170] s.), [10] s. : barev. il. ; 29 cm. ISBN 978-80-242-1843-416) JÁCHIM, František. Jak viděli vesmír. Olomouc : Rubico, 2003. 271 s. : il., portréty, fasim. ; 22 cm. ISBN 80-85839-48-217) objevy & vynálezy : světová kronika / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Nebo, 2005. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 33 cm. ISBN 80-7234-410-218) historie astronomie -http://www.physics.mini.cz/astrohistorie/informace o možnostech výpůjčky jednotlivých titulů naleznete v elektronickém katalogu NK ČR vždy pod ikonkou exempláře. Pokud máte platný čtenářský průkaz NK ČR, můžete si publikace prostřednictvím katalogu také ihned objednat. Dostupnost uvedených dokumentů v jiných českých knihovnách můžete zjistit pomocí souborného katalogu ČR (http://sigma.nku.cz/cze/sec) - zejména pro krajské a odborné knihovny, nebo pomocí souborného katalogu SKA (http://www.skot.cz) - pro městské knihovny. | true |
18.srpna 1993, události | Dobrý den,prosím vás o zaslání informací,jestli je datum 18.srpna 1993 něčím významný,jestli se stala nějaká událost,nebo jestli se nenarodil někdo slavný 18.srpna jakéhokoli roku. Děkuji | Dobry den, v knize Kronika 1993 jsou pro 18.8.1993 uvedeny nasledujici udalosti: Kronika 1993 : nejzajimavejsi udalosti roku slovem i obrazem. Praha : Fortuna Print, 1994. s. 87, 89. ISBN 80-85873-03-6. - 18.8.1993 - Po odstoupeni Jaquesa Attaliho (v polovine cervna) byl zvolen novym prezidentem Evropske banky pro obnovu a rozvoj (BERD) opet francouzsky obcan, a to Jacques de Larosiere.- 18.8.1993 - Necelou hodinu po pulnoci vzplanula charakteristicka dominanta Luzernu, dreveny most Kapellbruecke. Zachranila se jen predmosti a 34 m vysoka jehlova vez vodojemu.... Prehled udalosti z 18.srpna bez ohledu na rok naleznete napr. na:-http://www.infoplease.com/dayinhistory?month=aug&day=18-http://www.history.com/this-day-in-history.do?action=tdihArticleCategory&displayDate=8/18&categoryId=leadstory -http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/20070818.html Ceske udalosti z roku 1993 by pravdepodobne byly nejlepe zpracovany v publikaci Ceska republika v roce 1993, tuto knihu jsme vsak bohuzel ve fondu NK CR nenalezli. Ceska republika v roce 1993 : politicka rocenka. Praha : Sociologicky ustav Akademie ved Ceske republiky, 1994. 95 s. ISBN 80-901674-8-9. Informace o osobnostech narozenych a zemrelych je mozne ziskat z ruznych publikaci, ktere se venuji vyrocim, nebo z internetu. Cast osobnosti jsme vybrali a nize je uvadime. Dalsi udalosti z 18.srpna a osoby narozene 18.srpna muzete nalezt na strankach:-http://www.historynet.com/today_in_history?tihMonth=August&tihDay=18-http://www.todayinhistory.com/index.php-http://www.scopesys.com/cgi-bin/today2.cgi Pouzite publikace a internetove stranky:ORLOVSKY, Dezider. Prehl´ad vyznamnych vyroci : 1986-2000. Bratislava : Osvetovy ustav, 1987. s. 383.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2006. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2005. s. 62. ISBN 80-85023-45-8.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2005. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2004. s. 80. ISBN 80-85023-44-X.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2004. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2003. s. 54. ISBN 80-85023-43-1.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2003. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2002. s. 40. ISBN 80-85023-41-5.Vyroci a udalosti ocekavane v roce 1990. Praha : Ceskoslovenska tiskova kancelar, 1989. s. 163.Vyroci a udalosti ocekavane v roce 1992. Praha : Ceskoslovenska tiskova kancelar, 1991. s. 54-55.Vyroci a udalosti ocekavane v roce 1992. Praha : Ceskoslovenska tiskova kancelar, 1991. s. 54-55.http://birthday.wz.cz/index08.htm#1808- 1790 - Ferenc Kölcsey - madarsky basnik a spisovatel,- 1818 - Vaclav Bolemir Nebesky - cesky basnik, kritik a historik,- 1830 - Frantisek Josef I. - rakousky cisar, cesky a uhersky kral,- 1873 - Leo Slezak - rakousky pevec-tenorista, pusobil v Brne,- 1899 - Eugene Ormandy (vl. jm. Jenö Ormandy Blau) - americky dirigent madarskeho puvodu,- 1902 - Julius Kalas - skladatel, spisovatel a hudebni kritik,- 1905 - Frantisek Lazecky - basnik, prozaik, autor knih pro deti,- 1907 - Jiri Srnka - skladatel,- 1909 - Marcel Carne - francouzsky filmovy reziser a kritik,- 1925 - Adolf Scherl - muzikolog, teatrolog, historik, publicista,- 1925 - Brian Wilson Aldiss - anglicky prozaik, autor sci-fi,- 1941 - Kurt Gebauer - cesky sochar Pouzite internetove stranky:http://www.infoplease.com/birthday?month=aug&day=18http://www.biography.com/search/botd.do?mon=8&day=18- 1587 - Virginia Dare - prvni dite anglickych rodicu narozene v Severni Americe- 1774 - Meriwether Lewis - badatel, pruzkumnik- 1900 - Vijaya Lakshmi Pandit - diplomat,- 1920 - Shelley Winters - herecka,- 1927 - Rosalynn Smith Carter - prvni dama USA,- 1933 - Roman Polanski - filmovy reziser,- 1934 - Roberto Clemente - basebalista,- 1937 - Robert Redford - herec a reziser,- 1952 - Patrick Swayze - herec,- 1969 - Christian Slater - herec,- 1969 - Edward Norton - herec | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | null | 2007-11-27T12:39:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/18-srpna-1993-udalosti | 19 | cs | Dobrý den,prosím vás o zaslání informací,jestli je datum 18.srpna 1993 něčím významný,jestli se stala nějaká událost,nebo jestli se nenarodil někdo slavný 18.srpna jakéhokoli roku. Děkuji | Dobrý den, v knize Kronika 1993 jsou pro 18.8.1993 uvedeny následující události: Kronika 1993 : nejzajímavější události roku slovem i obrazem. Praha : Fortuna Print, 1994. s. 87, 89. ISBN 80-85873-03-6. - 18.8.1993 - Po odstoupení Jaquesa Attaliho (v polovině června) byl zvolen novým prezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj (BERD) opět francouzský občan, a to Jacques de Larosiere.- 18.8.1993 - Necelou hodinu po půlnoci vzplanula charakteristická dominanta Luzernu, dřevěný most Kapellbruecke. Zachránila se jen předmostí a 34 m vysoká jehlová věž vodojemu.... Přehled událostí z 18.srpna bez ohledu na rok naleznete např. na:-http://www.infoplease.com/dayinhistory?month=aug&day=18-http://www.history.com/this-day-in-history.do?action=tdihArticleCategory&displayDate=8/18&categoryId=leadstory -http://www.nytimes.com/learning/generál/onthisday/20070818.html České události z roku 1993 by pravděpodobně byly nejlépe zpracovány v publikaci Česká republika v roce 1993, tuto knihu jsme však bohužel ve fondu NK ČR nenalezli. Česká republika v roce 1993 : politická ročenka. Praha : Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1994. 95 s. ISBN 80-901674-8-9. Informace o osobnostech narozených a zemřelých je možné získat z různých publikací, které se věnují výročím, nebo z internetu. Část osobností jsme vybrali a níže je uvádíme. Další události z 18.srpna a osoby narozené 18.srpna můžete nalézt na stránkách:-http://www.historynet.com/today_in_history?tihMonth=August&tihDay=18-http://www.todayinhistory.com/index.php-http://www.scopesys.com/cgi-bin/today2.cgi Použité publikace a internetové stránky:ORLOVSKÝ, Dezider. Prehl´ad významných výročí : 1986-2000. Bratislava : Osvětový ústav, 1987. s. 383.Výběr z významných výročí roku 2006. Brno : Knihovna Jiřího Mahena, 2005. s. 62. ISBN 80-85023-45-8.Výběr z významných výročí roku 2005. Brno : Knihovna Jiřího Mahena, 2004. s. 80. ISBN 80-85023-44-X.Výběr z významných výročí roku 2004. Brno : Knihovna Jiřího Mahena, 2003. s. 54. ISBN 80-85023-43-1.Výběr z významných výročí roku 2003. Brno : Knihovna Jiřího Mahena, 2002. s. 40. ISBN 80-85023-41-5.Výročí a události očekávané v roce 1990. Praha : Československá tisková kancelář, 1989. s. 163.Výročí a události očekávané v roce 1992. Praha : Československá tisková kancelář, 1991. s. 54-55.Výročí a události očekávané v roce 1992. Praha : Československá tisková kancelář, 1991. s. 54-55.http://birthday.wz.cz/index08.htm#1808- 1790 - Ferenc Kölcsey - maďarský básník a spisovatel,- 1818 - Václav Bolemir Nebeský - český básník, kritik a historik,- 1830 - František Josef I. - rakouský císař, český a uherský král,- 1873 - Leo Slezák - rakouský pěvec-tenorista, působil v Brně,- 1899 - Eugene Ormandy (vl. jm. Jenö Ormandy Blau) - americký dirigent maďarského původu,- 1902 - Julius Kalaš - skladatel, spisovatel a hudební kritik,- 1905 - František Lazecký - básník, prozaik, autor knih pro děti,- 1907 - Jiří Srnka - skladatel,- 1909 - Marcel Carné - francouzský filmový režisér a kritik,- 1925 - Adolf Scherl - muzikolog, teatrolog, historik, publicista,- 1925 - Brian Wilson Aldiss - anglický prozaik, autor sci-fi,- 1941 - Kurt Gebauer - český sochař Použité internetové stránky:http://www.infoplease.com/birthday?month=aug&day=18http://www.biography.com/search/botd.do?mon=8&day=18- 1587 - Virginia Dare - první dítě anglických rodičů narozené v Severní Americe- 1774 - Meriwether Lewis - badatel, průzkumník- 1900 - Vijaya Lakshmi Pandit - diplomat,- 1920 - Shelley Winters - herečka,- 1927 - Rosalynn Smith Carter - první dáma USA,- 1933 - Roman Polanski - filmový režisér,- 1934 - Roberto Clemente - basebalista,- 1937 - Robert Redford - herec a režisér,- 1952 - Patrick Swayze - herec,- 1969 - Christian Slater - herec,- 1969 - Edward Norton - herec | Dobrý den,prosím vás o zaslání informací,jestli je datum 18.srpna 1993 něčím významný,jestli se stala nějaká událost,nebo jestli se nenarodil někdo slavný 18.srpna jakéhokoli roku. Děkuji | Dobrý den, v knize kronika 1993 jsou pro 18.8.1993 uvedeny nasledujici události: Kronika 1993 : nejzajimavejsi udalosti roku slovem i obrazem. Praha : Fortuna Print, 1994. s. 87, 89. ISBN 80-85873-03-6. - 18.8.1993 - po odstoupení Jacquesa Attaliho (v polovině června) byl zvolen novým prezidentem evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět francouzský občan, a to Jacques de Larosiere.- 18.8.1993 - necelou hodinu po půlnoci vzplanula charakteristická dominanta Luzernu, dřeviny most Kapellbruecke. Zachránila se jen předmostí a 34 m vysoká jehlové ve vodojemu.... Přehled události z 18.srpna bez ohledu na rok naleznete např. na:-http://www.infoplease.com/dayinhistory?Mont=ag&day=18-http://www.History.com/This-day-in-History.do?Action=tdihArticleCategory&displayDate=8/18&categoryId=leadstory -http://www.nimes.com/learning/generál/onthisday/20070818.html Ceske události z roku 1993 by pravděpodobně byly nejlépe zpracovány v publikaci Ceska republika v roce 1993, tuto knihu jsme však bohužel ve fondu NK ČR nenalezli. Ceska republika v roce 1993 : politická ročenka. Praha : Sociologický ústav akademie věd Ceske republiky, 1994. 95 s. ISBN 80-901674-8-9. Informace o osobnostech narozených a zemřelých je mozna získat z různých publikací, které se věnuji vyrobim, nebo z internetu. Cest osobnosti jsme vybrali a vize je uvadáme. Dalsi události z 18.srpna a osoby narození 18.srpna muzete nalézt na stránkách:-http://www.historynet.com/Today_en_History?tihMonth=august&tehdy=18-http://www.todayinhistory.com/index.pop-http://www.scopes.com/ci-bin/Today.ci Použité publikace a internetové stránky:ORLOVSKÝ, Dezider. Presl´od významných vymoci : 1986-2000. Bratislava : Osvětový ústav, 1987. s. 383.Vyber z významných vymoci roku 2006. Brno : Knihovna Jimiho Mahena, 2005. s. 62. ISBN 80-85023-45-8.Vyber z významných vymoci roku 2005. Brno : Knihovna Jimiho Mahena, 2004. s. 80. ISBN 80-85023-44-X.Vyber z významných vymoci roku 2004. Brno : Knihovna Jimiho Mahena, 2003. s. 54. ISBN 80-85023-43-1.Vyber z významných vymoci roku 2003. Brno : Knihovna Jimiho Mahena, 2002. s. 40. ISBN 80-85023-41-5.Vymoci a udalosti ocekavane v roce 1990. Praha : Československa tisková kancelář, 1989. s. 163.Vymoci a udalosti ocekavane v roce 1992. Praha : Československa tisková kancelář, 1991. s. 54-55.Vymoci a udalosti ocekavane v roce 1992. Praha : Československa tisková kancelář, 1991. s. 54-55.http://birthday.cz.cz/index.htm#1808- 1790 - Ferenc Kelsey - maďarsky básník a spisovatel,- 1818 - Václav Bolem nebesky - cesky básník, kritik a historik,- 1830 - František Josef I. - rakouský Cisár, cesky a uherský král,- 1873 - Leo Slezák - rakouský pěvec-tenorista, působil v Brně,- 1899 - Eugene Armandy (vl. jm. Jen Armandy Bau) - americký dirigent maďarského původu,- 1902 - Julius Kalaš - skladatel, spisovatel a hudební kritik,- 1905 - František Lazecké - básník, prozaik, autor knih pro děti,- 1907 - Jiri srnka - skladatel,- 1909 - Marcel Carné - francouzský filmový Reiser a kritik,- 1925 - Adolf Schell - muzikolog, teatrolog, historik, publicista,- 1925 - Brian Wilson Aldiss - anglický prozaik, autor sci-fi,- 1941 - Kurt Gebauer - cesky sochař Pouze internetové stránky:http://www.infoplease.com/birthday?Mont=ag&day=http://www.biografy.com/Search/bod.do?mon=8&day=18- 1587 - Virginia dare - první die anglických rodicu narození v severní Americe- 1774 - Meriwether Lewis - badatel, průzkumník- 1900 - Viana Lakshmi fandit - diplomat,- 1920 - Shelley Winter - herečka,- 1927 - Rosalind Smith Carter - první dáma USA,- 1933 - Roman Polanski - filmový Reiser,- 1934 - Roberto Clemente - baseballista,- 1937 - Robert Redford - herec a Reiser,- 1952 - Patrick Swayze - herec,- 1969 - Christian Slater - herec,- 1969 - Edward Norton - herec | true |
18. století, tkaní celolněného plátna | Dobrý den. V letech 1700 - 1730 se předpokládám tkalo lněné plátno ručně. Tkalo se jen domácky nebo i v manufakturách? Jaké šíře se v té době plátno tkalo, která byla např. nejběžnější a jaká šíře mohla být největší? Konkrétně se mi jde o plátno malířské. Tkala se širší plátna v zahraničí? Předpokládám, že dovoz byl možný. Předpokládám též, že plátno bylo vždy na obou stranách zakončeno tzv. pevným okrajem, kde se nit útku otáčí a tím nedochází k třepení plátna (tak jako dnes). Děkuji | Dobrý den, pokusíme se na Vaše otázky odpovědět postupně. Tkalci byli často sdružováni v cechu, existovala ovšem i necechovní výroba. Tkalcovství mělo vždy blízko k domácí výrobě bez cechovních regulí, proto se také od roku 1755 se stalo svobodným řemeslem, nezávislém na cechovním systému. V první polovině 18. století také fungovalo také nákladnictví a tzv. rozptýlené faktury. Nákladnictví spočívalo v tom, že řemeslníci dostávali zálohy, půjčky i zálohy na přízi od obchodníků, za práci dostávali od obchodníků mzdu. Rozptýlené manufaktury fungovaly v severních Čechách, severní Moravě, Slezsku a Sasku. A to tak, že tkalci kupovali přízi u obchodníků a následné výrobky pak zpravidla prodávali stejné osobě. Faktor neboli obchodník úvěroval tkalce materiálem a financemi, produkt, který od nich převzal, posílal na zpracování dále. O rozptýlenou manufakturu se jednalo z důvodu, že nebyla centralizována na jednom místě. Největší manufakturu tohoto typu u nás vedl v oblasti Šluknovského výběžku od roku 1713 Angličan Robert Allison. Co se týká šíře malířského plátna bohužel jsme konkrétní údaje pro léta 1700 - 1730 nenašli. Ale v diplomové práci Restaurování obrazů a jeho financování Kláry Hlaváčkové je část, která se této problematice věnuje. Uvádí, že kolem roku 1500 byla obvyklá šíře plátna 70 cm a ani poté šíře plátna nepřesáhla 125 cm. Pokut bylo zapotřebí větší šířky, bylo nutné k sobě plátna přišít. Podstatný zlom následoval v 19. století, kdy se začalo užívat průmyslově vyrobené plátno. Žádné záznamy o dovozu plátna ze zahraničí jsme nenašli, pouze zmínky o tom, že bylo vyváženo plátno z Čech do zahraničí. Například Frýdlantské plátno, ale to bylo v průběhu 17. století, prvně se dováželo do Norimberku a později do Hamburku. Rovněž jsme nenašli, ani informace o podobě okrajů plátna. Vámi hledané informace by mohly poskytnout tyto instituce: Knihovna Umprum: https://www.umprum.cz/web/cs/knihovna Případně knihovna AVU: https://www.avu.cz/category/avu-menu/akademie/specializovan%C3%A1-pracovi%C5%A1t%C4%9B/knihovna http://opac.avu.cz/#!/ Užitečný by Vám mohl být i portál knihoven z oboru umění a architektury https://artlib.eu/#!/ Ještě je možnost obrátit se na Metodické centrum konzervace: https://mck.technicalmuseum.cz/poskytovane-sluzby/konzultacni-cinnost/ | null | Národní knihovna ČR | Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | HLAVÁČOVÁ, Klára. {Restaurování obrazů a jeho financování} [online].Brno, 2010 [cit. 2020-01-23]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/95642s/>.Diplomová práce.Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.Vedoucí práce doc. Ing. František Svoboda, Ph.D..KARPAŠ, Roman a kol. Jizerské hory. 4, O historii a umění do roku 1813. Vydání první. Liberec: RK, 2019. 456 stran. ISBN 978-80-87100-43-1.MAINUŠ, František. Plátenictví na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1959. 245, [1] s. Publikace Slezského ústavu ČSAV v Opavě; Sv. 33.MYŠKA, Milan, Zdeněk JINDRA, Aleš ZÁŘICKÝ a Ostravská univerzita. Milan Myška: z díla hospodářského historika. Ostrava: Ostravské univerzita v Ostravě, 2010. ISBN 978-80-7368-735-9.RAK, Petr. Historie a současnost podnikání na Chomutovsku, Kadaňsku a Vejprtsku. Žehušice: Městské knihy, 2003. ISBN 80-86699-13-7. | 2020-01-15T13:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/18-stoleti-tkani-celolneneho-platna | 20 | cs | Dobrý den. V letech 1700 - 1730 se předpokládám tkalo lněné plátno ručně. Tkalo se jen domácky nebo i v manufakturách? Jaké šíře se v té době plátno tkalo, která byla např. nejběžnější a jaká šíře mohla být největší? Konkrétně se mi jde o plátno malířské. Tkala se širší plátna v zahraničí? Předpokládám, že dovoz byl možný. Předpokládám též, že plátno bylo vždy na obou stranách zakončeno tzv. pevným okrajem, kde se nit útku otáčí a tím nedochází k třepení plátna (tak jako dnes). Děkuji | Dobrý den, pokusíme se na Vaše otázky odpovědět postupně. Tkalci byli často sdružování v cechu, existovala ovšem i necechovní výroba. Tkalcovství mělo vždy blízko k domácí výrobě bez cechovních regulí, proto se také od roku 1755 se stalo svobodným řemeslem, nezávislém na cechovním systému. V první polovině 18. století také fungovalo také nákladnictví a tzv. rozptýlené faktury. Nákladnictví spočívalo v tom, že řemeslníci dostávali zálohy, půjčky i zálohy na přízi od obchodníků, za práci dostávali od obchodníků mzdu. Rozptýlené manufaktury fungovaly v severních Čechách, severní Moravě, Slezsku a Sasku. A to tak, že tkalci kupovali přízi u obchodníků a následné výrobky pak zpravidla prodávali stejné osobě. Faktor neboli obchodník úvěroval tkalce materiálem a financemi, produkt, který od nich převzal, posílal na zpracování dále. O rozptýlenou manufakturu se jednalo z důvodu, že nebyla centralizována na jednom místě. Největší manufakturu tohoto typu u nás vedl v oblasti Šluknovského výběžku od roku 1713 Angličan Robert Allison. Co se týká šíře malířského plátna bohužel jsme konkrétní údaje pro léta 1700 - 1730 nenašli. Ale v diplomové práci Restaurování obrazů a jeho financování Kláry Hlaváčkové je část, která se této problematice věnuje. Uvádí, že kolem roku 1500 byla obvyklá šíře plátna 70 cm a ani poté šíře plátna nepřesáhla 125 cm. Pokut bylo zapotřebí větší šířky, bylo nutné k sobě plátna přišít. Podstatný zlom následoval v 19. století, kdy se začalo užívat průmyslově vyrobené plátno. Žádné záznamy o dovozu plátna ze zahraničí jsme nenašli, pouze zmínky o tom, že bylo vyváženo plátno z Čech do zahraničí. Například Frýdlantské plátno, ale to bylo v průběhu 17. století, prvně se dováželo do Norimberku a později do Hamburku. Rovněž jsme nenašli, ani informace o podobě okrajů plátna. Vámi hledané informace by mohly poskytnout tyto instituce: Knihovna Umprum: https://www.umprum.cz/web/cs/knihovna Případně knihovna AVU: https://www.avu.cz/category/avu-menu/akademie/specializován%C3%A1-práčovi%C5%A1t%C4%9B/knihovna http://opač.avu.cz/#!/ Užitečný by Vám mohl být i portál knihoven z oboru umění a architektury https://artlib.eu/#!/ Ještě je možnost obrátit se na Metodické centrum konzervace: https://mck.technicalmuseum.cz/poskytované-služby/konzultační-činnost/ | Dobrý den. V letech 1700 - 1730 se předpokládám tkalo lněné plátno ručně. Tkalo se jen domácky nebo i v manufakturách? Jaké šíře se v té době plátno tkalo, která byla např. nejběžnější a jaká šíře mohla být největší? Konkrétně se mi jde o plátno malířské. Tkala se širší plátna v zahraničí? Předpokládám, že dovoz byl možný. Předpokládám též, že plátno bylo vždy na obou stranách zakončeno tzv. pevným okrajem, kde se nit útku otáčí a tím nedochází k třepení plátna (tak jako dnes). Děkuji | Dobrý den, pokusíme se na vaše otázky odpovědět postupně. Tkalci byli často sdružování v cechu, existovala ovšem i necechovní výroba. Tkalcovství mělo vždy blízko k domácí výrobě bez cechovních regulí, proto se také od roku 1755 se stalo svobodným řemeslem, nezávislém na cechovním systému. V první polovině 18. století také fungovalo také následnictví a tzv. rozptýlené faktury. Následnictví spočívalo v tom, že řemeslníci dostávali zálohy, půjčky i zálohy na přízi od obchodníků, za práci dostávali od obchodníků mzdu. Rozptýlené manufaktury fungovaly v severních Čechách, severní Moravě, Slezsku a Sasku. A to tak, že tkalci kupovali přízi u obchodníků a následné výrobky pak zpravidla prodávali stejné osobě. Faktor neboli obchodník úvěroval tkalce materiálem a financemi, produkt, který od nich převzal, posílal na zpracování dále. O rozptýlenou manufakturu se jednalo z důvodu, že nebyla centralizována na jednom místě. Největší manufakturu tohoto typu u nás vedl v oblasti šluknovského výběžku od roku 1713 Angličan Robert Allison. Co se týká šíře malířského plátna bohužel jsme konkrétní údaje pro léta 1700 - 1730 nenašli. Ale v diplomové práci restaurování obrazů a jeho financování Kláry Hlaváčkové je část, která se této problematice věnuje. Uvádí, že kolem roku 1500 byla obvyklá šíře plátna 70 cm a ani poté šíře plátna nepřesáhla 125 cm. Pokut bylo zapotřebí větší šířky, bylo nutné k sobě plátna přišít. Podstatný zlom následoval v 19. století, kdy se začalo užívat průmyslově vyrobené plátno. Žádné záznamy o dovozu plátna ze zahraničí jsme nenašli, pouze zmínky o tom, že bylo vyváženo plátno z Čech do zahraničí. Například frýdlantské plátno, ale to bylo v průběhu 17. století, prvně se dováželo do Norimberku a později do Hamburku. Rovněž jsme nenašli, ani informace o podobě okrajů plátna. Vámi hledané informace by mohly poskytnout tyto instituce: Knihovna umprum: http://www.umprum.cz/web/cs/knihovna případně knihovna AVU: http://www.vu.cz/category/vu-menu/akademie/specializován%C%Al-procovi%CD%Art%C%B/knihovna http://opic.vu.cz/#!/ užitečný by vám mohl být i portál knihoven z oboru umění a architektury http://artis.u/#!/ ještě je možnost obrátit se na metodické centrum konzervace: http://mák.technicalmuseum.cz/poskytované-služby/konzultaci-činnost/ | true |
1865 Time Domain Energy Spectrum | What technology and equipment in 1865 was used in conjunction with extracting and measuring the frequency and measuring the hertz output. | Hello, Thank you for your question. Here is a list of resoures that might be useful for you: Web sources History of physics sources (list), by Massachusetts Institute of Technology:http://web.mit.edu/~redingtn/www/netadv/hist.html Reference guide, Carnegie Mellon University Libraries:http://www.andrew.cmu.edu/user/sc24/History/hots.html Books In National Library of Technology catalogue: HUNT, Bruce J.Pursuing power and light: technology and physics from James Watt to Albert Einstein. Baltimore: Johns Hopkins University Press, c2010. Johns Hopkins introductory studies in the history of science. Record available at:https://vufind.techlib.cz/Record/000680731. Available also online (for registered users of NTK) at:http://site.ebrary.com/lib/techlib/detail.action?docID=10375801 OLBY, Robert C.Companion to the history of modern science. London: Routledge, 1990.https://vufind.techlib.cz/Record/000009585 MCNEIL, Ian.An encyclopaedia of the history of technology. London: Routledge, 1990.https://vufind.techlib.cz/Record/000009586 Outside our catalogue: BUCHWALD, Jed Z., ed. and FOX, Robert, ed.The Oxford handbook of the history of physics. 1st edition. Oxford: Oxford University Press, 2013. ix, 945 s. TURNER, G. L. (1983).Nineteenth-century scientific instruments. London, Sotheby Publications. Available at:https://archive.org/details/bub_gb_FaAYfJYVNXQC WARNER, Deborah Jean, ed. anad BUD, Robert, ed.Instruments of science: an historical encyclopedia. New York: Science Museum, 1998. xxv, 709 s. Garland encyclopedias in the history of science; Vol. 2. Garland reference library of social science; Vol. 936. Kind regards, Martin Stehlík | null | Národní technická knihovna | Technika, technologie, inženýrství | null | 2016-05-06T14:13:00 | https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1865-time-domain-energy-spectrum | 21 | en | true |
End of preview. Expand
in Dataset Viewer.
Dataset Card for Ask the Library (Ptejte se knihovny)
Ask the Library contains questions and answers scraped from the webpage: https://www.ptejteseknihovny.cz/.
Dataset Details
Dataset Description
Ask the Library contains questions and answers scraped from the webpage: https://www.ptejteseknihovny.cz/. The questions have a broad range of topics like history, language, biology and others.
- Curated by: AIC FEE CTU
- Language(s) (NLP): Czech
- License: CC-BY-NC 3.0
Uses
This dataset can be used for the process of instruction tuning. Moreover, it can be also utilized for question-answering and other NLP tasks.
Dataset Structure
The dataset contains only one split. It contains following fields:
- title: The title of the question.
- question: The asked question.
- answer: The answer provided by the libraries.
- okres: Okres (NUTS4) where the library is located.
- library: Name of the library that proveded answer.
- category: category of the question.
- used_sources: Sometimes there is provided list of used sources.
- date: Datetime when the question was asked.
- URL: url of the question
- id: id number of the row
- language: language detected with lingua Python library with human fixed outliers
Dataset Creation
Curation Rationale
The motivation for collecting this dataset was the scarcity of available Czech instruction tuning datasets.
Source Data
The source is https://www.ptejteseknihovny.cz/.
Data Collection and Processing
The dataset was scraped and the text fields were cleaned using ftfy Python library.
Who are the source data producers?
The producers of the source data are the employees of several Czech libraries and the users of their page who asked the questions.
Bias, Risks, and Limitations
The dataset contains only question of users that knew about ptejteseknihovny service (probably clients of the libraries).
Recommendations
Users should be made aware of the risks, biases and limitations of the dataset.
Citation
TBA
- Downloads last month
- 52