cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
gbaara tí a bá ti sọ ọmọ náà lórúkọ ni a o fún un loriki..
wikipedia
yo
Orúkọ yìí ni wọ́n á fi máa kí ọmọ náà kí orí rẹ̀ bá le máa wú.Orúkọ oríkì fún ọkùnrin alámú Aremu Ìṣọ̀lá Àkànní Alabi Àjàní àkànmú Akanbí Adisa Àlàó Alade Ajao Àkànjíorúkọ oríkì fún obìnrin Ayíke Àríkẹ́ àpèkẹ́ Abeke Àdùkẹ́ Alátinú àyọkà ajíke Abeni Àṣàkẹ́ àjọkẹ́ Àkànkẹ́ Ìnágijẹ èyí ó sí lára àwọn orúkọ tí Yorùbá máa ń sọ ọmọ níjọ kẹjọ..
wikipedia
yo
Anataos George Leventis (; December 1902 – October 25, 1978) je omo ile Girikiti o je awon sisoti o da oniruuru ile ise kale Jaakiri, paa paa paa julo ile Adulawo ti o fi kan orile ede .Naijiria, Naijiria, ti iyen (Nigeria) Plc, ti oba Aláké ti ile Egba oba LaDapo Ademola si fi je oye agbaje ile ile Egba. omo re soso ti o je bere fun ti oruko re n je je ejo fo ni o fe oloselu kan ti oruko re n je osere paparysville kan lati lati o je aare-ede Cyprus tele-ede lati ilu re bi ilu ilu ni abúlé ni awon ni ileto Limassol District, ni ilu TroDO Mountains..
wikipedia
yo
Nígbà tí ó di ọdún 1960, ilé-iṣẹ́ rẹ̀ ti gbèrú sókè títí ó di ọ̀kan gboogi lára àwọn ilé isẹ́ ìtajà ní orílẹ̀ èdè Nàìjíríà..
wikipedia
yo
O gbiyanju lati yi ile ise re pada kuro ni ile itaja lasan pada si ile ise akanṣe ati ìkọ́pamọ́ awọn ọja pataki. Ni asiko yi, ile ise rẹ gbérù si latari ayipada ti o débá okowo ilẹ̀ Naijiria, ati bi awon omo ile Naijiria ti won je ajìjà-n-gbara fun ominira ilẹ Naijiria se jókòó le ise ọwọ sise nile baba won ni asiko ọdun 1970..
wikipedia
yo
Barnabas.Iṣẹ́ ìtọrẹ-àánú rẹ̀ wọn dá àjọ (Leventis Foundation) ní ọdún1979kalẹ̀ tíyìn tí a.G Levetis kú ní ọdún 1978..
wikipedia
yo
Temitope Adeyemi jẹ́ ọmọ orílẹ̀ èdè Nàìjíríà tí ó jẹ́ sọ̀rọ̀ soro orí ẹ̀rọ Alátànìpa sí..
wikipedia
yo
‘Ọmọ ọ̀nà-adigun” jẹ́ sọ̀rọ̀ sọ́rọ̀ orí ẹ̀rọ asọ̀rọ̀-mágbèsì, àti ẹ̀rọ ayélujára ọmọ orílẹ̀ èdè Nàìjíríà.ìtọ́ka sí..
wikipedia
yo
Isime ejò-Dame-whyte je olukọ ti o ma n ko awon omode tabi odo paapaa julo awon omo obinrin tabi wundia lori bi won se le gbe igbe aye irọ̀rùn gegege bi ohun elo oAtaki awujo.itọka si..
wikipedia
yo
Lily Anińyéi jẹ́ ọmọ orílẹ̀ èdè Nàìjíríà àti olùdásílẹ̀ 'Greenroom Nigeria'.Olùka si..
wikipedia
yo
Cma Cgmnì Ile-iṣẹ ọkọ ayọkẹlẹ kan lati Faranse, O je ọkọ ayọkẹlẹ giga ti kariaye ti transPorter..
wikipedia
yo
Ọ̀pẹ̀lẹ̀ (pípè rẹ̀ Otele tàbí Ocuele ni Látìnì-Amẹrika) ni okùn ìṣàyẹ̀wò tí wọ́n ń lò nínú ẹ̀sìn ìbílẹ̀ Adúláwọ̀ àti àwọn akátá-Amẹrika, pàápàá jùlọ nínú Ifá àti ìṣẹ̀ṣe Yorùbá.babaláwo (oniyẹ̀míwò) máa ń lo ọ̀pẹ̀lẹ̀ láti le sọ̀rọ̀ pọ̀ pẹ̀lú òòṣà ọgbọn/ìmọ̀ (Ọ̀rúnmìlà) nínú ìṣẹ̀ṣe Yorùbá ẹni tí ó le ṣe àfihàn okùnfà àti ojútùú sí ìsọ̀rí àdáni àti gbogbogbò yóò sí fi mú ìrọ̀rùn padà wá sí ayé onítọ̀hùn nípa titun ìpín àti/tàbí orí (òòṣà ẹnìkọ̀ọ̀kan) ẹni sẹ́..
wikipedia
yo
EJI ninu orukọ Omid wa Yoruba to gbajumọ ju ni Taiwo(tabi Taye) ati Kehinde ti won fun awon ibeji ni pataki..
wikipedia
yo
Orúkọ ipasẹ̀ tún lè ṣàkàwé ipò tí ìdílé náà wà láwùjọ(àpẹẹrẹ “Adewale” orúkọ ìdílé ọba àtàtà)Ó tún lè ṣàkàwé iṣẹ́ abínibí Ìdílé kan(àpẹẹrẹ"Àwọn alágbẹ̀dẹ).Yorùbá tún ni oríkì irú èyí tí àwọn àkòríkí máa ń lò láti tẹpẹlẹ mọ́ àṣeyọrí aṣáájú ti oríṣìíríṣìí ìdílé.Oríkì tún lè jẹ́ ẹlẹ́yọ ọ̀rọ̀ bí i “Àdùnní”tàbí kí ó jẹ́ ẹsẹ ìwé tàbí jáǹtítán.Bí ó tilẹ̀ jẹ́ wí pé kì í ṣe ipa àtàtà ni ó ń kó nínú orúkọ gidi,oríkì máa ń sáábà jẹ́ lílò ní ẹgbẹ́ kan ,Ó máa ń ṣáá jẹ́ ohun tí gbogbogbò mọ̀ mọ́ọ̀yàn ní àkókò kan.Púpọ̀ nínú àwọn ènìyàn ní àwọn ará ìlú mìíràn lè dámọ̀ kódà ìdílé wọn nípa lílo oríkì òkun ìrandíran wọn.Iṣẹ́ kékeré ni yíyan orúkọ níṣẹ́yí nítorí kòsí àkójọpọ̀ orúkọ Yorùbá tó pè.Síbẹ̀síbẹ̀ iṣẹ́ àgbéṣe titun akẹ́kọ̀ọ́ akẹ́kọ̀ọ́ èdè ti bẹ̀rẹ̀ láti ṣe gbogbo orúkọ Yorùbá sí kíkọ sílẹ̀ sínú ìwé àrídìí ní ti ti ìlànà ọnà ìgbà ròyìn.Àwọn ìtọ́ka sí..
wikipedia
yo
Dọ́dọ̀ Ikire jẹ oúnjẹ ìbílẹ̀ láti ìlú Ikire ní gu-ila oorun ìpínlẹ̀ Osun ilẹ̀ Nàìjíríà..
wikipedia
yo
dòdò Ìkirè dúdú, ó sì tún yí roboto tàbí onígun òkòtó.Ọ̀gẹ̀dẹ̀ dòdò, èyí tí wọ́n ti bó èèpo rẹ̀, tí wọ́n gé tí wọ́n sì dín dáadáa ni wọ́n ń pè ní dòdò ní àwọn apá ibìkan ní Nàìjíríà.Akọni fi hàn pé dòdò Ìkirè wáyé láti ara àyẹ̀wò láti ọ̀dọ̀ aláìní, ìyá arúgbó láti ìlú tí wọ́n npè ní Ikire..
wikipedia
yo
Wọ́n maa ń ṣáábà tà a ní gúúsù-ẹ̀ oòrùn apá Nàíjíríà.àwọn ìtọ́pọ̀..
wikipedia
yo
Àbíkú Àbíkú jẹ́ orúkọ Yorùbá tí ó lè túmọ̀ sí ‘Ẹni ti wọn ń bí ti ó ń kú lọ́pọ̀ ìgbà’.Òórùn ń tọ́ka sí èmi ẹni tókù yálà ọmọdé tàbí ẹni tí ó kú kí ó tó dàgbà..
wikipedia
yo
Wọ́n sì únilẹ̀ fẹ́ràn àti ṣẹ̀ẹ́ ní èso lọ́pọ̀lọpọ̀ pẹ̀lúu gíláàsì bí òkúta kékèèké aláwọ̀ oríṣiríṣi tàbí, ìlẹ̀kẹ̀...
wikipedia
yo
O tun ni Ile-ikawe ti o ni imọran ninu itan, awọn akọsilẹ, Imọ-ijinlẹ Alaye, Ofin Isakoso ati ìtọ́nisọ́nà Gbogbo Eniyan, pẹlu Awọn iwe ati Awọn iwe 43,000, awọn iwe iroyin 900 ati awọn iṣe onigbọwọ 6,300.itọkasi..
wikipedia
yo
Ọ̀mọ̀wé Cole gba ẹ̀bùn Nigeria Prize for Literature ti ọdun 2018.eto ẹkọ rẹsoji bẹrẹ ẹkọ rẹ ni Ile-ẹkọ alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ St..
wikipedia
yo
Bákan náà ni ó tún lọ sí ilé-ẹ̀kọ́ gbogbo-nìṣe (uí) ti ìlú Ìbàdàn níbi tí ó ti kẹ́kọ̀ọ́ gbàwé ẹ̀rí dípúlómà, gboyè akoko (B.A) ní ọdún 2006, gboyè eleekeji (M.A) ní ọdún 2010, àti oye omowe (PhD) ní ọdún 2016 nínú ìmọ̀ eré orí ìtàgé "Theatre Arts"
wikipedia
yo
Ti o si n sise gege bi oluko ati adari fun ipele apileko ere ori itage ere onise Abawùjọ mu ni agbon Theatre Arts ti Ile-ẹkọ gbogbo-níṣẹ ti Ilu Ibadan, nibi ti o ti ko ọpọlọpọ apileko fun sise ni ori pepe, amóhùn-máwòrán, ati opo sinima to ti dagbelewo..
wikipedia
yo
Nínú ètò ẹ̀kọ́ rẹ̀ yí lọ ti gba àwọn ètò ìmọ̀ ẹ̀kọ́ ọ̀fẹ́ àti àwọn àmì ẹ̀yẹ Looriṣiriṣi.Àwọn àmì ẹ̀yẹ tó ti gbàò gba àmì ẹ̀yẹ akẹ́kọ̀ọ́-jáde tó pegede jùlọ ní ọdún 2006, ní agbọ̀n ẹ̀kọ́ òṣèré orí ìtàgé ìgún ( Theatre Arts) ní UI, ó jáwé olúborí tí ó sì gbàmí ẹ̀yẹ gẹ́gẹ́ bí akẹ́kọ̀ọ́ tó mọ́ ìtàn eré orí ìtàgé kó jùlọ jùlọ nínú ìdíje Zulu ṣòjá ní agbọ̀n ẹ̀kọ́ Theatre Atrs bákan náà ní ọdún 2006..
wikipedia
yo
Marriage of Agúnwá, Shmental play, Department of Theatre Arts,University of Ibadan, 2001 (òsèré).3..3
wikipedia
yo
loves unlike Láding, a play written by Femi Osofisan, 2011 (òṣèré)23..
wikipedia
yo
Sortile (Black Mystery), a play written by abDiasDias do Nascimento andproduced for the Lagos Heritage Festival, 2013 (amúgbá-lẹ́gbẹ̀ẹ́ adarí eré/alámòójútó ìtàgé)25..
wikipedia
yo
alápatà Apata, Premier play of professor Wole Soyinka at the Ake Book Andardarts Festival, Abeokuta, Nigeria, 2013 (amúgbá-lẹ́gbẹ̀ẹ́ adarí eré/alámòójútó ìtàgé)27..
wikipedia
yo
The Queen of the Night, a play production by the British Council Nigeria forthe 2014 Lagos Theatre Festival, 2014 (Olukọ̀tàn)29..
wikipedia
yo
Ó kẹ́kọ̀ọ́ gboyè ní ilé ẹ̀kọ́ gbogbo-nìṣe Adékúnlé Ajasin ní ìpínlẹ̀ Òndó ní ọdún 1999.Àwọn ènìyàn Awalẹ̀gbé Century Nigerian singerNigerian Malé musicianAdekunle Ajasin University Alunu..
wikipedia
yo
Àjọ elétò Agùnbánirọ̀ ilẹ̀ Nàìjíríà tí a mọ̀ sí (NYSC) The National Youth Service Corps jẹ́ ètò tí ìjọba ilẹ̀ Nàìjíríà gbé kalẹ̀ fún àwọn ọ̀dọ́ langba tí wọ́n ti kẹ́kọ̀ọ́ jáde ilé ẹ̀kọ́ nlá ńlá Jaakiri ilẹ̀ Nàìjíríà, léte àti le jẹ́ kí àwọn ọ̀dọ́ wọ̀yí ó le mú iṣẹ́ ìdàgbà sókè ilé baba wọn ní òkùnkùn dùn. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ wípé àwọn ológun ilẹ̀ Nàìjíríà, kíibfipá múni láti dára pọ̀ mọ́ iṣẹ́ Kgún..
wikipedia
yo
Àmọ́, ní ọdún 1973 ìjọba ilẹ̀ Nàíjíríà fòté lé wípé kí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ gboyè ilé ẹ̀kọ́ Fasiti àti Poli ilẹ̀ Nàíjíríà ò ma kópa nínú iṣẹ́ Agùnbánirọ̀ ní ìyà ní ọdún kan pé ọdún kan. Èyí bí a mọ̀ sí ọdún ìmọ̀ ẹni..
wikipedia
yo
Ọ̀gbẹ́ni Ahmadu Ali ló kọ́kọ́ jẹ́ adarí àgbà àkọ́kọ́ fún àjọ náà títí di ọdún 1975. Tí ẹni tó eà níbẹ̀ lásìkò yí jẹ director-General ìyẹn Ọ̀gágun Brig..
wikipedia
yo
Sule kari kazaure.Bí o se bere won da NYSC kale ni ojo kejidinlogun osu Karùún, odun 1973 gege bi ona kan pataki lati mu ifowo-sowọ́pọ̀, àtúnse ati atunto ba orile ede Naijiria leyin ogun to koja..
wikipedia
yo
Ẹ̀bà jẹ́ oúnjẹ ní ilẹ̀ Yorùbá àti àwọn ẹ̀yà míràn tó yí wọn ká.Ẹ̀bà nínú àwọn ẹ̀yà OÚNJẸ tí a mọ̀ sí òṣirì ní èdè Yorùbá, (SANdọ̀dọ̀ ní èdè Gẹ̀ẹ́sì..
wikipedia
yo
a kà sí ọ̀kan nínú àwọn aṣojú ìpínlẹ̀ ti New Hollywood àkọ́kọ́ , àti pé a ṣe àkíyèsí bí ọ̀kan nínú àwọn olùdarí tí ó ṣe pàtàkì jùlọ àti àwọn olùdèlọ́pọ̀ ní ìtàn orin..
wikipedia
yo
Àwọn ìtàn-ìmọ̀-ìmọ̀-ọ̀-tètè ti Spielberg àti àwọn Ìwọ-ìdárayá Rv, gẹ́gẹ́bí àwọn Jáws (1975), àwọn atọ́kùn ti Ọ̀tà mẹ́ta (1977), àwọn Raidẹrs of the Lost Ark (1981), àti et the Extra-Terreìtẹ̀síwájú (1982), ìgbà òtútù Hollywood EsCapist filmmaking..
wikipedia
yo
(May 2018)">alaye ti o nilo</pan> ] [ <panpan Title="This claim needs references to bojú Sources..
wikipedia
yo
ní ọdún 1981, ó gba ilé-ìwé gíga Yunifásítì ti Lagos ní ibi tí ó ti gba MBbs rẹ̀ àti lẹ́hìnnã ó ṣe àwọn ẹ̀yà-ara rẹ̀ ní tẹ̀lémedicine àti iṣeduro iṣowo ni ìlú okeere..
wikipedia
yo
2008 nnedi ọkọrafor 2010 (ẹbun pin) Koọ́t Matqi , Wale ÒkèD , 2012 Gobaso Mzọbẹ̀ , 2014 Akin Bello Bello , Pages with unreviewed translations..
wikipedia
yo
Oun ni eni akoko ti o je omo bibi iluIbadanti o koko koko gba oye B.A ni ile Eko, ti o si koko je oludasile ile iwe giga giga giga ti a mo si ni iluIbadan Oyo Grammar School ni iluIbadan . ilu Ibadan-aye rẹ dun-aye ti o je ẹlẹṣin ibile ti o si je oni ibile ti o tun je iluIbadanti o laami ti o laami lasiko ijoba lasiko ijoba Oyo..
wikipedia
yo
Ní ọdún 1976, wọ́n fi orúkọ àdúgbò kan sọrí rẹ̀ nílùú Èkó, kátàrí iṣẹ́ àti ipa ribiribi tí ó kó lórí ìdàgbàsókè agbègbè náà nílú Ekó, ìyẹn ní Lagos Island tí wón ń pè ní (Towty Street) láti fi bu ọlà fún àwọn ẹbí rẹ̀..
wikipedia
yo
Kemi akínyẹmí, "Ayẹyẹ awujo patriarch, Lanre Towry-Coker ní 70" , àwọn elites Nigeria , 15 Kọkànlá oṣù 2014..
wikipedia
yo
Adéolá Olúwá Akinyí (tí a bí ní ìlà wáwá Oṣù Kẹ̀wá ní ọdún 1974) jẹ́ ẹlẹ́sẹ̀ ẹlẹ́sẹ̀ ẹlẹ́sẹ̀ mẹ́dógún kan ti Nàìjíríà tí ó ṣiṣẹ́ ní iwájú.àwọn ìtọ́ka ìgúṇ̀-ẹlẹ́sẹ̀ Ara Nàìjíríà míbọ̀wọ̀ ènìyàn Egún ní 1974..
wikipedia
yo
Ìdí nìyí tí ó fi jẹ́ wípé àwọn obìnrin ló ma ń gbé Dku.Àwọn ìtọ́ka sí àṣà Yorùbá..
wikipedia
yo
Àwọn ẹ̀yà ìlú tó kù ní dùndún tàbí gangan, bàtà, àti ìlù gbẹ̀du..
wikipedia
yo
Bákan náà ni àwọn awùsá náà ma ń lu sákárà níbi ayẹyẹ wọn pẹ̀lú.sákárà ní tirẹ̀ jẹ́ ìlú kékeré róbótó tí a fu ijoko amọ̀ ṣe..
wikipedia
yo
Àmọ́, ó dá lórí bí onílù bá ṣe lùú.Lára àwọn ìlú tí wọ́n fara jọ ìyà ìlú tí wọ́n fi gẹ́gẹ́ bí dígí tí wọ́n fi Abẹbó ka wákàtí láyé àtijọ́ náà wà ní àgbàẹ̀gbẹ́ ilẹ̀ Esia, ṣùgbọ́n wọn kìí lòó láti fi sọ̀rọ̀ bí ti ilẹ̀ Adúláwọ̀..
wikipedia
yo
omele jẹ́ ìlú olójú mẹ́ta tí wọ́n máa ń fi igi lù.àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Victoria Adeolu won bi ọmọkunrin meji .Awon itọkasi awon eniyan apapoawon Ọjọ́ìbí ni 1968: with unre translations..
wikipedia
yo
Ó wà bí igbákejì Gómìnà ti Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun láti ọdún 2003-2010, gẹ́gẹ́bí Mínísítà fún Ìpínlẹ̀ Ìdáàbòbò láti ọdún 2011-2012 àti lẹ́hìnnã gẹ́gẹ́bí Mínísítà Mínísítà Ìdáàbòbò láti ọdún 2012-2013 lábẹ́ Ìgbìmọ̀ ti Ààrẹ Goodluck Jonathan .Àwọn ìtọ́kasíàwọn ènìyàn AAlààyèàwọn Ọjọ́ìbí ní 1951Pages With unre; translations..
wikipedia
yo
a kà ọ́ gẹ́gẹ́bí àkókò àkọ́ṣẹ́-ara-ọ-ní-ní-ní-oòrùn tí ó wà ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà àti Áfíríkà ..
wikipedia
yo
Ṣaaju ki o to dije dupo Gomina, oun ni alákòóso agba ati oludasile Ile-iṣẹ (CEO) Lagos State Property Development Corporation (LSPDC).O jẹ ọkan lara ọmọ ẹgbẹ Chartered Institute of perSocasal Management (cipm), ati okan lara omo ẹgbẹ Nigeria Institute of Training and Development (NítaD).Iṣẹ Komo bi oṣiṣẹ Ile-iṣẹ ifowo-pamo Babajide Olusola Sanwo-Olu ni o jẹ akápò owo fun Ile-iṣẹ ifowo-pamo Lead Merchant Bank tẹlẹ ri laarin ọdun 1994– 1997, leyin eyi ni o dara po mo ile-iṣẹ ile-iṣẹ ògo-pamo UBA gẹgẹ bi Oga agba ni Ẹka idokowo owo Ilẹ G..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn èyí ni ó gbéra lọ sí ilé-iṣẹ́ ìfowó-pamọ́ First Yábàá Bank, PLC tí ó ti di (First City Monument Bank) ní Sin gẹ́gẹ́ bí igbákejì Ọ̀gá Àgbà àti Adarí fún ilé ìfowó-pamọ́ náà ní àwọn ìṣẹ èwọ̀..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn ìdìbò pẹ́kẹgó gbọ́ tí ó wáyé ní ọdún 2007, wọ́n yan Babajide Olusola Sanwo-Olu si ipo Komisona fún eto idasilẹ, ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ati ìfẹ̀yìntì lẹ́nu iṣẹ́ ọba labẹ Gomina tẹlẹ ni ipinlẹ Eko Amòfin Babatunde Fashola..
wikipedia
yo
Olújìjì Kọ́láwọlé Agbaje (tí a ń pè ní Jimi Agbaje, tí a bí ní ọjọ́ kejì oṣù kẹta ọdún 1957 (March 2, 1957), 1957 jẹ́ Akọ́ṣẹ́̀ Lòn àti olósèlú ọmọ orílẹ̀ èdè Nàìjíríà..
wikipedia
yo
ṣáájú, a yàn-an gẹ́gẹ́bí kọ́ṣọ́ṣọ́ fún ìjọba lórí ìmọ̀ àti ìmọ́lẹ̀-ẹ̀rọ, ìpínlẹ̀ Èkó ní August 2005..
wikipedia
yo
Ni ẹ̀yin igba naa o da ile- iṣẹ orin ti ẹ sile Davido music worldwide (DMW), pẹlu awọn olorin bii DRemo, Mayorkun, Peruogbugbu pẹlu Levative ti won wa la bẹ e..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2016, Davido tún ki ọwọ́ bowe pẹ̀lú ilé-iṣẹ́ olórin Sony RCA Records..
wikipedia
yo
Davido has been famously referred to as 'the king of Modern-day Afrobeats'.Davido se ase sita Akojọ orin keji a good time ni osu Kọkànlá ọdun 2019, pẹlu orin bi "Blow my mind" pẹlu ohun korin ilu mọ́ka Amẹrika Chris Brown ..
wikipedia
yo
ní ọdún 2006, ó gba àmì-ẹ̀yẹ “olùdásílẹ̀ tí ó dára jùlọ” Awards 2nd Academy Awards Movie Academy fún iṣẹ́ rẹ ni fun iṣẹ́ rẹ ni Women's Cot , àti “ Olùdarí tti ó dára jùlọ ní ipa àtìlẹ́yìn ” ni 4th African Movie Academy Awards ni ọdun 2008 fun iṣẹ rẹ bi Iyaafin ni White Omi . ìtọ́ka sí àwọn ènìyàn alààyèàwọn Ọjọ́ìbí ní 1961Pages with unre; translations..
wikipedia
yo
Nike Oshinowo (ti a npe ni Adenike Asabi Oshinowo , 1966 ) - tun ti so bi Bi Nike- Solele- - je olukọni, agbegbe, agbowoja, oludari alakoso ati aami-ara laati ilu Naijiria .Awon itọkasi awọn eniyan ipakàawọn Ọjọ́ìbí ni 1968pages with unre; translations..
wikipedia
yo
Natasha Akban jẹ́ agbẹjọ́rò àti òṣèlú ọmọ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà..
wikipedia
yo
biliKiss Adebiyi tabi bíKiss Adebiyi Abiola je omo Naijiria, alaṣẹ ilée-iṣọ-dọ̀tun Wecyclers ni Ilu Eko (Lagos - based Relátinúciling company Wecyclers)..
wikipedia
yo
Ó kẹ́kọ̀ọ́ gboyè ní Yunifásítì Filórílẹ̀ ó sì tẹ̀síwajú sí Yunifásítì Vanderbílt níbi tí ó lọ gba oyè Master’s..
wikipedia
yo
Wọ́n gbà á sí Massachusetts Institute of Technology (MIT) láti wá kẹ́kọ̀ọ́ Master nínú ìmọ̀ ìṣàkóso Iṣowo (Business Administration .Wecyclers Ero Iṣowo isọdọtun sọ si lọ́kan nigba ti o wa ni ipele keji ni MIT, nibi tí ó ti n kẹkọọ nipa idoti gege bi iṣẹ àfojúsùn rẹ..
wikipedia
yo
Èròǹgbà rẹ̀ tẹ́lẹ̀ ní láti mú àlékún bá iye ìdọ̀tí tí ó ń gbà lọ́wọ́ ilẹ̀ kí ó sì fún wọn ní ìwé pẹlẹbẹ Ìgbébùn(Raffle ticzel)..
wikipedia
yo
Leyin ti o eko gboye tan ni odun 2012, o pada si Naijiria lati wa pelu oko re.Wo eléyìí naa dusy abi pelu awon eniyan awon onisowo ara Naijiria with UnOṣù UnOṣù translations..
wikipedia
yo
ó tẹ̀síwájú lọ sí Yunifásítì ti Warwick ní ibi tí ó ti gba òye òye ni Economic Economic Economic ..
wikipedia
yo
ni 2008, Akínnifesi ti kópa lati University of Lagos pẹlu oye ni Geography ati eto ìgbẹ́gbé, ni ọdun 2012, akínnifesi gba oye oye ní ìbojúwòor Ayika, Iṣẹya, ati iṣakoso lati King's College London .Àwọn itọkasi àwọn eniyan Alààyègun With unreviewed translations..
wikipedia
yo
Adewale Adélé jẹ́ alágbàrá orin tí wọ́n bí ní orílẹ̀ èdè Atlanta ní ìlú Gògun, àmọ́ tí ó jẹ́ ono orílẹ̀ èdè Nàíjíríà ní (ọjó kọkànlá, Oṣù kejìlá ọdún 1988), tí ó sì jẹ́ olùdásị́ ilé-iṣẹ́ orin Hfv, tí ó sì dari padà sí ikú Èkó ní ọdún 2010.Ìgbésí ayé rẹ̀ àti iṣẹ́ rẹ̀ pẹ̀lú Adéléwe Adekeje tí wọ́n bí ní Atlanta ní ìlú Gade sí ìlú ọ̀ga ìkọ̀ Adéko ilé rẹ̀ pé ìbá dá ní ọdún 1988, ó jẹ́ ẹ̀gbọ́n fún gbajúmọ̀ fún gbajúmọ̀ èdè Nàìjíríà ní ìlú Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Goge (Hausa , olùzar ), Gonjey (Titìmba , Gurunsi ), Gonje , (MAmprúsì , Tigbmba), NJA (Songhay ), N'ko (Bambara , àti àti èdè Mọ́mì), ríti (NA , OFMr), àti Vye tàbí Veto. Itọ́ka. I..
wikipedia
yo
Ìwé rẹ̀ kan ṣoṣo tí ó tẹ̀ jáde ni àkọ́lé rẹ̀ ń jẹ́ An African abroad tí wọ́n tẹ̀ jáde ní ọdún 1963..
wikipedia
yo
Tníbẹ̀, òun ni ọmọ adúláwọ̀ àkọ́kọ́ nínú ẹgbẹ́ Delta UpṢilon pi 'Frataty
wikipedia
yo
Ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ jẹ́ ohun èlò orin ìbílẹ̀Yorùbá ti olóògbé àlàájì Alamu àtàtàlo lati Ibadan, Nàìjíríà jẹ́ olùdásílẹ̀ àti agbátẹrù rẹ..Owó-ẹyọ ni wọ́n to sára agbe tí o ń dán, akọrin/olórin a máa mi ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀kíkankíkan, bẹ́ẹ̀ ni a máa lọ ígorí ikaowo rẹ láti lu agbe náà láti mu ohun dídùn, tí o ń mu ayò àti ìdùnnú wá ṣọ̀kan àwọn òǹwòran.Olórin ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ tún máa lo àwọn ohun-èlò orin míì bí i aró, dùndún, Ọmọ́le, Ọ̀míràngbo bí ẹ̀gbẹ́ orin-ní pàtó ní Ibadan- ni Ile-ni Mo ni Ibadan yóò fi tún ń fi Bibeli wọn han nígbà tí wọ́n ti wọ́n bá ta ni wọ́n sí hàn-án láti fi hàn-án láti fi bí ìwà wọn ṣe pó hàn..
wikipedia
yo
Àwọn àríwísí ọlọkan-ò-jọ̀kan nípa isàkọ́ tàbí ìṣbọ nínú ọmọ awo Ifá ni o rọ̀ mọ́ ìtàn oríṣìíríṣìí ti a gbọ́ nipa Ifá fúnra rẹ̀..
wikipedia
yo
Àwọn olùsìn ìfà gbàgbọ́ nínú èmi takọ-tabo nítorí wípé akọ ń ṣẹ̀mí nítorí abo; bákan náà ni abo ń ṣẹ̀mí nítorí akọ ni..
wikipedia
yo
Fún ìdí èyí, kálukú wọn l'ó lẹ́tọ̀ọ́ sí jídẹ́ṣẹ̀ nínú ẹ̀gbẹ́ awo.Gbogbo eṣe ifá pátá ni ó ń kọ́ni nípa ìwà..
wikipedia
yo
Ìwà tí a ń sọ̀rọ̀ nípa rẹ̀ yìí, ni ó rọ̀ yíká òfin ẹ̀sìn náà, ni ó sì tún jẹ́ ọ̀kan pàtàkì nínú ìṣe ẹ̀dá láwùjọ àti níbi gbogbo, tí Olódùmarè gan-an yọ́nú sí.Ẹ tún le wo lábẹ̀ẹ̀kọ́wọ́n ìtọ́ka síàwọn ìwé àmúlò Chief S..
wikipedia
yo
Solagbade Popoola Library, INC Ifa Dida Volume One (Eji - Òràngún meji) Chief S..
wikipedia
yo
àwọn òbí rẹ̀ jẹ́ akọ́mọ́sẹ́; bàbá rẹ̀ ti fẹ̀yìntì gẹ́gẹ́bí aṣojú Dean ti Ile-ẹkọ ti Ìṣẹ́gun ni University of Nigeria Nsukka, àti Ìyá rẹ̀ kan Alakoso Nursing Nursing ni University of Nigeria Teaching Hospital Enugu.Àwọn ìtọ́kasíàwọn Ọjọ́ìbí ni 1976àwọn ènìyàn ApéPages with unre; translations..
wikipedia
yo
gbogbo àwọn fíìmù fiimu 31 yóò han, pẹ̀lú Argenti© Kannada, India, Kenyan, Pakístánì, Portuguese, àti àwọn fíìmù Hana..
wikipedia
yo
fíìmù náà jẹ́ túncudrama Tunisia kan nípasẹ̀ ogunn Medunni Haedh , ó gba ìyàsọ́tọ̀ ní Festival Film Film ..
wikipedia
yo
nípa òpin ti àwọn 20 ọ̀rúndún, àwọn ọ̀rọ̀ oníbàjẹ́ tí a níyànjú nípa pàtàkì LGBT ẹgbẹ́ àti ara àwọn ìtọ́sọ́nà láti ṣe àpèjúwe àwọn ènìyàn ní Ìfojúsí láti ọmọ ẹgbẹ́ ti kannã ìbálòpọ̀.Àwọn ìtọ́kasí pages with unreviewed translations..
wikipedia
yo
LGBTQ Àwọn ọmọ orilẹ-ede Naijiria, ni o n sá lọ sí àwọn orilẹ-ede pẹlu ofin ilọsiwaju lati wa aabo àwọn ọkunrin ati àwọn obinrin kanna-ibalopo iṣẹ-ibalopọ jẹ arufin ni Nigeria..
wikipedia
yo
àwọn fíìmù ní àwọn oniwe-òkèèrè àfihàn ní 2018 Cannes Film Festival ; ó jẹ́ fíìmù fiimu kin-in-àkọ́kọ́ ti Kenya láti ṣàyẹ̀wò ní àjọyọ̀.PP Kena iranlọwọ fun baba rẹ John Mwaura ṣiṣe awọn ile itaja kekere kan ni Ilu Nairobi nígbàtí o n ṣe ìpolongo fun idibo agbegbe..
wikipedia
yo
Kena ati Ziki ni ọpọlọpọ awọn ọjọ alẹdun, o si yára sunmọ, ṣugbọn awọn aifọwọ wa lati ṣe afihan ifamọra wọn ni gbangba nitori pe ihuwasi ni ibajẹ ni orilẹ-ede Kenya..
wikipedia
yo
lẹhin àwọn ọdun meji ti iṣẹ idaniloju ti agbègbè (pẹlu pipin idaabobo ati idaabobo abo-abo) fun awọn ọkunrin ati ọkunrin ti o ni ibalopọ pẹlu awọn ọkunrin miiran (mSM) ni Nigeria, o darapọ mọ Alliance Rights Nigeria (ARN) ni 2002 gẹgẹbi olukọ oludari, idagbasoke ati pese HIV / AIDS ati awọn iṣẹ ilera ilera ati atilẹyin..
wikipedia
yo
ni agbára rẹ bi Oludari Alakoso NN, o wa ni aikankan lati ṣe idagbasoke ilana imudaniloju MSM HIV ni Ilu 2004..
wikipedia
yo
O ti lọ sise kaakiri awon Yunifasiti lágbàáyé lara won ni Canada, Germany, Italy, Sweden, Spain, Austria, Argentina, Chile, France, Hungary, Croatia, Mexico ati Netherlands..
wikipedia
yo
Níwọ̀njáde Kim jẹ́ olórin ọmọ orílẹ̀-èdè Korea gúúsù.Àwọn akọrin ará Korea gúúsù..
wikipedia
yo
Sodrak Salakjáì jẹ́ olórin ọmọ orílẹ̀-èdè Thaláǹdì.Àwọn akọrin ará Thalá..
wikipedia
yo
O ti wa ni paapa mọ fún rẹ Aṣaaju iṣẹ ni àwọn aaye ti ajé ti daradara-kọọkan, àwọn ajé ìdájọ́, ti àwùjọ àìdọ́gba, ti àwùjọ ìlọsíwájú àti àwùjọ fẹ..
wikipedia
yo
Awon eda re ni ìmòye tun je pataki, paapaa ninu awon eko asa, ilana ìmòye oloselu ati Ìmòye aje.aspkaykeko Marc fleurbaey ti graduate lati ensae Paristech (1986), akosile giga ni ìmòye lati Yunifasiti Paris-nanTerre (1991) ati oye oye ninu eko Eko-aje lati ile- eko giga ti ọlọgbọn ni awon imo awujo (1994).Ọmọ Marc fleurbay je níwọ̀n odun 2011 Oludaniloju Oro-Oro aje ati ile-iwe agbegbe Robert e..
wikipedia
yo
Àtúnwò àpapọ̀ ọjà ti Europe, 39 (3–4), ToPẹ̀lú-9.Àwọn ohun tí ó jọmọàwọn ohun tí ó jọmọ Dáradára-Ajé Ìlànà ti Ìpinnu Àwùjọ ètò ìmújá ti afẹ́fẹ́ Ìdájọ́ àwùjọ Ìdájọ́ Ìdájọ́àwọn ìta ìta link=|line|g|nò] ↑ Wo kí o ṣàtúnkọ́ gbọ́ lórí Wiki—1 Page nipasẹ Marc fleurbay, ilé-ìwé ti Ìjọ-ìlú ti Woodrow Wilson àti International International, Princeton University Májẹ̀mú Marc fleur lóríy Mẹ́síkò Scho Scholar Májẹ̀mú Marc fleur báy lórí ààyè ayélujára FM Marc fleur fleur’s Vv Vin Ìròyìn Ìròyìn MarGlitz (ní Èdè Gẹ̀ẹ́sì, Àwọn Ojú ewé 292) Àkójọpọ̀ Àkójọpọ̀ ti Ìròyìn ti àpéjọ Àgbáyé lórí ìlọsíwájú Lolòjà (Ní Èdè Gẹ̀ẹ́sì, Àwọn ojú-ìwé 70) Ìdájọ́-70 with unre Garviewed.. Mowọ̀..
wikipedia
yo
Àwọn ẹ̀yà ara rẹ̀ pato, tí a se àpèjúwe nínú àpẹẹrẹ àgbékalẹ̀ ti Federalism ìgbàlódé nípasẹ̀ United States lábẹ́ òfin ti 1787, jẹ́ ìbáse ti ìyàtọ̀ laarin àwọn ìpele méjì ti ìjọba ti ìṣètò..
wikipedia
yo
Federalism yàtọ̀ sí ConFederalism, ninu eyi ti awọn ipele gbogbogbo ti ijọba wa labẹ awọn ipele ti agbegbe, ati lati Delọ́gánagogo laarin kan ipinlẹ kan, ninu eyi ti awọn agbegbe ti agbegbe ijọba ti wa ni labẹ awọn ipele gbogbogbo..
wikipedia
yo
àwọn ọ̀rọ̀ ‘Federalism' àti ‘Federalism' méjẽjì ní root nínú ọ̀rọ̀ Latin Gedun, tí ó túmọ̀ sí "Àdéhùn, Àdéhùn tàbí Májẹ̀mú .” Ìmọ̀ wọn tí ó wọ́pọ̀ títí di òpin ọdún kejìdínlógún ní àjọ ìsàṣe tàbí ìbáṣepọ̀ agbègbè láàrín àwọn ìjọba tí ó dá lórí àdéhùn kan..
wikipedia
yo
ní ọdún karùndínlógún, ìtumọ̀ ti Federalism yóò wá láti yípadà, tí ó ní òkùnkùn láti tọ́ka sí ọ̀tọ̀ sí fọ́ọ̀mù tí ó jẹ́ kí ó ní ìpìlẹ̀ olóṣèlú, nígbà tí ìtumọ̀ ConFederalism yóò wà ní agbègbè àwọn aláwọn..
wikipedia
yo
bayi, àpilẹ̀kọ yìí ń ṣòpò si ìlọsíwájú ti ode-oni ti ọ̀rọ̀ 'Federalismtàbi
wikipedia
yo