type
stringclasses 1
value | query
stringlengths 32
365
| choices
sequencelengths 4
4
| gold
int64 0
3
| context
stringlengths 37
2.82k
⌀ | subject
stringclasses 1
value | difficulty
stringclasses 3
values | source
stringclasses 32
values |
---|---|---|---|---|---|---|---|
MC | Ve kterém z následujících slov má předpona pře- stejný význam jako ve slově
přechytračit?
(Posuzované slovo se vyskytuje v úseku výchozího textu musí nejen přechytračit
knížepána.) | [
"A. přehlasovat",
"B. přestřihnout",
"C. přeslechnout",
"D. přenechat"
] | 0 | <bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla
v roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk
v dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až
příliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně
rozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku
selského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).
<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept
života v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné
větve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni
jeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům
městského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho
přesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1
V pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku
Cipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor
bezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak
mohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance
<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,
povalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.
^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil
ve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička
vnesla řád na Staré bělidlo.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2018 |
MC | Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu? | [
"A. Pokrmy připravené postupy, které užívá molekulární kuchyně, mohou mít jiné\nskupenství než obdobné pokrmy tradiční gastronomie.",
"B. Před několika lety dosáhli kritici molekulární gastronomie toho, že tyto speciality\nbyly zcela nahrazeny biostravou.",
"C. V devadesátých letech minulého století se molekulární gastronomie stala\nstudijním oborem na jedné evropské univerzitě.",
"D. Molekulární kuchyně využívá chemických látek, proto je příprava pokrmů z této\nkuchyně zdraví škodlivá."
] | 0 | <bold>(1)</bold> Injekční stříkačky, tekutý dusík, pipeta. Nenechte se zmást! Řeč nebude
o nemocnici ani o chemické laboratoři, ale o kuchyni. Jde totiž o nezbytné pomůcky
používané v molekulární gastronomii.
S tímto termínem přišli v roce 1988 vědci z Oxfordské univerzity. O čtyři roky později
se v jednom italském městě konalo několik seminářů, jichž se vedle proslulých kuchařů
zúčastnili také fyzici a chemici. Začali společně diskutovat o možnostech moderní
gastronomie a nový kuchařský směr, tedy molekulární kuchyně, byl na světě.
<bold>(2)</bold> Tento typ gastronomie se od té tradiční zásadně liší postupy použitými při
přípravě pokrmů. Díky emulgování či mražení tekutým dusíkem získávají pokrmy bizarní
vzhled. Ochutnat můžete <bold>například šlehačku z husích jater,</bold> džus ve formě tablet
nebo si na talíři nakrájet polévku. Podobné zázraky zařadily do svého menu <bold>mnohé
ze světoznámých restauracích.</bold>
Jenže právě <bold>kombinace zdánlivě neslučitelných chutí</bold> a především hra s umělými
přísadami způsobily, že se na vědeckou kuchyni snesla vlna kritiky. Prý už kuchař <bold>nemusí
mít znalosti o jednotlivých ingrediencích,</bold> s nimiž pracuje – stačí vědět, pro jaký prášek
sáhnout. Poslední ránu těmto experimentům zasadil nastupující trend biostravy. Pokrmy
jako vystřižené z říše sci-fi totiž bio surovinám konkurovat nemohly, a tak se musely
odsunout na vedlejší kolej.
<italic>(www.stoplusjednicka.cz, www.chemicke-listy.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2018 |
MC | Který z následujících úseků výchozího textu obsahuje chybně užitý tvar slova?
(Posuzované možnosti jsou ve výchozím textu zvýrazněny.) | [
"A. nemusí mít znalosti o jednotlivých ingrediencích",
"B. mnohé ze světoznámých restauracích",
"C. například šlehačku z husích jater",
"D. kombinace zdánlivě neslučitelných chutí"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Injekční stříkačky, tekutý dusík, pipeta. Nenechte se zmást! Řeč nebude
o nemocnici ani o chemické laboratoři, ale o kuchyni. Jde totiž o nezbytné pomůcky
používané v molekulární gastronomii.
S tímto termínem přišli v roce 1988 vědci z Oxfordské univerzity. O čtyři roky později
se v jednom italském městě konalo několik seminářů, jichž se vedle proslulých kuchařů
zúčastnili také fyzici a chemici. Začali společně diskutovat o možnostech moderní
gastronomie a nový kuchařský směr, tedy molekulární kuchyně, byl na světě.
<bold>(2)</bold> Tento typ gastronomie se od té tradiční zásadně liší postupy použitými při
přípravě pokrmů. Díky emulgování či mražení tekutým dusíkem získávají pokrmy bizarní
vzhled. Ochutnat můžete <bold>například šlehačku z husích jater,</bold> džus ve formě tablet
nebo si na talíři nakrájet polévku. Podobné zázraky zařadily do svého menu <bold>mnohé
ze světoznámých restauracích.</bold>
Jenže právě <bold>kombinace zdánlivě neslučitelných chutí</bold> a především hra s umělými
přísadami způsobily, že se na vědeckou kuchyni snesla vlna kritiky. Prý už kuchař <bold>nemusí
mít znalosti o jednotlivých ingrediencích,</bold> s nimiž pracuje – stačí vědět, pro jaký prášek
sáhnout. Poslední ránu těmto experimentům zasadil nastupující trend biostravy. Pokrmy
jako vystřižené z říše sci-fi totiž bio surovinám konkurovat nemohly, a tak se musely
odsunout na vedlejší kolej.
<italic>(www.stoplusjednicka.cz, www.chemicke-listy.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2018 |
MC | Která z následujících otázek, na niž dotazovaná osoba odpovídá, nejspíše patří
na vynechané místo (*****) ve výchozím textu? | [
"A. Zajímala jste se aktivně o politické dění v naší republice?",
"B. Zúčastnila jste se nějaké studentské demonstrace?",
"C. Vzpomínáte si na chvíli, kdy jste se o té události dozvěděla?",
"D. Vybavujete si okamžik, kdy jste se s ním setkala osobně?"
] | 2 | <bold>(1)</bold>
První hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila
renomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie
normalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH
zmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu
v rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.
<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>
Když se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí
jsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako
by šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.
<bold>(2)
Jak jste Palachův protest vnímala?</bold>
Jeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté
něco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo
rezignaci celého národa.
<bold>Jak to myslíte?</bold>
Podle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě
uvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni
ji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili
a vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném
manipulací a lží, přestala mnohým vadit.
<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než
čeští umělci?</bold>
Neřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného
vrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský
hrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících tvrzení o prvním souvětí výchozího textu je pravdivé? | [
"A. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze druhá je vedlejší.",
"B. Souvětí se skládá ze dvou vět, obě jsou hlavní.",
"C. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze první je hlavní.",
"D. Souvětí se skládá ze dvou vět, jedna z nich je vedlejší."
] | 3 | <bold>(1)</bold>
První hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila
renomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie
normalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH
zmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu
v rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.
<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>
Když se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí
jsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako
by šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.
<bold>(2)
Jak jste Palachův protest vnímala?</bold>
Jeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté
něco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo
rezignaci celého národa.
<bold>Jak to myslíte?</bold>
Podle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě
uvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni
ji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili
a vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném
manipulací a lží, přestala mnohým vadit.
<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než
čeští umělci?</bold>
Neřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného
vrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský
hrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících slov je ve výchozím textu užito v chybném tvaru?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.) | [
"A. studiích",
"B. okamžicích",
"C. mého",
"D. jich"
] | 0 | <bold>(1)</bold>
První hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila
renomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie
normalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH
zmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu
v rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.
<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>
Když se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí
jsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako
by šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.
<bold>(2)
Jak jste Palachův protest vnímala?</bold>
Jeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté
něco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo
rezignaci celého národa.
<bold>Jak to myslíte?</bold>
Podle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě
uvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni
ji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili
a vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném
manipulací a lží, přestala mnohým vadit.
<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než
čeští umělci?</bold>
Neřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného
vrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský
hrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících tvrzení vystihuje pojem normalizace užitý ve výchozím
textu? | [
"A. Normalizace označuje období začínající vzápětí po atentátu, který byl spáchán\nna zastupujícího říšského protektora Heydricha.",
"B. Normalizace označuje období, které začíná invazí nacistického Německa do\ntehdejšího Československa.",
"C. Normalizace označuje období, které začíná po invazi Sovětského svazu a dalších\nstátů Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa.",
"D. Normalizace označuje období začínající komunistickým pučem, který byl dříve\noznačován jako Vítězný únor."
] | 2 | <bold>(1)</bold>
První hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila
renomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie
normalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH
zmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu
v rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.
<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>
Když se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí
jsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako
by šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.
<bold>(2)
Jak jste Palachův protest vnímala?</bold>
Jeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté
něco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo
rezignaci celého národa.
<bold>Jak to myslíte?</bold>
Podle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě
uvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni
ji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili
a vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném
manipulací a lží, přestala mnohým vadit.
<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než
čeští umělci?</bold>
Neřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného
vrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský
hrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Která z následujících možností nabízí vhodnou náhradu za slovo chybně užité
ve výchozím textu?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.) | [
"A. místo extrémní má být externí",
"B. místo apatie má být empatie",
"C. místo asertivní má být amorální",
"D. místo euforie má být alegorie"
] | 2 | <bold>(1)</bold>
První hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila
renomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie
normalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH
zmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu
v rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.
<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>
Když se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí
jsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako
by šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.
<bold>(2)
Jak jste Palachův protest vnímala?</bold>
Jeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté
něco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo
rezignaci celého národa.
<bold>Jak to myslíte?</bold>
Podle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě
uvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni
ji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili
a vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném
manipulací a lží, přestala mnohým vadit.
<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než
čeští umělci?</bold>
Neřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného
vrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský
hrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Ve které z následujících vět je pravopisná chyba? | [
"A. Na denním světle působily vyklizené místnosti skličujícím dojmem.",
"B. Rodiče podezírali nesympatického dceřina přítele z postranních úmyslů.",
"C. Noví majitelé restaurace začali lidem nabízet pokrmy z jelenního masa.",
"D. S výstavbou dětského hřiště souvisely rozsáhlé terénní úpravy."
] | 2 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Který z následujících motivů se nevyskytuje v prvních dvou slokách výchozího
textu? | [
"A. motiv osamocení",
"B. motiv zrání",
"C. motiv lidské chamtivosti",
"D. motiv ubohosti života"
] | 2 | A bývalo i hrozně na vinici
Na věky sami Černé hlavy vína
ležely sťaté lidský život byl
peronospora marná prašivina
A přece láska jako modrá skalice
ta krásná dřina k uzoufání
nás zachránila Dozrál vinohrad
pod tíhou hroznů čas se sklání
Zas konec léta Zas je blízko k vínu
a čistý vítr zpívá o podzimu
tak jako tenkrát dávno kdysi
Ať život sklání se či nesklání
dny lásky jsou jak sklepy ve stráni
lisovny s dubovými lisy
Pozn. peronospora – plíseň révy vinné
<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Která z následujících možností vystihuje výchozí text? | [
"A. poema",
"B. óda",
"C. sonet",
"D. pásmo"
] | 2 | A bývalo i hrozně na vinici
Na věky sami Černé hlavy vína
ležely sťaté lidský život byl
peronospora marná prašivina
A přece láska jako modrá skalice
ta krásná dřina k uzoufání
nás zachránila Dozrál vinohrad
pod tíhou hroznů čas se sklání
Zas konec léta Zas je blízko k vínu
a čistý vítr zpívá o podzimu
tak jako tenkrát dávno kdysi
Ať život sklání se či nesklání
dny lásky jsou jak sklepy ve stráni
lisovny s dubovými lisy
Pozn. peronospora – plíseň révy vinné
<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje význam souvětí vyznačeného ve
výchozím textu kurzivou?
(Posuzované souvětí se nachází v prvním odstavci výchozího textu.) | [
"A. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa spíše odpovídají\npoznatkům současné vědy.",
"B. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa spíše neodpovídají\npoznatkům současné vědy.",
"C. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa se zásadně liší od\nsoučasných vědeckých poznatků.",
"D. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa se zcela shodují se\nsoučasnými vědeckými poznatky."
] | 0 | Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský
prales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček
a kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy
představy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,
několik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání
kupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?
Formálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před
354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi
mississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji
odhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.
Alespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna
do jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž
největší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)
se k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se
v období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje
Pangey.
Karbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé
podnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.
Rozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak
vysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby
ledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem
hladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.
<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Ve které z následujících možností je z poslední věty výchozího textu správně
utvořeno souvětí?
(Význam výchozího textu musí zůstat zachován.) | [
"A. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, které doprovázel pokles\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.",
"B. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, kterou doprovázel pokles\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.",
"C. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, kterou doprovázela hladina\nsvětového oceánu poklesem o téměř 100 metrů.",
"D. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, které doprovázela hladina\nsvětového oceánu poklesem o téměř 100 metrů."
] | 0 | Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský
prales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček
a kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy
představy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,
několik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání
kupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?
Formálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před
354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi
mississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji
odhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.
Alespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna
do jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž
největší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)
se k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se
v období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje
Pangey.
Karbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé
podnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.
Rozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak
vysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby
ledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem
hladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.
<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících tvrzení je pravdivé? | [
"A. Výchozí text vykazuje znaky odborného funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup vyprávěcí.",
"B. Výchozí text vykazuje znaky výkladového funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup informační.",
"C. Výchozí text vykazuje znaky odborného funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup výkladový.",
"D. Výchozí text vykazuje znaky výkladového funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup odborný."
] | 2 | Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský
prales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček
a kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy
představy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,
několik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání
kupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?
Formálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před
354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi
mississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji
odhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.
Alespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna
do jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž
největší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)
se k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se
v období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje
Pangey.
Karbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé
podnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.
Rozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak
vysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby
ledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem
hladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.
<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje perifráze?
(Posuzované úseky jsou ve výchozím textu zvýrazněny.) | [
"A. vše, co je oploutveno",
"B. nuže, smím vás aspoň napomenouti",
"C. vždyť jsme sotva počali s večeří",
"D. tahal byste mne ze všech sil"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,
vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je
oploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!
Je večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“
„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati
zuby, nebo jazyk?“
<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,
nenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“
Kanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje
sběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“
dodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš
přemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“
„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“
<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.
Protože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal
byste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte
v omylu daleko horším, než je voda?“
„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“
<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Perifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem
jeho charakteristických znaků.
<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Která z následujících možností vystihuje dominantní jazykové prostředky užité
v TEXTU 1? | [
"A. knižní až archaické prostředky",
"B. prostředky obecné češtiny",
"C. slangové a argotické prostředky",
"D. prostředky místního nářečí"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,
vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je
oploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!
Je večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“
„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati
zuby, nebo jazyk?“
<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,
nenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“
Kanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje
sběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“
dodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš
přemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“
„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“
<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.
Protože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal
byste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte
v omylu daleko horším, než je voda?“
„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“
<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Perifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem
jeho charakteristických znaků.
<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících tvrzení o postavách vystupujících v TEXTU 1 není
pravdivé? | [
"A. Major se jmenuje Hugo.",
"B. Plavčí mistr se jmenuje Antonín.",
"C. V textu vystupují celkem tři postavy.",
"D. Jedna z postav je zároveň vypravěčem příběhu."
] | 3 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,
vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je
oploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!
Je večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“
„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati
zuby, nebo jazyk?“
<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,
nenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“
Kanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje
sběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“
dodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš
přemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“
„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“
<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.
Protože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal
byste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte
v omylu daleko horším, než je voda?“
„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“
<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Perifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem
jeho charakteristických znaků.
<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Který z následujících autorů nemohl napsat žádné literární dílo ve stejné době,
kdy tvořil autor TEXTU 1? | [
"A. Vítězslav Nezval",
"B. Jaroslav Hašek",
"C. Viktor Dyk",
"D. Jan Neruda"
] | 3 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,
vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je
oploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!
Je večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“
„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati
zuby, nebo jazyk?“
<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,
nenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“
Kanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje
sběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“
dodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš
přemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“
„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“
<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.
Protože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal
byste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte
v omylu daleko horším, než je voda?“
„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“
<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Perifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem
jeho charakteristických znaků.
<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Na vynechané místo (*****) v TEXTU 1 patří věta, na niž bezprostředně navazuje
tučně vyznačená část TEXTU 1. Která z následujících vět patří na toto vynechané
místo? | [
"A. Prohřešky proti etiketě se občas odpouští.",
"B. Ve společnosti si nejsme všichni rovni.",
"C. Ve společnosti si jsme všichni rovni.",
"D. Prohřešky proti etiketě se nikdy neodpouští."
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Společenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší
osoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim
dáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti
přenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských
pravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To
se projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>
Společensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co
když se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně
významné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor
relativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze
příslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky
významnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je
horší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.
Ve společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo
újmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor
pravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.
<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Substantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak
substance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením
substance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>
Substantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se
tvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.
(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce? | [
"A. Trapné rozmýšlení, komu máme dát přednost je horší, než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli.",
"B. Trapné rozmýšlení komu, máme dát přednost, je horší než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli.",
"C. Trapné rozmýšlení, komu máme dát přednost, je horší než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli.",
"D. Trapné rozmýšlení komu, máme dát přednost je horší, než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli."
] | 2 | <bold>TEXT 1</bold>
Společenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší
osoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim
dáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti
přenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských
pravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To
se projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>
Společensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co
když se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně
významné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor
relativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze
příslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky
významnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je
horší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.
Ve společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo
újmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor
pravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.
<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Substantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak
substance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením
substance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>
Substantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se
tvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.
(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Kterým větným členem je v TEXTU 1 sloveso vyhnout se?
(Posuzované sloveso je v TEXTU 1 podtrženo.) | [
"A. přísudek",
"B. přívlastek neshodný",
"C. předmět",
"D. příslovečné určení místa"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Společenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší
osoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim
dáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti
přenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských
pravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To
se projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>
Společensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co
když se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně
významné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor
relativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze
příslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky
významnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je
horší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.
Ve společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo
újmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor
pravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.
<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Substantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak
substance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením
substance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>
Substantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se
tvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.
(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Skupina tří osob (třicetiletá učitelka, čtyřicetiletý ředitel školy a šedesátiletý
zástupce ředitele) se chystá společně poobědvat. Které z následujících tvrzení
odpovídá společenským pravidlům uvedeným v TEXTU 1? | [
"A. Jako první by ke stolu měl usednout šedesátiletý zástupce ředitele.",
"B. Není přesně určeno, kdo by měl ke stolu usednout jako první.",
"C. Jako první by ke stolu měla usednout třicetiletá učitelka.",
"D. Jako první by ke stolu měl usednout čtyřicetiletý ředitel školy."
] | 2 | <bold>TEXT 1</bold>
Společenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší
osoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim
dáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti
přenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských
pravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To
se projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>
Společensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co
když se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně
významné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor
relativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze
příslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky
významnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je
horší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.
Ve společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo
újmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor
pravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.
<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Substantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak
substance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením
substance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>
Substantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se
tvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.
(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Ve které z následujících vět je správně zapsána číslovka? | [
"A. Karlova univerzita byla založena roku třináctsetčtyřicetosm.",
"B. Karlova univerzita byla založena roku třináct set čtyřicetosm.",
"C. Karlova univerzita byla založena roku třináct set čtyřicet osm.",
"D. Karlova univerzita byla založena roku třináctset čtyřicet osm."
] | 2 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2017 |
MC | Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu? | [
"A. Osel se projevil jako soucitný a důvěřivý, zajíc se projevil jako bezelstný.",
"B. Osel se projevil jako soucitný a důvěřivý, zajíc se projevil jako lstivý.",
"C. Osel se projevil jako útlocitný a potměšilý, zajíc se projevil jako záludný.",
"D. Osel se projevil jako útlocitný a potměšilý, zajíc se projevil jako bezostyšný."
] | 1 | (1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení není pravdivé?
(Posuzované výrazy jsou ve výchozím textu vyznačeny tučně.) | [
"A. Výraz zajícovi může být použit někdy jako podstatné jméno, někdy jako přídavné\njméno.",
"B. Výraz jsem může být použit někdy jako sloveso, někdy jako zájmeno.",
"C. Výraz se může být použit někdy jako zájmeno, někdy jako předložka.",
"D. Výraz jez může být použit někdy jako sloveso, někdy jako podstatné jméno."
] | 1 | (1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text
byl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou ě/ně uvedena
v odpovídajícím pořadí? | [
"A. ě – ě – ně",
"B. ě – ně – ě",
"C. ně – ně – ě",
"D. ně – ě – ně"
] | 0 | Často říkal, že chce nedorozum*ní mezi zam*stnanci řešit klidně, a to jsem mu také teď
připom*l.
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Ve které z následujících možností je uvedena vhodná náhrada za chybně užitý
tvar slova ve výchozím textu?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.) | [
"A. místo porušující má být porušujícího",
"B. místo staletí má být staletích",
"C. místo vymýšlením má být vymýšlení",
"D. místo sražených má být sraženými"
] | 0 | (1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však
o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy
až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný
a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní
obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří
v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům
projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými
se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak
kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen
surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na
predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.
Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili
otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti
člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu
obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí
se kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách
zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí
nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou
pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší
naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu
je pravdivé? | [
"A. Slovo těsný je v textu užito ve významu příliš stahující, svírající.",
"B. Slovo surový je v textu užito ve významu nelítostně tvrdý, brutální.",
"C. Slovo přirozený je v textu užito ve významu bezprostřední, nenucený.",
"D. Slovo celý je v textu užito ve významu úplný, hotový."
] | 1 | (1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však
o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy
až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný
a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní
obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří
v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům
projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými
se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak
kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen
surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na
predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.
Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili
otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti
člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu
obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí
se kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách
zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí
nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou
pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší
naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Kolik je v druhé části výchozího textu celkem souvětí? | [
"A. pět",
"B. čtyři",
"C. sedm",
"D. šest"
] | 1 | (1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však
o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy
až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný
a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní
obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří
v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům
projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými
se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak
kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen
surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na
predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.
Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili
otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti
člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu
obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí
se kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách
zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí
nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou
pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší
naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících slov obsahuje pouze jeden kořen? | [
"A. nemilosrdně",
"B. zlomyslný",
"C. vychytralý",
"D. obdivuhodně"
] | 2 | (1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však
o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy
až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný
a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní
obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří
v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům
projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými
se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak
kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen
surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na
predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.
Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili
otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti
člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu
obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí
se kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách
zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí
nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou
pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší
naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných v TEXTU 1 velkými písmeny
je pravdivé? | [
"A. Pouze slova bohatství a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.",
"B. Pouze slova bohatství a záležitost jsou v textu užita ve stejném pádě.",
"C. Pouze slova záležitost a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.",
"D. Slova bohatství, záležitost a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě."
] | 2 | TEXT 1
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde
jasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.
Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu
a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval
odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem
včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem
tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem
v jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.
V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré
špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST
týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější
otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL
a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se
řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem
se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem
a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl
zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
TEXT 2
Souhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami
tvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je
slabikotvornou souhláskou L.
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za
synonyma?
(První slovo z dvojice vždy pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.) | [
"A. jasný – zřetelný",
"B. chladný – lhostejný",
"C. jiný – různý",
"D. zastřený – utajený"
] | 0 | TEXT 1
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde
jasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.
Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu
a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval
odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem
včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem
tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem
v jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.
V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré
špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST
týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější
otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL
a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se
řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem
se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem
a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl
zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
TEXT 2
Souhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami
tvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je
slabikotvornou souhláskou L.
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé? | [
"A. Vyskytuje se zde přímá řeč, v níž se Jonathan obrací na Draculu.",
"B. Vyskytuje se zde přímá řeč, v níž se Dracula obrací na Jonathana.",
"C. Vyskytuje se zde nepřímá řeč, v níž se Dracula obrací na Jonathana.",
"D. Vyskytuje se zde nepřímá řeč, v níž se Jonathan obrací na Draculu."
] | 3 | TEXT 1
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde
jasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.
Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu
a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval
odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem
včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem
tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem
v jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.
V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré
špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST
týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější
otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL
a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se
řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem
se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem
a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl
zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
TEXT 2
Souhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami
tvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je
slabikotvornou souhláskou L.
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu? | [
"A. Na půdě otec nedávno objevil zápisník s autogrami mnoha slavných osobností.",
"B. Mezi místními obyvateli kolovaly tajné spisy s překvapivými informacemi.",
"C. Na farmářském trhu se rozdávaly letáky s reklamami na kozí sýry.",
"D. Mezi vyhledávané památky patří kamenný most s bronzovými sochami."
] | 0 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu? | [
"A. O první rybářský lístek pro děti, které úspěšně absolvují rybářský kroužek,\nje povinen zažádat vedoucí rybářského kroužku.",
"B. Jestliže je dítě mladší 15 let členem Českého rybářského svazu, povolenka\nk rybolovu ho bude stát celkem 600 Kč ročně.",
"C. Mezi teoretické znalosti, které se ověřují při zkoušce mladého rybáře, patří\nrozpoznávání základních druhů ryb.",
"D. Pokud chce dítě mladší 15 let rybařit na území České republiky, musí se podle\nzákona přihlásit do rybářského kroužku."
] | 2 | Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud
je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu.
Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání
základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných
na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí
kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu.
Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem
600 Kč ročně. Povolenky se prodávají i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co
nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Které z následujících slov je slovo jednoznačné? | [
"A. členství",
"B. řád",
"C. kroužek",
"D. cena"
] | 0 | Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud
je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu.
Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání
základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných
na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí
kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu.
Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem
600 Kč ročně. Povolenky se prodávají i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co
nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Který z následujících úseků výchozího textu obsahuje sloveso užité
v rozkazovacím způsobu? | [
"A. až si vše vyřídíš",
"B. můžeš se také stát",
"C. musíš ale dodržovat",
"D. co nejrychleji se vyprav"
] | 3 | Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud
je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu.
Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání
základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných
na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí
kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu.
Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem
600 Kč ročně. Povolenky se prodávají i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co
nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 1. řádný termín 2019 |
MC | Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu? | [
"A. Skvělý francouzský malíř obvykle nosil plátěnou košili.",
"B. Za vydatného nadávání umýval prkenou podlahu.",
"C. Tento nepromokavý batoh má nastavitelné ramenní popruhy.",
"D. Bez ochrany své ulity jsou plži úplně bezbranní."
] | 1 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Které z následujících tvrzení je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. | [
"A. Anafora se vyskytuje pouze v první a druhé sloce.",
"B. Anafora se vyskytuje pouze v druhé a čtvrté sloce.",
"C. Anafora se vyskytuje pouze v první a páté sloce.",
"D. Anafora se vyskytuje pouze ve čtvrté a páté sloce."
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Jdu s děravou patou,
mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
Hlava mě pálí
a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.
<bold>(2)</bold>
Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
<bold>(3)</bold>
Severní vítr je krutý,
počítej, lásko má, s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty,
nebo se vůbec nevrátím.
<bold>(4)</bold>
Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž.
<bold>(5)</bold>
Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek,
v něm pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.
<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | O které z následujících možností se v TEXTU 1 zcela jednoznačně nepíše? | [
"A. o pohybu zvířat jednoho druhu",
"B. o světelném úkazu typickém pro polární oblast",
"C. o hlasovém projevu zvířat jednoho druhu",
"D. o dopisech psaných zlatokopem"
] | 3 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Jdu s děravou patou,
mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
Hlava mě pálí
a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.
<bold>(2)</bold>
Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
<bold>(3)</bold>
Severní vítr je krutý,
počítej, lásko má, s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty,
nebo se vůbec nevrátím.
<bold>(4)</bold>
Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž.
<bold>(5)</bold>
Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek,
v něm pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.
<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se uplatňuje personifikace? | [
"A. mám horečku zlatou",
"B. že stloukám si kříž",
"C. opustil tvou krásnou tvář",
"D. kraj pod sněhem mlčí"
] | 3 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Jdu s děravou patou,
mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
Hlava mě pálí
a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.
<bold>(2)</bold>
Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
<bold>(3)</bold>
Severní vítr je krutý,
počítej, lásko má, s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty,
nebo se vůbec nevrátím.
<bold>(4)</bold>
Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž.
<bold>(5)</bold>
Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek,
v něm pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.
<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Ve kterém pádu není ve třetí sloce TEXTU 1 užito žádné podstatné jméno? | [
"A. ve čtvrtém",
"B. v pátém",
"C. ve třetím",
"D. v druhém"
] | 3 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Jdu s děravou patou,
mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
Hlava mě pálí
a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.
<bold>(2)</bold>
Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
<bold>(3)</bold>
Severní vítr je krutý,
počítej, lásko má, s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty,
nebo se vůbec nevrátím.
<bold>(4)</bold>
Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž.
<bold>(5)</bold>
Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek,
v něm pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.
<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Ve výchozím textu je tučně vyznačeno osm slov. Pokud dvě z nich v textu
navzájem zaměníme, význam textu zůstane zachován. Ve které z následujících
možností jsou uvedena tato dvě vzájemně zaměnitelná synonyma?
Ve správné odpovědi musí být možné zaměnit první posuzované slovo ve dvojici za
druhé posuzované slovo a naopak. | [
"A. závažné – důležité",
"B. světovým – proslulým",
"C. medicínu – lék",
"D. likvidaci – ničení"
] | 3 | <bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří
v roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových
nanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá
také pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem
<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou
potřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.
<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,
mohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale
musíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných
buněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by
to mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,
kteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.
Když v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.
<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.
Představte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna
ohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost
využít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace
a ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji
než lidé.
<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že
se budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.
<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé
lidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.
<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Za kterou z následujících možností je třeba vyměnit slovní spojení její
koncentrace ve větě podtržené ve výchozím textu, aby sdělení bylo zcela
jednoznačné a zachovávalo smysl předchozího souvětí? | [
"A. koncentrace barvy",
"B. koncentrace vody",
"C. koncentrace hladiny",
"D. koncentrace škodliviny"
] | 3 | <bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří
v roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových
nanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá
také pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem
<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou
potřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.
<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,
mohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale
musíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných
buněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by
to mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,
kteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.
Když v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.
<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.
Představte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna
ohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost
využít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace
a ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji
než lidé.
<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že
se budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.
<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé
lidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.
<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Na každé z vynechaných míst (*****) ve výchozím textu je nutné doplnit
spojovací výraz. Ve které z následujících možností jsou uvedeny náležité
spojovací výrazy v pořadí odpovídajícím výchozímu textu? | [
"A. totiž – jako",
"B. však – než",
"C. totiž – než",
"D. však – jako"
] | 0 | <bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří
v roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových
nanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá
také pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem
<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou
potřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.
<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,
mohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale
musíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných
buněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by
to mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,
kteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.
Když v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.
<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.
Představte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna
ohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost
využít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace
a ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji
než lidé.
<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že
se budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.
<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé
lidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.
<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Ve které z následujících možností je mezi prvním a druhým slovem stejný
významový vztah jako mezi slovy delfín – živočich?
Všechna posuzovaná slova pocházejí z výchozího textu. Slova ve správném řešení
musí být uvedena v pořadí odpovídajícím dvojici delfín – živočich. | [
"A. lidstvo – jednotlivec",
"B. rakovina – nemoc",
"C. tělo – buňka",
"D. vědec – chemik"
] | 1 | <bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří
v roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových
nanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá
také pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem
<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou
potřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.
<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,
mohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale
musíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných
buněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by
to mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,
kteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.
Když v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.
<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.
Představte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna
ohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost
využít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace
a ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji
než lidé.
<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že
se budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.
<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé
lidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.
<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text
byl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou ě/ně uvedena
v odpovídajícím pořadí? | [
"A. ně – ě – ně",
"B. ě – ně – ě",
"C. ně – ně – ě",
"D. ě – ě – ně"
] | 3 | Z jeho tváře nikdy nemizel potm*šilý úsměv. Tím dával na srozum*nou, co si o m* myslí.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Otto chybně vyslovuje ch místo h, např. říká chledáte místo hledáte. Ve kterém
z následujících úseků výchozího textu není žádné slovo s touto chybou?
Jednotlivé možnosti je nutné posuzovat s ohledem na pravidla české výslovnosti. | [
"A. jsem ochromně reformovaný a flídný",
"B. positifní pšistup a jsem taky tuchaplný",
"C. mojí fýchodou je flastní zašizení",
"D. uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.
„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí
fýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“
„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.
„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“
„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš
pšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo
‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“
a ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“
<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.
Hned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí
podepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“
„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.
„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.
<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se
tak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti
začlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch
bystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být
upíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili
kolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,
kdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,
který uspokojil i náročné dobrodruhy.
„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“
<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Která z následujících možností nejlépe vystihuje význam souvětí vyznačeného
ve výchozím textu tučně? | [
"A. Mikuláš se trápil tím, proč se upírům nedařilo stát se součástí lidské společnosti\nnadlouho.",
"B. Mikuláš se trápil tím, proč se upírům po dlouhou dobu nedařilo stát se součástí\nlidské společnosti.",
"C. Mikuláš uvažoval o tom, proč se upírům po dlouhou dobu nedařilo stát se\nsoučástí lidské společnosti.",
"D. Mikuláš uvažoval o tom, proč se upírům nedařilo stát se součástí lidské\nspolečnosti nadlouho."
] | 2 | <bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.
„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí
fýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“
„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.
„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“
„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš
pšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo
‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“
a ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“
<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.
Hned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí
podepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“
„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.
„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.
<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se
tak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti
začlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch
bystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být
upíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili
kolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,
kdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,
který uspokojil i náročné dobrodruhy.
„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“
<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je
pravdivé? | [
"A. Souvětí se skládá ze tří vět, dvě z nich jsou hlavní.",
"B. Souvětí se skládá ze čtyř vět, pouze jedna z nich je hlavní.",
"C. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze jedna z nich je hlavní.",
"D. Souvětí se skládá ze čtyř vět, dvě z nich jsou hlavní."
] | 2 | <bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.
„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí
fýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“
„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.
„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“
„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš
pšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo
‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“
a ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“
<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.
Hned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí
podepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“
„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.
„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.
<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se
tak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti
začlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch
bystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být
upíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili
kolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,
kdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,
který uspokojil i náročné dobrodruhy.
„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“
<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Které z následujících tvrzení o slovech užitých ve výchozím textu je pravdivé? | [
"A. Slovo společenském obsahuje dvě předpony s- a po-.",
"B. Slovo opravila obsahuje jednu předponu op-.",
"C. Slovo nepodíleli obsahuje dvě předpony ne- a po-.",
"D. Slovo obrovská obsahuje jednu předponu ob-."
] | 2 | <bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.
„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí
fýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“
„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.
„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“
„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš
pšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo
‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“
a ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“
<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.
Hned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí
podepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“
„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.
„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.
<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se
tak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti
začlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch
bystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být
upíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili
kolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,
kdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,
který uspokojil i náročné dobrodruhy.
„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“
<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu? | [
"A. Podle českého base jumpera se rychlost letu v blízkosti kamenů zvyšuje na dvě\nstě kilometrů za hodinu.",
"B. Parašutista skákající z letadla i base jumper otevírají hlavní padák ve stejné výšce\nnad zemí.",
"C. Podle statistik zemře jeden z dvou tisíc base jumperů při provozování extrémních\nsportů.",
"D. Parašutista skákající z letadla i base jumper zažijí během seskoku let volným\npádem."
] | 3 | <bold>Seskok padákem z letadla s následným volným pádem je pro většinu lidí
adrenalinovým zážitkem.</bold> Jsou však i jedinci, kteří potřebují riskovat více. Proto vznikl
sport zvaný base jumping, v němž se s padákem skáče z objektů pevně spojených se
zemí. <bold>Tento druh extrémního sportu může provozovat pouze výborný parašutista.</bold>
Musí disponovat specifickými dovednostmi, zejména umět perfektně ovládat let
a přesně odhadnout výšku, v níž je nutné otevřít padák, aby se zpomalil volný pád.
„My záložní padák nenosíme, stejně není čas ho otevřít. Máme jen hlavní padák, ten
ale otevíráme daleko níž nad zemí než běžný parašutisti. Padáme rychlostí 200 km/h,
často jsme blízko šutrů,“ říká Michal Brückner, český base jumper.
Base jumping je velmi nebezpečný. Statistiky uvádějí, <underline>že při tomto extrémním sportu
bývá zhruba každý 2000. seskok smrtelný.</underline> Nabízí se tedy otázka, <underline>zda ta větší dávka
adrenalinu není příliš velkou cenou za lidské životy.</underline>
<italic>(sport.lidovky.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Které z následujících tvrzení o větách podtržených ve výchozím textu je
pravdivé? | [
"A. První věta je vedlejší věta předmětná a druhá věta je vedlejší věta podmětná.",
"B. První věta je vedlejší věta předmětná a druhá věta je vedlejší věta přívlastková.",
"C. První věta je vedlejší věta podmětná a druhá věta je vedlejší věta předmětná.",
"D. První věta je vedlejší věta podmětná a druhá věta je vedlejší věta přívlastková."
] | 1 | <bold>Seskok padákem z letadla s následným volným pádem je pro většinu lidí
adrenalinovým zážitkem.</bold> Jsou však i jedinci, kteří potřebují riskovat více. Proto vznikl
sport zvaný base jumping, v němž se s padákem skáče z objektů pevně spojených se
zemí. <bold>Tento druh extrémního sportu může provozovat pouze výborný parašutista.</bold>
Musí disponovat specifickými dovednostmi, zejména umět perfektně ovládat let
a přesně odhadnout výšku, v níž je nutné otevřít padák, aby se zpomalil volný pád.
„My záložní padák nenosíme, stejně není čas ho otevřít. Máme jen hlavní padák, ten
ale otevíráme daleko níž nad zemí než běžný parašutisti. Padáme rychlostí 200 km/h,
často jsme blízko šutrů,“ říká Michal Brückner, český base jumper.
Base jumping je velmi nebezpečný. Statistiky uvádějí, <underline>že při tomto extrémním sportu
bývá zhruba každý 2000. seskok smrtelný.</underline> Nabízí se tedy otázka, <underline>zda ta větší dávka
adrenalinu není příliš velkou cenou za lidské životy.</underline>
<italic>(sport.lidovky.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu? | [
"A. Cestu od hradní zříceniny jsme si zkrátili přes borový lesík.",
"B. Sportovec ze sebe ztrhal zpocené oblečení.",
"C. Zkřivená vrata po několika hodinách konečně spravil.",
"D. Zlevněná zelenina bývá poměrně často shnilá."
] | 1 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2018 |
MC | Co je v druhé části výchozího textu vyznačeno kurzivou? | [
"A. pasáž uvádějící názor redakce deníku La Stampa",
"B. citace výroku dirigenta orchestru La Scaly",
"C. ironizující komentář jednoho z novinářů",
"D. poznámka autora výchozího textu"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí
vypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené
drahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,
vybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající
přes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.
Sezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný
zážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla
zahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.
Představení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos
nabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba
Lohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla
z toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého
skladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.
<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila
našeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník
La Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem
<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků
byla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly
uvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však
označil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby
Wagner–Verdi!“
<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá
například historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi
napsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.
Celá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již
následující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.
<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Která z následujících možností nabízí vhodnou náhradu za slovo chybně užité
ve výchozím textu?
(Chybně užité slovo je v případě této úlohy slovo, jehož význam neodpovídá kontextu
výchozího textu. Posuzovaná slova jsou v textu vyznačena tučně.) | [
"A. místo otevřeně má být obezřetně",
"B. místo jasný má být překvapivý",
"C. místo důležitý má být malicherný",
"D. místo podrobně má být stručně"
] | 2 | <bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí
vypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené
drahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,
vybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající
přes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.
Sezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný
zážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla
zahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.
Představení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos
nabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba
Lohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla
z toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého
skladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.
<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila
našeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník
La Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem
<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků
byla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly
uvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však
označil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby
Wagner–Verdi!“
<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá
například historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi
napsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.
Celá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již
následující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.
<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Které z následujících slov je ve výchozím textu užito ve stejném pádě jako slovo
postavení v úseku La Scala zaujímá význačné postavení?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.) | [
"A. program",
"B. dohady",
"C. vydání",
"D. tradice"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí
vypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené
drahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,
vybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající
přes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.
Sezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný
zážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla
zahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.
Představení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos
nabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba
Lohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla
z toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého
skladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.
<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila
našeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník
La Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem
<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků
byla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly
uvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však
označil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby
Wagner–Verdi!“
<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá
například historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi
napsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.
Celá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již
následující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.
<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje přívlastek
neshodný? | [
"A. prý nemělo zvolit dílo německého skladatele",
"B. již následující rok totiž sezonu otevírala",
"C. dokládá například historka z italské premiéry",
"D. jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí
vypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené
drahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,
vybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající
přes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.
Sezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný
zážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla
zahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.
Představení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos
nabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba
Lohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla
z toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého
skladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.
<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila
našeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník
La Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem
<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků
byla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly
uvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však
označil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby
Wagner–Verdi!“
<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá
například historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi
napsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.
Celá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již
následující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.
<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Ve kterém z následujících souvětí je chybně zapsána interpunkce? | [
"A. Dostala jsem informaci, že o grant musím zažádat písemně, a to do tří dnů.",
"B. Rozhodl jsem se, že si koupím klavír, a že se konečně začnu učit anglicky.",
"C. Měla opravdu velký hlad, a protože byla líná si něco uvařit, objednala si pizzu.",
"D. Chtěl zjistit, zda si tuto dovednost žáci osvojili, a tak jim zadal netradiční úkol."
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno
slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí
odpovídajícím výchozímu textu?
(Význam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.) | [
"A. invektivy – koncipuje",
"B. invektivy – kontrastuje",
"C. ignoranci – kontrastuje",
"D. ignoranci – koncipuje"
] | 1 | <bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od
Williama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk
ostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,
nakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého
úsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži
vyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na
požádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních
hříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.
Je ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným
triumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě
tyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu
k pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.
<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem
hry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé
udělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,
příznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co
v Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš
snažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“
Garrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec
prvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit
slovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru
Shakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.
<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Kterou z následujících možností lze nahradit výraz provedeme-li tak, aby
význam příslušného souvětí zůstal zachován?
(Posuzovaný výraz je ve výchozím textu vyznačen tučně.) | [
"A. ačkoli provedeme",
"B. jestliže provedeme",
"C. neboli provedeme",
"D. jelikož provedeme"
] | 1 | <bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od
Williama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk
ostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,
nakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého
úsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži
vyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na
požádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních
hříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.
Je ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným
triumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě
tyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu
k pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.
<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem
hry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé
udělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,
příznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co
v Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš
snažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“
Garrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec
prvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit
slovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru
Shakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.
<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Který z následujících spisovatelů se během svého života mohl setkat
s anglickým dramatikem Williamem Shakespearem?
(Posuzujte pouze časové hledisko.) | [
"A. Miguel de Cervantes",
"B. Honoré de Balzac",
"C. George Gordon Byron",
"D. Johann Wolfgang Goethe"
] | 0 | <bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od
Williama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk
ostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,
nakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého
úsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži
vyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na
požádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních
hříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.
Je ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným
triumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě
tyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu
k pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.
<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem
hry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé
udělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,
příznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co
v Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš
snažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“
Garrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec
prvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit
slovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru
Shakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.
<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení je pravdivé? | [
"A. V první části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části\nvýchozího textu je podtrženo souvětí.",
"B. Ve výchozím textu jsou podtrženy dvě věty jednoduché.",
"C. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí.",
"D. V první části výchozího textu je podtrženo souvětí, v druhé části výchozího textu\nje podtržena věta jednoduchá."
] | 1 | <bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od
Williama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk
ostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,
nakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého
úsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži
vyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na
požádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních
hříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.
Je ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným
triumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě
tyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu
k pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.
<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem
hry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé
udělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,
příznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co
v Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš
snažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“
Garrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec
prvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit
slovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru
Shakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.
<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Ve které z následujících možností je slovo aby částicí, nikoli spojkou? | [
"A. „Nechtěla jsem ti to říkat,“ pronesla potichu, „aby ti to neublížilo, ale vem to čert.“",
"B. Podpořili jsme na poradě jeho návrhy, aby konečně viděl, že za ním stojíme.",
"C. Aby měla více času na své zájmy, začal jí pravidelně pomáhat s úklidem.",
"D. Když jsem po flámu zaspal do práce, máma mi řekla: „Aby tě husa kopla.“"
] | 3 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Ve které z následujících možností jsou všechna slova zapsána pravopisně
správně? | [
"A. nezvěstný turista, zběsilý závod, zapomětlivý student",
"B. sluchový vjem, zásadní objev, vypadal tajemně",
"C. závěrečné vysvědčení, přátelské obětí, mělký potok",
"D. zákaz vjezdu, interní obježník, kytička pomněnek"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Který z následujících letopočtů patří na první vynechané místo (*****) ve
výchozím textu?
(Při řešení úlohy vycházejte z toho, že výchozí text zachycuje autentické události.) | [
"A. 1967",
"B. 1968",
"C. 1948",
"D. 1947"
] | 0 | <bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná
to bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.
„Dáte si vizoura?“
Nedal jsem si.
„A to já si zase dám.“
<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel
abbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,
pochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>
„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“
S <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.
„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně
nadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube
něco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“
Hned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych
se od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho
žena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:
„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“
<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá
perspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí
pražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před
zveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká
perspektiva.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Ve kterém z následujících úseků podtržených ve výchozím textu se vyskytuje
nespisovný jazykový prostředek z vrstvy obecné češtiny? | [
"A. možná to bylo sedmadvacátého",
"B. že to opravdu nemá perspektivu",
"C. jsou odjakživa bez fantazie",
"D. to je určitě pro začátek dobrý"
] | 3 | <bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná
to bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.
„Dáte si vizoura?“
Nedal jsem si.
„A to já si zase dám.“
<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel
abbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,
pochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>
„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“
S <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.
„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně
nadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube
něco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“
Hned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych
se od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho
žena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:
„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“
<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá
perspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí
pražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před
zveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká
perspektiva.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení o druhé části výchozího textu je pravdivé? | [
"A. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována jednak promluva vypravěče,\njednak promluva hostitelovy ženy.",
"B. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována promluva pouze jedné\npostavy, konkrétně hostitele.",
"C. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována jednak promluva hostitele,\njednak promluva hostitelovy ženy.",
"D. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována promluva pouze jedné\npostavy, konkrétně vypravěče."
] | 0 | <bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná
to bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.
„Dáte si vizoura?“
Nedal jsem si.
„A to já si zase dám.“
<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel
abbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,
pochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>
„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“
S <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.
„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně
nadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube
něco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“
Hned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych
se od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho
žena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:
„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“
<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá
perspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí
pražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před
zveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká
perspektiva.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za
antonyma?
(První slovo vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.) | [
"A. nesmírný – smírný",
"B. nepředstíraný – předstíraný",
"C. patrně – nepatrně",
"D. pořádně – nepořádně"
] | 1 | <bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná
to bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.
„Dáte si vizoura?“
Nedal jsem si.
„A to já si zase dám.“
<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel
abbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,
pochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>
„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“
S <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.
„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně
nadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube
něco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“
Hned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych
se od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho
žena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:
„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“
<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá
perspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí
pražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před
zveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká
perspektiva.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Která z následujících možností jednoznačně odpovídá TEXTU 1? | [
"A. Bolest je v textu pojímána jako cosi ušlechtilého.",
"B. Hřích je v textu pojímán jako přednost.",
"C. Vina je v textu pojímána jako cosi okázalého.",
"D. Smrt je v textu pojímána jako jistota."
] | 3 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Já nevím, zda jsem ublížil.
Je temný pojem ctnost a vina.
Já vím jen, že jsem smutný byl
pro ďáblův hřích, ctnost cherubína.
<bold>(2)</bold>
A temný pojem je též cíl.
Den každý jinak slunce svítí.
Já nevím, zda jsem zabloudil.
Já vím jen, že jsem musil jíti.
<bold>(3)</bold>
A větru van a větru kvil.
Jak na smutném tu mrazí místě!
Já ani nevím, zda jsem žil,
já pouze vím, že umru jistě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – zvuková figura, jejíž podstatou je opakování stejné nebo podobně znějící
hlásky či hláskové skupiny na začátku sousedních nebo polohou si velmi blízkých slov.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé? | [
"A. Aliterace se vyskytuje v druhé části textu, ve třetí části se nevyskytuje.",
"B. Aliterace se vyskytuje jak v druhé, tak ve třetí části textu.",
"C. Aliterace se vyskytuje ve třetí části textu, v druhé části se nevyskytuje.",
"D. Aliterace se nevyskytuje ani v druhé, ani ve třetí části textu."
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Já nevím, zda jsem ublížil.
Je temný pojem ctnost a vina.
Já vím jen, že jsem smutný byl
pro ďáblův hřích, ctnost cherubína.
<bold>(2)</bold>
A temný pojem je též cíl.
Den každý jinak slunce svítí.
Já nevím, zda jsem zabloudil.
Já vím jen, že jsem musil jíti.
<bold>(3)</bold>
A větru van a větru kvil.
Jak na smutném tu mrazí místě!
Já ani nevím, zda jsem žil,
já pouze vím, že umru jistě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – zvuková figura, jejíž podstatou je opakování stejné nebo podobně znějící
hlásky či hláskové skupiny na začátku sousedních nebo polohou si velmi blízkých slov.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Která z následujících možností vystihuje TEXT 1?
(TEXT 1 není zkrácený.) | [
"A. epický text psaný prózou",
"B. lyrický text psaný prózou",
"C. lyrický text psaný ve verších",
"D. epický text psaný ve verších"
] | 2 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Já nevím, zda jsem ublížil.
Je temný pojem ctnost a vina.
Já vím jen, že jsem smutný byl
pro ďáblův hřích, ctnost cherubína.
<bold>(2)</bold>
A temný pojem je též cíl.
Den každý jinak slunce svítí.
Já nevím, zda jsem zabloudil.
Já vím jen, že jsem musil jíti.
<bold>(3)</bold>
A větru van a větru kvil.
Jak na smutném tu mrazí místě!
Já ani nevím, zda jsem žil,
já pouze vím, že umru jistě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – zvuková figura, jejíž podstatou je opakování stejné nebo podobně znějící
hlásky či hláskové skupiny na začátku sousedních nebo polohou si velmi blízkých slov.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení jednoznačně nevyplývá z výchozího textu? | [
"A. V pořadí zemí podle hustoty zalidnění zaujímá Singapur 3. místo na světě.",
"B. Singapur byl v minulosti politicky a hospodářsky nesamostatnou zemí.",
"C. Singapur byl několikrát vyhodnocen jako stát s nejvyšší kvalitou života.",
"D. Každých padesát let se z nařízení vlády rozloha Singapuru zvětší o 130 km^2."
] | 3 | Jedinečná architektura, dokonalá čistota a takřka nulová kriminalita – to vše nabízí
Singapur. Tento malý ostrovní stát patří k nejhustěji zalidněným zemím na světě (před
ním je jen Macao a Monako), žije zde zhruba 5,5 milionu obyvatel. Rozloha ostrovů, na
***** Singapur leží, se ale stále zvětšuje. Z nařízení vlády se totiž moře kolem ostrovů
zasypává pískem. Zatímco v roce 1965 činila rozloha státu 580 km^2, o padesát let později
už to bylo 710 km^2.
Singapur je proslulý vysokou životní úrovní. Již několikrát se tato bývalá britská
kolonie umístila na 1. místě v celosvětovém žebříčku, který hodnotil kvalitu života
v jednotlivých státech. Za úspěchem Singapuru stojí přísná pravidla a ještě přísnější
tresty. Chystáte se navštívit tuto zemi? Pak vězte, že pokud nebudete důsledně
dodržovat singapurské předpisy, nejenže zaplatíte tučnou pokutu, ale hrozí vám
i výprask rákoskou. Třeba i za to, že vyplivnete žvýkačku na zem.
Český turista může být také zaskočen tím, že už na letišti na něj vybafne smrt, tedy
přesněji SMRT. S tímto slovem xxxxx hrůzu se setkává všude: vidí ho na billboardech,
na autobusech i v metru. Není však třeba se vzrušovat, SMRT je jen název dopravní
společnosti. I našinec si tedy může v klidu vychutnat nespočet turistických lákadel.
<italic>(www.novinky.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Které z následujících tvrzení je pravdivé? | [
"A. Výpověď s komunikační funkcí varování se nevyskytuje ani v prvním, ani\nv druhém odstavci výchozího textu.",
"B. Výpověď s komunikační funkcí varování se vyskytuje v prvním odstavci\nvýchozího textu, v druhém odstavci se nevyskytuje.",
"C. Výpověď s komunikační funkcí varování se vyskytuje v druhém odstavci\nvýchozího textu, v prvním odstavci se nevyskytuje.",
"D. Výpověď s komunikační funkcí varování se vyskytuje v prvním i druhém odstavci\nvýchozího textu."
] | 2 | Jedinečná architektura, dokonalá čistota a takřka nulová kriminalita – to vše nabízí
Singapur. Tento malý ostrovní stát patří k nejhustěji zalidněným zemím na světě (před
ním je jen Macao a Monako), žije zde zhruba 5,5 milionu obyvatel. Rozloha ostrovů, na
***** Singapur leží, se ale stále zvětšuje. Z nařízení vlády se totiž moře kolem ostrovů
zasypává pískem. Zatímco v roce 1965 činila rozloha státu 580 km^2, o padesát let později
už to bylo 710 km^2.
Singapur je proslulý vysokou životní úrovní. Již několikrát se tato bývalá britská
kolonie umístila na 1. místě v celosvětovém žebříčku, který hodnotil kvalitu života
v jednotlivých státech. Za úspěchem Singapuru stojí přísná pravidla a ještě přísnější
tresty. Chystáte se navštívit tuto zemi? Pak vězte, že pokud nebudete důsledně
dodržovat singapurské předpisy, nejenže zaplatíte tučnou pokutu, ale hrozí vám
i výprask rákoskou. Třeba i za to, že vyplivnete žvýkačku na zem.
Český turista může být také zaskočen tím, že už na letišti na něj vybafne smrt, tedy
přesněji SMRT. S tímto slovem xxxxx hrůzu se setkává všude: vidí ho na billboardech,
na autobusech i v metru. Není však třeba se vzrušovat, SMRT je jen název dopravní
společnosti. I našinec si tedy může v klidu vychutnat nespočet turistických lákadel.
<italic>(www.novinky.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2019 |
MC | Tvrzení č. 1: Citový vztah mezi dvěma osobami definitivně skončil jedné dlouhé noci.
Tvrzení č. 2: Důvodem rozchodu milenců bylo jejich velké pracovní zaneprázdnění.
Odpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení TEXTU 1? | [
"A. ano, pouze tvrzení č. 2",
"B. ano, obě tato tvrzení",
"C. ano, pouze tvrzení č. 1",
"D. ne, žádné z těchto tvrzení"
] | 3 | TEXT 1
(1)
Ptáci tažní mizí v krajích jižních,
čas je mokrý, čas je nastydlý.
Kde jsou písně, co tu zněly při žních,
kde je láska, proč tu nebydlí?
(2)
Letky husí do klínů se řadí,
jak jim velí dávnověký řád,
ještě v létě měli jsme se rádi,
ještě v létě měls mě přece rád.
(3)
Lásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,
že ti pro nás času nezbývá?
Po mé tváři stéká krůpěj slaná,
noci dlouhé, rána šedivá.
(4)
Ptáci letí po večerním nebi,
lásko, lásko, s tebou bývá kříž!
Když tě máme nejvíc zapotřebí,
ty si v dálce hory přenášíš.
(Z. Svěrák, Láska hory přenáší)
TEXT 2
Když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy,
z nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. pohledem – ledem), vzniká
rýmové echo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. | [
"A. Rýmové echo se nevyskytuje ani v první sloce, ani ve třetí sloce.",
"B. Rýmové echo se vyskytuje v první sloce, nikoli však ve třetí sloce.",
"C. Rýmové echo se vyskytuje jak v první sloce, tak ve třetí sloce.",
"D. Rýmové echo se vyskytuje ve třetí sloce, nikoli však v první sloce."
] | 1 | TEXT 1
(1)
Ptáci tažní mizí v krajích jižních,
čas je mokrý, čas je nastydlý.
Kde jsou písně, co tu zněly při žních,
kde je láska, proč tu nebydlí?
(2)
Letky husí do klínů se řadí,
jak jim velí dávnověký řád,
ještě v létě měli jsme se rádi,
ještě v létě měls mě přece rád.
(3)
Lásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,
že ti pro nás času nezbývá?
Po mé tváři stéká krůpěj slaná,
noci dlouhé, rána šedivá.
(4)
Ptáci letí po večerním nebi,
lásko, lásko, s tebou bývá kříž!
Když tě máme nejvíc zapotřebí,
ty si v dálce hory přenášíš.
(Z. Svěrák, Láska hory přenáší)
TEXT 2
Když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy,
z nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. pohledem – ledem), vzniká
rýmové echo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících tvrzení o čtvrté sloce TEXTU 1 je pravdivé? | [
"A. V této sloce je každý verš devítislabičný.",
"B. V této sloce je každý verš desetislabičný.",
"C. V této sloce je každý lichý verš devítislabičný a každý sudý verš desetislabičný.",
"D. V této sloce je každý lichý verš desetislabičný a každý sudý verš devítislabičný."
] | 3 | TEXT 1
(1)
Ptáci tažní mizí v krajích jižních,
čas je mokrý, čas je nastydlý.
Kde jsou písně, co tu zněly při žních,
kde je láska, proč tu nebydlí?
(2)
Letky husí do klínů se řadí,
jak jim velí dávnověký řád,
ještě v létě měli jsme se rádi,
ještě v létě měls mě přece rád.
(3)
Lásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,
že ti pro nás času nezbývá?
Po mé tváři stéká krůpěj slaná,
noci dlouhé, rána šedivá.
(4)
Ptáci letí po večerním nebi,
lásko, lásko, s tebou bývá kříž!
Když tě máme nejvíc zapotřebí,
ty si v dálce hory přenášíš.
(Z. Svěrák, Láska hory přenáší)
TEXT 2
Když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy,
z nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. pohledem – ledem), vzniká
rýmové echo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Ve které z následujících možností je uvedeno české ustálené slovní spojení, jež
vystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)
v textu? | [
"A. jde mu to jako vyorané myši",
"B. jde mu to jako psovi pastva",
"C. jde mu to jako pytli blech",
"D. jde mu to jako drzé opici"
] | 1 | Eda se učí hrát na housle, ale *****. Nezahraje jediný čistý tón, neumí ani držet smyčec. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně? | [
"A. Kromně vyklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně.",
"B. Kromě vyklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně.",
"C. Kromě viklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně.",
"D. Kromně viklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně."
] | 2 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících tvrzení o dvou pojmenováních zapsaných v TEXTU 1
velkými písmeny je pravdivé?
Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2. | [
"A. Pojmenování hravým způsobem je výsledkem univerbizace, totéž však neplatí\no pojmenování tehdejší krajiny.",
"B. Jak pojmenování hravým způsobem, tak pojmenování tehdejší krajiny jsou\nvýsledkem multiverbizace.",
"C. Jak pojmenování hravým způsobem, tak pojmenování tehdejší krajiny jsou\nvýsledkem univerbizace.",
"D. Pojmenování hravým způsobem je výsledkem multiverbizace, totéž však neplatí\no pojmenování tehdejší krajiny."
] | 3 | TEXT 1
(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem
Okna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní
exponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.
Součástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž
se některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež
pomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také
animace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň
naučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou
dále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou
představují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.
V prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,
která na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž
majitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.
(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém
území. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval
nález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích
zubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými
živočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.
Cílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav
výstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do
pravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.
(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)
TEXT 2
Univerbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování
stejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák
(nákladní vůz o náklaďák).
Multiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování
stejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat
návštěvu (navštívit o vykonat návštěvu). | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Tvrzení č. 1: Zájmeno které v TEXTU 1 odkazuje k podstatnému jménu animace.
Tvrzení č. 2: Místo chybného tvaru níž musí být v TEXTU 1 užit tvar nichž: zájmeno
totiž odkazuje k podstatnému jménu užitému v množném čísle (kosti).
Je alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?
(Posuzované tvary zájmen jsou v TEXTU 1 vyznačeny tučně.) | [
"A. ano, obě tato tvrzení",
"B. ne, žádné z těchto tvrzení",
"C. ano, pouze tvrzení č. 1",
"D. ano, pouze tvrzení č. 2"
] | 2 | TEXT 1
(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem
Okna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní
exponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.
Součástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž
se některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež
pomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také
animace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň
naučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou
dále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou
představují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.
V prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,
která na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž
majitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.
(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém
území. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval
nález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích
zubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými
živočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.
Cílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav
výstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do
pravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.
(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)
TEXT 2
Univerbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování
stejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák
(nákladní vůz o náklaďák).
Multiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování
stejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat
návštěvu (navštívit o vykonat návštěvu). | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících tvrzení o dvou podstatných jménech podtržených
v TEXTU 1 je pravdivé? | [
"A. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě i v různém čísle.",
"B. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě i ve stejném čísle.",
"C. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě a ve stejném čísle.",
"D. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě a v různém čísle."
] | 0 | TEXT 1
(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem
Okna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní
exponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.
Součástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž
se některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež
pomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také
animace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň
naučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou
dále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou
představují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.
V prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,
která na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž
majitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.
(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém
území. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval
nález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích
zubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými
živočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.
Cílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav
výstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do
pravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.
(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)
TEXT 2
Univerbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování
stejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák
(nákladní vůz o náklaďák).
Multiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování
stejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat
návštěvu (navštívit o vykonat návštěvu). | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje žádné slovo
užité v nespisovném tvaru? | [
"A. ty se zadem dostaneš domů",
"B. na klacek místo svýho praporu",
"C. vezmeš si jiný kalhoty",
"D. tak to sem vyřízenej"
] | 0 | Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co
se mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě
a neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,
všechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.
„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství
připomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.
„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.
Když rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…
„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.
„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.
Parta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,
žádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl
na strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si
jistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“
„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.
Náhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun
se natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.
Čmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“
„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.
Po nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!
Hele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.
Svlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty
a ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.
(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Která z následujících možností vystihuje výchozí text?
(vnější charakteristika = popis vzhledu nějaké osoby) | [
"A. Jde o prózu, jejíž součástí je vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka.",
"B. Jde o poezii, jejíž součástí je vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka.",
"C. Jde o poezii, jejíž součástí není vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka.",
"D. Jde o prózu, jejíž součástí není vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka."
] | 3 | Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co
se mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě
a neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,
všechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.
„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství
připomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.
„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.
Když rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…
„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.
„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.
Parta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,
žádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl
na strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si
jistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“
„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.
Náhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun
se natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.
Čmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“
„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.
Po nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!
Hele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.
Svlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty
a ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.
(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno
slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí
odpovídajícím výchozímu textu?
(Po doplnění slov musí výchozí text dávat smysl.) | [
"A. proto – pokud",
"B. ani – pokud",
"C. ani – jestli",
"D. proto – jestli"
] | 2 | Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co
se mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě
a neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,
všechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.
„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství
připomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.
„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.
Když rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…
„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.
„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.
Parta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,
žádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl
na strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si
jistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“
„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.
Náhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun
se natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.
Čmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“
„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.
Po nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!
Hele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.
Svlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty
a ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.
(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně? | [
"A. Naše děti brzy budou mít za sebou všechna povinná očkování.",
"B. V zimě moc ráda nosím teplé vlněné svetry.",
"C. Na konci chodby byly obrovské prosklenné dveře.",
"D. V knize byl přehled nejznámějších chráněných živočichů."
] | 2 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je
pravdivé? | [
"A. Pokud slovo překonal nahradíme slovem přečkal, význam textu zůstane zachován.",
"B. Pokud slovo vzal nahradíme slovem odcizil, význam textu zůstane zachován.",
"C. Pokud slovo postavit nahradíme slovem umístit, význam textu zůstane zachován.",
"D. Pokud slovo přišli nahradíme slovem vstoupili, význam textu zůstane zachován."
] | 2 | (1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým
obrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.
S malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila
z místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé
hračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik
starých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno
a barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo
prasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.
(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě
pózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova
díla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro
půl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného
zvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba
se v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů
putují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.
(www.aktualne.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících tvrzení je pravdivé? | [
"A. Ve výchozím textu jsou podtrženy dvě věty jednoduché.",
"B. V první části výchozího textu je podtrženo souvětí, v druhé části výchozího textu\nje podtržena věta jednoduchá.",
"C. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí.",
"D. V první části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části\nvýchozího textu je podtrženo souvětí."
] | 0 | (1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým
obrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.
S malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila
z místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé
hračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik
starých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno
a barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo
prasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.
(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě
pózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova
díla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro
půl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného
zvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba
se v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů
putují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.
(www.aktualne.cz, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2022 |
MC | Které z následujících slov se ve výchozím textu vyskytuje v chybně užitém
tvaru?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.) | [
"A. tomuto",
"B. identická",
"C. vědcům",
"D. svědectví"
] | 2 | <bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.
Zákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž
Argentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat
na zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém
desátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy
chovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>
<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají
již od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem
celého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho
Camarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými
praktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl
smrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl
v Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému
cíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>
závěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele
prý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod
jménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová
fakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?
<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,
jehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův
příkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu
žil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu
teorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném
než v dědičnosti.
<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako
nejméně jistá? | [
"A. informace, že Hitler vydal příkaz týkající se výzkumu vícečetného těhotenství",
"B. informace, že muž označovaný jako Anděl smrti pobýval nějakou dobu v Evropě",
"C. informace, že zvýšený výskyt dvojčat v městečku Cândido Godói zapříčinila jen\ndědičnost",
"D. informace, že početná skupina odborníků zaujímá ke Camarasově teorii odmítavý\npostoj"
] | 2 | <bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.
Zákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž
Argentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat
na zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém
desátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy
chovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>
<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají
již od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem
celého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho
Camarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými
praktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl
smrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl
v Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému
cíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>
závěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele
prý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod
jménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová
fakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?
<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,
jehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův
příkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu
žil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu
teorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném
než v dědičnosti.
<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno
slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí
odpovídajícím výchozímu textu?
(Význam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu. Po
doplnění slov musí být příslušné větné celky jazykově správně.) | [
"A. konzervativní – machinace",
"B. kontroverzní – mystifikace",
"C. kontroverzní – machinace",
"D. konzervativní – mystifikace"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.
Zákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž
Argentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat
na zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém
desátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy
chovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>
<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají
již od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem
celého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho
Camarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými
praktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl
smrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl
v Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému
cíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>
závěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele
prý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod
jménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová
fakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?
<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,
jehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův
příkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu
žil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu
teorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném
než v dědičnosti.
<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je pravopisná chyba? | [
"A. údajně byl poměrně ceněnným odborníkem",
"B. vysoký podíl dvojčat v tamější populaci",
"C. spojuje s odpornými zločinnými praktikami",
"D. jeden z nejznámějších nacistických lékařů"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.
Zákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž
Argentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat
na zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém
desátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy
chovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>
<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají
již od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem
celého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho
Camarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými
praktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl
smrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl
v Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému
cíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>
závěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele
prý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod
jménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová
fakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?
<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,
jehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův
příkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu
žil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu
teorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném
než v dědičnosti.
<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu? | [
"A. Podle Winstona člověk nemůže před Stranou utajit své předchozí skutky.",
"B. Winston si byl jist, že Julie bude zastřelena do pěti minut od svého zatčení.",
"C. Winston si uvědomoval, že se po vzoru prolétů musí naučit chovat se bezcitně.",
"D. Podle Winstona se člověk zdrogovaný na Ministerstvu lásky vzdá svého lidství."
] | 0 | <bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal
do <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu
dějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí
či slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.
Zachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že
ještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.
„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého
nic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,
co udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude
záležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“
„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se
nakonec přizná.“
„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“
„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“
<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany
tě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes
všechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se
jim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř
Ministerstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>
Fakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat
naživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk
udělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.
<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím
textu?
(Správné řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.) | [
"A. Přiznání je ale zrada. Důležité je jen to, co člověk řekne; na citech nezáleží.",
"B. Přiznání ale není zrada. Důležité je jen to, co člověk řekne; na citech nezáleží.",
"C. Přiznání je ale zrada. Není důležité to, co člověk řekne; záleží jen na tom, co cítí.",
"D. Přiznání ale není zrada. Není důležité to, co člověk řekne; záleží jen na tom, co cítí."
] | 3 | <bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal
do <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu
dějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí
či slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.
Zachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že
ještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.
„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého
nic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,
co udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude
záležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“
„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se
nakonec přizná.“
„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“
„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“
<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany
tě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes
všechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se
jim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř
Ministerstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>
Fakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat
naživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk
udělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.
<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Které z následujících tvrzení o autorovi výchozího textu není pravdivé? | [
"A. Orwellův román s názvem 1984 je antiutopické dílo.",
"B. Za Orwellova života napsal alespoň jedno dílo John Steinbeck.",
"C. Orwell napsal alegorické dílo s názvem Farma zvířat.",
"D. Orwell byl vůdčí osobností beat generation."
] | 3 | <bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal
do <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu
dějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí
či slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.
Zachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že
ještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.
„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého
nic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,
co udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude
záležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“
„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se
nakonec přizná.“
„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“
„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“
<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany
tě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes
všechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se
jim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř
Ministerstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>
Fakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat
naživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk
udělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.
<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Které z následujících tvrzení o úsecích podtržených ve výchozím textu je
pravdivé? | [
"A. V každém z těchto úseků spojka a spojuje složky několikanásobného větného\nčlenu.",
"B. Spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu pouze v úseku\nz druhé části výchozího textu.",
"C. Spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu pouze v úseku z první\nčásti výchozího textu.",
"D. V žádném z těchto úseků spojka a nespojuje složky několikanásobného větného\nčlenu."
] | 1 | <bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal
do <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu
dějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí
či slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.
Zachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že
ještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.
„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého
nic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,
co udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude
záležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“
„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se
nakonec přizná.“
„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“
„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“
<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany
tě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes
všechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se
jim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř
Ministerstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>
Fakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat
naživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk
udělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.
<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je
pravdivé? | [
"A. Slovo umírající je v textu součástí expresivního slovního spojení.",
"B. Slovo příkop je v textu užito jako slovo expresivní.",
"C. Slovo spár je v textu součástí expresivního slovního spojení.",
"D. Slovo bezmocný je v textu užito jako slovo expresivní."
] | 2 | <bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal
do <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu
dějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí
či slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.
Zachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že
ještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.
„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého
nic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,
co udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude
záležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“
„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se
nakonec přizná.“
„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“
„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“
<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany
tě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes
všechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se
jim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř
Ministerstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>
Fakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat
naživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk
udělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.
<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Ve které z následujících vět je pravopisná chyba? | [
"A. Všechny děti se spravedlivě rozdělily o otcovy celoživotní úspory.",
"B. Z temného lesa se ozívaly hlasité povely myslivců.",
"C. Podzimní dny se ohlásily nepříjemnými plískanicemi.",
"D. O víkendu stovky nadšených turistů obdivovaly krásy města."
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Která z následujících možností vystihuje úsek podtržený ve výchozím textu? | [
"A. přímá řeč, která je pointou povídky Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku",
"B. přímá řeč autora výchozího textu",
"C. citace z jiného díla, které napsal autor výchozího textu",
"D. citace z jiné povídky než Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku"
] | 3 | <bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co
průměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika
stranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy
jen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:
např. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě
spolu s dalšími postavami.
<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>
<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako
v <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující
a paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně
nakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx
Zmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní
celek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>
možná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil
<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,
<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která
přináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.
<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se
<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek
vydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>
a <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |
MC | Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je
pravdivé?
(Při vzájemné záměně posuzovaných slov musí význam příslušných větných celků
zůstat zachován.) | [
"A. Slova hned a nyní jsou v textu vzájemně zaměnitelnými synonymy, totéž platí\ni pro slova zprvu a zpočátku.",
"B. Vzájemně zaměnitelnými synonymy jsou v textu pouze slova zprvu a zpočátku.",
"C. Vzájemně zaměnitelnými synonymy jsou v textu pouze slova hned a nyní.",
"D. Slova zprvu a zpočátku nejsou v textu vzájemně zaměnitelnými synonymy,\ntotéž platí i pro slova hned a nyní."
] | 1 | <bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co
průměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika
stranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy
jen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:
např. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě
spolu s dalšími postavami.
<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>
<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako
v <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující
a paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně
nakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx
Zmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní
celek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>
možná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil
<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,
<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která
přináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.
<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se
<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek
vydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>
a <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2020 |