{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Slovo patřit je v textu užito ve významu být součástí určité skupiny a slovo vést je\nv textu užito ve významu mít něco na starosti.", "B. Slovo patřit je v textu užito ve významu být součástí určité skupiny a slovo vést je\nv textu užito ve významu mít něco za následek.", "C. Slovo patřit je v textu užito ve významu být ve vlastnictví někoho a slovo vést je\nv textu užito ve významu mít něco na starosti.", "D. Slovo patřit je v textu užito ve významu být ve vlastnictví někoho a slovo vést je\nv textu užito ve významu mít něco za následek."], "gold": 1, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu závisejí na jednom a tomtéž\npodstatném jméně dva přívlastky?", "choices": ["A. za kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz", "B. tento rodák z Brna vstoupil do literatury", "C. během života ve Francii uznávaný autor učil", "D. rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci"], "gold": 1, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou zájmenech podtržených ve výchozím textu\nje pravdivé?\n(Posuzovaná zájmena jsou v příslušném souvětí užita správně.)", "choices": ["A. Zájmeno mu zastupuje velvyslance, zájmeno jeho přivlastňuje byt spisovateli.", "B. Zájmeno mu zastupuje spisovatele, zájmeno jeho přivlastňuje byt velvyslanci.", "C. Zájmeno mu zastupuje velvyslance, zájmeno jeho přivlastňuje byt velvyslanci.", "D. Zájmeno mu zastupuje spisovatele, zájmeno jeho přivlastňuje byt spisovateli."], "gold": 3, "context": "Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím\nvším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však\nstal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby\npřed emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna\nz nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se\nv komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>\nk vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později\npomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.\nZa kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým\nvýročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do\nFrancie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.\nDo své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským\npasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický\nrežim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého\nobčanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.\nBěhem života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval\npsaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je\n<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,\nkvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel\nnedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové\nvyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem\ndvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.\n<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu je chyba v koncovce přídavného jména.", "B. Ve výchozím textu je chyba ve shodě přísudku s podmětem.", "C. Ve výchozím textu je chyba v psaní skupin mě/mně.", "D. Ve výchozím textu je chyba v psaní předpon s/z."], "gold": 3, "context": "Hloučky nedočkavých lidí postávaly před kinem. Všichni se náramně těšili na film\njednoho z nejznámějších českých tvůrců, dosavadní režisérovy snímky byly totiž skvělé.\nKdyž ale promítání zkončilo a filmoví fanoušci opouštěli sál, padaly kritické poznámky.\nMusím přiznat, že i mě tento film velice zklamal.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst, která jsou ve výchozím textu označena\nhvězdičkami (*****), patří jedno slovo. Ve které z následujících možností jsou\nuvedena obě tato slova v pořadí odpovídajícím výchozímu textu?\nVýznam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.", "choices": ["A. oponentů – imponují", "B. oponentů – konkurují", "C. konsenzů – imponují", "D. konsenzů – konkurují"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. V tomto souvětí je chybně zapsáno slovo přespříliš, správný zápis je přes příliš.", "B. V tomto souvětí je chybně zapsáno slovo zkrátka, správný zápis je skrátka.", "C. V tomto souvětí je chybně zapsáno slovo ryzí, správný zápis je ryzý.", "D. Toto souvětí je napsáno pravopisně správně."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo označené ve výchozím\ntextu tečkami (xxxxx)?\nSprávné řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.", "choices": ["A. (tj. bezobsažné fráze, které sice mohou dobře znít, ale nesdělují nic konkrétního)", "B. (např. „dnes budeme diskutovat o snížení hranice trestní odpovědnosti“)", "C. (tj. zcela konkrétní sdělení s přesnými údaji, nikoli bezobsažné fráze)", "D. (např. „hledáme kompromis napříč politickým spektrem“)"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Hypotéza, že výraz „sluníčkář“ byl částečně nahrazen slovem „pravdoláskař“, je\nvědecky nepodložená.", "B. Hypotéza, že výraz „sluníčkář“ označuje člověka odmítajícího multikulturní\nspolečnost, je vědecky nepodložená.", "C. Hypotéza, že výrazem „sluníčkář“ bylo částečně nahrazeno slovo „pravdoláskař“,\nje vědecky nepodložená.", "D. Hypotéza, že výrazem „sluníčkář“ se označuje člověk podporující multikulturní\nspolečnost, je vědecky nepodložená."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Syntaktická chyba, jejíž dva příklady jsou uvedeny v druhé části výchozího\ntextu, se nazývá kontaminace. Ve které z následujících možností se vyskytuje\nprávě tato syntaktická chyba?", "choices": ["A. Na poradě se hovořilo jednak o rozdělování prémií, a to hlavně za přesčasy.", "B. Na nový přístup si k rozdělování prémií zaměstnanci dosud zcela nezvykli.", "C. Při nástupu do funkce se nový ředitel zajímal i systémem rozdělování prémií.", "D. Při schůzi, na níž se řešilo rozdělování prémií, vyjádřil se tam i manažer."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně\nchtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně\ntolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to\nvypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>\nVětšina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však\nvýjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,\nže <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo\npoměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také\nslovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je\notevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo\n„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.\nPokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.\nTímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly\nv devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení\nprosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.\nKromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve\nstřednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá\nnabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****\nnebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.\n<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada\npolitiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)\nnebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se\nchyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,\nže v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.\n<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. U rodičů jsem bydlel jen do 18ti let.", "B. U rodičů jsem bydlel jen do 18. let.", "C. U rodičů jsem bydlel jen do 18-ti let.", "D. U rodičů jsem bydlel jen do 18 let."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Do hlavní časové roviny, která se odehrává někdy v červnu, je včleněna odbočka\ndo budoucnosti.", "B. Do hlavní časové roviny, která není nijak specifikována, je včleněna odbočka do\nbudoucnosti odehrávající se někdy v červnu.", "C. Do hlavní časové roviny, která není nijak specifikována, je včleněna krátká\nretrospektivní pasáž odehrávající se někdy v červnu.", "D. Do hlavní časové roviny, která se odehrává někdy v červnu, je včleněna krátká\nretrospektivní pasáž."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "V TEXTU 1 je metaforicky pojmenován balík trávy. Čím je tato metafora\nvyjádřena?\n(Posuzovaná slovní spojení jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)", "choices": ["A. jak slovním spojením malé klubíčko, tak slovním spojením živá koule", "B. slovním spojením zelené slunce", "C. jak slovním spojením zelené slunce, tak slovním spojením malé klubíčko", "D. slovním spojením živá koule"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících podstatných jmen zapsaných v TEXTU 1 velkými písmeny\nnení v textu užito ve 4. pádě?", "choices": ["A. kámen", "B. pláč", "C. hrábě", "D. zraky"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje TEXT 1?", "choices": ["A. Dominantní funkcí textu je funkce estetická, dominantním slohovým postupem\nje postup vyprávěcí.", "B. Text nemá estetickou funkci, vyprávěcí slohový postup se uplatňuje pouze ve\ntřetí části textu.", "C. Text nemá estetickou funkci, dominantním slohovým postupem je postup\nvyprávěcí.", "D. Dominantní funkcí textu je funkce estetická, vyprávěcí slohový postup se\nuplatňuje pouze ve třetí části textu."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků podtržených v TEXTU 1 se vyskytuje zároveň\npřísudek, podmět vyjádřený, předmět a příslovečné určení?\n(Hledané větné členy mohou být v úseku uvedeny v libovolném pořadí.)", "choices": ["A. zprvu si toho nikdo nevšimne", "B. náhle se na ostrůvku rozhostí ticho", "C. slyší i smích žen pracujících na břehu", "D. ucítí na rameni otcův silný stisk"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na\nloďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když\nse opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen\npracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.\nKousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější\npostavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od\nkluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto\nnejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne\nshrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně\nřekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“\n<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu\nrozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta\na Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>\npak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,\nale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,\nodrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.\n<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil\nv <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá\ndalší plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen\nje zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit\nmyšlenky: mám jen polovinu syna.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nElativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však\nnevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>\n(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)\n<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá první části výchozího textu?", "choices": ["A. Nevyskytuje se zde ani motiv opojení, ani motiv změny prostředí.", "B. Vyskytuje se zde motiv změny prostředí, nikoli však motiv opojení.", "C. Vyskytuje se zde jak motiv změny prostředí, tak motiv opojení.", "D. Vyskytuje se zde motiv opojení, nikoli však motiv změny prostředí."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold>\nJaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let.\nAž jeden krásný den – pryč s pivem, limonádou\na lustry v kavárnách, jež září jako květ,\na jde se pod lipami bloudit promenádou.\nZa letních večerů tě zmámí vůně lip,\nvzduch mnohdy způsobí, že přivřeš náhle víčka.\nCo zvuků ve vzduchu – však město voní líp,\nmá vůni drahých vín a piva, jež tě zhýčká.\n<bold>(2)</bold>\nA srdce robinzonáduje v románech,\nkdyž v svitu lucerny, jež ozařuje chodce,\njde slečna, stydlivě – a zatajujíc dech\npod stínem epolety na límečku otce.\nA ježto se jí zdáš být hodně naivní,\njdouc, cupe střevíčky a odvrací se přísně,\nchtěl by ses dovědět vše, co se tají v ní.\nA tu hned umlkají na vašich rtech písně.\nJste zamilováni až do srpna. Těch hrůz!\nJste zamilováni. Tvůj sonet je jí k smíchu.\nPřátelé smějí se, že prý máš špatný vkus.\n– Až jednou v dopise ti <bold>vrazí</bold> k srdci dýku.\nV ten den se navracíš zas k lustrům jako květ,\nzas rád si vychutnáš pivo a limonádu…\nJaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let\na lípy zaplaví svou vůní promenádu.\nPozn. epoleta – součást uniformy s odznaky hodnosti\n<italic>(Jean Arthur Rimbaud, Román, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe odpovídá výchozímu textu?\n(Sloveso vrazit je ve výchozím textu vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. Z tvaru slovesa vrazit nelze jednoznačně určit, kdo mladíkovi vrazí k srdci dýku, na\nzákladě interpretace básně je ale pravděpodobné, že touto osobou je dívka.", "B. Z tvaru slovesa vrazit nelze jednoznačně určit, kdo mladíkovi vrazí k srdci dýku, na\nzákladě interpretace básně je ale jisté, že těmi osobami nejsou přátelé ani dívka.", "C. Z tvaru slovesa vrazit lze jednoznačně určit, že mladíkovi vrazí k srdci dýku dívka,\nneboť vrazí je pouze tvarem jednotného čísla.", "D. Z tvaru slovesa vrazit lze jednoznačně určit, že mladíkovi vrazí k srdci dýku\npřátelé, neboť vrazí je pouze tvarem množného čísla."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold>\nJaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let.\nAž jeden krásný den – pryč s pivem, limonádou\na lustry v kavárnách, jež září jako květ,\na jde se pod lipami bloudit promenádou.\nZa letních večerů tě zmámí vůně lip,\nvzduch mnohdy způsobí, že přivřeš náhle víčka.\nCo zvuků ve vzduchu – však město voní líp,\nmá vůni drahých vín a piva, jež tě zhýčká.\n<bold>(2)</bold>\nA srdce robinzonáduje v románech,\nkdyž v svitu lucerny, jež ozařuje chodce,\njde slečna, stydlivě – a zatajujíc dech\npod stínem epolety na límečku otce.\nA ježto se jí zdáš být hodně naivní,\njdouc, cupe střevíčky a odvrací se přísně,\nchtěl by ses dovědět vše, co se tají v ní.\nA tu hned umlkají na vašich rtech písně.\nJste zamilováni až do srpna. Těch hrůz!\nJste zamilováni. Tvůj sonet je jí k smíchu.\nPřátelé smějí se, že prý máš špatný vkus.\n– Až jednou v dopise ti <bold>vrazí</bold> k srdci dýku.\nV ten den se navracíš zas k lustrům jako květ,\nzas rád si vychutnáš pivo a limonádu…\nJaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let\na lípy zaplaví svou vůní promenádu.\nPozn. epoleta – součást uniformy s odznaky hodnosti\n<italic>(Jean Arthur Rimbaud, Román, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení týkajících se autora výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. Rimbaud je stejně jako Charles Baudelaire čelným představitelem lost generation\n(ztracené generace).", "B. Rimbaud patří k lost generation (ztracené generaci), k níž bývá řazen i Guillaume\nApollinaire.", "C. Rimbaud patří mezi prokleté básníky, k nimž bývá řazen i Charles Baudelaire.", "D. Rimbaud je stejně jako Guillaume Apollinaire čelným představitelem prokletých\nbásníků."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold>\nJaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let.\nAž jeden krásný den – pryč s pivem, limonádou\na lustry v kavárnách, jež září jako květ,\na jde se pod lipami bloudit promenádou.\nZa letních večerů tě zmámí vůně lip,\nvzduch mnohdy způsobí, že přivřeš náhle víčka.\nCo zvuků ve vzduchu – však město voní líp,\nmá vůni drahých vín a piva, jež tě zhýčká.\n<bold>(2)</bold>\nA srdce robinzonáduje v románech,\nkdyž v svitu lucerny, jež ozařuje chodce,\njde slečna, stydlivě – a zatajujíc dech\npod stínem epolety na límečku otce.\nA ježto se jí zdáš být hodně naivní,\njdouc, cupe střevíčky a odvrací se přísně,\nchtěl by ses dovědět vše, co se tají v ní.\nA tu hned umlkají na vašich rtech písně.\nJste zamilováni až do srpna. Těch hrůz!\nJste zamilováni. Tvůj sonet je jí k smíchu.\nPřátelé smějí se, že prý máš špatný vkus.\n– Až jednou v dopise ti <bold>vrazí</bold> k srdci dýku.\nV ten den se navracíš zas k lustrům jako květ,\nzas rád si vychutnáš pivo a limonádu…\nJaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let\na lípy zaplaví svou vůní promenádu.\nPozn. epoleta – součást uniformy s odznaky hodnosti\n<italic>(Jean Arthur Rimbaud, Román, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Je jisté, že až do roku 1851 vědci vůbec nic nevěděli o rotaci planety Země.", "B. Foucaultův experiment se uskutečnil v 19. století, a to v pařížském Panthéonu.", "C. V Česku se nachází pouze jediná kopie Foucaultova kyvadla, a to v Kroměříži.", "D. Není jisté, zda vzhled Květné zahrady ovlivnila italská a francouzská architektura."], "gold": 1, "context": "<bold>Poblíž</bold> historického centra Kroměříže se nachází Květná zahrada, krásný barokní\npark se zřejmými architektonickými italskými a francouzskými vlivy. Kromě rozlehlých\ntravnatých ploch se sochami a fontánami se zahrada pyšní také zkvostným <underline>pavilonem,</underline>\nv němž je umístěno Foucaultovo kyvadlo.\nKyvadlo se jmenuje po svém tvůrci, francouzském fyzikovi Léonu Foucaultovi. Díky\nsvému výjimečnému zařízení vědec dokázal, že se Země otáčí <bold>kolem</bold> své osy. V době\nexperimentu byl sice tento fakt již všeobecně známý, Foucaultův pokus uskutečněný\nv roce 1851 byl ale prvním viditelným důkazem této rotace, proto způsobil senzaci nejen\nv odborných kruzých. Na olověnné závaží kyvadla připevnil fyzik hrot, podlahu posypal\npískem, a tak diváci mohli sledovat, jak kyvadlo zakresluje do písku pohyb naší planety.\nKroměřížské kyvadlo rozhodně stojí za zhlédnutí. Jde sice o menší kopii kyvadla\nzavěšeného během Foucaultova experimentu v kopuli pařížského Panthéonu, zároveň je\nto ale nejstarší ze všech modelů, které jsou umístěny na území České republiky. Zvídaví\nnávštěvníci se mohou zůčastnit komentované prohlídky, během níž alespoň trochu\npoodhalí tajemství přírodních zákonů.\n<italic>(www.kromeriz.eu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Slovo poblíž je v textu předložkou, totéž platí i pro slovo kolem.", "B. Pouze slovo kolem je v textu předložkou.", "C. Pouze slovo poblíž je v textu předložkou.", "D. Slovo poblíž není v textu předložkou, totéž platí i pro slovo kolem."], "gold": 0, "context": "<bold>Poblíž</bold> historického centra Kroměříže se nachází Květná zahrada, krásný barokní\npark se zřejmými architektonickými italskými a francouzskými vlivy. Kromě rozlehlých\ntravnatých ploch se sochami a fontánami se zahrada pyšní také zkvostným <underline>pavilonem,</underline>\nv němž je umístěno Foucaultovo kyvadlo.\nKyvadlo se jmenuje po svém tvůrci, francouzském fyzikovi Léonu Foucaultovi. Díky\nsvému výjimečnému zařízení vědec dokázal, že se Země otáčí <bold>kolem</bold> své osy. V době\nexperimentu byl sice tento fakt již všeobecně známý, Foucaultův pokus uskutečněný\nv roce 1851 byl ale prvním viditelným důkazem této rotace, proto způsobil senzaci nejen\nv odborných kruzých. Na olověnné závaží kyvadla připevnil fyzik hrot, podlahu posypal\npískem, a tak diváci mohli sledovat, jak kyvadlo zakresluje do písku pohyb naší planety.\nKroměřížské kyvadlo rozhodně stojí za zhlédnutí. Jde sice o menší kopii kyvadla\nzavěšeného během Foucaultova experimentu v kopuli pařížského Panthéonu, zároveň je\nto ale nejstarší ze všech modelů, které jsou umístěny na území České republiky. Zvídaví\nnávštěvníci se mohou zůčastnit komentované prohlídky, během níž alespoň trochu\npoodhalí tajemství přírodních zákonů.\n<italic>(www.kromeriz.eu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Účinný lék pro lidi s kolýsavým krevním tlakem vynalezli vědci nedávno.", "B. Plamenné projevy politiků rozdmýchaly v divácích veliké vášně.", "C. Fotografie zcela vymýceného pralesa nás vyděsily.", "D. Rodiče mě za odbytý domácí úkol pokárali jenom mírně."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Ve třetím podtrženém úseku se píše o někom, kdo vlastní hloupost skrývá za\nzvědavost.", "B. Ve čtvrtém podtrženém úseku se píše o někom, kdo se vysmívá vlastnímu\nneštěstí.", "C. V prvním podtrženém úseku se píše o někom, kdo pořád zbytečně utrácí peníze.", "D. V druhém podtrženém úseku se píše o někom, kdo stále vede bezobsažné řeči."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků TEXTU 1 se nejvíce podobá českému ustálenému\nslovnímu spojení s významem mít strach?", "choices": ["A. za dvě zlatky vyměnil by duši", "B. pro nic za nic ztropí povyk", "C. má pořád v gatích", "D. ten bude v pekle bubnovat"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje kontrast?", "choices": ["A. proč svět je jako kolotoč", "B. snídá špek a tlustě si ho krájí", "C. ze všech dveří poníženě couvá", "D. pořád slídí a nic nechce najít"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nKdo snídá špek a tlustě si ho krájí,\nkdo pořád slídí a nic nechce najít,\n<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>\nkdo z hlavy má jen stojan na čepici,\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nKdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,\n<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>\nkdo za dvě zlatky vyměnil by duši,\n<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\n<bold>(2)</bold>\nKdo ze všech dveří poníženě couvá,\nkdo kozí nohu pod peřinu schoval,\nkdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,\n<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>\na přitom v nebi chtěl by housle hrát,\nten bude v pekle bubnovat.\nNekrmte čerty, co se krčí v křoví,\nstejně vám nikdy, nikdy neodpoví!\nProč svět je jako kolotoč?\nA jenom řeknou: „Čert ví proč!“\n<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností obsahuje chybu v interpunkci?", "choices": ["A. Badatel se zaměřil na české dějiny, zejména na období středověku.", "B. Během loňského roku jsme přijali víc lidí, než jsme původně zamýšleli.", "C. Potřebuje trénovat každý den, a proto zažádal o individuální studijní plán.", "D. Podle statistických údajů z loňského roku, spotřeba mléka prudce vzrostla."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní myšlenku TEXTU 1,\na byla by tedy jeho nejvhodnějším nadpisem?", "choices": ["A. Náplň práce kosmických lékařů", "B. Problémy spojené se stavem beztíže", "C. Simulace stavu beztíže rychlovýtahy", "D. Televizní přenosy letů do vesmíru"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností se vyskytují alespoň dvě sousloví?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. náročný výcvik, magnetické pole, octomilka obecná", "B. magnetické pole, americký astronaut, nesmírná zátěž", "C. americký astronaut, nesmírná zátěž, závažné defekty", "D. octomilka obecná, závažné defekty, náročný výcvik"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených v TEXTU 1\npovažovat za jednoznačný fakt?", "choices": ["A. V roce 1968 zažil velitel letu Apolla 8 během svého letu stav beztíže.", "B. V prosinci 2018 uplyne od letu Apolla 8 do vesmíru padesát let.", "C. V roce 1967 satelit s biologickými vzorky obíhal Zemi necelé dva dny.", "D. V prosinci 2040 budou mít lidé kontrolu nad gravitací Země."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale\nv prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem\nsledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký\nastronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou\nzátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.\nV pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí\nrychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu\nbeztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení\nmagnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.\nNa základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že\nstav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají\ndo prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim\nnevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují\ni potíže motorické povahy.\n<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty\nchromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to\nvědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným\na živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků\nmušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy\nzahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.\nLze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.\nPodle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod\nkontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.\n<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden\ncelek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože\nvýznam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze\nslovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.\n(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit s/z tak, aby text\nbyl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou s/z uvedena\nv odpovídajícím pořadí?", "choices": ["A. s – s – z", "B. z – z – s", "C. z – s – z", "D. s – z – s"], "gold": 1, "context": "Kolega *klamaný situací na pracovišti nejdříve *kritizoval nové vedení a pak si šel *hánět\nnovou práci.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací není obsažena ve výchozím textu?", "choices": ["A. jak se jmenuje sourozenec Katniss Everdeenové", "B. kolik přesně měří Katniss Everdeenová", "C. ve kterém z dvanácti krajů žije Katniss Everdeenová", "D. jakou barvu očí má Katniss Everdeenová"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek\nneshodný?\n(Posuzované úseky jsou ve výchozím textu podtrženy.)", "choices": ["A. navíc získáte roční přísun obilí", "B. po několika hodinách máme dva zajíce", "C. beru si z tajného úkrytu luk", "D. vaše jméno se toho roku ocitne"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat\nza synonyma?\n(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. celém – hotovém", "B. přísné – tvrdé", "C. černém – tmavém", "D. pronikavé – prudké"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>\na šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem\nDvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.\nNa obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být\nmým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči\na rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři\nlitry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za\nčerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.\n<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena\na jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů\nmusí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců\npak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.\nDo slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí\njednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém\nlosování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete\nk povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun\nobilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých\nšestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.\n<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Objekty vhodné pro prozkoumávání v rámci urbexu stojí výhradně na samotě.", "B. Lidé věnující se urbexu vědí, že tato činnost je nelegální.", "C. Lidé věnující se urbexu zakládají na sociálních sítích uzavřené skupiny.", "D. Objekty prozkoumávané v rámci urbexu jsou často devastovány, a proto chátrají."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ještě nedávno bylo prozkoumávání opuštěných objektů pouze výstředním\nzpůsobem trávení času. Dnes se této aktivitě říká urbex. Statisíce mladých lidí vyhledávají\nchátrající budovy a snaží se foťákem zachytit jejich kouzlo. Fotky pak sdílejí na internetu.\nNěkteří lidé vnímají urbex jako dost špinavou zábavu, pro jiné však představuje <underline>možnost\nnevšedního dobrodružství.</underline>\n***** Jedním z nich je, že nesmí zasahovat do interiérů ani okolí domu. Dále také\nfanouškům svých snímků nikdy neprozrazují adresu objektu. Dobře vědí, co by mohlo\nhrozit. Vymlácená okna, kupy odpadků, zkrátka úplná devastace objektu.\nUrbex však není zcela neškodným koníčkem. Kromě <underline>rizika vážného úrazu</underline> jde\ni o vědomé porušení zákona. Urbexáci totiž dobře vědí, že na soukromý pozemek\nvstupují bez <underline>souhlasu jeho majitele.</underline>\n<bold>(2)</bold> Je více než možné, že se někdy zákon změní, protože i urbex má jistá pozitiva.\nPrůzkumníci mohou prostřednictvím svých fotek zaznamenat skutečně poslední\nokamžiky <underline>existence historické stavby.</underline> „Oni třeba vyfotí něco, čemu jsme dosud\nnevěnovali pozornost, ale co může v brzké době zaniknout. To je velice důležité,“ říká\narchitekt Zdeněk Lukeš.\n<italic>(www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět nejspíše patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Většina průzkumníků si nejdřív prostuduje instrukce.", "B. Většina průzkumníků si naplánuje postup při zkoumání objektů.", "C. Většina průzkumníků nejdřív nakreslí plán zkoumaného objektu.", "D. Většina průzkumníků důsledně dodržuje nepsaná pravidla."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Ještě nedávno bylo prozkoumávání opuštěných objektů pouze výstředním\nzpůsobem trávení času. Dnes se této aktivitě říká urbex. Statisíce mladých lidí vyhledávají\nchátrající budovy a snaží se foťákem zachytit jejich kouzlo. Fotky pak sdílejí na internetu.\nNěkteří lidé vnímají urbex jako dost špinavou zábavu, pro jiné však představuje <underline>možnost\nnevšedního dobrodružství.</underline>\n***** Jedním z nich je, že nesmí zasahovat do interiérů ani okolí domu. Dále také\nfanouškům svých snímků nikdy neprozrazují adresu objektu. Dobře vědí, co by mohlo\nhrozit. Vymlácená okna, kupy odpadků, zkrátka úplná devastace objektu.\nUrbex však není zcela neškodným koníčkem. Kromě <underline>rizika vážného úrazu</underline> jde\ni o vědomé porušení zákona. Urbexáci totiž dobře vědí, že na soukromý pozemek\nvstupují bez <underline>souhlasu jeho majitele.</underline>\n<bold>(2)</bold> Je více než možné, že se někdy zákon změní, protože i urbex má jistá pozitiva.\nPrůzkumníci mohou prostřednictvím svých fotek zaznamenat skutečně poslední\nokamžiky <underline>existence historické stavby.</underline> „Oni třeba vyfotí něco, čemu jsme dosud\nnevěnovali pozornost, ale co může v brzké době zaniknout. To je velice důležité,“ říká\narchitekt Zdeněk Lukeš.\n<italic>(www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících sloves je nedokonavé?", "choices": ["A. zasahovat", "B. zachytit", "C. zaniknout", "D. zaznamenat"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Ještě nedávno bylo prozkoumávání opuštěných objektů pouze výstředním\nzpůsobem trávení času. Dnes se této aktivitě říká urbex. Statisíce mladých lidí vyhledávají\nchátrající budovy a snaží se foťákem zachytit jejich kouzlo. Fotky pak sdílejí na internetu.\nNěkteří lidé vnímají urbex jako dost špinavou zábavu, pro jiné však představuje <underline>možnost\nnevšedního dobrodružství.</underline>\n***** Jedním z nich je, že nesmí zasahovat do interiérů ani okolí domu. Dále také\nfanouškům svých snímků nikdy neprozrazují adresu objektu. Dobře vědí, co by mohlo\nhrozit. Vymlácená okna, kupy odpadků, zkrátka úplná devastace objektu.\nUrbex však není zcela neškodným koníčkem. Kromě <underline>rizika vážného úrazu</underline> jde\ni o vědomé porušení zákona. Urbexáci totiž dobře vědí, že na soukromý pozemek\nvstupují bez <underline>souhlasu jeho majitele.</underline>\n<bold>(2)</bold> Je více než možné, že se někdy zákon změní, protože i urbex má jistá pozitiva.\nPrůzkumníci mohou prostřednictvím svých fotek zaznamenat skutečně poslední\nokamžiky <underline>existence historické stavby.</underline> „Oni třeba vyfotí něco, čemu jsme dosud\nnevěnovali pozornost, ale co může v brzké době zaniknout. To je velice důležité,“ říká\narchitekt Zdeněk Lukeš.\n<italic>(www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků podtržených ve výchozím textu nejsou všechna\nslova užita ve stejném pádu?\nJednotlivé možnosti je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.", "choices": ["A. souhlasu jeho majitele", "B. možnost nevšedního dobrodružství", "C. existence historické stavby", "D. rizika vážného úrazu"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ještě nedávno bylo prozkoumávání opuštěných objektů pouze výstředním\nzpůsobem trávení času. Dnes se této aktivitě říká urbex. Statisíce mladých lidí vyhledávají\nchátrající budovy a snaží se foťákem zachytit jejich kouzlo. Fotky pak sdílejí na internetu.\nNěkteří lidé vnímají urbex jako dost špinavou zábavu, pro jiné však představuje <underline>možnost\nnevšedního dobrodružství.</underline>\n***** Jedním z nich je, že nesmí zasahovat do interiérů ani okolí domu. Dále také\nfanouškům svých snímků nikdy neprozrazují adresu objektu. Dobře vědí, co by mohlo\nhrozit. Vymlácená okna, kupy odpadků, zkrátka úplná devastace objektu.\nUrbex však není zcela neškodným koníčkem. Kromě <underline>rizika vážného úrazu</underline> jde\ni o vědomé porušení zákona. Urbexáci totiž dobře vědí, že na soukromý pozemek\nvstupují bez <underline>souhlasu jeho majitele.</underline>\n<bold>(2)</bold> Je více než možné, že se někdy zákon změní, protože i urbex má jistá pozitiva.\nPrůzkumníci mohou prostřednictvím svých fotek zaznamenat skutečně poslední\nokamžiky <underline>existence historické stavby.</underline> „Oni třeba vyfotí něco, čemu jsme dosud\nnevěnovali pozornost, ale co může v brzké době zaniknout. To je velice důležité,“ říká\narchitekt Zdeněk Lukeš.\n<italic>(www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Květy růžových lilií voněly omamně.", "B. Na ulici nás zaujali dva ničemně vypadající výrostci.", "C. Cesta z údolí stoupala vzhůru příliš strmně.", "D. O své pravdě byl zcela nezlomně přesvědčen."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. V pátek budeme grilovat se spřátelenými rodinami ze sousedství.", "B. Lidské osudy jsou leckdy spletité, ale často velmi zajímavé.", "C. V představení mě zaujala skvěle stvárněná role ježibaby.", "D. Smažené houby s vejci jsou sice špatně stravitelné, ale vynikající."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků TEXTU 1 se nejvíce podobá ustálenému slovnímu\nspojení s významem být v obtížné situaci?", "choices": ["A. nateklo mi do boty", "B. táta bude bez oběda", "C. podlily se krví oči", "D. matka křičí zděšeně"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> U lednice dítě stálo,\nz plna hrdla zpívalo.\nNa tranzistor k tomu hrálo,\ndo rytmu se kývalo.\n<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,\nnepeče se pečeně.\nCosi syčí na vařiči,“\nmatka křičí zděšeně.\n<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!\nNateklo mi do boty.\nTáta bude bez oběda,\npro tebe, ty zlobo, ty.\n<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,\nhrej si – tu máš kohouta!“\nLedva matka dořekla to,\nbouch bác! Letí do kouta.\n<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči\npovalené matičce.\nPozvedne se, povyskočí\na pak řekne kratičce:\n<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,\npojď, vem si ho, tuláka.\nStojí, stojí u lednice,\nnepracuje, huláká.“\n<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,\npod plachetkou osoba.\nŠkytá, heká, prská, plive,\nvichřici se podobá.\n<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé\nplachetka když zvedne se,\nodhalí se hnáty křivé,\nbože, to je recese.\n<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje slovo citově zabarvené?", "choices": ["A. cosi syčí na vařiči", "B. odhalí se hnáty křivé", "C. vlivem síly odstředivé", "D. nepeče se pečeně"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> U lednice dítě stálo,\nz plna hrdla zpívalo.\nNa tranzistor k tomu hrálo,\ndo rytmu se kývalo.\n<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,\nnepeče se pečeně.\nCosi syčí na vařiči,“\nmatka křičí zděšeně.\n<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!\nNateklo mi do boty.\nTáta bude bez oběda,\npro tebe, ty zlobo, ty.\n<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,\nhrej si – tu máš kohouta!“\nLedva matka dořekla to,\nbouch bác! Letí do kouta.\n<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči\npovalené matičce.\nPozvedne se, povyskočí\na pak řekne kratičce:\n<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,\npojď, vem si ho, tuláka.\nStojí, stojí u lednice,\nnepracuje, huláká.“\n<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,\npod plachetkou osoba.\nŠkytá, heká, prská, plive,\nvichřici se podobá.\n<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé\nplachetka když zvedne se,\nodhalí se hnáty křivé,\nbože, to je recese.\n<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit i/y tak, aby text\nbyl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou i/y uvedena\nv odpovídajícím pořadí?", "choices": ["A. y – y – i", "B. i – i – y", "C. i – y – y", "D. y – i – i"], "gold": 2, "context": "Chtěl jsem dát spolužákov* přečíst dvě bratrov* básně, které opěvují krásu sousedov*\ndcery.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "O které z následujících možností se v druhém odstavci výchozího textu nepíše?", "choices": ["A. kdo vládl před králem Achnatonem", "B. které město si zvolil za své sídlo král Achnaton", "C. kdy byla objevena Tutanchamonova hrobka", "D. jaký byl průběh Tutanchamonovy vlády"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. o nichž se očekávalo", "B. s nimiž se očekávalo", "C. o nichž se předpokládalo", "D. s nimiž se předpokládalo"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je vyjádřena domněnka?", "choices": ["A. pohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce", "B. do malé hrobky určené původně snad pro soukromou osobu", "C. západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona", "D. nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek\npostupně rozvíjející?", "choices": ["A. však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal", "B. připomíná dramatický příběh z egyptské historie", "C. už seděl na egyptském trůně devítiletý Tutanchamon", "D. opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov nemá předponu?", "choices": ["A. zápisech", "B. stavby", "C. následníků", "D. objevení"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná\npohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh\nz egyptské historie.\n<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se\nodvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách\na vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se\nztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně\ndevítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně\nsnad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho\nnásledníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za\nkacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho\nhrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.\n<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám\nTutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl\npřesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu\n„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti\ndalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě\nTutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky\nAmenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce\noznačené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,\nAmenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že\nAmenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.\n<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Nová kolegyně se na mě sebevědomě podívala.", "B. Byla to maminka, která se o mě celý život dojemně starala.", "C. Úředník za přepážkou na mně mluvil velmi nepříjemně.", "D. Můj soused o mně tvrdí, že žiji nadmíru osaměle."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí obsahuje chybu v interpunkci?", "choices": ["A. Vyšetřovatel požádal všechny očité svědky, aby zůstali na místě činu, a aby se\nničeho nedotýkali.", "B. Mámu to tak zaskočilo, že mi nevynadala, a dokonce mi ani nezakázala hrát\npočítačové hry.", "C. Rekonstrukce domu byla nákladná, a proto jsme se rozhodli, že úpravu zahrady\nodložíme.", "D. Nakrmili jsme psa, který se už dlouho toulal po vesnici, a pak jsme pro něj našli\nnového pána."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících informací mají zcela určitě všichni lidé přítomní v salonu?\nÚlohu řešte pouze na základě výchozího textu.", "choices": ["A. jaký má pan Namy na ostrově záměr", "B. která osoba se vydává za pana Namyho", "C. kolik bylo hodin, když byl zabit generál Macarthur", "D. jaký tvar má předmět, kterým byl zabit generál Macarthur"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Dům byl jednopodlažní, na terase byl pouze jeden kus nábytku na sezení.", "B. Dům měl alespoň dvě podlaží, v salonu byly alespoň dva kusy nábytku na sezení.", "C. Dům měl alespoň dvě podlaží, na terase byl pouze jeden kus nábytku na sezení.", "D. Dům byl jednopodlažní, v salonu byly alespoň dva kusy nábytku na sezení."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu výchozího textu považovat\nza antonyma?\n(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm podtrženo.)", "choices": ["A. neúspěšné – úspěšné", "B. jistého – nejistého", "C. vlídným – nevlídným", "D. nečestných – čestných"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté\nsešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.\nSlečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.\nBlore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl\nv hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil\nArmstrong.\n(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.\n„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo\nuhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“\nZašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný\nnástroj?“\n„Ne.“\n„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.\n„Naprosto jist.“\n„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“\npokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,\nabyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru\njako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali\nsebevraždu.“\n<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“\nSoudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám\nříct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece\ndostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám\nvykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon\nnedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy\ntedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na\nostrov. Pan Namy je jeden z nás!“\n<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slova jsou homonyma.", "B. Mezi slovy není žádný významový vztah.", "C. Slova jsou příbuzná.", "D. Slova jsou synonyma."], "gold": 3, "context": "Kilometry a kilometry ve stísněných prostorech, s kyslíkem na zádech, bez přírodního\nsvětla. Takový je cave diving neboli potápění v jeskyních. <bold>Jeskyně vyplněné vodou jsou\nčasto zmapovány minimálně.</bold> Je tedy pravděpodobné, že potápěči naleznou <underline>jedinečné</underline>\nzástupce fauny a flóry či <underline>unikátní</underline> geologické útvary.\nCave diving láká všechny, kteří chtějí posunout hranice svých možností. <bold>Při tomto\ntechnicky velmi náročném potápění vám však může hrozit značné nebezpečí.</bold> V síti\njeskyní se totiž dá velmi lehce zabloudit. V úzkých prostorech se potápěči také může část\nvýstroje zachytit za výčnělek. *****\n<bold>Základem potápění v jeskyních jsou záložní světelné zdroje.</bold> U kyslíku platí\npravidlo tří třetin: první třetina kyslíku je na cestu tam, druhá na cestu zpět a třetí je pro\npřípad jakýchkoli komplikací. Nástrah při cave divingu na vás čeká mnoho. Nikdy nevíte,\nna kterou narazíte.\n<italic>(www.samuraj.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejspíše patří na vynechané místo (*****) ve\nvýchozím textu?", "choices": ["A. V případě uvíznutí je naděje na minimální záchranu.", "B. V případě naděje na uvíznutí je záchrana minimální.", "C. V případě uvíznutí je naděje na záchranu minimální.", "D. V případě naděje na záchranu je minimální uvíznutí."], "gold": 2, "context": "Kilometry a kilometry ve stísněných prostorech, s kyslíkem na zádech, bez přírodního\nsvětla. Takový je cave diving neboli potápění v jeskyních. <bold>Jeskyně vyplněné vodou jsou\nčasto zmapovány minimálně.</bold> Je tedy pravděpodobné, že potápěči naleznou <underline>jedinečné</underline>\nzástupce fauny a flóry či <underline>unikátní</underline> geologické útvary.\nCave diving láká všechny, kteří chtějí posunout hranice svých možností. <bold>Při tomto\ntechnicky velmi náročném potápění vám však může hrozit značné nebezpečí.</bold> V síti\njeskyní se totiž dá velmi lehce zabloudit. V úzkých prostorech se potápěči také může část\nvýstroje zachytit za výčnělek. *****\n<bold>Základem potápění v jeskyních jsou záložní světelné zdroje.</bold> U kyslíku platí\npravidlo tří třetin: první třetina kyslíku je na cestu tam, druhá na cestu zpět a třetí je pro\npřípad jakýchkoli komplikací. Nástrah při cave divingu na vás čeká mnoho. Nikdy nevíte,\nna kterou narazíte.\n<italic>(www.samuraj.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se autor textu přímo obrací na\nčtenáře?", "choices": ["A. takový je cave diving neboli potápění v jeskyních", "B. nikdy nevíte, na kterou narazíte", "C. cave diving láká všechny, kteří chtějí posunout hranice", "D. první třetina kyslíku je na cestu tam"], "gold": 1, "context": "Kilometry a kilometry ve stísněných prostorech, s kyslíkem na zádech, bez přírodního\nsvětla. Takový je cave diving neboli potápění v jeskyních. <bold>Jeskyně vyplněné vodou jsou\nčasto zmapovány minimálně.</bold> Je tedy pravděpodobné, že potápěči naleznou <underline>jedinečné</underline>\nzástupce fauny a flóry či <underline>unikátní</underline> geologické útvary.\nCave diving láká všechny, kteří chtějí posunout hranice svých možností. <bold>Při tomto\ntechnicky velmi náročném potápění vám však může hrozit značné nebezpečí.</bold> V síti\njeskyní se totiž dá velmi lehce zabloudit. V úzkých prostorech se potápěči také může část\nvýstroje zachytit za výčnělek. *****\n<bold>Základem potápění v jeskyních jsou záložní světelné zdroje.</bold> U kyslíku platí\npravidlo tří třetin: první třetina kyslíku je na cestu tam, druhá na cestu zpět a třetí je pro\npřípad jakýchkoli komplikací. Nástrah při cave divingu na vás čeká mnoho. Nikdy nevíte,\nna kterou narazíte.\n<italic>(www.samuraj.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Dub rozesmutnilo, když si uvědomil, že není příliš prospěšný pro své okolí.", "B. Dub dal najevo, že za určité podmínky by prase zjistilo, odkud získalo potravu.", "C. Prase dorazilo k dubu, protože hledalo místo, kde by se prospalo.", "D. Prase si přálo, aby dub uschnul, proto začalo odstraňovat jeho kořeny."], "gold": 1, "context": "(1)\nKdyž přišlo pod dub staletý,\nžaludy dosyta se cpalo prase.\nUlehlo pod něj vzápětí\na vyspalo se. Vstalo zase\na řeklo si, že ke kořenům prokopá se.\n„Vždyť tohle stromu uškodí,“\nhavran mu z větve na to dí.\n„Obnažíš kořeny a celý uschnout může.“\nA prase na to: „Ať jen schne.\nJá proto nevyletím z kůže.\nDuby jsou málo prospěšné.\nKdyž vůbec nebude, tak jaképak s tím krámy.\nJen ať jsou žaludy, z těch sádla přibývá mi.“\n„Ty nevděčné,“ řek dub a smutek v hlase měl,\n„nosit ten rypák svůj ve větší výšce,\nhned samo přesvědčíš se,\nže ty své žaludy máš ode mě.“\n(2)\nTak každý nevzdělaný tupec\ns radostí po vědění dupe.\nNeví, když zpraží učenost,\nže z jejích plodů sám si bere víc než dost.\n(I. A. Krylov, Prase pod dubem, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o první části výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. První verš má o jednu slabiku více než třetí verš.", "B. První verš má o jednu slabiku více než čtvrtý verš.", "C. První verš má shodný počet slabik jako třetí verš.", "D. První verš má shodný počet slabik jako čtvrtý verš."], "gold": 2, "context": "(1)\nKdyž přišlo pod dub staletý,\nžaludy dosyta se cpalo prase.\nUlehlo pod něj vzápětí\na vyspalo se. Vstalo zase\na řeklo si, že ke kořenům prokopá se.\n„Vždyť tohle stromu uškodí,“\nhavran mu z větve na to dí.\n„Obnažíš kořeny a celý uschnout může.“\nA prase na to: „Ať jen schne.\nJá proto nevyletím z kůže.\nDuby jsou málo prospěšné.\nKdyž vůbec nebude, tak jaképak s tím krámy.\nJen ať jsou žaludy, z těch sádla přibývá mi.“\n„Ty nevděčné,“ řek dub a smutek v hlase měl,\n„nosit ten rypák svůj ve větší výšce,\nhned samo přesvědčíš se,\nže ty své žaludy máš ode mě.“\n(2)\nTak každý nevzdělaný tupec\ns radostí po vědění dupe.\nNeví, když zpraží učenost,\nže z jejích plodů sám si bere víc než dost.\n(I. A. Krylov, Prase pod dubem, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje druhou část výchozího textu?", "choices": ["A. Jde o ponaučení vyplývající z první části textu: jako nevzdělaný tupec se\nv uvedeném příběhu projevilo prase.", "B. Jde o ponaučení vyplývající z první části textu: jako nevzdělaný tupec se\nv uvedeném příběhu projevil dub.", "C. Jde o pokračování prózy, v níž se jako nevzdělaný tupec projevuje dub.", "D. Jde o pokračování prózy, v níž se jako nevzdělaný tupec projevuje prase."], "gold": 0, "context": "(1)\nKdyž přišlo pod dub staletý,\nžaludy dosyta se cpalo prase.\nUlehlo pod něj vzápětí\na vyspalo se. Vstalo zase\na řeklo si, že ke kořenům prokopá se.\n„Vždyť tohle stromu uškodí,“\nhavran mu z větve na to dí.\n„Obnažíš kořeny a celý uschnout může.“\nA prase na to: „Ať jen schne.\nJá proto nevyletím z kůže.\nDuby jsou málo prospěšné.\nKdyž vůbec nebude, tak jaképak s tím krámy.\nJen ať jsou žaludy, z těch sádla přibývá mi.“\n„Ty nevděčné,“ řek dub a smutek v hlase měl,\n„nosit ten rypák svůj ve větší výšce,\nhned samo přesvědčíš se,\nže ty své žaludy máš ode mě.“\n(2)\nTak každý nevzdělaný tupec\ns radostí po vědění dupe.\nNeví, když zpraží učenost,\nže z jejích plodů sám si bere víc než dost.\n(I. A. Krylov, Prase pod dubem, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Souvětí č. 1: Chci si znova napsat ten test z angličtiny, co jsem tak zvoral.\nSouvětí č. 2: Chtěl bych si znova napsat ten test z angličtiny, který se mi nepovedl.\nKteré z následujících tvrzení o dvou výše uvedených souvětích je nejvýstižnější?", "choices": ["A. Paní učitelce je vhodnější říct souvětí č. 1, protože neobsahuje žádné nespisovné\nslovo a je zdvořilejší než souvětí č. 2.", "B. Paní učitelce je vhodnější říct souvětí č. 2 než souvětí č. 1, přestože obě obsahují\nnespisovné slovo angličtina.", "C. Paní učitelce je vhodnější říct souvětí č. 1 než souvětí č. 2, přestože obě obsahují\nnespisovné slovo angličtina.", "D. Paní učitelce je vhodnější říct souvětí č. 2, protože neobsahuje žádné nespisovné\nslovo a je zdvořilejší než souvětí č. 1."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Na jeho neúčinné postupy si mnoho lidí ztěžovalo.", "B. Na jeho neúčiné postupy si mnoho lidí ztěžovalo.", "C. Na jeho neúčiné postupy si mnoho lidí stěžovalo.", "D. Na jeho neúčinné postupy si mnoho lidí stěžovalo."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) v TEXTU 1?", "choices": ["A. Kontaktní čočky vyrobené z hydrogelu začali lidé záhy upřednostňovat před\njejich tvrdou alternativou.", "B. Nové kontaktní čočky lidé záhy začali upřednostňovat před jejich měkkou\nalternativou, vyrobenou z hydrogelu.", "C. Kontaktní čočky vyrobené z hydrogelu začali lidé záhy upřednostňovat před\njejich měkkou alternativou.", "D. Nové kontaktní čočky lidé záhy začali upřednostňovat před jejich tvrdou\nalternativou, vyrobenou z hydrogelu."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?\n(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)", "choices": ["A. V druhé části textu je podtrženo souvětí typu A, ve třetí části textu je podtrženo\nsouvětí typu B.", "B. V textu jsou podtržena dvě souvětí typu B.", "C. V textu jsou podtržena dvě souvětí typu A.", "D. V druhé části textu je podtrženo souvětí typu B, ve třetí části textu je podtrženo\nsouvětí typu A."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\n(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.\nČeský vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.\nO totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš\npohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly\nvýhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let\nminulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové\nčočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc\noba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.\n(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli\nnáhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči\nse spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech\npoužívaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo\nžádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.\n(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který\nsi nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu\nvyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.\n(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.\nO Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný\ndynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první\npoužitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze\nzdokonaloval v laboratorním prostředí.\n(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.\nPatent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně\nprodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je\nWichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.\nVysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství\n(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu\npodstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo\nDan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.\nSouvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více\npodstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná\nnebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Pavlovi časté výtržnosti musíš začít řešit.", "B. Manželé Nezvalovi se už těší na letní dovolenou.", "C. Se zájmem jsem si přečetl Nerudovy povídky.", "D. Na výstavě jsem potkal Petrovy rodiče."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří náležitý tvar\nslova. Ve které z následujících možností jsou uvedeny oba tyto tvary?\n(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky správný.)", "choices": ["A. ostré – prostoupeném", "B. ostré – prostoupenou", "C. ostrými – prostoupenou", "D. ostrými – prostoupeném"], "gold": 3, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje výchozí text?\n(vnější charakteristika = popis vzhledu nějaké osoby, zvířete aj.)", "choices": ["A. Text obsahuje stručnou vnější charakteristiku krále a Any Kuyi, nikoli však volker.", "B. Text obsahuje stručnou vnější charakteristiku volker a krále, nikoli však Any Kuyi.", "C. Text obsahuje stručnou vnější charakteristiku volker, krále a Any Kuyi.", "D. Text obsahuje stručnou vnější charakteristiku volker a Any Kuyi, nikoli však krále."], "gold": 1, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze slovo nepatřičný je v textu citově zabarvené.", "B. Obě tato slova jsou v textu citově zabarvená.", "C. Ani jedno z těchto slov není v textu citově zabarvené.", "D. Pouze slovo zklamaně je v textu citově zabarvené."], "gold": 2, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slově podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Jde o podstatné jméno užité v množném čísle.", "B. Jde o podstatné jméno užité v jednotném čísle.", "C. Jde o přídavné jméno měkké.", "D. Jde o přídavné jméno tvrdé."], "gold": 1, "context": "Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme\ncosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby\n***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,\nse mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,\nkterá je zahnala.\nNásledující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými\nvrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě\nv paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.\nZase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.\nNatahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má\nTemný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná\noznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.\nZáhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi\nna čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.\n„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.\nNevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem\nvyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo\nnepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“\nNato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly\nplnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.\nVtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál\nzaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se\ndokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.\n(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (*****) ve výchozím textu patří věta vyjadřující, za jakým\núčelem Angličané připluli do Ameriky. Která z následujících vět to je?\n(Po doplnění věty do textu musí být příslušné souvětí smysluplné, spisovné\na gramaticky správné.)", "choices": ["A. kteří věděli o možnosti založit zde osadu", "B. aby sem založili osadu", "C. aby zde založili osadu", "D. kteří věděli o možnosti založit sem osadu"], "gold": 2, "context": "Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny\nmá ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.\nV listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou\nnepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit\ndostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na\njaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou\nsklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.\nZpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy\nDne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek\nv listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně\ns velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.\nJeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.\nRoku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes\n8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,\ndesítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.\nVysvětlivka: Manhattan – část New Yorku\n(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. nechybí – schází", "B. spojená – rozpojená", "C. bohužel – bohudík", "D. nestačili – stihli"], "gold": 1, "context": "Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny\nmá ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.\nV listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou\nnepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit\ndostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na\njaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou\nsklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.\nZpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy\nDne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek\nv listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně\ns velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.\nJeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.\nRoku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes\n8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,\ndesítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.\nVysvětlivka: Manhattan – část New Yorku\n(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "V každé sloce výchozího textu se rýmují liché verše a třetí verš je osmislabičný.\nKterý z následujících veršů tedy patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Vnímám ten obraz nad postelí,", "B. Zas klesla mi hlava na polštář,", "C. Schoval jsem hlavu pod polštář,", "D. Hned v mysli pokoj s postelí,"], "gold": 2, "context": "(1)\nZ tepla se nikdy nechtělo –\na už první tramvaje zvoní.\nDeku jsem stáhl na čelo,\nchoule se sladce do ní.\nNejdříve vstával pohrabáč,\npak lopatka, pak uhlí na ní.\nNěkdy přiletěl na pavlač\nkos ještě před snídaní.\nHrníček s mlékem na plotně\nbyl sešlý už a neměl ceny,\nna ucho dal si překotně\nčepici z bílé pěny.\n(2)\nVtom spustil mlýnek na klíně.\nMlč! Uši rvou zoufalé zvuky!\nNemlčí, chraptí z kuchyně,\nchroupaje zrnka z ruky.\nSen krásný se mi právě zdál.\nTen ohava! Chybělo málo,\na v nejhezčím jej přetrhal.\nCo se mi vlastně zdálo?\nUž vím. A vidím kalendář.\nByl svátek, prázdno jsme měli.\n*****\ndozdál se mi pak celý.\n(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "O čem se píše ve výchozím textu?", "choices": ["A. o negativních pocitech vyvolaných děsivým snem", "B. o tom, že někdo zničil mlýnek na kávu při přípravě snídaně", "C. o negativních pocitech souvisejících se zvuky mlýnku na kávu", "D. o tom, že někdo zničil hrnek při vaření mléka"], "gold": 2, "context": "(1)\nZ tepla se nikdy nechtělo –\na už první tramvaje zvoní.\nDeku jsem stáhl na čelo,\nchoule se sladce do ní.\nNejdříve vstával pohrabáč,\npak lopatka, pak uhlí na ní.\nNěkdy přiletěl na pavlač\nkos ještě před snídaní.\nHrníček s mlékem na plotně\nbyl sešlý už a neměl ceny,\nna ucho dal si překotně\nčepici z bílé pěny.\n(2)\nVtom spustil mlýnek na klíně.\nMlč! Uši rvou zoufalé zvuky!\nNemlčí, chraptí z kuchyně,\nchroupaje zrnka z ruky.\nSen krásný se mi právě zdál.\nTen ohava! Chybělo málo,\na v nejhezčím jej přetrhal.\nCo se mi vlastně zdálo?\nUž vím. A vidím kalendář.\nByl svátek, prázdno jsme měli.\n*****\ndozdál se mi pak celý.\n(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou verších podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?\nVýznam veršů posuzujte v kontextu výchozího textu.", "choices": ["A. V každém z těchto veršů se uplatňuje personifikace.", "B. Pouze ve verši podtrženém v druhé části textu se uplatňuje personifikace.", "C. V žádném z těchto veršů se neuplatňuje personifikace.", "D. Pouze ve verši podtrženém v první části textu se uplatňuje personifikace."], "gold": 1, "context": "(1)\nZ tepla se nikdy nechtělo –\na už první tramvaje zvoní.\nDeku jsem stáhl na čelo,\nchoule se sladce do ní.\nNejdříve vstával pohrabáč,\npak lopatka, pak uhlí na ní.\nNěkdy přiletěl na pavlač\nkos ještě před snídaní.\nHrníček s mlékem na plotně\nbyl sešlý už a neměl ceny,\nna ucho dal si překotně\nčepici z bílé pěny.\n(2)\nVtom spustil mlýnek na klíně.\nMlč! Uši rvou zoufalé zvuky!\nNemlčí, chraptí z kuchyně,\nchroupaje zrnka z ruky.\nSen krásný se mi právě zdál.\nTen ohava! Chybělo málo,\na v nejhezčím jej přetrhal.\nCo se mi vlastně zdálo?\nUž vím. A vidím kalendář.\nByl svátek, prázdno jsme měli.\n*****\ndozdál se mi pak celý.\n(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Nedávno byly postaveny dva nové kamenné mosty.", "B. Letos v létě se opět budou nosit slaměnné klobouky.", "C. V příštích měsících budou klesat ceny pohonných hmot.", "D. Při této práci se neobejdete bez ochranných pomůcek."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kolik je v první části TEXTU 1 celkem souvětí?", "choices": ["A. šest", "B. tři", "C. čtyři", "D. pět"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Na kterou z následujících otázek nelze v TEXTU 1 najít odpověď?", "choices": ["A. Proč se snížil původní počet šachistů na současné dva?", "B. Ve kterém století už byly šachy rozšířeny po celé Evropě?", "C. Z kolika slov vzniklo slovo „šachmaty“?", "D. Co symbolicky vyjadřuje název „čaturanga“?"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov užitých v TEXTU 1 je názvem nositele vlastnosti?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. voják", "B. král", "C. šachista", "D. učenec"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. rozšířila – zúžila", "B. velkou – malou", "C. cílem – startem", "D. táhnout – tlačit"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.\nZároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako\ndnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století\npronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl\nspojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let\npozději se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily\nna sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen\nna panovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou větných členech podtržených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. V textu jsou podtržena dvě příslovečná určení místa.", "B. V textu jsou podtrženy dva předměty.", "C. V první části textu je podtržen předmět, v druhé části textu je podtrženo\npříslovečné určení místa.", "D. V první části textu je podtrženo příslovečné určení místa, v druhé části textu je\npodtržen předmět."], "gold": 3, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení neodpovídá výchozímu textu?\n(Všechny postavy označené ve výchozím textu vlastním jménem jsou lidé.)", "choices": ["A. Enoch byl na střeše dřív než Emma.", "B. Jacob se dostal ze střechy na zem dřív než Bronwyn.", "C. K temnému lesu se plížily celkem čtyři osoby.", "D. O tajné výpravě vědělo celkem šest osob."], "gold": 3, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov obsahuje předponu?", "choices": ["A. střechy", "B. stále", "C. schodiště", "D. skoč"], "gold": 2, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje příslovce?", "choices": ["A. okolo pasu měla omotaný provaz", "B. odtud jsme se větrací šachtou dostali", "C. nervózně jsem couval od okraje", "D. řítila se zpět na střechu"], "gold": 0, "context": "(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,\nzda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na\ntéto tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším\nplánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás\nnepráskl ředitelce Peregrinové.\nPo večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku\njsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás\nčekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,\nvtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný\nprovaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl\njsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme\ndva komplice.\n„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.\nNervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“\n„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala\njsem to už mockrát.“\n(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se\nzavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva\nmě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.\nPak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,\nopatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí\nnám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.\n(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Zastaví se u mě Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromně.", "B. Zastaví se u mně Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromě.", "C. Zastaví se u mně Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromně.", "D. Zastaví se u mě Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromě."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Díky těmto technickým vymoženostem už jejich práce není tak namáhavá jako\ntenkrát.", "B. Navzdory tomuto skromnému vybavení však jeho zručné ruce dovedou vyrobit\nvše potřebné.", "C. Navzdory tomuto skromnému vybavení však jejich zručné ruce dovedou vyrobit\nvše potřebné.", "D. Díky těmto technickým vymoženostem už jeho práce není tak namáhavá jako\ntenkrát."], "gold": 1, "context": "(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska\npoblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina\nnadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů\na hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich\ndávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři\na nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.\n(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají\nse zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz\nSzczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná\nkovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****\nVe vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například\njedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou\nve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet\ndrsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.\n(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Výchozí text, jehož součástí jsou hodnoticí prvky, náleží k publicistickému\nfunkčnímu stylu.", "B. Výchozí text, jehož součástí jsou hodnoticí prvky, náleží k prostě sdělovacímu\nfunkčnímu stylu.", "C. Výchozí text, jehož součástí nejsou hodnoticí prvky, náleží k prostě sdělovacímu\nfunkčnímu stylu.", "D. Výchozí text, jehož součástí nejsou hodnoticí prvky, náleží k publicistickému\nfunkčnímu stylu."], "gold": 0, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí, každé z nich se skládá ze dvou vět.", "B. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí, pouze první z nich se skládá ze tří vět.", "C. V první části výchozího textu je podtrženo souvětí, které se skládá ze tří vět,\nv druhé části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá.", "D. V první části výchozího textu je podtrženo souvětí, které se skládá ze dvou vět,\nv druhé části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá."], "gold": 3, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nejvýrazněji uplatňuje\nnadsázka?", "choices": ["A. počítačové animace simulují příliv vody", "B. mimořádné příběhy, které osloví úplně každého", "C. jednu z hlavních rolí ztvárnil český akrobat", "D. několik mladých umělců, kteří chtěli cestovat po světě"], "gold": 1, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slovo cirkus v žádném kontextu, tedy ani ve výchozím textu, expresivní není,\nslovo džungle je ve výchozím textu užito jako slovo expresivní.", "B. Ani slovo cirkus, ani slovo džungle nejsou ve výchozím textu slovy expresivními,\nneboť ani jedno z těchto dvou slov nemůže být nikdy užito jako slovo expresivní.", "C. Ani slovo cirkus, ani slovo džungle nejsou ve výchozím textu slovy expresivními,\nv jiném kontextu však každé z těchto dvou slov může být užito jako slovo\nexpresivní.", "D. Slovo cirkus je ve výchozím textu užito jako slovo expresivní, slovo džungle\nv žádném kontextu, tedy ani ve výchozím textu, expresivní není."], "gold": 2, "context": "Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory\n<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento\nsvětoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli\ncestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní\nspolečnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil\nvíce než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců\nz více než padesáti zemí.\nCirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení\ns podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které\nosloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní\nspolečnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>\n<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale\nodehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)\nzabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,\núchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení\nscény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český\nakrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese\nCamerona, režiséra Avataru.</underline>\nDiváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –\nThe First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české\nmetropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Po několika prohraných bitvách se princezna rozhodla, vzít osud svého válkou\nzbídačeného království, do vlastních rukou.", "B. V hlubokém lese žili mírumilovní elfové, nedaleké jeskyně byly, ale obývané\nnepřátelskými obry.", "C. Během cest ho překvapilo hned několik věcí zejména skromnost, pohostinnost\na ochota vesničanů, žijících v podhradí.", "D. Nabijte pušky i děla, a jakmile na obzoru zahlédnete skupinu černých jezdců na\nkoních, začněte ihned střílet."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech „se“ tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze druhé slovo je v textu předložkou.", "B. Obě tato slova jsou v textu předložkou.", "C. Ani jedno z těchto slov není v textu předložkou.", "D. Pouze první slovo je v textu předložkou."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá čtvrté části výchozího textu?", "choices": ["A. Dění na Židovských pecích je popisováno pomocí termínů souvisejících s dvěma\nživly, z nichž dominantní je oheň, obrazná pojmenování v této části textu nejsou.", "B. Dění na Židovských pecích je pomocí obrazných pojmenování připodobňováno\nk vodě, tedy k jednomu ze živlů.", "C. Dění na Židovských pecích je pomocí obrazných pojmenování připodobňováno\nke dvěma živlům, z nichž dominantní je oheň.", "D. Dění na Židovských pecích je popisováno pomocí termínů souvisejících s vodou,\ntedy jedním ze živlů, obrazná pojmenování v této části textu nejsou."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících výrazů patří na vynechané místo (*****) ve výchozím textu?\n(Po doplnění výrazu musí být dané souvětí spisovné a syntakticky správné.)", "choices": ["A. každého", "B. každý", "C. komukoli", "D. kdokoli"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,\nkde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař\nDurman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.\n<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do\nměkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob\ndrahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu\nplnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak\nstylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.\n<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě\nutahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,\nodsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.\n<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se\nve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám\n<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice\nkolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům\nnasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou\nchvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní\nušlapali.\nKonečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali\nnáporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.\n<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?", "choices": ["A. Pouze slova divák a kazatel jsou jména činitelská.", "B. Pouze slova divák a mladík jsou jména činitelská.", "C. Pouze slova mladík a kazatel jsou jména činitelská.", "D. Všechna tři slova jsou jména činitelská."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve třetím\nodstavci TEXTU 1?\n(Správné řešení musí odpovídat kontextu TEXTU 1.)", "choices": ["A. jako důkaz vyvracející její tezi, že charisma je výhradně vrozené,", "B. jako důkaz vyvracející její tezi, že charisma je soubor osvojených dovedností,", "C. jako důkaz potvrzující její tezi, že charisma je soubor osvojených dovedností,", "D. jako důkaz potvrzující její tezi, že charisma je výhradně vrozené,"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (xxxxx) v TEXTU 1 patří jedno slovo. Ve které\nz následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí odpovídajícím\nTEXTU 1?\n(Význam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu TEXTU 1.)", "choices": ["A. disproporce – originální", "B. harmonie – adekvátní", "C. disproporce – adekvátní", "D. harmonie – originální"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje chybně užitý tvar slova?", "choices": ["A. kdo by nepodlehl kouzlu vizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy", "B. lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů", "C. jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi", "D. zvládnutím různých technik se charismatickým člověkem může stát každý"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení: Spojku přestože, která se nachází v souvětí podtrženém v TEXTU 1, lze\nnahradit např. ----------, význam daného souvětí přitom zůstane zachován.\nKterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (----------) ve\nvýše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení bylo pravdivé?", "choices": ["A. spojkou ačkoli nebo spojkou protože", "B. spojkou jelikož nebo spojkou protože", "C. spojkou jelikož nebo spojkou třebaže", "D. spojkou ačkoli nebo spojkou třebaže"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSlovo <italic>charisma</italic> pochází z řečtiny, jeho původní význam je <italic>obdarování, projev přízně.</italic>\nVe středověku se toto slovo používalo hlavně v náboženském smyslu: charisma bylo\nvnímáno jako mimořádný dar od Boha. Sociolog Max Weber (1864–1920) chápal\ncharisma jako „určitou kvalitu, jež odlišuje jedince od ostatních a díky níž se mu dostává\nzacházení, jako by byl obdařen zcela jedinečnými schopnostmi“. <underline>Přestože se dlouho\nsoudilo, že charisma je vrozené, řada výzkumů z posledních let tento názor vyvrací.</underline>\nAmerická spisovatelka a lektorka Olivia Fox Cabaneová například tvrdí, že zvládnutím\nrůzných technik se charismatickým člověkem může stát každý. Podle Cabaneové se\ncharisma skládá ze tří základních složek: přítomnosti (člověk je plně mentálně přítomen),\nsíly (člověk vyzařuje sebedůvěru) a vřelosti (člověk působí dojmem, že mu na ostatních\nzáleží, a oni mu to věří). Málokterý charismatický člověk dosáhne úplné xxxxx všech tří\nsložek, většinou některá převažuje, zastoupeny však musí být všechny.\nCabaneová ***** s oblibou uvádí případ Stevea Jobse.\nKdo by nepodlehl kouzlu\nvizionáře představující v černém roláku převratné vynálezy? Ale <bold>divák,</bold> který zhlédne\nprvní Jobsovy prezentace z osmdesátých let, uvidí bázlivého <bold>mladíka,</bold> jenž neví, kam\ns očima. Jobs se zkrátka k charismatu propracoval.\nTěm, kteří charismatičtí nejsou, ale chtěli by být, Cabaneová radí: „Dívejte se jako\nmilenec, stůjte jako gorila, mluvte jako <bold>kazatel.“</bold> Její doporučení, s nimiž čtenáře\npodrobněji seznamuje ve svém bestselleru <italic>Charisma mýtů zbavené,</italic> nejsou přitom nijak\nxxxxx, jsou totiž převzatá z osvědčených terapeutických technik. O Oliviiny služby je ale\ntakový zájem, že lektorka může za své konzultace požadovat až tisíce dolarů.\n<italic>(Respekt 48/2016, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nJména činitelská</bold> pojmenovávají osoby na základě činnosti, kterou tyto osoby\nvykonávají; jsou tedy odvozena od slovesných základů.\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Když vtom dokumentu nečekaně našla i své jméno, dostala hrozný strach.", "B. Sebemenší konflikt ho vyvedl z rovnováhy, vtom byla jeho slabina.", "C. Všechna světla v hale náhle zhasla, poté ucítila na krku chladnou ocel.", "D. Hned poté jejich hádce si uvědomil, že se mu musí co nejdříve omluvit."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu předkládána čtenářům jako\nnepodložená?", "choices": ["A. informace, že existuje pověst vyprávějící o tom, proč byla hradní kaple na\nBezdězu zasvěcena sv. Michaelovi", "B. informace, že hrad Bezděz nechal ve 13. století vystavět král Přemysl Otakar II.", "C. informace, že syn Přemysla Otakara II. během doby, kdy byl vězněn na Bezdězu,\nnijak netrpěl", "D. informace, že vojevůdce Albrecht z Valdštejna zamýšlel přestavět hrad Bezděz na\nbarokní pevnost"], "gold": 2, "context": "Ranně gotický hrad Bezděz nechal vybudovat Přemysl Otakar II. ve 13. století, nejspíše\nv 60. letech. Když král zemřel, stal se Bezděz <bold>dočasným</bold> vězením pro ovdovělou královnu\nKunhutu a Přemyslova malého syna Václava. Následník trůnu však v zajetí údajně nestrádal.\nV období Husitství byl nedobitný hrad důležitou <underline>oporou</underline> pro katolickou církev.\nV 17. století se na krátkou dobu stal majitelem Bezdězu Albrecht z Valdštejna. Svůj smělý\nplán, tedy přestavět hrad na barokní pevnost, však vojevůdce nikdy neuskutečnil. Po\ntřicetileté válce se Bezděz proměnil v klášter. Když byl <underline>klášter</underline> zrušen, jeho vybavení se\nrozprodalo a hrad začal chátrat. <underline>Počátkem</underline> 19. století byl už Bezděz zříceninou.\n<underline>Zbytky</underline> starobylého sídla byly často inspirací pro umělce. Zřícenina Bezdězu i jezero\nv její <bold>blízkosti</bold> inspirovaly třeba českého spisovatele *****. Jeho básnická skladba xxxxx,\nv níž pomíjivost člověka kontrastuje s věčnou krásou přírody, je považována za vrchol\nčeského romantismu. Tragický osud loupežníka Viléma, zachycený v tomto díle, upoutá\ni dnešní čtenáře.\nBezděz je také spojen s mnoha pověstmi. Jedna z nich vypráví o tom, proč byla hradní\nkaple zasvěcena sv. Michaelovi, přemožiteli ďábla. Lidé se prý takto zbavili čertů, kteří se\nzjevovali na cimbuří a stěžovali všem život.\n<italic>(P. David; V. Soukup, Hrady, zámky a tvrze; www.hrad-bezdez.eu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Slova dočasný a blízkost pocházejí z výchozího textu a jsou v něm vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slova dočasný a trvalý nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova blízkost\na vzdálenost však v kontextu tohoto textu antonymy jsou.", "B. Slova dočasný a trvalý jsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova blízkost\na vzdálenost však v kontextu tohoto textu antonymy nejsou.", "C. Slova dočasný a trvalý jsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí\ni pro dvojici slov blízkost – vzdálenost.", "D. Slova dočasný a trvalý nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí\ni pro dvojici slov blízkost – vzdálenost."], "gold": 1, "context": "Ranně gotický hrad Bezděz nechal vybudovat Přemysl Otakar II. ve 13. století, nejspíše\nv 60. letech. Když král zemřel, stal se Bezděz <bold>dočasným</bold> vězením pro ovdovělou královnu\nKunhutu a Přemyslova malého syna Václava. Následník trůnu však v zajetí údajně nestrádal.\nV období Husitství byl nedobitný hrad důležitou <underline>oporou</underline> pro katolickou církev.\nV 17. století se na krátkou dobu stal majitelem Bezdězu Albrecht z Valdštejna. Svůj smělý\nplán, tedy přestavět hrad na barokní pevnost, však vojevůdce nikdy neuskutečnil. Po\ntřicetileté válce se Bezděz proměnil v klášter. Když byl <underline>klášter</underline> zrušen, jeho vybavení se\nrozprodalo a hrad začal chátrat. <underline>Počátkem</underline> 19. století byl už Bezděz zříceninou.\n<underline>Zbytky</underline> starobylého sídla byly často inspirací pro umělce. Zřícenina Bezdězu i jezero\nv její <bold>blízkosti</bold> inspirovaly třeba českého spisovatele *****. Jeho básnická skladba xxxxx,\nv níž pomíjivost člověka kontrastuje s věčnou krásou přírody, je považována za vrchol\nčeského romantismu. Tragický osud loupežníka Viléma, zachycený v tomto díle, upoutá\ni dnešní čtenáře.\nBezděz je také spojen s mnoha pověstmi. Jedna z nich vypráví o tom, proč byla hradní\nkaple zasvěcena sv. Michaelovi, přemožiteli ďábla. Lidé se prý takto zbavili čertů, kteří se\nzjevovali na cimbuří a stěžovali všem život.\n<italic>(P. David; V. Soukup, Hrady, zámky a tvrze; www.hrad-bezdez.eu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je ve výchozím textu součástí přísudku jmenného se\nsponou?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. klášter", "B. zbytky", "C. oporou", "D. počátkem"], "gold": 2, "context": "Ranně gotický hrad Bezděz nechal vybudovat Přemysl Otakar II. ve 13. století, nejspíše\nv 60. letech. Když král zemřel, stal se Bezděz <bold>dočasným</bold> vězením pro ovdovělou královnu\nKunhutu a Přemyslova malého syna Václava. Následník trůnu však v zajetí údajně nestrádal.\nV období Husitství byl nedobitný hrad důležitou <underline>oporou</underline> pro katolickou církev.\nV 17. století se na krátkou dobu stal majitelem Bezdězu Albrecht z Valdštejna. Svůj smělý\nplán, tedy přestavět hrad na barokní pevnost, však vojevůdce nikdy neuskutečnil. Po\ntřicetileté válce se Bezděz proměnil v klášter. Když byl <underline>klášter</underline> zrušen, jeho vybavení se\nrozprodalo a hrad začal chátrat. <underline>Počátkem</underline> 19. století byl už Bezděz zříceninou.\n<underline>Zbytky</underline> starobylého sídla byly často inspirací pro umělce. Zřícenina Bezdězu i jezero\nv její <bold>blízkosti</bold> inspirovaly třeba českého spisovatele *****. Jeho básnická skladba xxxxx,\nv níž pomíjivost člověka kontrastuje s věčnou krásou přírody, je považována za vrchol\nčeského romantismu. Tragický osud loupežníka Viléma, zachycený v tomto díle, upoutá\ni dnešní čtenáře.\nBezděz je také spojen s mnoha pověstmi. Jedna z nich vypráví o tom, proč byla hradní\nkaple zasvěcena sv. Michaelovi, přemožiteli ďábla. Lidé se prý takto zbavili čertů, kteří se\nzjevovali na cimbuří a stěžovali všem život.\n<italic>(P. David; V. Soukup, Hrady, zámky a tvrze; www.hrad-bezdez.eu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení neodpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Lyrický subjekt se zmiňuje o svém fyzickém vzhledu.", "B. Lyrický subjekt si odmítá přiznat své četné nedostatky.", "C. Lyrický subjekt se přirovnává k umírajícímu štírovi.", "D. Lyrický subjekt si představuje svou budoucnost."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold>\nJsem jak ten přišlápnutý štír,\njenž umírá na vlastní jedy,\na plachý jsem jak netopýr,\njak žil bych mezi lidojedy.\nMé dny jsou Popelečné středy,\npotácím se v nich se vztekem.\nZakleji si. Dnes naposledy,\na budu jiným člověkem.\n<bold>(2)</bold>\nV hlavě mám učiněný vír.\nVyhublý, popelavě šedý\na páchnoucí jak starý sýr\nsedávám s nemytými dědy.\nAch, kašlu na ně, na koledy!\nAž nakrmím se beefsteakem,\npodniknu honbu na medvědy\na budu jiným člověkem.\n<bold>(3)</bold>\nAž dám si zastřihnouti knír,\naž zahojí se moje vředy,\nbudu mít v srdci klid a mír,\nbudu vás míti za sousedy.\nBudu k vám chodit na obědy\n– pán s vyžehleným oblekem –,\nbudem se příti o náhledy\na budu jiným člověkem.\n<bold>(4)</bold>\n<italic>Poslání:</italic>\nKdypak už přestanu být bledý?\nAž budu spáti na měkkém?\nMé nářky rozplynou se s ledy\na budu jiným člověkem.\n<italic>(báseň V. Nezvala)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. První tři sloky nemají shodné rýmové schéma, v závěrečném poslání se vyskytuje\napostrofa (oslovení nepřítomné osoby, věci či abstraktní skutečnosti).", "B. První tři sloky mají shodné rýmové schéma, poslední verš první sloky se\nrefrénovitě opakuje v každé další sloce včetně závěrečného poslání.", "C. První tři sloky nemají shodné rýmové schéma, poslední verš první sloky se\nrefrénovitě opakuje v každé další sloce včetně závěrečného poslání.", "D. První tři sloky mají shodné rýmové schéma, v závěrečném poslání se vyskytuje\napostrofa (oslovení nepřítomné osoby, věci či abstraktní skutečnosti)."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold>\nJsem jak ten přišlápnutý štír,\njenž umírá na vlastní jedy,\na plachý jsem jak netopýr,\njak žil bych mezi lidojedy.\nMé dny jsou Popelečné středy,\npotácím se v nich se vztekem.\nZakleji si. Dnes naposledy,\na budu jiným člověkem.\n<bold>(2)</bold>\nV hlavě mám učiněný vír.\nVyhublý, popelavě šedý\na páchnoucí jak starý sýr\nsedávám s nemytými dědy.\nAch, kašlu na ně, na koledy!\nAž nakrmím se beefsteakem,\npodniknu honbu na medvědy\na budu jiným člověkem.\n<bold>(3)</bold>\nAž dám si zastřihnouti knír,\naž zahojí se moje vředy,\nbudu mít v srdci klid a mír,\nbudu vás míti za sousedy.\nBudu k vám chodit na obědy\n– pán s vyžehleným oblekem –,\nbudem se příti o náhledy\na budu jiným člověkem.\n<bold>(4)</bold>\n<italic>Poslání:</italic>\nKdypak už přestanu být bledý?\nAž budu spáti na měkkém?\nMé nářky rozplynou se s ledy\na budu jiným člověkem.\n<italic>(báseň V. Nezvala)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o Vítězslavu Nezvalovi je pravdivé?", "choices": ["A. V jeho tvorbě jsou dominantní dramata, básně psal pouze výjimečně.", "B. Napsal alespoň jedno dílo v době, kdy tvořila spisovatelka Božena Němcová.", "C. Častým tématem jeho děl je kritika komunistického režimu.", "D. Byl jedním z čelných představitelů českého surrealismu."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold>\nJsem jak ten přišlápnutý štír,\njenž umírá na vlastní jedy,\na plachý jsem jak netopýr,\njak žil bych mezi lidojedy.\nMé dny jsou Popelečné středy,\npotácím se v nich se vztekem.\nZakleji si. Dnes naposledy,\na budu jiným člověkem.\n<bold>(2)</bold>\nV hlavě mám učiněný vír.\nVyhublý, popelavě šedý\na páchnoucí jak starý sýr\nsedávám s nemytými dědy.\nAch, kašlu na ně, na koledy!\nAž nakrmím se beefsteakem,\npodniknu honbu na medvědy\na budu jiným člověkem.\n<bold>(3)</bold>\nAž dám si zastřihnouti knír,\naž zahojí se moje vředy,\nbudu mít v srdci klid a mír,\nbudu vás míti za sousedy.\nBudu k vám chodit na obědy\n– pán s vyžehleným oblekem –,\nbudem se příti o náhledy\na budu jiným člověkem.\n<bold>(4)</bold>\n<italic>Poslání:</italic>\nKdypak už přestanu být bledý?\nAž budu spáti na měkkém?\nMé nářky rozplynou se s ledy\na budu jiným člověkem.\n<italic>(báseň V. Nezvala)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. U rozkvetlých květů jsme spatřili kolibříky s krásně zbarvenými křídly.", "B. Dřevěný plot kolem starobylé vily se několik měsíců nebezpečně vyklal.", "C. Z otevřeného okna zchátralého domu po setmění vylétli netopýři.", "D. Neznámí muži se zuřivě vrčícími psy zmizeli v potemnělé uličce."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "O které z následujících možností se píše v TEXTU 1?", "choices": ["A. o Gandalfově zbabělém útěku před hrůzami v Khazad-dûm", "B. o tom, že Gandalf daroval elfovi nesmrtelnost", "C. o tom, že Gandalf odhalil v Kraji tajnou dračí skrýš", "D. o Gandalfově umění komunikovat"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje kontrast?", "choices": ["A. hojící dlaň, smrtící meč", "B. jako pán moudrosti na trůnu sedal", "C. poutník, jenž znaven hledá skrýš", "D. slýchal jsem v kopci jeho krok"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se jednoznačně vyskytuje inverze?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. na dlouhou cestu beze slov", "B. z divočiny na mořský břeh", "C. o hůl se trnitou opíral", "D. skrz tajný vchod i dračí skrýš"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\nFrodův žalozpěv o Gandalfovi</bold>\nKdyž v Kraji večer šedý byl,\nslýchal jsem v kopci jeho krok;\npřed svítáním se vytratil\nna dlouhou cestu beze slov.\n<underline>Od jižních hor v Severní říš,\nz divočiny na mořský břeh,\nskrz tajný vchod i dračí skrýš\non kráčel a byl přítel všech.</underline>\nAť s ním byl trpaslík, člověk, či hobit,\nanebo elf, který neumírá,\nGandalf, ten se všemi dovedl mluvit\njazykem, jenž srdce otevírá.\nHojící dlaň, smrtící meč,\nhlava, již sklání sudby tíž,\nhlas trubky, která volá v seč,\npoutník, jenž znaven hledá skrýš.\nJako pán moudrosti na trůnu sedal,\nrychle se hněval a rychle se smál;\nodřený klobouk a brada šedá,\no hůl se trnitou opíral.\nV Khazad-dûm on sám odrazil\nhrůzu i děs a žár i stín,\no kámen hůl svou přerazil\na z mostu spadl do hlubin.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nInverze</bold> – změna pořadí slov oproti neutrálnímu, tzn. běžnému, slovosledu, např. <italic>Jak se ti\nlíbí ten vzácný dar?</italic> (neutrální slovosled) × <italic>Dar ten vzácný jak líbí se ti?</italic> (inverze).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit s/z tak, aby text\nbyl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou s/z uvedena\nv odpovídajícím pořadí?", "choices": ["A. s – z – s", "B. z – s – z", "C. s – s – z", "D. z – z – s"], "gold": 0, "context": "Jakmile *končil projev majitelky psího útulku, všichni přítomní byli dlouho úplně *ticha\na *těží potlačovali dojetí.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Slovo souvislost je v textu užito ve významu spojitost, vzájemný vztah.", "B. Slovo nález je v textu užito ve významu konstatování, odborný posudek.", "C. Slovo drobný je v textu užito ve významu bezvýznamný, malicherný.", "D. Slovo dostupný je v textu užito ve významu srozumitelný, pochopitelný."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Z výchozího textu vyplývá, že na severní polokouli Země neexistuje kromě\nsouostroví Galapágy žádné jiné místo, kde se ve volné přírodě vyskytují tučňáci.", "B. Z výchozího textu vyplývá, že na severní polokouli Země existuje jediné místo,\nkde se ve volné přírodě vyskytují tučňáci, a tím místem nejsou Galapágy.", "C. Výchozí text popírá informaci, že na severní polokouli Země neexistuje kromě\nsouostroví Galapágy žádné jiné místo, kde se ve volné přírodě vyskytují tučňáci.", "D. Výchozí text popírá informaci, že na severní polokouli Země existuje jediné místo,\nkde se ve volné přírodě vyskytují tučňáci, a tím místem jsou Galapágy."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků výchozího textu neobsahuje podmět rozvitý?", "choices": ["A. na každém ostrově se u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu", "B. jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed", "C. že organismy se postupně přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí", "D. jiné pěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slovo mezi je v textu předložkou.", "B. Slovo ukusující je v textu slovesem.", "C. Slovo během je v textu podstatným jménem.", "D. Slovo přesvědčení je v textu přídavným jménem."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Souostroví Galapágy tvoří 19 hlavních ostrovů, ten nejmenší z nich má rozlohu\n1,04 km^2. Galapágy jsou výjimečné v mnoha směrech. Jsou třeba jediným místem, kde\nse na severní polokouli Země vyskytují tučňáci ve volné přírodě. Není divu, že souostroví\ninspirovalo také Charlese Darwina.\nTento slavný biolog se roku 1831 nalodil na loď Beagle jako člen přírodovědecké\nvýpravy, jejímž cílem bylo studium živočichů. <underline>Během</underline> expedice nabyl <underline>přesvědčení,</underline> že\nživočišné druhy se v průběhu času mění. Na různých ostrovech vykopal mnoho\nkosterních pozůstatků a tyto <bold>nálezy</bold> jeho závěr potvrzovaly. Klíčový byl ale pro Darwina\npětitýdenní pobyt na Galapágách. Zprvu ho zde zaujaly ohromné galapážské želvy,\nkterých na ostrovech žily statisíce. Zjistil, že rozdíly <underline>mezi</underline> želvami mají <bold>souvislost</bold>\ns odlišnými podmínkami danými prostředím, v němž želvy žijí. Ty, které se musí\nnatahovat za potravou do výšky, mají delší krk než želvy <underline>ukusující</underline> trávu u země.\n<bold>(2)</bold> Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů\nv jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech.\nVypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny <bold>dostupným</bold> zdrojům\npotravy. Některé pěnkavy pomocí svého <bold>drobného</bold> zobáku snáze zkoumaly květy, jiné\npěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově\nse u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu.\nPo návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě\npobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil\nv roce 1859. V díle <italic>O vzniku druhů přírodním výběrem</italic> vysvětlil, že organismy se postupně\npřizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny\nnejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.\n<italic>(kol. autorů, Planeta tajuplných světů; www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o úseku tučně vyznačeném v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Vyskytují se zde dvě souvětí, pouze první z nich se skládá ze tří vět.", "B. Vyskytují se zde dvě souvětí, z nichž každé se skládá ze dvou vět.", "C. Vyskytuje se zde souvětí, které se skládá ze dvou vět, a věta jednoduchá.", "D. Vyskytuje se zde souvětí, které se skládá ze tří vět, a věta jednoduchá."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje ironie?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Úseky posuzujte v kontextu\nTEXTU 1.", "choices": ["A. víte dobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží", "B. vyvinul jsem úplně nový přípravek", "C. před volbami se pančované mléko dodá na zápraží", "D. lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje pouze jedno slovo\nobsahující předponu?", "choices": ["A. uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer", "B. maminka se s novou situací rychle vyrovnala", "C. získá pro něj vysněné povolení otevřít si", "D. Řehořík se proto rozhodl tatínkovi dokázat"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?\nPodtržená slova posuzujte v kontextu TEXTU 1.", "choices": ["A. Ze všech těchto slov jsou citově zabarvená pouze obě slovesa.", "B. Ze všech těchto slov jsou citově zabarvená pouze obě podstatná jména.", "C. Ze všech těchto slov je citově zabarvené pouze sloveso prokousal.", "D. Ze všech těchto slov je citově zabarvené pouze podstatné jméno banda."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJednoho rána se Řehořík Švábík proměnil v brouka. Maminka se s novou situací\nrychle vyrovnala, ale pan Švábík dal najevo, že ho jeho mladší syn opět <underline>zklamal.</underline> Řehořík\nse proto rozhodl tatínkovi dokázat své nekonečné broučí schopnosti. Zaletí na radnici\nměsta Opitzova a získá pro něj vysněné povolení otevřít si obchod.\nV Opitzově vládl starosta Majer s <underline>bandou</underline> pěti zlotřilých radních. Všichni vědomě\nporušovali zákony. <bold>Doktor Smund každého, kdo protestoval proti rozhodnutí městské\nrady, zavřel na psychiatrii. Buřiče zatýkal Donald Corleone, šéf policie a majitel\njediné místní televizní stanice.</bold> Ačkoli televizní zprávy MAJER TV1 ukazovaly Opitzov\njako spořádané město bez zločinců, ve skutečnosti zde zločinnost jen kvetla. Řediteli školy\nKurkovi se platilo za dobré známky a další radní Josef Ká měl na svědomí zoufalý stav\nměstské <underline>kanalizace.</underline> Franz Samsa, pátý radní a zároveň městský hygienik, nechal klidně\nv restauraci promenovat i šváby, pokud mu její majitel podstrčil správný obnos peněz.\nŘehořík kroužil kolem radnice. Vtom uviděl objemný balík nadepsaný Starosta Majer.\nKusadly <underline>prokousal</underline> do balíku dírku a vlezl dovnitř. Záhy se ocitl v kanceláři starosty.\n„Pánové,“ říkal zrovna městské radě Siggi Smund, „vyvinul jsem úplně nový přípravek,\npod jehož vlivem lidé udělají všechno, co se jim vsugeruje. Přimícháme Sugesteron\ndo mléka. Zítra před volbami se pančované mléko dodá na zápraží všem občanům.\nPan Corleone zajistí, aby v ranním vysílání každých pár minut probleskl na zlomek\nvteřiny subliminální vzkaz: <italic>Jestli je ti osmnáct a víc, je starosta Majer ve volbách tvůj princ.</italic>\nKdybychom neomezili věk, PŘIŠLY BY i děti. Ty ale podle zákona volit nesmějí a víte\ndobře, jak nám všem na dodržování zákonů záleží.“\nŘehořík už slyšel dost. Povolení počká. Tohle je daleko naléhavější.\n<italic>(V. Tumanov, Brouk Řehořík, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nIronie</bold> – posměšné užití slov vyjadřující opak toho, co se míní.\n<italic>(Slovník spisovné češtiny)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána\njako domněnka?", "choices": ["A. informace, že firma Link Factory pořádala výstavu strašidel", "B. informace, že o kauzu Momo Challenge se zajímají média i veřejnost", "C. informace, že existují články popisující fungování hry Momo Challenge", "D. informace, že sochu Mother Bird vytvořila umělkyně Midori Hajašiová"], "gold": 3, "context": "Rozlišit hoaxy, tedy poplašné zprávy, od zpráv pravdivých je <bold>často</bold> velmi obtížné.\nV současnosti budí pozornost médií i veřejnosti kauza Momo Challenge.\nNa začátku všeho byla hrůzostrašná socha Mother Bird, která je pravděpodobně dílem\numělkyně Midori Hajašiové. Socha (později známá jako Momo) byla světu představena\nna výstavě strašidel organizované firmou Link Factory. V srpnu 2016 byl na jedné sociální\nsíti poprvé zveřejněn obrázek Momo, o dva roky později se začaly <bold>rychle</bold> šířit zprávy\no hře Momo Challenge. Kromě varování před touto rizikovou výzvou články obsahovaly\ni popis, jak hra funguje. Hráči jsou údajně kontaktováni z profilu Momo a vyzváni, aby\nplnili nebezpečné úkoly. Když odmítnou, jsou vydíráni např. tím, že Momo ublíží jejich\n<bold>blízkým.</bold> Hrozby prý doprovázejí fotografie tak děsivé, <underline>že citlivějšího jedince vystraší.</underline>\nTato hra rozhodně není první rizikovou výzvou zaplňující titulní stránky novin. V roce\n2017 média informovala o hře Modrá velryba, založené na podobných principech jako\nMomo Challenge. Řadou odborníků však byla samotná existence hry Modrá velryba\nzpochybněna. Někteří z nich se kloní k názoru, <underline>že šlo o marketingový tah za účelem\n<bold>zvýšení</bold> návštěvnosti internetových stránek.</underline> O hoax se patrně jedná i v případě Momo\nChallenge. Odborníci znovu důrazně varují před panikou, kterou hoaxy vyvolávají.\n<italic>(www.idnes.cz; echo24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení není pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu je uvedeno, ve kterém roce média informovala o hře podobné\nMomo Challenge.", "B. Ve výchozím textu je uvedeno, ve kterém roce byl na jedné sociální síti poprvé\nzveřejněn obrázek Momo.", "C. Z výchozího textu vyplývá, ve kterém roce začali odborníci varovat před sochou\nMomo, vyvolávající paniku.", "D. Z výchozího textu vyplývá, ve kterém roce se začaly šířit zprávy o hře Momo\nChallenge."], "gold": 2, "context": "Rozlišit hoaxy, tedy poplašné zprávy, od zpráv pravdivých je <bold>často</bold> velmi obtížné.\nV současnosti budí pozornost médií i veřejnosti kauza Momo Challenge.\nNa začátku všeho byla hrůzostrašná socha Mother Bird, která je pravděpodobně dílem\numělkyně Midori Hajašiové. Socha (později známá jako Momo) byla světu představena\nna výstavě strašidel organizované firmou Link Factory. V srpnu 2016 byl na jedné sociální\nsíti poprvé zveřejněn obrázek Momo, o dva roky později se začaly <bold>rychle</bold> šířit zprávy\no hře Momo Challenge. Kromě varování před touto rizikovou výzvou články obsahovaly\ni popis, jak hra funguje. Hráči jsou údajně kontaktováni z profilu Momo a vyzváni, aby\nplnili nebezpečné úkoly. Když odmítnou, jsou vydíráni např. tím, že Momo ublíží jejich\n<bold>blízkým.</bold> Hrozby prý doprovázejí fotografie tak děsivé, <underline>že citlivějšího jedince vystraší.</underline>\nTato hra rozhodně není první rizikovou výzvou zaplňující titulní stránky novin. V roce\n2017 média informovala o hře Modrá velryba, založené na podobných principech jako\nMomo Challenge. Řadou odborníků však byla samotná existence hry Modrá velryba\nzpochybněna. Někteří z nich se kloní k názoru, <underline>že šlo o marketingový tah za účelem\n<bold>zvýšení</bold> návštěvnosti internetových stránek.</underline> O hoax se patrně jedná i v případě Momo\nChallenge. Odborníci znovu důrazně varují před panikou, kterou hoaxy vyvolávají.\n<italic>(www.idnes.cz; echo24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o větách podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta\npříslovečná způsobová.", "B. První věta je vedlejší věta předmětná a druhá věta je vedlejší věta přívlastková.", "C. První věta je vedlejší věta předmětná a druhá věta je vedlejší věta příslovečná\nzpůsobová.", "D. První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta\npřívlastková."], "gold": 3, "context": "Rozlišit hoaxy, tedy poplašné zprávy, od zpráv pravdivých je <bold>často</bold> velmi obtížné.\nV současnosti budí pozornost médií i veřejnosti kauza Momo Challenge.\nNa začátku všeho byla hrůzostrašná socha Mother Bird, která je pravděpodobně dílem\numělkyně Midori Hajašiové. Socha (později známá jako Momo) byla světu představena\nna výstavě strašidel organizované firmou Link Factory. V srpnu 2016 byl na jedné sociální\nsíti poprvé zveřejněn obrázek Momo, o dva roky později se začaly <bold>rychle</bold> šířit zprávy\no hře Momo Challenge. Kromě varování před touto rizikovou výzvou články obsahovaly\ni popis, jak hra funguje. Hráči jsou údajně kontaktováni z profilu Momo a vyzváni, aby\nplnili nebezpečné úkoly. Když odmítnou, jsou vydíráni např. tím, že Momo ublíží jejich\n<bold>blízkým.</bold> Hrozby prý doprovázejí fotografie tak děsivé, <underline>že citlivějšího jedince vystraší.</underline>\nTato hra rozhodně není první rizikovou výzvou zaplňující titulní stránky novin. V roce\n2017 média informovala o hře Modrá velryba, založené na podobných principech jako\nMomo Challenge. Řadou odborníků však byla samotná existence hry Modrá velryba\nzpochybněna. Někteří z nich se kloní k názoru, <underline>že šlo o marketingový tah za účelem\n<bold>zvýšení</bold> návštěvnosti internetových stránek.</underline> O hoax se patrně jedná i v případě Momo\nChallenge. Odborníci znovu důrazně varují před panikou, kterou hoaxy vyvolávají.\n<italic>(www.idnes.cz; echo24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu výchozího textu považovat\nza antonyma?\n(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. zvýšení – snížení", "B. blízký – daleký", "C. rychle – pomalu", "D. často – zřídka"], "gold": 1, "context": "Rozlišit hoaxy, tedy poplašné zprávy, od zpráv pravdivých je <bold>často</bold> velmi obtížné.\nV současnosti budí pozornost médií i veřejnosti kauza Momo Challenge.\nNa začátku všeho byla hrůzostrašná socha Mother Bird, která je pravděpodobně dílem\numělkyně Midori Hajašiové. Socha (později známá jako Momo) byla světu představena\nna výstavě strašidel organizované firmou Link Factory. V srpnu 2016 byl na jedné sociální\nsíti poprvé zveřejněn obrázek Momo, o dva roky později se začaly <bold>rychle</bold> šířit zprávy\no hře Momo Challenge. Kromě varování před touto rizikovou výzvou články obsahovaly\ni popis, jak hra funguje. Hráči jsou údajně kontaktováni z profilu Momo a vyzváni, aby\nplnili nebezpečné úkoly. Když odmítnou, jsou vydíráni např. tím, že Momo ublíží jejich\n<bold>blízkým.</bold> Hrozby prý doprovázejí fotografie tak děsivé, <underline>že citlivějšího jedince vystraší.</underline>\nTato hra rozhodně není první rizikovou výzvou zaplňující titulní stránky novin. V roce\n2017 média informovala o hře Modrá velryba, založené na podobných principech jako\nMomo Challenge. Řadou odborníků však byla samotná existence hry Modrá velryba\nzpochybněna. Někteří z nich se kloní k názoru, <underline>že šlo o marketingový tah za účelem\n<bold>zvýšení</bold> návštěvnosti internetových stránek.</underline> O hoax se patrně jedná i v případě Momo\nChallenge. Odborníci znovu důrazně varují před panikou, kterou hoaxy vyvolávají.\n<italic>(www.idnes.cz; echo24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Automobily s nízkým podvozkem by měly jezdit po spevněných cestách.", "B. Před odjezdem na cyklistický zájezd mi otec musí spravit rozbité kolo.", "C. Americká letadla shazovala během války informační letáky na území nepřítele.", "D. Před místním obchodem ležely dřevěné bedny se shnilým ovocem."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení prokazatelně neodpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. V druhé části textu se píše o uvědomění si vlastní chyby.", "B. V první části textu se píše o pocitech spojených s hrou na housle.", "C. V druhé části textu se píše o odložení nenáviděného předmětu na půdu.", "D. V první části textu se píše o zvuku vydávaném houslemi."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje apostrofa?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Housličky, jen bych chtěl poprosit: Odpusťte mi.", "B. Jak vděčně zlíbal bych dnes ruku maminčinu.", "C. Kdo je to? Cožpak vím. Hlas šeptá: Řekni jméno.", "D. A neuměje hrát k těm houslím jsem byl hrubý."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou významové vztahy mezi slovy\nnejpodobnější vztahům v trojici slov housle – struny – kontrabas?\nSlova ve správném řešení musí být uvedena v pořadí odpovídajícím trojici slov\nhousle – struny – kontrabas.", "choices": ["A. pokrm – nudle – jídlo", "B. savec – ocas – pes", "C. růže – trny – květina", "D. auto – motor – vrtulník"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje sloveso nedokonavé?", "choices": ["A. však mlčím", "B. pak struny popraskaly", "C. už vás zahalím", "D. tenkrát je koupila"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nHousle\n(1)</bold>\nRok nebo dva jsem hrál\na hrozil se těch chvílí.\nJá jsem vás proklínal\na vy jste se mi mstily\núpěním zoufalým\nz hlubiny nitra svého.\nVšak už vás zahalím\ndo sukna zeleného.\nKdyž zaskřípěl váš hlas,\nstiskl jsem vám krk štíhlý.\nTak moci rozbít vás\núderem těžké cihly\na pak vám rozšlapat\nkobylku, hmatník, luby!\nA neuměje hrát\nk těm houslím jsem byl hrubý.\n<bold>(2)</bold>\nZáhy je pokryl prach\nkdes mezi harampádím.\nČas plynul v jiných hrách;\nuž se k nim nenavrátím\na lehce oželím\ntu nudu věčné škály.\nHousličkám zpuchřelým\npak struny popraskaly.\nUž vím, že to byl hřích,\na pykám za tu vinu.\nJak vděčně zlíbal bych\ndnes ruku maminčinu.\nTenkrát je koupila\na zbožně přinesla je.\nÓ léta zpozdilá! –\nZní housle. Někdo hraje.\n<bold>(3)</bold>\nKdo je to? Cožpak vím.\nHlas šeptá: Řekni jméno.\nA já ti položím\nsvou hlavu na rameno.\nKdybych je říci směl!\nVšak mlčím jako němý.\nHousličky, jen bych chtěl\npoprosit: Odpusťte mi.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních (nehmatatelných) skutečností či nepřítomných\nosob, např. <italic><underline>skálo,</underline> lásky je tak málo.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytují dvě zájmena?", "choices": ["A. nemám tu už žádné úkoly", "B. která byla přes rok mým domovem", "C. udělal jsem vše podle pokynů", "D. právě teď mám na sobě skafandr"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí neobsahuje vedlejší větu předmětnou?", "choices": ["A. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít.", "B. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu.", "C. Pořád ještě úplně nevěřím, že už je konec.", "D. Nemůžu říct, jak to celé dopadne."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností odpovídá významu souvětí tučně vyznačeného\nve výchozím textu?", "choices": ["A. Byla by to lež, kdybych řekl, že mám strach.", "B. Byla by to nepravda, kdybych řekl, že mám strach.", "C. Nebyla by to lež, kdybych řekl, že nemám strach.", "D. Nebyla by to pravda, kdybych řekl, že nemám strach."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 543\nUdělal jsem vše podle pokynů, které mi před několika soly poslala NASA. MAV je nyní\npřipravený odletět. Odletí za šest solů. Doufám. Nesdělili mi pravděpodobnost selhání\nmodulu, ale podle mě je dost vysoká. Jurij Gagarin měl daleko bezpečnější loď než já.\nA že sovětské lodi byly pořádné smrtící pasti.\nDENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549\nPrávě teď mám na sobě skafandr a sedím v MAV. <bold>Lhal bych, kdybych řekl, že nemám\nnaděláno v kalhotách.</bold> Za čtyři hodiny nastartuju MAV a obrovská exploze mě vynese\nna oběžnou dráhu, na níž se pohybuje kosmická loď <italic>Hermes.</italic> Vzlet není možné odložit.\nLoď <italic>Hermes</italic> nedokáže zastavit a počkat na mě, a proto se k ní MAV musí přiblížit na\ndosah, aby ho mohla zachytit. Existuje reálná možnost, že dnes zemřu. Nemůžu říct, jak\nto celé dopadne.\n<bold>(2)</bold> Kdyby MAV explodoval hned při startu, nebylo by to tak špatné. Bylo by totiž\nokamžitě po mně. Může se ale také stát, že kosmonauti z lodi <italic>Hermes</italic> vůbec MAV\nnezachytí. To je ta horší možnost. Vznášel bych se ve vesmíru, než by mi došel kyslík. Pro\ntenhle případ mám nouzový plán. Stáhnu obsah kyslíku ve směsi plynů na nulu a budu\ndýchat jen dusík, dokud se neudusím. Nic neucítím. Rychle usnu a zemřu.\nPořád ještě úplně nevěřím, že už je konec. Odlétám z Marsu. Z téhle mrazivé pouště,\nkterá byla přes rok mým domovem. Naučil jsem se, jak tady člověk může přežít. Nemám\ntu už žádné úkoly. Snědl jsem poslední potravinový balíček, zanechal jsem poslední\nstopy v rudém písku.\n<bold>(3)</bold> Já, Mark Watney, se vracím na Zemi. Už bylo načase.\nVysvětlivky: NASA – americký úřad pro výzkum vesmíru; MAV – marsovský odletový modul; sol – časová\njednotka na Marsu (trvá přibližně 24 hodin 40 minut)\n<italic>(A. Weir, Marťan, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text\nbyl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou ě/ně uvedena\nv odpovídajícím pořadí?", "choices": ["A. ě – ně – ě", "B. ě – ě – ně", "C. ně – ě – ně", "D. ně – ně – ě"], "gold": 0, "context": "Musí jít o nedorozum*ní, dobře vím, že m* by nikdy zám*rně neublížil.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků podtržených v TEXTU 1 neobsahuje příslovečné\nurčení místa?", "choices": ["A. nejsou používány v surovém stavu", "B. byly uvedeny na trh", "C. se třpytily na krásných prstenech", "D. se opěvují i v literatuře"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje metafora?", "choices": ["A. nejméně cenné pak byly ozdobné kameny", "B. zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů", "C. patří zejména tvrdost kamene", "D. zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je v TEXTU 1 čtenářům předkládána jako\ndomněnka?", "choices": ["A. informace, že existují mýty vyprávějící o zrození Venuše", "B. informace, že v minulém století bylo možné koupit napodobeniny diamantů", "C. informace, že císař Nero používal smaragdy jako zvětšovací sklo", "D. informace, že na popularitu drahých kamenů mají vliv módní trendy"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nevyskytují větné členy\nv přístavkovém vztahu?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy a lásky", "B. větší důraz na vzácnost kamene, někdo zase na krásu", "C. náhrdelník věhlasné Penelopé, manželky ithackého krále Odyssea", "D. český granát, drahý kámen ohnivě červené barvy"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Drahé kameny <underline>se třpytily na krásných prstenech</underline> faraonů i římských vládců. Císař\nNero se zamiloval do smaragdů, které údajně používal jako zvětšovací sklo. Marnivé\nŘímanky si více potrpěly na perly, protože si je spojovaly s Venuší, římskou bohyní krásy\na lásky. Tato bohyně se totiž podle mýtů stejně jako perly zrodila z moře. Drahé kameny\n<underline>se opěvují i v literatuře.</underline> Už starověký básník Homér popisoval náhrdelník věhlasné\nPenelopé, manželky ithackého krále <italic>Odyssea.</italic>\n<bold>(2)</bold> Jak se vůbec posuzuje, který nerost je cennější než ten druhý? Mezi základní\nkritéria, která nerost zařadí do vznešené společnosti drahých kamenů, patří zejména\ntvrdost kamene, vzácnost jeho výskytu v přírodě, lesk, lom světla a zbarvení. Dříve byly\nza drahokamy považovány jen vzácné průhledné minerály s vysokou tvrdostí, vysokým\nleskem a lomem světla (např. diamant). O příčku níže stály polodrahokamy – nerosty,\nkteré nevyhovují všem výše uvedeným kritériím (např. opál je měkčí a v přírodě se\nvyskytuje častěji než kterýkoli drahokam). Nejméně cenné pak byly ozdobné kameny.\nToto dělení na tři kategorie ale nebylo přesné. Někdo totiž kladl větší důraz na vzácnost\nkamene, někdo zase na krásu jeho zbarvení. Jednotlivé kategorie se často prolínaly,\na proto se pro ně zavedlo jednotné označení <italic>drahý kámen.</italic>\n<bold>(3)</bold> Drahé kameny většinou <underline>nejsou používány v surovém stavu.</underline> Úpravami se odstraní\nkazy a zdůrazní se žádané vlastnosti kamenů. Jejich povrch se leští, a aby se zvýraznil lom\nsvětla, brousí se (plochy, které vznikly broušením, se nazývají fasety). Popularitu jednotlivých\ndrahých kamenů ovlivňují módní trendy. Kdysi třeba móda nakrátko vynesla na výsluní\nčeský granát, drahý kámen ohnivě červené barvy. Oblibu pravých diamantů ale nic ohrozit\nnedokázalo, dokonce ani jejich umělé napodobeniny, které <underline>byly uvedeny na trh</underline> ve 20. století.\n<italic>(V. Bouška; J. Kouřimský, Drahé kameny kolem nás, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Výstavba silnice North Yungas Road trvala o deset let déle než modernizace této\nsilnice dokončená roku 2006.", "B. Každý rok se ze silnice North Yungas Road, která vede mezi městy Coroico\na La Paz, zřítí do propasti 300 lidí.", "C. Po silnici North Yungas Road se mezi městem Coroico a městem La Paz\npřekonává převýšení přes 3 000 metrů.", "D. Protože šířka silnice North Yungas Road nikdy nepřesáhne 3 metry, nemohou po\nní auta jezdit obousměrně."], "gold": 2, "context": "North Yungas Road – cesta smrti\nMagnetem pro vyznavače adrenalinových zážitků je silnice spojující dvě bolivijská\nměsta. Nazývá se North Yungas Road. <underline>Silnice s přezdívkou cesta smrti vede po okraji\nstrmého srázu.</underline> Ve směru od města La Paz se silnice vine v nadmořské výšce okolo\n4 700 metrů, u města Coroico klesá na 1 200 metrů nad mořem.\nNorth Yungas Road postavili ve 30. letech minulého století trestanci, mezi lety 1986\na 2006 byla mírně zmodernizována. Má prašný a nerovný povrch, místy je široká jen\n3 metry. V tak úzkých úsecích je nemožné, aby se protijedoucí automobily vyhnuly. Musí\nse tedy couvat tak dlouho, než se jeden řidič dostane na širší část silnice. Za deště se na\nNorth Yungas Road také sesouvá půda. Přes zjevná rizika je ale tato komunikace hojně\nvyužívána místními dopravci i nebojácnými dobrodruhy.\nNerozvážná jízda po North Yungas Road se nevyplácí. Podle odhadů zde ročně při\nrůzných nehodách zemře až 300 lidí, do propasti se zde za stejnou dobu zřítí v průměru\n25 aut. Mezi cestovateli se proto vedou spory, zda lze v autě zažít extrémnější chvíle než\nna bolivijské cestě smrti.\n<italic>(ABC 21/2006, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je gramaticky správně a zároveň zachovává význam\nvěty podtržené ve výchozím textu?", "choices": ["A. Silnici přezdívané cesta smrti vede po okraji strmého srázu.", "B. Silnici vedoucí po okraji strmého srázu se přezdívá cesta smrti.", "C. Silnice přezdívané cesta smrti vede po okraji strmého srázu.", "D. Silnice vedoucí po okraji strmého srázu se přezdívají cesta smrti."], "gold": 1, "context": "North Yungas Road – cesta smrti\nMagnetem pro vyznavače adrenalinových zážitků je silnice spojující dvě bolivijská\nměsta. Nazývá se North Yungas Road. <underline>Silnice s přezdívkou cesta smrti vede po okraji\nstrmého srázu.</underline> Ve směru od města La Paz se silnice vine v nadmořské výšce okolo\n4 700 metrů, u města Coroico klesá na 1 200 metrů nad mořem.\nNorth Yungas Road postavili ve 30. letech minulého století trestanci, mezi lety 1986\na 2006 byla mírně zmodernizována. Má prašný a nerovný povrch, místy je široká jen\n3 metry. V tak úzkých úsecích je nemožné, aby se protijedoucí automobily vyhnuly. Musí\nse tedy couvat tak dlouho, než se jeden řidič dostane na širší část silnice. Za deště se na\nNorth Yungas Road také sesouvá půda. Přes zjevná rizika je ale tato komunikace hojně\nvyužívána místními dopravci i nebojácnými dobrodruhy.\nNerozvážná jízda po North Yungas Road se nevyplácí. Podle odhadů zde ročně při\nrůzných nehodách zemře až 300 lidí, do propasti se zde za stejnou dobu zřítí v průměru\n25 aut. Mezi cestovateli se proto vedou spory, zda lze v autě zažít extrémnější chvíle než\nna bolivijské cestě smrti.\n<italic>(ABC 21/2006, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje sloveso v trpném\nrodě?\nPříklad věty se slovesem v trpném rodě: Ve městě se staví nové divadlo.", "choices": ["A. než se jeden řidič dostane na širší část silnice", "B. za deště se na North Yungas Road také sesouvá půda", "C. mezi cestovateli se proto vedou spory", "D. ve směru od města La Paz se silnice vine v nadmořské výšce"], "gold": 2, "context": "North Yungas Road – cesta smrti\nMagnetem pro vyznavače adrenalinových zážitků je silnice spojující dvě bolivijská\nměsta. Nazývá se North Yungas Road. <underline>Silnice s přezdívkou cesta smrti vede po okraji\nstrmého srázu.</underline> Ve směru od města La Paz se silnice vine v nadmořské výšce okolo\n4 700 metrů, u města Coroico klesá na 1 200 metrů nad mořem.\nNorth Yungas Road postavili ve 30. letech minulého století trestanci, mezi lety 1986\na 2006 byla mírně zmodernizována. Má prašný a nerovný povrch, místy je široká jen\n3 metry. V tak úzkých úsecích je nemožné, aby se protijedoucí automobily vyhnuly. Musí\nse tedy couvat tak dlouho, než se jeden řidič dostane na širší část silnice. Za deště se na\nNorth Yungas Road také sesouvá půda. Přes zjevná rizika je ale tato komunikace hojně\nvyužívána místními dopravci i nebojácnými dobrodruhy.\nNerozvážná jízda po North Yungas Road se nevyplácí. Podle odhadů zde ročně při\nrůzných nehodách zemře až 300 lidí, do propasti se zde za stejnou dobu zřítí v průměru\n25 aut. Mezi cestovateli se proto vedou spory, zda lze v autě zažít extrémnější chvíle než\nna bolivijské cestě smrti.\n<italic>(ABC 21/2006, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov neobsahuje předponu?", "choices": ["A. zjevná", "B. zážitek", "C. povrch", "D. prašný"], "gold": 3, "context": "North Yungas Road – cesta smrti\nMagnetem pro vyznavače adrenalinových zážitků je silnice spojující dvě bolivijská\nměsta. Nazývá se North Yungas Road. <underline>Silnice s přezdívkou cesta smrti vede po okraji\nstrmého srázu.</underline> Ve směru od města La Paz se silnice vine v nadmořské výšce okolo\n4 700 metrů, u města Coroico klesá na 1 200 metrů nad mořem.\nNorth Yungas Road postavili ve 30. letech minulého století trestanci, mezi lety 1986\na 2006 byla mírně zmodernizována. Má prašný a nerovný povrch, místy je široká jen\n3 metry. V tak úzkých úsecích je nemožné, aby se protijedoucí automobily vyhnuly. Musí\nse tedy couvat tak dlouho, než se jeden řidič dostane na širší část silnice. Za deště se na\nNorth Yungas Road také sesouvá půda. Přes zjevná rizika je ale tato komunikace hojně\nvyužívána místními dopravci i nebojácnými dobrodruhy.\nNerozvážná jízda po North Yungas Road se nevyplácí. Podle odhadů zde ročně při\nrůzných nehodách zemře až 300 lidí, do propasti se zde za stejnou dobu zřítí v průměru\n25 aut. Mezi cestovateli se proto vedou spory, zda lze v autě zažít extrémnější chvíle než\nna bolivijské cestě smrti.\n<italic>(ABC 21/2006, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí je nutné alespoň za jednu číslovku doplnit\ntečku, aby souvětí bylo zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Přečtěte si vyznačené věty 4 odstavce a vypište z nich 5 klíčových slov.", "B. Prostudujte si doma kapitolu 4 na straně 55 a pečlivě si udělejte výpisky.", "C. Apartmán číslo 44 je dostatečně prostorný, ubytovat se v něm může až 5 osob.", "D. Článek 4 odstavec 5 obsahuje všechny informace, které potřebujete k analýze."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje dominantní komunikační\nfunkci poslední přímé řeči výchozího textu?", "choices": ["A. závazek", "B. varování", "C. doporučení", "D. nabídka"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nejvýrazněji uplatňuje\nobraznost?", "choices": ["A. někteří odborníci se domnívají", "B. to jsou slova refrénu jedné písně od Radůzy", "C. z neděle jsme vyprovodili Boha", "D. co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytují dvě podstatná\njména užitá ve stejném pádu?\n(Posuzované úseky jsou ve výchozím textu podtrženy.)", "choices": ["A. tedy pravidelný pokles nálady", "B. měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály", "C. jako završení víkendového volna", "D. nepříjemné pocity v nich vzbuzuje strach"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe upravuje slovosled v úseku vyznačeném\nve výchozím textu tučně?", "choices": ["A. Odpovídá na otázku tedy, jak s volným dnem naložit:", "B. Na otázku tedy odpovídá, jak s volným dnem naložit:", "C. Na otázku, jak tedy s volným dnem naložit, odpovídá:", "D. Odpovídá, jak s volným dnem naložit, tedy na otázku:"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> „Studený nohy schovám doma pod peřinou a ráno kafe dám si hustý jako tér,\npřežiju tuhle neděli tak jako každou jinou, na koho slovo padne, ten je solitér“ – to jsou\nslova refrénu jedné písně od Radůzy.\n<bold>(2)</bold> Poznáváte se ve známích verších oblíbené české písničkářky? Je nedělní\nodpoledne a vám je tak trochu mizerně? Svět okolo sebe téměř nevnímáte a přejete\nsi jediné – aby ten den už skončil? Pokud ano, patříte zřejmě k jedincům prožívajícím\nnedělní splín, <underline>tedy pravidelný pokles nálady</underline> bez zjevných příčin.\nPodle průzkumů má s nedělním splínem zkušenost nejméně 50 procent dospělých\nobyvatel vyspělého světa. Proč lidé pociťují zklíčenost zrovna v neděli, dosud zcela\npřesně nevíme, svou roly hraje mnoho faktorů. Někteří odborníci se domnívají, že důvod\nnedělního splínu tkví v blížícím se pondělku. „Neděle nebývá vnímána <underline>jako završení\nvíkendového volna,</underline> ale spíše jako předzvěst něčeho, na co se zpravidla většina z nás\nnetěší,“ vysvětlují francouzští vědci Ferreri a Bouchaud. Jak ale oba francouzi zdůrazňují,\nnedělní splín by bylo mylné zužovat jen na úzkost z pracovních povinností. Trpí jím totiž\ni podstatná část těch, které jejich zaměstnání vyloženě baví. <underline>Nepříjemné pocity v nich\nvzbuzuje strach</underline> z množství úkolů, které budou muset v nadcházejících dnech splnit.\n<bold>(3)</bold> Křesťanský Západ <underline>měl neděli vyhrazenou pro náboženské rituály.</underline> To se ovšem\nv druhé polovině minulého století radikálně změnilo. „Z neděle jsme vyprovodili Boha\na nenahradili ho ničím smysluplným. Neděle pro nás představuje takový odpadkový\nkoš, do kterého naházíme, co jsme nestihli udělat v pracovním týdnu,“ říká teolog Tomáš\nHalík. <bold>S volným dnem jak tedy naložit, odpovídá na otázku:</bold> „Lidé by se měli snažit\nprožít něco krásného, svátečního, na co ve všedním dni není čas.“\n<italic>(Respekt 8/2017, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Posuzovaná pojmenování jsou ve výchozím textu zvýrazněna.)", "choices": ["A. Pojmenování vládci blankytu označuje ve výchozím textu námořníky.", "B. Pojmenování kníže výší označuje ve výchozím textu básníka.", "C. Pojmenování němé průvodce označuje ve výchozím textu posádku lodi.", "D. Pojmenování poutník okřídlený označuje ve výchozím textu albatrosa."], "gold": 3, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje archaický tvar\nslova?", "choices": ["A. svá křídla veliká jak vesla spustí rázem", "B. jenž létá bouřemi a z šípů má jen smích", "C. zplihlá po bocích je vlekou potichu", "D. čas na moři za plavby krátilo si"], "gold": 2, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících rýmů se vyskytuje ve výchozím textu?", "choices": ["A. střídavý", "B. sdružený", "C. obkročný", "D. přerývaný"], "gold": 0, "context": "Aby čas na moři za plavby krátilo si,\ntu mužstvo posádky si chytá v dlouhých dnech\nsvé <bold>němé průvodce</bold> na cestách, albatrosy,\nspějící za lodí po hořkých propastech.\nTi <bold>vládci blankytu,</bold> jen postaveni na zem,\nhned neohrabaní a plni ostychu,\nsvá křídla veliká jak vesla spustí rázem\na zplihlá po bocích je vlekou potichu.\nJak nemotorný je ten <bold>poutník okřídlený!</bold>\nOn, prve krásný tak, jak směšný, chudák, je!\nTen zobák dráždí mu svou lulkou z mořské pěny,\nten po něm, bezmocném, zas chodí kulhaje.\nA Básník také je jak tento <bold>kníže výší,</bold>\njenž létá bouřemi a z šípů má jen smích;\nkdyž stojí na zemi, kde posměch v tvář mu čiší,\npři chůzi vadí mu pár křídel olbřímích.\n<italic>(báseň od Ch. Baudelaira)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje téma celého výchozího textu?", "choices": ["A. komunikace rodičů s dětmi", "B. proces sebepoznávání", "C. dětská řeč", "D. tvaroslovné chyby"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nabízí vhodnou náhradu za slovo chybně užité\nve výchozím textu?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. místo originální má být fádní", "B. místo komplikovaný má být triviální", "C. místo konkrétní má být abstraktní", "D. místo pasivní má být aktivní"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Souvětí se skládá ze tří vět, dvě z nich jsou hlavní.", "B. Souvětí se skládá ze čtyř vět, pouze první z nich je hlavní.", "C. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze první z nich je hlavní.", "D. Souvětí se skládá ze čtyř vět, dvě z nich jsou hlavní."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Malé dítě se postupně učí spojovat význam slov a <bold>konkrétní</bold> zvukový obsah\n(sled hlásek). Poznává svět, zkouší pochopit i prostorové, časové a kauzální vztahy <italic>(kde,\nkdy, proč?).</italic> Dopouští se při tom mnoha chyb (např. neznámé muže oslovuje <italic>táto</italic> a tím\nzpůsobí, že se jeho maminka cítí trapně), své dosavadní představy musí stále zpřesňovat.\n<bold>(2)</bold> <underline>Významný je přitom fakt, že dítě se většinou nesetkává s izolovanými zvuky\nnebo významy, nýbrž s hotovým a velmi složitým systémem, z něhož si zpočátku\nvybírá nejfrekventovanější jevy.</underline> Jazykové jevy posuzuje dítě logicky a svým způsobem\nsprávně, přesto často v rozporu se zaběhnutými pravidly. <bold>Originální</bold> zacházení s jazykem\n<italic>(„Maminko, vyhni tu vosu.“ „Říká se vyžeň.“ „Mami, já už jsem tu vosu vyženil.“)</italic> je průkazným\nsvědectvím o tom, že u dítěte nejde o pouhé mechanické napodobování slyšeného, ale\no <bold>pasivní</bold> tvůrčí činnost. Mnoho takových chyb se stává součástí jazyka dospělých z okolí\ndítěte, v některých případech přecházejí tyto chyby ve formě neologismů i do jazyka\ncelého jazykového společenství.\n<bold>(3)</bold> V období od dvou do pěti let se dítě zařazuje do společenského života, vytváří si\nzákladní představy o světě, začíná si také uvědomovat samo sebe. Proces sebepoznávání\nje <bold>komplikovaný:</bold> o tom svědčí i fakt, že dítě dlouho nepoužívá správně zájmeno <italic>já.</italic> Je\nto pochopitelné – jak objasnit dvouletému Honzíkovi, že on je <italic>já,</italic> ale ne vždy, často je <italic>ty</italic>\nnebo jen <italic>Honzík.</italic> Proto o sobě říká <italic>„Honzík de“</italic> (místo <italic>„já jdu“).</italic> Okolo pěti let dítě zvládne\nvšechny těžkosti a v dalších letech se už jeho jazyk vyvíjí v podstatě jen co do kvantity.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje obsah tatínkovy promluvy\nv posledním odstavci výchozího textu?", "choices": ["A. shrnutí obsahu slavného ruského románu", "B. vzpomínka na seznámení se dvěma slavnými osobnostmi", "C. líčení průběhu jedné historické události", "D. představa vyvolaná při četbě jednoho literárního díla"], "gold": 3, "context": "Od naší návštěvy pana prezidenta Masaryka ubíhaly roky a tatínek si po celou tu dobu\npřál ještě jednou si s ním povyprávět, ale nechtěl se mu nijak připomínat, protože věděl,\nže prezident je zavalen státnickými povinnostmi, a že kdyby každému věnoval nějaký\nčas, nedělal by po tři sta roků nic jiného, než přijímal na audiencích občany.\nNesetkali se už tedy, ale svým způsobem mu byl tatínek stále poblíž. Vím například, že\nlouskal jeho knihy. A pak taky ta jejich společná záliba: ruské romány!\nJednou mi tatínek řekl: Když čtu Zločin a trest od ***** a bloudím s Raskolnikovem\npetrohradskými ulicemi, stane se mi, že najednou vidím, jak se někdo k němu přidá,\na hnedka ho poznávám, je to Masaryk v té své legionářské furažce, a Raskolnikov se po\n<bold>něm</bold> polekaně otáčí, ta vojenská uniforma <bold>ho</bold> mate, ale starý pán se usmívá, promluvme\nsi, říká a vede Raskolnikova k lavičce na nábřeží Něvy. Nenápadně se k nim přitočím\na naslouchám, jak <bold>mu</bold> náš prezident povídá o touze po nadčlověctví, která rozmílá duši\nna prach a ze všeho skutečného, co je v člověku, dělá jen kobylence, a že ve skutečnosti\njsme velicí právě svou schopností milovat bližního. Ježíš, a ne Napoleon! říká Masaryk\nRaskolnikovovi, a když se s <bold>ním</bold> po dlouhé promluvě rozloučí a odejde, zůstane\nRaskolnikov ještě chvíli sedět a pak jde domů. Jeho duše je zachráněna! Ale román je\nzkaženej. Protože když teď už Raskolnikov nezabije starou lichvářku, co z toho románu\nzůstane? A tak běžím za panem prezidentem a povídám mu: Vždyť vy jste vlastně\nrománokaz! Kdybyste takhle vlezl do všech románů a takhle si povykládal s dalšími\nzápornými postavami, co by pak zůstalo ze světové literatury? A oba se tomu smějeme.\nPozn. furažka – čepice se štítkem, součást uniformy\n<italic>(J. Kratochvil, Nesmrtelný příběh, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících tvarů zájmena on odkazuje ve výchozím textu k postavě\nMasaryka?\n(Posuzované tvary zájmena jsou ve výchozím textu zvýrazněny.)", "choices": ["A. něm", "B. ním", "C. mu", "D. ho"], "gold": 0, "context": "Od naší návštěvy pana prezidenta Masaryka ubíhaly roky a tatínek si po celou tu dobu\npřál ještě jednou si s ním povyprávět, ale nechtěl se mu nijak připomínat, protože věděl,\nže prezident je zavalen státnickými povinnostmi, a že kdyby každému věnoval nějaký\nčas, nedělal by po tři sta roků nic jiného, než přijímal na audiencích občany.\nNesetkali se už tedy, ale svým způsobem mu byl tatínek stále poblíž. Vím například, že\nlouskal jeho knihy. A pak taky ta jejich společná záliba: ruské romány!\nJednou mi tatínek řekl: Když čtu Zločin a trest od ***** a bloudím s Raskolnikovem\npetrohradskými ulicemi, stane se mi, že najednou vidím, jak se někdo k němu přidá,\na hnedka ho poznávám, je to Masaryk v té své legionářské furažce, a Raskolnikov se po\n<bold>něm</bold> polekaně otáčí, ta vojenská uniforma <bold>ho</bold> mate, ale starý pán se usmívá, promluvme\nsi, říká a vede Raskolnikova k lavičce na nábřeží Něvy. Nenápadně se k nim přitočím\na naslouchám, jak <bold>mu</bold> náš prezident povídá o touze po nadčlověctví, která rozmílá duši\nna prach a ze všeho skutečného, co je v člověku, dělá jen kobylence, a že ve skutečnosti\njsme velicí právě svou schopností milovat bližního. Ježíš, a ne Napoleon! říká Masaryk\nRaskolnikovovi, a když se s <bold>ním</bold> po dlouhé promluvě rozloučí a odejde, zůstane\nRaskolnikov ještě chvíli sedět a pak jde domů. Jeho duše je zachráněna! Ale román je\nzkaženej. Protože když teď už Raskolnikov nezabije starou lichvářku, co z toho románu\nzůstane? A tak běžím za panem prezidentem a povídám mu: Vždyť vy jste vlastně\nrománokaz! Kdybyste takhle vlezl do všech románů a takhle si povykládal s dalšími\nzápornými postavami, co by pak zůstalo ze světové literatury? A oba se tomu smějeme.\nPozn. furažka – čepice se štítkem, součást uniformy\n<italic>(J. Kratochvil, Nesmrtelný příběh, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nejvýrazněji uplatňuje\nhyperbola neboli nadsázka?", "choices": ["A. ještě jednou si s ním povyprávět", "B. povídá o touze po nadčlověctví", "C. nedělal by po tři sta roků nic jiného", "D. kdyby každému věnoval nějaký čas"], "gold": 2, "context": "Od naší návštěvy pana prezidenta Masaryka ubíhaly roky a tatínek si po celou tu dobu\npřál ještě jednou si s ním povyprávět, ale nechtěl se mu nijak připomínat, protože věděl,\nže prezident je zavalen státnickými povinnostmi, a že kdyby každému věnoval nějaký\nčas, nedělal by po tři sta roků nic jiného, než přijímal na audiencích občany.\nNesetkali se už tedy, ale svým způsobem mu byl tatínek stále poblíž. Vím například, že\nlouskal jeho knihy. A pak taky ta jejich společná záliba: ruské romány!\nJednou mi tatínek řekl: Když čtu Zločin a trest od ***** a bloudím s Raskolnikovem\npetrohradskými ulicemi, stane se mi, že najednou vidím, jak se někdo k němu přidá,\na hnedka ho poznávám, je to Masaryk v té své legionářské furažce, a Raskolnikov se po\n<bold>něm</bold> polekaně otáčí, ta vojenská uniforma <bold>ho</bold> mate, ale starý pán se usmívá, promluvme\nsi, říká a vede Raskolnikova k lavičce na nábřeží Něvy. Nenápadně se k nim přitočím\na naslouchám, jak <bold>mu</bold> náš prezident povídá o touze po nadčlověctví, která rozmílá duši\nna prach a ze všeho skutečného, co je v člověku, dělá jen kobylence, a že ve skutečnosti\njsme velicí právě svou schopností milovat bližního. Ježíš, a ne Napoleon! říká Masaryk\nRaskolnikovovi, a když se s <bold>ním</bold> po dlouhé promluvě rozloučí a odejde, zůstane\nRaskolnikov ještě chvíli sedět a pak jde domů. Jeho duše je zachráněna! Ale román je\nzkaženej. Protože když teď už Raskolnikov nezabije starou lichvářku, co z toho románu\nzůstane? A tak běžím za panem prezidentem a povídám mu: Vždyť vy jste vlastně\nrománokaz! Kdybyste takhle vlezl do všech románů a takhle si povykládal s dalšími\nzápornými postavami, co by pak zůstalo ze světové literatury? A oba se tomu smějeme.\nPozn. furažka – čepice se štítkem, součást uniformy\n<italic>(J. Kratochvil, Nesmrtelný příběh, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení prokazatelně nevyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Tatínek si od pana prezidenta půjčoval výhradně ruské romány.", "B. Prezident Masaryk se alespoň jednou osobně setkal s tatínkem.", "C. Tatínek považuje Raskolnikova za zápornou postavu.", "D. Postava pana prezidenta oceňuje schopnost člověka cítit lásku k druhým lidem."], "gold": 0, "context": "Od naší návštěvy pana prezidenta Masaryka ubíhaly roky a tatínek si po celou tu dobu\npřál ještě jednou si s ním povyprávět, ale nechtěl se mu nijak připomínat, protože věděl,\nže prezident je zavalen státnickými povinnostmi, a že kdyby každému věnoval nějaký\nčas, nedělal by po tři sta roků nic jiného, než přijímal na audiencích občany.\nNesetkali se už tedy, ale svým způsobem mu byl tatínek stále poblíž. Vím například, že\nlouskal jeho knihy. A pak taky ta jejich společná záliba: ruské romány!\nJednou mi tatínek řekl: Když čtu Zločin a trest od ***** a bloudím s Raskolnikovem\npetrohradskými ulicemi, stane se mi, že najednou vidím, jak se někdo k němu přidá,\na hnedka ho poznávám, je to Masaryk v té své legionářské furažce, a Raskolnikov se po\n<bold>něm</bold> polekaně otáčí, ta vojenská uniforma <bold>ho</bold> mate, ale starý pán se usmívá, promluvme\nsi, říká a vede Raskolnikova k lavičce na nábřeží Něvy. Nenápadně se k nim přitočím\na naslouchám, jak <bold>mu</bold> náš prezident povídá o touze po nadčlověctví, která rozmílá duši\nna prach a ze všeho skutečného, co je v člověku, dělá jen kobylence, a že ve skutečnosti\njsme velicí právě svou schopností milovat bližního. Ježíš, a ne Napoleon! říká Masaryk\nRaskolnikovovi, a když se s <bold>ním</bold> po dlouhé promluvě rozloučí a odejde, zůstane\nRaskolnikov ještě chvíli sedět a pak jde domů. Jeho duše je zachráněna! Ale román je\nzkaženej. Protože když teď už Raskolnikov nezabije starou lichvářku, co z toho románu\nzůstane? A tak běžím za panem prezidentem a povídám mu: Vždyť vy jste vlastně\nrománokaz! Kdybyste takhle vlezl do všech románů a takhle si povykládal s dalšími\nzápornými postavami, co by pak zůstalo ze světové literatury? A oba se tomu smějeme.\nPozn. furažka – čepice se štítkem, součást uniformy\n<italic>(J. Kratochvil, Nesmrtelný příběh, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je v souladu s informacemi obsaženými ve\nvýchozím textu?", "choices": ["A. Obyvatelé Pepova Týnce nad Lesem se nadmíru věnují pití alkoholu a tím\nohrožují úspěch únorového převratu.", "B. Jaroslav Žák knihou Na úsvitě nové doby pokračuje v tradici budovatelských\nrománů, s nimiž má kromě tématu společný i pohled na historické události.", "C. Komunisté uvěznili obyvatele Pepova Týnce nad Lesem, kteří kolaborovali\ns nacisty.", "D. Inspirace dobrodružnou literaturou se v knize Na úsvitě nové doby projevuje\nmimo jiné zařazením akčních scén."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Po opětovném vydání Žákova románu <italic>Konec starých časů</italic> znovu vyšel i druhý díl\nsatirického popisu únorového převratu v Pepově Týnci nad Lesem – <italic>Na úsvitě nové doby.</italic>\nPříběh začíná poté, co se na maloměstě rozpoutal až karnevalový řetěz všemožných\n„revolučních“ dějů. V <italic>Konci starých časů</italic> se <bold>nesmírně</bold> holdovalo alkoholu, i v jeho\npokračování se <bold>strašlivě</bold> chlastá, čímž se obě strany – tedy prorevoluční i protirevoluční\n– vyrovnávají s paradoxními situacemi a radikálními změnami. Už první kapitola románu,\nzavádějící čtenáře do nacisty vybudovaného kriminálu, v němž však nyní horlivě úřadují\nrudí komisaři, nenechá nikoho na pochybách, jak to v novém zřízení bude vypadat.\n<bold>(2)</bold> Oproti <italic>Konci starých časů</italic> je zde satira znatelně zarputilejší a naštvanější, přičemž\nsi to Jaroslav Žák s vládnoucím lidem vyřizuje o dost rázněji než v první knize. Větší\nzaťatost však nemá vliv ani na povedený situační humor, ani na vtipné jazykové hrátky\ns komunistickým newspeakem. Groteskní nadsázka jen zvýrazní zrůdné rysy lokálního\nhašteření o moc. Jedním z hlavních témat je také aktivní odboj, při jehož popisu Žák\npokračuje v radostné inspiraci dobrodružnou literaturou, a proto třeba dojde i na pár\nrvaček, několik výbuchů a jednu pořádnou přestřelku.\n<bold>(3)</bold> Poučný (a podstatně zábavnější) protipól dobových budovatelských románů,\nv nichž jsou v podstatě totožné dějinné zvraty líčeny z druhé strany – takový je Žákův\nromán <italic>Na úsvitě nové doby.\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek\npostupně rozvíjející?", "choices": ["A. zaťatost však nemá vliv ani na povedený situační humor", "B. je zde satira znatelně zarputilejší a naštvanější", "C. druhý díl satirického popisu únorového převratu", "D. nadsázka jen zvýrazní zrůdné rysy lokálního hašteření"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Po opětovném vydání Žákova románu <italic>Konec starých časů</italic> znovu vyšel i druhý díl\nsatirického popisu únorového převratu v Pepově Týnci nad Lesem – <italic>Na úsvitě nové doby.</italic>\nPříběh začíná poté, co se na maloměstě rozpoutal až karnevalový řetěz všemožných\n„revolučních“ dějů. V <italic>Konci starých časů</italic> se <bold>nesmírně</bold> holdovalo alkoholu, i v jeho\npokračování se <bold>strašlivě</bold> chlastá, čímž se obě strany – tedy prorevoluční i protirevoluční\n– vyrovnávají s paradoxními situacemi a radikálními změnami. Už první kapitola románu,\nzavádějící čtenáře do nacisty vybudovaného kriminálu, v němž však nyní horlivě úřadují\nrudí komisaři, nenechá nikoho na pochybách, jak to v novém zřízení bude vypadat.\n<bold>(2)</bold> Oproti <italic>Konci starých časů</italic> je zde satira znatelně zarputilejší a naštvanější, přičemž\nsi to Jaroslav Žák s vládnoucím lidem vyřizuje o dost rázněji než v první knize. Větší\nzaťatost však nemá vliv ani na povedený situační humor, ani na vtipné jazykové hrátky\ns komunistickým newspeakem. Groteskní nadsázka jen zvýrazní zrůdné rysy lokálního\nhašteření o moc. Jedním z hlavních témat je také aktivní odboj, při jehož popisu Žák\npokračuje v radostné inspiraci dobrodružnou literaturou, a proto třeba dojde i na pár\nrvaček, několik výbuchů a jednu pořádnou přestřelku.\n<bold>(3)</bold> Poučný (a podstatně zábavnější) protipól dobových budovatelských románů,\nv nichž jsou v podstatě totožné dějinné zvraty líčeny z druhé strany – takový je Žákův\nromán <italic>Na úsvitě nové doby.\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slova nesmírně a strašlivě se dají skloňovat.", "B. Slova nesmírně a strašlivě jsou ve výchozím textu synonymy.", "C. Slova nesmírně a strašlivě mají stejný kořen.", "D. Slova nesmírně a strašlivě jsou ve výchozím textu antonymy."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Po opětovném vydání Žákova románu <italic>Konec starých časů</italic> znovu vyšel i druhý díl\nsatirického popisu únorového převratu v Pepově Týnci nad Lesem – <italic>Na úsvitě nové doby.</italic>\nPříběh začíná poté, co se na maloměstě rozpoutal až karnevalový řetěz všemožných\n„revolučních“ dějů. V <italic>Konci starých časů</italic> se <bold>nesmírně</bold> holdovalo alkoholu, i v jeho\npokračování se <bold>strašlivě</bold> chlastá, čímž se obě strany – tedy prorevoluční i protirevoluční\n– vyrovnávají s paradoxními situacemi a radikálními změnami. Už první kapitola románu,\nzavádějící čtenáře do nacisty vybudovaného kriminálu, v němž však nyní horlivě úřadují\nrudí komisaři, nenechá nikoho na pochybách, jak to v novém zřízení bude vypadat.\n<bold>(2)</bold> Oproti <italic>Konci starých časů</italic> je zde satira znatelně zarputilejší a naštvanější, přičemž\nsi to Jaroslav Žák s vládnoucím lidem vyřizuje o dost rázněji než v první knize. Větší\nzaťatost však nemá vliv ani na povedený situační humor, ani na vtipné jazykové hrátky\ns komunistickým newspeakem. Groteskní nadsázka jen zvýrazní zrůdné rysy lokálního\nhašteření o moc. Jedním z hlavních témat je také aktivní odboj, při jehož popisu Žák\npokračuje v radostné inspiraci dobrodružnou literaturou, a proto třeba dojde i na pár\nrvaček, několik výbuchů a jednu pořádnou přestřelku.\n<bold>(3)</bold> Poučný (a podstatně zábavnější) protipól dobových budovatelských románů,\nv nichž jsou v podstatě totožné dějinné zvraty líčeny z druhé strany – takový je Žákův\nromán <italic>Na úsvitě nové doby.\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel výchozího textu?", "choices": ["A. zhodnotit knihu Na úsvitě nové doby a porovnat ji s jiným Žákovým dílem", "B. polemizovat s příznivci Žákova díla a odhalit faktické chyby v knize Na úsvitě\nnové doby", "C. zvýšit prodej knihy Na úsvitě nové doby zjevnou manipulací se čtenářem", "D. analyzovat jazykové prostředky užité v knize Na úsvitě nové doby"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Po opětovném vydání Žákova románu <italic>Konec starých časů</italic> znovu vyšel i druhý díl\nsatirického popisu únorového převratu v Pepově Týnci nad Lesem – <italic>Na úsvitě nové doby.</italic>\nPříběh začíná poté, co se na maloměstě rozpoutal až karnevalový řetěz všemožných\n„revolučních“ dějů. V <italic>Konci starých časů</italic> se <bold>nesmírně</bold> holdovalo alkoholu, i v jeho\npokračování se <bold>strašlivě</bold> chlastá, čímž se obě strany – tedy prorevoluční i protirevoluční\n– vyrovnávají s paradoxními situacemi a radikálními změnami. Už první kapitola románu,\nzavádějící čtenáře do nacisty vybudovaného kriminálu, v němž však nyní horlivě úřadují\nrudí komisaři, nenechá nikoho na pochybách, jak to v novém zřízení bude vypadat.\n<bold>(2)</bold> Oproti <italic>Konci starých časů</italic> je zde satira znatelně zarputilejší a naštvanější, přičemž\nsi to Jaroslav Žák s vládnoucím lidem vyřizuje o dost rázněji než v první knize. Větší\nzaťatost však nemá vliv ani na povedený situační humor, ani na vtipné jazykové hrátky\ns komunistickým newspeakem. Groteskní nadsázka jen zvýrazní zrůdné rysy lokálního\nhašteření o moc. Jedním z hlavních témat je také aktivní odboj, při jehož popisu Žák\npokračuje v radostné inspiraci dobrodružnou literaturou, a proto třeba dojde i na pár\nrvaček, několik výbuchů a jednu pořádnou přestřelku.\n<bold>(3)</bold> Poučný (a podstatně zábavnější) protipól dobových budovatelských románů,\nv nichž jsou v podstatě totožné dějinné zvraty líčeny z druhé strany – takový je Žákův\nromán <italic>Na úsvitě nové doby.\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je jazyková chyba?", "choices": ["A. Okolnosti záhadné silvestrovské události byly čím dál tím nejasnější.", "B. Průvodkyně trpělivě snášela stále nejapnější poznámky účastníků prohlídky.", "C. Pro spravedlivý průběh hry je nutné stanovit co nejednoznačnější pravidla.", "D. Na úzkých silnicích v horách bývají řidiči daleko nejistější než na dálnici."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?", "choices": ["A. Z hlediska významu nejsou slova panák, diktát a služebník v textu užita chybně,\nžádné z nich tedy není nutné nahradit jiným slovem.", "B. Z hlediska významu je slovo panák v textu užito chybně, proto by mělo být\nnahrazeno jiným slovem.", "C. Z hlediska významu je slovo služebník v textu užito chybně, proto by mělo být\nnahrazeno jiným slovem.", "D. Z hlediska významu je slovo diktát v textu užito chybně, proto by mělo být\nnahrazeno jiným slovem."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje předložka typu A?\n(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)", "choices": ["A. pak studovaly malbu pod vedením profesora Filly", "B. satisfakce se však obě sestry dočkaly až po sametové revoluci", "C. byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok", "D. do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je\npodtrženo souvětí skládající se ze dvou vět.", "B. V textu jsou podtržena dvě souvětí: každé z nich se skládá ze dvou vět.", "C. V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je\npodtrženo souvětí skládající se ze tří vět.", "D. V textu jsou podtržena dvě souvětí: první z nich se skládá ze dvou vět, druhé\nz nich se skládá ze tří vět."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Životní příběh dvojčat Jitky a Květy Válových, zosobňujících originalitu, odvahu\na oddanost výtvarnému umění, se začal psát 13. prosince 1922.</underline> V jejich tvorbě, zásadně\n***** industriálním prostředím rodného Kladna, se projevují výrazné znaky proudu\nzvaného nová figurace.\nZa války sestry pracovaly v kladenských ocelárnách, pak studovaly malbu pod\nvedením profesora Filly. Do jejich profesní dráhy ovšem zasáhl komunistický puč. Zdálo\nby se, že mladým malířkám xxxxx hutě a pracující lid by režim mohl být nakloněn, díla\nsester Válových se však záhy stala terčem kritiky. Na jejich plátnech totiž dělníci nebyli\nvyfešákovaní <bold>panáci</bold> se širokým budovatelským úsměvem. „Válovky“ zobrazovaly\ndělnické prostředí v jeho nahotě a značně nekonvenčně.\n<bold>Diktát</bold> socialistického realismu odmítli i další umělci. V roce 1954 vznikla umělecká\nskupina Trasa. Její členové, mezi něž patřily také sestry Válovy, pořádali společné výstavy.\nKdyž se v 60. letech poměry uvolnily, Jitka s Květou konečně představily svou tvorbu na\nsamostatné výstavě. Slibně rozjetou kariéru však ukončil nástup normalizace. Dlouhá léta\nnesměla být díla sester Válových vystavována v oficiálních galeriích. Kladenské rodačky\npřesto tvořily dál a svá plátna prodávaly za pár šestáků známým.\n<bold>(2)</bold> <underline>Pro veřejnost byly sestry Válovy znovu objeveny v roce 1983, a to díky manželům\nŠevčíkovým, kteří připravili jejich velkou výstavu.</underline> Úplné satisfakce se však obě sestry\ndočkaly až po sametové revoluci. V 90. letech společně převzaly prestižní Herderovu\ncenu, jejich obrazy se začaly dobře prodávat (třeba Květin obraz z roku 1968 <italic>Čtyři proti\nvšem</italic> s vyvolávací cenou 471 tisíc byl v aukci vydražen za téměř 2,5 milionu korun). Když\nKvěta zemřela, byl to pro zdrcenou Jitku tak obrovský šok, že dočasně přestala malovat.\nSvé dvojče přežila o necelých 13 let. Příběh sester Válových dokládá, že za totality se\numělec nemusel stát <bold>služebníkem</bold> režimu.\n<italic>(www.ustrcr.cz; www.sanquis.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPředložky typu A</bold> mohou mít dvojí podobu: nevokalizovanou (např. <italic>k pláči, bez hnutí)</italic>\na vokalizovanou (např. <italic>ke kormidlu, beze mě).</italic>\n<bold>Předložky typu B</bold> mají pouze jednu podobu (např. <italic>na stromě, během roku).\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Za slovem umělci je chybně napsána čárka, s ní text není pravopisně správný.", "B. Interpunkce je v textu zapsána správně, text jako celek je smysluplný.", "C. Za slovem přijeli musí být čárka, bez ní text není smysluplný.", "D. Za slovem šampaňského musí být čárka, bez ní text není pravopisně správný."], "gold": 2, "context": "Ohňostroj začne, jakmile se sejdou vzácní hosté, kteří do našeho hotelu přijeli na střešní\nterase v posledním patře. Tam se sklenkou pravého šampaňského jistě náležitě ocení\npůsobivé světelné efekty. Ani ti nejznámější umělci, ani ti nejúspěšnější manažeři ještě\nnezažili tak velkolepou slavnost.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "K výrazným jazykovým prostředkům výchozího textu patří slova pocházející\nz mongolštiny (ger, ovó, dél). Které další jazykové prostředky, vyskytující se\nv textu ve vysoké míře, jsou pro tento text příznačné?", "choices": ["A. jazykové prostředky slangu", "B. archaismy", "C. neologismy", "D. jazykové prostředky obecné češtiny"], "gold": 3, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Po babiččině smrti se naše rodina stmelila jako nově vybudovaný ovó", "B. Hned po babiččině smrti naše rodina začala pátrat po svým geru", "C. Hned po babiččině smrti naše rodina zkroušeně odjela do svýho geru", "D. Po babiččině smrti se naše rodina začala drolit jako chátrající ovó"], "gold": 3, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Čím si je vypravěčka výchozího textu zcela jistá?", "choices": ["A. tím, že babička by se k ovó nevydala v jiném než zašlém domácím délu", "B. tím, že babička by se k ovó vydala v jiném než zašlém domácím délu", "C. tím, že poslední babiččiny kroky nemířily k ovó", "D. tím, že poslední babiččiny kroky mířily k ovó"], "gold": 1, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výrazech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Výraz zabraný má v textu jiný význam než ve větě Na fotkách byl dům zabraný\nz různých úhlů, výraz dát se má v textu stejný význam jako ve větě Záruka se dá\nprodloužit o rok.", "B. Výraz zabraný má v textu stejný význam jako ve větě Na fotkách byl dům zabraný\nz různých úhlů, výraz dát se má v textu stejný význam jako ve větě Záruka se dá\nprodloužit o rok.", "C. Výraz zabraný má v textu jiný význam než ve větě Na fotkách byl dům zabraný\nz různých úhlů, výraz dát se má v textu jiný význam než ve větě Záruka se dá\nprodloužit o rok.", "D. Výraz zabraný má v textu stejný význam jako ve větě Na fotkách byl dům zabraný\nz různých úhlů, výraz dát se má v textu jiný význam než ve větě Záruka se dá\nprodloužit o rok."], "gold": 0, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou uvedena všechna příslovečná určení\nvyskytující se v úseku podtrženém ve výchozím textu?", "choices": ["A. bezradně, zničehonic, ke geru", "B. chvíli, bezradně, zničehonic, ke geru", "C. chvíli, nad babičkou, bezradně, zničehonic, ke geru", "D. chvíli, nad babičkou, bezradně, zničehonic"], "gold": 2, "context": "Nikdo vlastně neví, co se tenkrát stalo. Ten týden, kdy babička umřela, jsme s mámou,\nMagi a Narou byly na návštěvě u máminý sestřenice. Táta s náma nejel, protože se staral\no stádo, a babička byla na cestu moc slabá. Doma nakonec zůstala i malá Ojuna.\nPři návratu se nám pokazilo auto, a tak jsme šly pěšky. Když už náš domov nebyl jen\nčerná tečka a my rozeznávaly rám dveří, všimly jsme si zborcený hromádky poblíž našeho\ngeru. <underline>Chvíli jsme nad babičkou bezradně stály, zničehonic ale máma zbělala a rozběhla\nse ke geru.</underline> Ojunu našla u kamen, <bold>zabranou</bold> do hry.\nPak už nic nebylo jako dřív. *****, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po\nkameni se propadá do stepi. Ovó, kam babička jezdila nejradši, stálo na úpatí hory\n<italic>Boróny úl.</italic> Slunečný dny <bold>se</bold> tam <bold>daly</bold> spočítat na koňskym kopytu, celá hora byla\nneustále zahalená deštivym mrakem. Babička si na sebe vždycky brávala dél protkávanej\nstříbrnýma nitkama – měl podobně zvláštní zapínání, který máma na tátovi neměla ráda.\nPrávě k tomuhle ovó jsme se po babiččině smrti vypravili. Pro mě a mý sestry Magi\na Naru byl ten modlitební vejlet naplněnej vzrušenym čekánim na nový věci, který někdo\nmohyle daroval. Už zdálky byly vidět plápolající šátky. Byly tam taky další dobrý věci jako\npneumatiky, pivní lahve lidí z města nebo kusy starejch drátů. Obešli jsme ovó třikrát\ndokola a odříkali naučený formule. Po letech mě napadlo, jestli poslední babiččiny kroky\nnemířily právě sem. To místo, kde jsme ji našly, by tomu odpovídalo, nemohla jsem si ale\nvzpomenout, jestli ty šaty se stříbrnym prošívánim na sobě tenkrát měla, nebo ne. Kdyby\nměla, bylo by to jasný. Babička by se totiž v zašlym domácim délu k ovó nikdy nevydala,\nza to ručim.\n<italic>(P. Hůlová, Paměť mojí babičce, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Do povinné četby učitel zařadil Bratry Karamazovy od Dostojevského.", "B. Přečetla jsem si synovy nejnovější povídky, ve kterých vzpomíná na dětství.", "C. Před spaním s oblibou poslouchal známé Bachovy skladby.", "D. Odpustila jsem svému partnerovy všechny trapné situace, do kterých mě dostal."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve třetí části výchozího textu patří\njedno slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova?\nVýznam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.", "choices": ["A. laxně – mortality", "B. striktně – populace", "C. laxně – populace", "D. striktně – mortality"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Část úseku podtrženého ve výchozím textu je ohraničena závorkami. Která\nz následujících možností nejlépe vystihuje, co je v těchto závorkách uvedeno?", "choices": ["A. konkrétní příklady příčin určitých faktorů", "B. neúplný výčet určitých faktorů", "C. konkrétní příklady velkých demografických krizí", "D. neúplný výčet velkých demografických krizí"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slovo snaha je v textu užito v jiném pádě než slova šachta a kostel.", "B. Slova šachta, kostel a snaha jsou v textu užita ve stejném pádě.", "C. Slovo šachta je v textu užito v jiném pádě než slova kostel a snaha.", "D. Slovo kostel je v textu užito v jiném pádě než slova šachta a snaha."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (xxxxx) ve čtvrté části výchozího textu patří syntakticky\nbezchybný větný celek. Který z následujících větných celků na toto vynechané\nmísto patří?", "choices": ["A. Přes absenci přesných dat mnozí vědci právě touto hypotézou, že nárůst počtu\nobyvatel způsobilo zvýšení porodnosti, považují za dosti pravděpodobnou.", "B. Ačkoli přesná data chybí, hypotézu, že nárůst počtu obyvatel způsobilo právě\nzvýšení porodnosti, mnozí vědci považují za dosti pravděpodobnou.", "C. Přes absenci přesných dat mnozí vědci na základě této hypotézy, že nárůst počtu\nobyvatel způsobilo právě zvýšení porodnosti, považují za dosti pravděpodobné.", "D. Ačkoli přesná data chybí, právě hypotéza, že nárůst počtu obyvatel způsobilo\nzvýšení porodnosti, které mnozí vědci považují za dosti pravděpodobné."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o větných členech odpovědět a pochovávat je\npravdivé?\n(Oba posuzované větné členy jsou ve výchozím textu zapsány velkými písmeny.)", "choices": ["A. Oba tyto větné členy jsou podměty.", "B. Oba tyto větné členy jsou předměty.", "C. Větný člen z první části textu je předmět, větný člen ze třetí části textu je podmět.", "D. Větný člen z první části textu je podmět, větný člen ze třetí části textu je předmět."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí,\nkteré byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.).</underline> Populační\nvývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva.\nV následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým\nepidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky\nnejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché\nODPOVĚDĚT.\n<bold>(2)</bold> Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších\nměstech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor\nnad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji\ns nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem\ni jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující\nzdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci\nvysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení\n(izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do\nměst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit.\n<bold>(3)</bold> Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový\nřád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během\nmorové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do <bold>šachet</bold> vyhloubených\nu <bold>kostelů.</bold> Výsledky všech <bold>snah</bold> směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš\nuspokojivé.\n<bold>(4)</bold> Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře\nporodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro\nvzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se\ntotiž tehdy rodila v manželství. xxxxx\n<italic>(kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Ta, kterou lyrický subjekt potkal, předstírala při jejich posledním setkání naivitu,\naby lyrický subjekt přehodnotil svůj názor na ni.", "B. Ta, kterou lyrický subjekt potkal, i po letech zůstala stejná, lyrický subjekt ale na\nzákladě tohoto setkání přehodnotil svůj názor na ni.", "C. Tím, že žena při jejich posledním setkání předstírala naivitu, se lyrickému\nsubjektu potvrdilo, že jeho vzpomínky na dětství nejsou zkreslené.", "D. Tím, že žena i po letech zůstala stejná, se lyrickému subjektu potvrdilo, že jeho\nvzpomínky na dětství nejsou zkreslené."], "gold": 1, "context": "Oh, tenkrát naivní byla jako dítě,\nten vzdušný zjev se vždy jak mlha nes\n(mám, tuším, staré verše o tom kdes\na nevím – snad jsem zbožňoval ji skrytě).\nA čas je lotřík, jenž vše krade lítě\na z okradených rád si ztropí ples:\npo dlouhých letech potkal jsem ji dnes\na mluvili jsme leccos spolu hbitě.\nA jaký dojem já si u ní schoval\ndnes, nevím. Ona není změněná,\na já přec paměť svoji opravoval:\nten vzdušný zjev – je zatím hubená,\nta naivnost – je to hloupost bez ostychu…\nBodlo to v srdci… Ale je to k smíchu…\n<italic>(báseň J. S. Machara)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu sdruženému, totéž však neplatí\no druhé sloce.", "B. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu sdruženému, totéž platí o druhé\nsloce.", "C. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu obkročnému, totéž platí o druhé\nsloce.", "D. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu obkročnému, totéž však neplatí\no druhé sloce."], "gold": 2, "context": "Oh, tenkrát naivní byla jako dítě,\nten vzdušný zjev se vždy jak mlha nes\n(mám, tuším, staré verše o tom kdes\na nevím – snad jsem zbožňoval ji skrytě).\nA čas je lotřík, jenž vše krade lítě\na z okradených rád si ztropí ples:\npo dlouhých letech potkal jsem ji dnes\na mluvili jsme leccos spolu hbitě.\nA jaký dojem já si u ní schoval\ndnes, nevím. Ona není změněná,\na já přec paměť svoji opravoval:\nten vzdušný zjev – je zatím hubená,\nta naivnost – je to hloupost bez ostychu…\nBodlo to v srdci… Ale je to k smíchu…\n<italic>(báseň J. S. Machara)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Výstavba Macharovy básně neodpovídá sonetu ani kaligramu.", "B. Macharova báseň je sonet.", "C. Výstavba Macharovy básně odpovídá jak sonetu, tak kaligramu.", "D. Macharova báseň je kaligram."], "gold": 1, "context": "Oh, tenkrát naivní byla jako dítě,\nten vzdušný zjev se vždy jak mlha nes\n(mám, tuším, staré verše o tom kdes\na nevím – snad jsem zbožňoval ji skrytě).\nA čas je lotřík, jenž vše krade lítě\na z okradených rád si ztropí ples:\npo dlouhých letech potkal jsem ji dnes\na mluvili jsme leccos spolu hbitě.\nA jaký dojem já si u ní schoval\ndnes, nevím. Ona není změněná,\na já přec paměť svoji opravoval:\nten vzdušný zjev – je zatím hubená,\nta naivnost – je to hloupost bez ostychu…\nBodlo to v srdci… Ale je to k smíchu…\n<italic>(báseň J. S. Machara)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Čím více se ředí roztok používaný při Scovilleově testu, tím snáze ochutnávači\nidentifikují v roztoku kapsaicin.", "B. Fakt, že sladká paprika má 0 SHU, byl prokázán během historicky prvního\nScovilleova testu uskutečněného v roce 1912.", "C. Pokud v rámci Scovilleova testu alespoň tři z celkem pěti ochutnávačů označí\nroztok jako nepálivý, přestává se tento roztok ředit.", "D. Minimální hodnota SHU, kterou lze pomocí Scovilleova testu naměřit u pálivých\npaprik, je 8 tisíc."], "gold": 2, "context": "Pálivé papriky kdysi využívali <underline>indiáni</underline> jako zbraň proti nepřítely. Nejostřejší kousky\nzapálili, extrémně štiplavým dýmem dotyčného ochromili a poté snadno zneškodnili.\nPálivost paprik způsobuje <underline>kapsaicin.</underline> Tento rostlinný <underline>alkaloid</underline> zřejmě slouží jako obraný\nprostředek proti bíložravým živočichům. Intenzita pálivosti dané odrůdy paprik se\nudává ve <underline>Scovilleových</underline> jednotkách pálivosti (SHU), pojmenovaných podle amerického\nchemika. Ten v roce 1912 zveřejnil svůj test pálivosti papriček: roztok obsahující vodu,\ncukr a výtažek z pálivých paprik se ředí postupným přidáváním vody až do té doby, než\nvětšina z pěti <underline>ochutnávačů</underline> přestane zcela cítit pálivou <bold>chuť</bold> roztoku. Stupeň naředění\n(tj. kolikrát musel být původní roztok naředěn, aby byl <underline>ochutnávači</underline> označen jako\nnepálivý) odpovídá příslušné hodnotě <underline>SHU.</underline> Sladká paprika neobsahuje žádný <underline>kapsaicin,</underline>\nmá tedy 0 <underline>SHU.</underline> Oblíbené <underline>jalapeños</underline> mohou mít až 8 tisíc <underline>SHU,</underline> některé <underline>chilli</underline> papričky mají\ndokonce více než <underline>milion SHU.</underline>\nNejvětším <bold>nedostatkem</bold> <underline>Scovilleova</underline> testu jsou částečně zkreslené výsledky: ve\nvnímání pálivosti jsou mezi lidmi značné rozdíly, navíc už po chvíli ochutnávání se\nchuťové receptory stanou méně citlivými, a tak <underline>ochutnávač</underline> snese větší pálení než\nspočátku. Dnešní poměrně spolehlivé metody negativní vliv lidského faktoru eliminují.\n<italic>(www.iprima.cz; budejovice.rozhlas.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Slova chuť a nedostatek pocházejí z výchozího textu a jsou v něm vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slova chuť a nechuť jsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova nedostatek\na dostatek však v kontextu tohoto textu antonymy nejsou.", "B. Slova chuť a nechuť nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí i pro\ndvojici slov nedostatek – dostatek.", "C. Slova chuť a nechuť jsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí i pro\ndvojici slov nedostatek – dostatek.", "D. Slova chuť a nechuť nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova\nnedostatek a dostatek však v kontextu tohoto textu antonymy jsou."], "gold": 1, "context": "Pálivé papriky kdysi využívali <underline>indiáni</underline> jako zbraň proti nepřítely. Nejostřejší kousky\nzapálili, extrémně štiplavým dýmem dotyčného ochromili a poté snadno zneškodnili.\nPálivost paprik způsobuje <underline>kapsaicin.</underline> Tento rostlinný <underline>alkaloid</underline> zřejmě slouží jako obraný\nprostředek proti bíložravým živočichům. Intenzita pálivosti dané odrůdy paprik se\nudává ve <underline>Scovilleových</underline> jednotkách pálivosti (SHU), pojmenovaných podle amerického\nchemika. Ten v roce 1912 zveřejnil svůj test pálivosti papriček: roztok obsahující vodu,\ncukr a výtažek z pálivých paprik se ředí postupným přidáváním vody až do té doby, než\nvětšina z pěti <underline>ochutnávačů</underline> přestane zcela cítit pálivou <bold>chuť</bold> roztoku. Stupeň naředění\n(tj. kolikrát musel být původní roztok naředěn, aby byl <underline>ochutnávači</underline> označen jako\nnepálivý) odpovídá příslušné hodnotě <underline>SHU.</underline> Sladká paprika neobsahuje žádný <underline>kapsaicin,</underline>\nmá tedy 0 <underline>SHU.</underline> Oblíbené <underline>jalapeños</underline> mohou mít až 8 tisíc <underline>SHU,</underline> některé <underline>chilli</underline> papričky mají\ndokonce více než <underline>milion SHU.</underline>\nNejvětším <bold>nedostatkem</bold> <underline>Scovilleova</underline> testu jsou částečně zkreslené výsledky: ve\nvnímání pálivosti jsou mezi lidmi značné rozdíly, navíc už po chvíli ochutnávání se\nchuťové receptory stanou méně citlivými, a tak <underline>ochutnávač</underline> snese větší pálení než\nspočátku. Dnešní poměrně spolehlivé metody negativní vliv lidského faktoru eliminují.\n<italic>(www.iprima.cz; budejovice.rozhlas.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Pavouci svými sítěmi obmotali krále s dcerou dřív než stromy kolem hradu.", "B. Kletba byla na hrad i okolní les uvalena poté, co král odmítl dát čaroději svou\ndceru za ženu.", "C. Král sice pozval ženichy na námluvy, pak si ale své rozhodnutí vdát dceru\nrozmyslel.", "D. Kvůli kletbě ztratili pavouci schopnost tkát provazy místo slabých pavoučích sítí."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Tvar plný je ve výchozím textu vyznačen tučně.)", "choices": ["A. Tvar plný je spisovný jak ve výchozím textu, tak ve větě Kino bylo plný.", "B. Tvar plný je nespisovný jak ve výchozím textu, tak ve větě Kino bylo plný.", "C. Tvar plný je ve výchozím textu nespisovný, ale ve větě Kino bylo plný je spisovný.", "D. Tvar plný je ve výchozím textu spisovný, ale ve větě Kino bylo plný je nespisovný."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu jsou podtrženy dva osmislabičné verše.", "B. Ve výchozím textu jsou podtrženy dva verše, z nichž jen jeden je osmislabičný.", "C. Ve výchozím textu jsou podtrženy dva verše, z nichž jen jeden je sedmislabičný.", "D. Ve výchozím textu jsou podtrženy dva sedmislabičné verše."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedeno české ustálené slovní spojení,\njež vystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)\nv textu?", "choices": ["A. byla to jen vichřice ve sklenici vody", "B. byla to jen vichřice na hladině moře", "C. byla to jen bouře ve sklenici vody", "D. byla to jen bouře na hladině moře"], "gold": 2, "context": "Čenda nemohl najít mobil. Aniž se podíval do aktovky, začal vykřikovat, že ve třídě někdo\nkrade, dokonce to oznámil i učiteli. Začalo vyšetřování. Záhy se ale potvrdila známá\nskutečnost, a to že je Čenda nepořádný. Mobil měl totiž celou dobu pod sešity ve své\naktovce. Vznikl malicherný a zcela zbytečný konflikt, zkrátka *****.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovních spojeních zapsaných v druhé části\nTEXTU 1 velkými písmeny je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Pouze slovní spojení umělá inteligence je sousloví.", "B. Pouze slovní spojení náročná operace je sousloví.", "C. Ani slovní spojení náročná operace, ani slovní spojení umělá inteligence nejsou\nsousloví.", "D. Jak slovní spojení náročná operace, tak slovní spojení umělá inteligence jsou\nsousloví."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Slovo věrný je v textu užito ve významu přesně se s něčím shodující.", "B. Slovo řada je v textu užito ve významu větší počet, větší množství.", "C. Slovo zdaleka je v textu užito ve významu z velké vzdálenosti.", "D. Slovo především je v textu užito ve významu obzvláště, zejména."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Místo chybně užitého tvaru jejíž musí být v TEXTU 1 užit tvar jejichž:\nzájmeno totiž odkazuje ke slovu užitému v množném čísle (míst).\nTvrzení č. 2: Tvar nichž v TEXTU 1 odkazuje ke dvěma podstatným jménům, a to\ncentra a laboratoře.\nJe alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?\n(Posuzované tvary zájmen jsou v TEXTU 1 podtrženy.)", "choices": ["A. ano, pouze tvrzení č. 2", "B. ne, žádné z těchto tvrzení", "C. ano, pouze tvrzení č. 1", "D. ano, obě tato tvrzení"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Hlavním cílem vědecko-zábavních center je popularizovat vědu a techniku.\nV České republice do nich ročně zavítá přibližně 1,7 milionu návštěvníků. Jedním\nz nejoblíbenějších míst je liberecká iQLANDIA, jejíž brány se otevřely 28. března 2014.\nV deseti stálých expozicích, které se nacházejí ve dvou čtyřpatrových budovách, je\numístěno 400 exponátů.\n(2) Nejrozsáhlejší expozice s názvem Člověk se zaměřuje na smysly a lidské tělo.\nNabízí třeba možnost stát se chirurgem a vyzkoušet si NÁROČNOU OPERACI srdce.\nPozornost zde ale budí především robot Thespian. Tento unikátní humanoidní robot\numí mluvit, sleduje člověka a jeho pohyb, navíc používá i mimiku. Měří 175 centimetrů,\nod pasu nahoru se umí hýbat, chodit ale neumí. Thespian ovšem není zástupcem UMĚLÉ\nINTELIGENCE, jeho naprogramované funkce jsou ovládány interaktivním displejem.\nNávštěvníci tedy sami zvolí, co má dělat či říkat.\n(3) Mezi vyhledávané expozice patří také Kosmo, část iQLANDIE věnující se vesmíru.\nZde je možné například nastoupit do věrné kopie přistávacího modulu Sojuz 28, v němž\nkdysi letěl Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Návštěvníci se také mohou\nprojet vesmírným vozítkem Mars Rover. To ale ani zdaleka není vše.\n(4) Díky interaktivním exponátům a informativním tabulím se návštěvníci dozvědí, jak\nrozdílná je gravitace na různých planetách, pochopí střídání měsíčních fází, zjistí, proč je\nZemě v polárních oblastech zploštělá, nebo se mohou zúčastnit pitvy mimozemšťana.\nTaké ostatní expozice přinášejí řadu interaktivních prvků a názorných ukázek,\njako jsou optické klamy nebo simulace zemětřesení. Součástí centra jsou i laboratoře,\nv nichž se můžete věnovat vlastnímu badatelskému projektu. Množství aktivit je zkrátka\nzárukou, že když se do iQLANDIE po čase vrátíte, objevíte něco nového.\n(www.iqlandia.cz; www.radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek\ns vlastním významem, např. koupila si spodní prádlo. Žádnou část sousloví nelze nahradit\nsynonymem, neboť význam slovního spojení by se změnil nebo by vzniklo velmi\nnezvyklé slovní spojení, např. koupila si dolní prádlo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Oplocená obora poskytovala zvěři tolik potřebný klid.", "B. Prodavač jí nabízel krásné slaměné ozdoby.", "C. Kdysi lidé psali všechny texty na hliněnné tabulky.", "D. Kamenná zeď u našeho kostela se začala drolit."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících možností lze úsek podtržený ve výchozím textu nahradit\ntak, aby význam textu zůstal zachován?", "choices": ["A. Pořád vykřikoval: „Já jsem duch!“", "B. Pořád jsem vykřikoval: „Já jsem duch!“", "C. Pořád jsem vykřikoval: „Že je duch!“", "D. Pořád vykřikoval: „Že je duch!“"], "gold": 0, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. Jde o populárně-naučný text, jehož součástí není kompletní popis sklepa.", "B. Jde o vypravování, jehož součástí je kompletní popis sklepa.", "C. Jde o populárně-naučný text, jehož součástí je kompletní popis sklepa.", "D. Jde o vypravování, jehož součástí není kompletní popis sklepa."], "gold": 3, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov, užitých ve výchozím textu, obsahuje neslabičnou\npředponu?", "choices": ["A. promyšlené", "B. zděšeně", "C. urychleně", "D. rozzlobená"], "gold": 1, "context": "Dneska jsme se měli fotit na školním dvoře. Když jsem tam dorazil, paní učitelka\nprávě nadávala Augustýnovi, že přišel převlečený za Marťana. Augustýn má totiž hrozně\nbohatého tatínka, který koupí, nač si jeho jedináček vzpomene. Augustýn trval na svém,\nže chce na fotografii vypadat jako Marťan.\nPaní učitelka pak řekla fotografovi, ať si pospíší, abychom nepromarnili celou hodinu\nmatematiky. Celestýn, mazánek paní učitelky, prohlásil, že to by byla škoda, jelikož on má\nmatematiku rád. Albín mu chtěl dát ránu, jenže Celestýn nosí brýle, takže ho nemůžeme\nfackovat, kdy nás napadne.\nFotograf nám řekl, ať se rozdělíme do tří řad. První bude sedět na lavičkách, druhá se\npostaví za ni a třetí řada bude stát na bednách. Měl to fakt dobře promyšlené.\nPro bedny jsme šli do sklepa. Nebylo tam moc světla, protože lampa byla rozbitá. Byli\njsme tam sami, a tak jsme si užili dost legrace. Viktorín si dal na hlavu pytel a začal si hrát na\nducha a houkat:„Hú, hú, hú!“ Pak ale přišla paní učitelka. Tvářila se nespokojeně, a tak jsme\nvšichni urychleně vynesli bedny na dvůr. Jenom Viktorín tam zůstal. Neviděl totiž, co se děje.\nPořád vykřikoval, že je duch! Rozzlobená paní učitelka mu musela pytel z hlavy sundat.\nKdyž se pak oba vrátili ze sklepa na dvůr, paní učitelka pustila Viktorínovo ucho\na zděšeně zvolala: „Vždyť jste celí černí!“ Jak jsme totiž ve sklepě dělali špumprnákle,\ntrochu jsme se umazali. Kromě Celestýna měl čistý obličej jen Augustýn s marťanskou\nhelmou na hlavě. „Vidíte,“ řekl učitelce, „kdyby všichni přišli oblečení jako já, bylo by to\nbez problému.“ Paní učitelka ho chtěla vytahat za uši, ale na helmě se neměla zač chytit.\nTo marťanské oblečení je vážně výhodné!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Upeču svému dědovi koláče, nejdřív ale musím umlýt mák.", "B. Upeču svému dědovy koláče, nejdřív ale musím umlýt mák.", "C. Upeču svému dědovy koláče, nejdřív ale musím umlít mák.", "D. Upeču svému dědovi koláče, nejdřív ale musím umlít mák."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Pokud slovo skoro nahradíme slovem bezmála, význam textu zůstane zachován.", "B. Pokud slovo třeba nahradíme slovem nutno, význam textu zůstane zachován.", "C. Pokud slovo natrvalo nahradíme slovem nastálo, význam textu zůstane zachován.", "D. Pokud slovo zprvu nahradíme slovem zpočátku, význam textu zůstane zachován."], "gold": 1, "context": "Novozélandské město Christchurch mělo dlouhá léta svého oficiálního kouzelníka. Ian\nChannell, kterému je nyní už skoro devadesát let, se začal věnovat kouzlení na veřejných\nprostranstvích již během prvních měsíců svého několikaletého pobytu v Austrálii. V této\nčinnosti pokračoval i po roce 1976, kdy se natrvalo usadil ve městě Christchurch.\nMístní radní zprvu nebyli z jeho netradičního řemesla nadšení a chtěli mu provoz\ntéto činnosti zakázat, ale veřejnost si kouzelníka oblíbila a proti zákazu se vzbouřila.\nChannell nakonec získal funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu. Náplní jeho práce\nbylo třeba zaříkávat profesionální ragbyové týmy, aby začaly vyhrávat, žehnat lidem při\nrůzných událostech nebo pomáhat zemi v obdobích sucha tím, že vykonával dešťové\ntance.\nUznávaný kouzelník dostával od města za své služby v přepočtu 250 tisíc korun\nročně. V roce 2021 však městští radní smlouvu s čarodějem, který za své zásluhy\ndokonce převzal vyznamenání od královny Alžběty II., nečekaně rozvázali. Důvod jejich\nrozhodnutí není znám. Vzhledem k čarodějově velké popularitě je nicméně možné, že\nveřejnost si jeho služby opět vynutí.\n(www.aktualne.cz; www.denik.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Pouze slovo během je předložka.", "B. Žádné z těchto slov není předložka.", "C. Pouze slovo proti je předložka.", "D. Každé z těchto slov je předložka."], "gold": 3, "context": "Novozélandské město Christchurch mělo dlouhá léta svého oficiálního kouzelníka. Ian\nChannell, kterému je nyní už skoro devadesát let, se začal věnovat kouzlení na veřejných\nprostranstvích již během prvních měsíců svého několikaletého pobytu v Austrálii. V této\nčinnosti pokračoval i po roce 1976, kdy se natrvalo usadil ve městě Christchurch.\nMístní radní zprvu nebyli z jeho netradičního řemesla nadšení a chtěli mu provoz\ntéto činnosti zakázat, ale veřejnost si kouzelníka oblíbila a proti zákazu se vzbouřila.\nChannell nakonec získal funkci oficiálního kouzelníka Nového Zélandu. Náplní jeho práce\nbylo třeba zaříkávat profesionální ragbyové týmy, aby začaly vyhrávat, žehnat lidem při\nrůzných událostech nebo pomáhat zemi v obdobích sucha tím, že vykonával dešťové\ntance.\nUznávaný kouzelník dostával od města za své služby v přepočtu 250 tisíc korun\nročně. V roce 2021 však městští radní smlouvu s čarodějem, který za své zásluhy\ndokonce převzal vyznamenání od královny Alžběty II., nečekaně rozvázali. Důvod jejich\nrozhodnutí není znám. Vzhledem k čarodějově velké popularitě je nicméně možné, že\nveřejnost si jeho služby opět vynutí.\n(www.aktualne.cz; www.denik.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Paleček vyslovil před Vesnou přání, aby po své smrti každoročně ožil na osm dní.", "B. Vesna se opakovaně Palečkovi zjevovala ve snu, a proto z ní tento rytíř při setkání\nneměl strach.", "C. Paleček se často vydával na toulky po Čechách, protože chtěl najít Vesnu.", "D. Vesna sice našla v Palečkovi zalíbení, přesto však chvíli váhala vyhovět jeho touze\npo nesmrtelnosti."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1)\nŽil jednou v Čechách smavý rek,\nvám známý rytíř Paleček;\non samý šprým a nápad byl,\nrád dobře jed a dobře pil\na lidem dobře činil.\n(2)\nRád jed a pil, jak povídám,\nvšak ještě něco dodat mám:\non též rád bloudil po Čechách\na pak byl vždy jak v mátohách\na nevěděl, kde stojí.\n(3)\n„Nu, nu,“ kdys zazněl náhle hlas,\n„pan rytíř je už ve snách zas?“\nA Paleček jak přimražen!\nAj, před ním kolo bujných žen\na vprostřed Vesna sama.\n(4)\n„Jen neboj se, tys celý muž,\nty se mi ze všech líbíš – nuž\nmé slovo k smělosti tě zve,\nrci jakékoli přání své –\nvšak vtipně jen a hbitě!“\n(5)\nJiž rytíř bez všech rozpaků\nsi hodil hlavou: „Tedy řku\na prosím: až bych jednou zdech,\nmne každý rok vždy ožít nech\nna osm dní – to zjara!\n(6)\nKdyž svět zas jednou krásným je,\nkdyž zem se celá rozsměje,\npak, Vesno, milostiva buď,\nna osm dní mne jenom vzbuď!“\nA VESNA KÝVLA: „STAŇ SE!“\n(7)\nOd časů těch, děj se co děj,\nfialek vůní budí jej,\nSLAVÍKŮV VEN JEJ VOLÁ HLAS,\npan rytíř vstává bujný zas\na rozkročí se krajem.\nVysvětlivky: smavý – rád se smějící; Vesna – slovanská bohyně jara\n(J. Neruda, Balada česká, zkráceno)\nTEXT 2\nInverze – změna pořadí slov oproti neutrálnímu (tzn. běžnému) slovosledu, např.:\nx\nJak se ti líbí ten vzácný dar? nebo Jak se ti ten vzácný dar líbí? – neutrální slovosled\nx\nDar ten vzácný jak líbí se ti? – inverze", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o verši podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Tento verš není osmislabičný a rýmuje se s veršem, který je osmislabičný.", "B. Tento osmislabičný verš se rýmuje s veršem, který je také osmislabičný.", "C. Tento osmislabičný verš se rýmuje s veršem, který není osmislabičný.", "D. Tento verš není osmislabičný a rýmuje se s veršem, který také není osmislabičný."], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1)\nŽil jednou v Čechách smavý rek,\nvám známý rytíř Paleček;\non samý šprým a nápad byl,\nrád dobře jed a dobře pil\na lidem dobře činil.\n(2)\nRád jed a pil, jak povídám,\nvšak ještě něco dodat mám:\non též rád bloudil po Čechách\na pak byl vždy jak v mátohách\na nevěděl, kde stojí.\n(3)\n„Nu, nu,“ kdys zazněl náhle hlas,\n„pan rytíř je už ve snách zas?“\nA Paleček jak přimražen!\nAj, před ním kolo bujných žen\na vprostřed Vesna sama.\n(4)\n„Jen neboj se, tys celý muž,\nty se mi ze všech líbíš – nuž\nmé slovo k smělosti tě zve,\nrci jakékoli přání své –\nvšak vtipně jen a hbitě!“\n(5)\nJiž rytíř bez všech rozpaků\nsi hodil hlavou: „Tedy řku\na prosím: až bych jednou zdech,\nmne každý rok vždy ožít nech\nna osm dní – to zjara!\n(6)\nKdyž svět zas jednou krásným je,\nkdyž zem se celá rozsměje,\npak, Vesno, milostiva buď,\nna osm dní mne jenom vzbuď!“\nA VESNA KÝVLA: „STAŇ SE!“\n(7)\nOd časů těch, děj se co děj,\nfialek vůní budí jej,\nSLAVÍKŮV VEN JEJ VOLÁ HLAS,\npan rytíř vstává bujný zas\na rozkročí se krajem.\nVysvětlivky: smavý – rád se smějící; Vesna – slovanská bohyně jara\n(J. Neruda, Balada česká, zkráceno)\nTEXT 2\nInverze – změna pořadí slov oproti neutrálnímu (tzn. běžnému) slovosledu, např.:\nx\nJak se ti líbí ten vzácný dar? nebo Jak se ti ten vzácný dar líbí? – neutrální slovosled\nx\nDar ten vzácný jak líbí se ti? – inverze", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou verších zapsaných v TEXTU 1 velkými\npísmeny je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. Inverze se vyskytuje pouze ve verši ze sedmé sloky.", "B. Inverze se vyskytuje pouze ve verši ze šesté sloky.", "C. Inverze se vyskytuje v každém z těchto veršů.", "D. Inverze se nevyskytuje v žádném z těchto veršů."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1)\nŽil jednou v Čechách smavý rek,\nvám známý rytíř Paleček;\non samý šprým a nápad byl,\nrád dobře jed a dobře pil\na lidem dobře činil.\n(2)\nRád jed a pil, jak povídám,\nvšak ještě něco dodat mám:\non též rád bloudil po Čechách\na pak byl vždy jak v mátohách\na nevěděl, kde stojí.\n(3)\n„Nu, nu,“ kdys zazněl náhle hlas,\n„pan rytíř je už ve snách zas?“\nA Paleček jak přimražen!\nAj, před ním kolo bujných žen\na vprostřed Vesna sama.\n(4)\n„Jen neboj se, tys celý muž,\nty se mi ze všech líbíš – nuž\nmé slovo k smělosti tě zve,\nrci jakékoli přání své –\nvšak vtipně jen a hbitě!“\n(5)\nJiž rytíř bez všech rozpaků\nsi hodil hlavou: „Tedy řku\na prosím: až bych jednou zdech,\nmne každý rok vždy ožít nech\nna osm dní – to zjara!\n(6)\nKdyž svět zas jednou krásným je,\nkdyž zem se celá rozsměje,\npak, Vesno, milostiva buď,\nna osm dní mne jenom vzbuď!“\nA VESNA KÝVLA: „STAŇ SE!“\n(7)\nOd časů těch, děj se co děj,\nfialek vůní budí jej,\nSLAVÍKŮV VEN JEJ VOLÁ HLAS,\npan rytíř vstává bujný zas\na rozkročí se krajem.\nVysvětlivky: smavý – rád se smějící; Vesna – slovanská bohyně jara\n(J. Neruda, Balada česká, zkráceno)\nTEXT 2\nInverze – změna pořadí slov oproti neutrálnímu (tzn. běžnému) slovosledu, např.:\nx\nJak se ti líbí ten vzácný dar? nebo Jak se ti ten vzácný dar líbí? – neutrální slovosled\nx\nDar ten vzácný jak líbí se ti? – inverze", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Spáteční cestu si turisté spestřili návštěvou nedalekého hradu.", "B. Zpáteční cestu si turisté spestřili návštěvou nedalekého hradu.", "C. Spáteční cestu si turisté zpestřili návštěvou nedalekého hradu.", "D. Zpáteční cestu si turisté zpestřili návštěvou nedalekého hradu."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je ve výchozím textu užito nejméně vhodně, uvážíme-li,\nže jde o odborný text?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. domorodec", "B. fakt", "C. nápadný", "D. hustý"], "gold": 1, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako\nnejméně jistá?", "choices": ["A. informace, že Pavlův pokus se na Velikonočním ostrově uskutečnil v roce 1986", "B. informace, že obyvatelé Velikonočního ostrova umísťovali sochy na kamenné\nplošiny, aby uctili bohy", "C. informace, že někdy v minulosti se na Velikonočním ostrově nacházely lesy", "D. informace, že v roce 1722 byl pořízen zápis, který se zmiňuje o sochách\nz Velikonočního ostrova"], "gold": 1, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Sloveso dokázat pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. Synonymem slovesa dokázat ve větě Milan dokáže naslouchat je sloveso umět,\nv kontextu výchozího textu však slovesa dokázat – umět synonymy nejsou.", "B. Synonymem slovesa dokázat není sloveso umět, a to ani v kontextu výchozího\ntextu, ani ve větě Milan dokáže naslouchat.", "C. Synonymem slovesa dokázat ve větě Milan dokáže naslouchat není sloveso umět,\nv kontextu výchozího textu však slovesa dokázat – umět synonymy jsou.", "D. Synonymem slovesa dokázat je sloveso umět, a to jak v kontextu výchozího\ntextu, tak ve větě Milan dokáže naslouchat."], "gold": 0, "context": "(1) Velikonoční ostrov patří k nejodlehlejším obydleným místům na světě, nejbližší\nlidská sídla jsou od něj totiž vzdálena zhruba 2 000 kilometrů. Přesto alespoň něco\no tomto ostrově zaslechl fakt každý, a to v souvislosti se zvláštními sochami,\nv domorodém jazyce zvanými moai. Sochy poutají pozornost jak svým vzhledem (mají\nzploštělou hlavu s nápadným nosem a širokou bradou), tak svou velikostí. Většina z nich\nje zhruba 3,5 metru vysoká a váží kolem 14 tun, najde se zde však i několik 90tunových\nsoch, z nichž každá měří 12 metrů.\nPrvní písemná zmínka o legendárních sochách pochází z roku 1722. Tehdy totiž na\nvelikonoční neděli přistáli nizozemští námořníci u neznámého ostrova. Kapitán Jacob\nRoggeveen poté do lodního deníku napsal, že na Velikonočním ostrově, jak jej po\npřistání pojmenoval, nejsou skoro žádné stromy. Zmínil se také o zdejších obyvatelích\na nezvyklých sochách postavených na kamenných podstavcích podél pobřeží.\nVědci si dlouhá léta kladli otázku, jak domorodci mohli tak ohromné sochy vztyčit.\nZáhadu částečně objasnil český vědec Pavel Pavel. Ten totiž v roce 1986 provedl na\nVelikonočním ostrově svůj experiment, jímž dokázal, že přesunout obří sochu a vztyčit ji\nna podstavec zvládne pomocí primitivních nástrojů a lan méně než 20 lidí.\n(2) Kde se ale na ostrově bez stromů vzal materiál potřebný na přesun soch? Nedávná\nanalýza vzorků zeminy z ostrova potvrdila, že Velikonoční ostrov byl kdysi porostlý\nhustými lesy, byl zde tedy dostatek dřeva i lýka. Díky úrodné sopečné půdě a velkému\nmnožství zvěře nemuseli ostrované trávit čas jen sháněním obživy. Začali tedy vytvářet\nkamenné plošiny a stavět na ně sochy, nejspíše na počest bohů. Postupem času však\ndošlo k masivnímu odlesnění ostrova a nakonec zde přestaly vznikat i nové sochy.\n(kol. autorů, Jak to bylo doopravdy, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. Jde o výklad analyzující životní styl manželů K.", "B. Jde o neumělecký text, který popisuje prostředí na Marsu.", "C. Jde o líčení jednoho parného odpoledne na Marsu.", "D. Jde o umělecký text, který přibližuje život manželů K."], "gold": 3, "context": "Manželé K žili na břehu vyschlého moře planety Mars už spoustu let. Měli dům\nz křišťálových sloupů, který se jako květina otáčel za sluncem. Den co den bylo ráno\nvidět paní K, jak čistí dům hrstmi magnetického prachu, který odstranil všechnu špínu\na pak odletěl s horkým větrem pryč. Odpoledne, kdy zkamenělé moře žhnulo nehybným\nvedrem, bývalo vidět i pana K, jak si v pokoji čte z kovové knihy s plastickými hieroglyfy.\n(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedeno české ustálené slovní spojení,\njež vystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)\nv textu?", "choices": ["A. zadarmo ani kuře nehrabe", "B. rozumí tomu jako koza pastvě", "C. rozumí tomu jako koza petrželi", "D. zadarmo ani kuře nepípne"], "gold": 2, "context": "Na dobře placenou pozici poradce pro školství se hlásí i pan Šroubek. Tvrdí, že má pro\ntuto práci předpoklady, protože má dítě na základní škole, a tak problematiku přece zná.\nPřitom dobře vím, že o fungování školství neví vůbec nic, zkrátka *****.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení: Než Zira se dvěma opicemi vešly do oddělení, nacházeli se tam *****.\nKterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (*****) ve\nvýše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení odpovídalo TEXTU 1?", "choices": ["A. alespoň tři zajatci, z nichž jeden byl Ulyxes Mérou, a minimálně dvě gorily", "B. celkem dva zajatci, z nichž jeden byl Ulyxes Mérou, a minimálně dvě gorily", "C. Ulyxes Mérou, celkem dva další zajatci a maximálně dvě gorily", "D. Ulyxes Mérou, alespoň tři další zajatci a maximálně dvě gorily"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Kolik přídavných jmen užitých v krátkém tvaru se vyskytuje v úseku\npodtrženém v TEXTU 1?\nÚlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. pouze jedno", "B. celkem tři", "C. celkem čtyři", "D. celkem dvě"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. později – dříve", "B. hned – záhy", "C. vážně – vesele", "D. hluboce – vysoce"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje sloveso nedokonavé?", "choices": ["A. podezíravě zkoumal moji klec", "B. všechny opice rázem zkoprněly", "C. nevěřícně zakroutil hlavou", "D. zamířila rovnou ke mně"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Do našeho oddělení vstoupily Zira a další dvě, mně do té chvíle neznámé opice.\nJako první kráčel orangutan. Byl shrbený a tvářil se velice přísně. Následovala ho\nšimpanzí samice, zřejmě jeho sekretářka. Bylo patrné, že Zira má k orangutanovi respekt.\nTaké gorily, které mě a ostatní zajatce na oddělení hlídaly, bleskurychle vyskočily ze židlí\na hluboce se mu uklonily. Jejich chování mi potvrdilo, že na planetě Soror, jak jsme ji\ns mými druhy nazvali hned po přistání, zjevně existuje společenská hierarchie.\n(2) Trojice příchozích zamířila rovnou ke mně. Bylo to logické. Já, Ulyxes Mérou,\npotomek lidského rodu ze vzdálené Země, jsem totiž byl nejzajímavější objekt na\noddělení. S úsměvem jsem pronesl k zachmuřenému orangutanovi: „Jsem šťasten, že se\nsetkávám s bytostí tak moudrou. Jsem si jist, že se nakonec domluvíme.“\nOrangutan sebou trhl a podezíravě zkoumal moji klec. Zira vytáhla z aktovky sešit\ns poznámkami, které si udělala při našem předchozím setkání. Z tónu jejích slov jsem\npochopil, že se snaží orangutana o něčem přesvědčit. Ten ovšem s rukama za zády\nrázoval po pokoji a jeho pohled nevěstil nic dobrého. Ohnul jsem se tedy, dal ruce za\nzáda a začal jsem s přísným výrazem ve tváři chodit sem a tam. Gorily se potají dusily\nsmíchem. Když si mě všiml orangutan, zatvářil se velice dotčeně. Následně cosi vztekle\nnadiktoval své opičí asistentce. Měl jsem už vážně dost jeho zaslepenosti, proto jsem\nnahlas řekl: „Mi Zaius.“ Zaslechl jsem totiž, že opice ho tak oslovují. Zaius, jak jsem\npozději zjistil, opravdu bylo orangutanovo jméno a mi jeho titul.\nVšechny opice rázem zkoprněly. Zaius nevěřícně zakroutil hlavou a naštvaně opustil\nmístnost. Zira si mě dlouho prohlížela. Pak odešla.\n(P. Boulle, Planeta opic, upraveno)\nTEXT 2\nNěkterá přídavná jména tvrdá mají jak dlouhé tvary (např. živý, živá), tak krátké tvary\n(např. živ, živa). Dlouhé tvary mají v koncovce dlouhou samohlásku (např. živ-ým),\npřípadně dvojhlásku.\nPozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení: V kontextu výchozího textu je synonymem slova bizarní slovo *****\na synonymem slova eventuální slovo *****.\nKterá dvě slova je nutné doplnit na vynechaná místa (*****) ve výše uvedeném\ntvrzení, aby toto tvrzení bylo pravdivé?\n(Slova bizarní a eventuální jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. oblíbený – možný", "B. podivný – bezpečnostní", "C. podivný – možný", "D. oblíbený – bezpečnostní"], "gold": 2, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje žádné zájmeno?", "choices": ["A. starobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce", "B. ani místní věřící tento rituál nepodporovali", "C. jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti", "D. muži převlečení za ďábly je přeskakují"], "gold": 2, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí, jedno z nich se skládá ze tří vět.", "B. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí, každé z nich se skládá ze dvou vět.", "C. V první části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části\nvýchozího textu je podtrženo souvětí skládající se ze tří vět.", "D. V první části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části\nvýchozího textu je podtrženo souvětí skládající se ze dvou vět."], "gold": 3, "context": "(1) Ve španělské vesničce Castrillo de Murcia se dodnes udržuje bizarní tradice. Jde\no obřad nazývaný Ďáblův skok. V rámci oslav Corpus Christi, červnového katolického\nsvátku, zdejší obyvatelé umístí na ulici několik matrací za sebou. Následně na ně položí\nsvé děti narozené během posledních 12 měsíců a muži převlečení za ďábly je přeskakují.\nPoté jsou nemluvňata zasypána lístky růží a vrácena rodičům. Přeskakování přes děti se\nodehrává vždy v neděli a je vyvrcholením celé týdenní slavnosti.\n(2) Nevšední zvyk má své počátky v 17. století. Obřad má děti mimo jiné očistit od\nprvotního hříchu, jehož se podle bible dopustili Adam a Eva, první lidé stvoření Bohem.\nI přes eventuální rizika, jako jsou třeba zakopnutí o matraci či pád mezi děti, však údajně\nnikdy nedošlo k žádnému zranění.\nStarobylá tradice má ovšem i své četné odpůrce. Například už Benedikt XIV., který byl\nv letech 1740–1758 papežem, usiloval o to, aby ani představitelé církve, ani místní věřící\ntento rituál nepodporovali. Stejný postoj mají někteří duchovní i dnes. Prvotní hřích totiž\nprý může být očištěn pouze svěcenou vodou při křtu.\n(www.idnes.cz; www.reflex.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou uvedeny dva pravopisně správné zápisy\nčíslovky užité ve výchozím textu?", "choices": ["A. dvacetčtyři – čtyři a dvacet", "B. dvacet čtyři – čtyřiadvacet", "C. dvacet čtyři – čtyři a dvacet", "D. dvacetčtyři – čtyřiadvacet"], "gold": 1, "context": "Vítěze voleb budeme znát za 24 hodin.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Osel se obával, že na hřbetě neunese dvojnásobnou váhu, a proto\nodmítl starce následovat.\nTvrzení č. 2: Osel dal najevo, že všechny pány včetně starce považuje za nepřátele.\nOdpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení TEXTU 1?", "choices": ["A. ano, každé z těchto tvrzení", "B. ano, ale pouze tvrzení č. 2", "C. ne, žádné z těchto tvrzení", "D. ano, ale pouze tvrzení č. 1"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nJel stařec na oslu a blízko cesty hned\nzřel svěží louku, samý květ.\nSvé zvíře pouští tam a šedivec náš hravý\ns nadšením skáče do té trávy,\ndovádí, zpívá, tiší hlad\na válí se v ní a je rád,\nže spást zde může místo celé.\nTu stařec spatří nepřítele.\n„Teď musíš se mnou uprchnout!“\n„Pročpak?“ odpoví trávožrout.\n„Budu snad na hřbetě mít proto dvojí tíž?“\n„To ne,“ děl starý pán a chystal se jít pryč.\n„Co na tom,“ osel řek, „změní-li se můj pán?\nJá se chci pást. Vy zmizte v stráni.\nNepřítelem jsou všichni páni.\nDost jasně to snad povídám.“\n(J. de La Fontaine, Stařec a osel, upraveno)\nTEXT 2\nKnižní slova (např. sivý) se uplatňují zejména v uměleckých textech, v běžně mluvené\nřeči se téměř nepoužívají. Synonymem knižního slova sivý je běžně užívané slovo šedivý.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. V podtržené přímé řeči stařec promlouvá k oslovi, označenému v textu také jako\nšedivec.", "B. V podtržené přímé řeči osel promlouvá ke starci, označenému v textu také jako\nšedivec.", "C. V podtržené přímé řeči osel, který je v textu označen také jako šedivec, promlouvá\nke starci.", "D. V podtržené přímé řeči stařec, který je v textu označen také jako šedivec,\npromlouvá k oslovi."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nJel stařec na oslu a blízko cesty hned\nzřel svěží louku, samý květ.\nSvé zvíře pouští tam a šedivec náš hravý\ns nadšením skáče do té trávy,\ndovádí, zpívá, tiší hlad\na válí se v ní a je rád,\nže spást zde může místo celé.\nTu stařec spatří nepřítele.\n„Teď musíš se mnou uprchnout!“\n„Pročpak?“ odpoví trávožrout.\n„Budu snad na hřbetě mít proto dvojí tíž?“\n„To ne,“ děl starý pán a chystal se jít pryč.\n„Co na tom,“ osel řek, „změní-li se můj pán?\nJá se chci pást. Vy zmizte v stráni.\nNepřítelem jsou všichni páni.\nDost jasně to snad povídám.“\n(J. de La Fontaine, Stařec a osel, upraveno)\nTEXT 2\nKnižní slova (např. sivý) se uplatňují zejména v uměleckých textech, v běžně mluvené\nřeči se téměř nepoužívají. Synonymem knižního slova sivý je běžně užívané slovo šedivý.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovese tučně vyznačeném v TEXTU 1 je pravdivé?\n(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)", "choices": ["A. Sloveso zřít je na rozdíl od svého synonyma vidět knižní.", "B. Synonymem běžně užívaného slovesa zřít je knižní slovo vidět.", "C. Synonymem běžně užívaného slovesa zřít je knižní slovo rozhlédnout se.", "D. Sloveso zřít je na rozdíl od svého synonyma rozhlédnout se knižní."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nJel stařec na oslu a blízko cesty hned\nzřel svěží louku, samý květ.\nSvé zvíře pouští tam a šedivec náš hravý\ns nadšením skáče do té trávy,\ndovádí, zpívá, tiší hlad\na válí se v ní a je rád,\nže spást zde může místo celé.\nTu stařec spatří nepřítele.\n„Teď musíš se mnou uprchnout!“\n„Pročpak?“ odpoví trávožrout.\n„Budu snad na hřbetě mít proto dvojí tíž?“\n„To ne,“ děl starý pán a chystal se jít pryč.\n„Co na tom,“ osel řek, „změní-li se můj pán?\nJá se chci pást. Vy zmizte v stráni.\nNepřítelem jsou všichni páni.\nDost jasně to snad povídám.“\n(J. de La Fontaine, Stařec a osel, upraveno)\nTEXT 2\nKnižní slova (např. sivý) se uplatňují zejména v uměleckých textech, v běžně mluvené\nřeči se téměř nepoužívají. Synonymem knižního slova sivý je běžně užívané slovo šedivý.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Houbaři našli na nedaleké mýtině jelení paroží.", "B. Rodiče si šli po náročném výšlapu odpočinout do výřivky.", "C. Barvitě nám vylíčil problémy se ztracenými doklady.", "D. V průběhu jednání se začal chovat dost nevyzpytatelně."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Souvětí č. 1: Ne abys přišel pozdě, dostal bys totiž poznámku.\nSouvětí č. 2: Jestli přijdeš pozdě, dostaneš poznámku.\nKteré z následujících tvrzení vystihuje výše uvedená souvětí?", "choices": ["A. V každém souvětí je obsažena výčitka za předchozí jednání.", "B. V souvětí č. 1 je obsažena výčitka za předchozí jednání, v souvětí č. 2 je obsaženo\nvarování před následky jednání.", "C. V každém souvětí je obsaženo varování před následky jednání.", "D. V souvětí č. 1 je obsaženo varování před následky jednání, v souvětí č. 2 je\nobsažena výčitka za předchozí jednání."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou významové vztahy mezi slovy\nnejpodobnější vztahům mezi slovy BEDRA – TĚLO – KOLENO?\n(Slova bedra, tělo a koleno posuzujte ve významu, který mají v podtrženém úseku\nvýchozího textu. Správná je pouze ta možnost, v níž pořadí slov odpovídá pořadí\nbedra – tělo – koleno.)", "choices": ["A. povodeň – voda – hráz", "B. přezůvka – bota – sandál", "C. zip – bunda – rukáv", "D. vesnice – náves – ulice"], "gold": 2, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako\ndomněnka?", "choices": ["A. informace, že v Egyptě býk symbolizoval moc a sílu", "B. informace, že gebeleinský muž má na rameni dvě tetování", "C. informace, že jedno tetování na rameni gebeleinského muže znázorňuje býka", "D. informace, že v Egyptě žije paovce hřivnatá"], "gold": 2, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?\n(Po doplnění možnosti musí být příslušné souvětí smysluplné a gramaticky správné.)", "choices": ["A. S tím, že", "B. O těch, co", "C. S těmi, co", "D. O tom, že"], "gold": 3, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve výchozím textu jsou tučně vyznačena čtyři slova. Kolik z nich je přídavných\njmen měkkých?", "choices": ["A. čtyři", "B. pouze jedno", "C. celkem dvě", "D. celkem tři"], "gold": 2, "context": "Ačkoli ještě nedávno bylo tetování vnímáno většinou negativně, dnes už je poměrně\nběžné. Málokdo ovšem ví, jak dlouhou má tradici.\n***** se lidé nechávali tetovat již v době měděné, svědčí mumie muže známého\npod přezdívkou Ötzi, jenž žil někdy mezi lety 3400 a 3100 př. n. l. Skvrny na jeho\ntěle, nalezeném v roce 1991, vědci zpočátku považovali za popáleniny, podrobnou\nanalýzou však bylo prokázáno, že jde o tetování. Většinu z celkem 61 vytetovaných čar\no maximální délce 40 mm má Ötzi na nohou a v dolní části zad, a to na místech, která\nvyužívá i dnešní akupunktura. Někteří uznávaní odborníci proto soudí, že jeho tetování\nmohlo označovat akupunkturní body.\nDůležité poznatky o tetování přinesly také gebeleinské mumie. Tato šestice\nmumifikovaných těl byla nalezena v Egyptě na sklonku 19. století. Před několika lety vědci\ndíky moderním technologiím zjistili, že dvě z mumií jsou potetované. Jejich tetování\npatrně poukazovalo na vyšší společenské postavení. Na paži gebeleinské ženy se našly\nčtyři symboly (mají tvar písmene S). Gebeleinský muž má na rameni dva zvířecí motivy:\njedno tetování pravděpodobně znázorňuje býka (ten byl v Egyptě symbolem moci a síly),\nv druhém případě jde nejspíš o paovci hřivnatou (zvíře podobné koze, které žije v Egyptě).\nTento objev vyvrátil domněnku, že starověcí Egypťané tetovali pouze ženy.\nTetování je typické i pro mnoho ostrovních kultur. S osobitým zdobením mužských\ntěl, sahajícím od beder až po kolena, se setkáme třeba u jednoho samojského kmene.\nNechat si udělat takové tetování je podmínkou pro to, aby byl dospívající Samojec přijat\nmezi dospělé. Je tedy zjevné, že tetování zdaleka není jen estetickou záležitostí, jak se\nmnozí lidé domnívají.\nVysvětlivka: akupunktura – léčebná metoda, při níž se do určitých míst pacientova těla vpichují speciální jehly\n(www.national-geographic.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovesných tvarech podtržených v TEXTU 1 je\npravdivé?\n(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)", "choices": ["A. Jak začali, tak neslyší jsou slovesné tvary typu B.", "B. Začali je slovesný tvar typu A, neslyší je slovesný tvar typu B.", "C. Jak začali, tak neslyší jsou slovesné tvary typu A.", "D. Začali je slovesný tvar typu B, neslyší je slovesný tvar typu A."], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje TEXT 1?", "choices": ["A. Jde o lyrický text, který nevypráví Ethan.", "B. Jde o epický text, který vypráví Ethan.", "C. Jde o lyrický text, který vypráví Ethan.", "D. Jde o epický text, který nevypráví Ethan."], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Když náš host dokončil děsuplný příběh o Černé lodi, nastalo hrobové ticho.\n„Jak by někdo mohl být mrtvý a nevědět o tom? Jak víte, co se děje na palubě Černé\nlodi?“ zeptal jsem se ve snaze utišit svůj strach. „Myslím, že odpověď na tyto otázky znáš,\nEthane,“ pravil Thackeray s úsměvem poněkud zabarveným smutkem. „Je čas se rozloučit.\nEthane a Káťo, bylo mi ctí vás poznat,“ dodal a odešel z naší krčmy.\n(2) Vyběhli jsme za ním a sledovali, jak zamířil k okraji skalnatého útesu. Bez váhání se\nvydal směrem dolů a za okamžik už byl na úpatí. U břehu na něj v člunu čekali dva muži.\nKdyž k nim nastoupil, vyrazili k jakési lodi kotvící opodál. Její trup byl proděravělý jako\nkabát prožraný moly, plachty měla potrhané. Podobně zbídačená byla i posádka.\n„To je ta Černá loď, že?“ hlesla Káťa. Přál jsem si odpovědět, že je to holý nesmysl,\nv hloubi duše jsem ale věděl, že má pravdu. Thackeray i posádka tajuplné lodi byli mrtví.\n(3) Vrátili jsme se do krčmy a posadili se ke krbu. Vtom jsme zvenku zaslechli chrastění\nklíčů. Rychle jsme se schovali do komory a škvírou mezi dveřmi vykukovali ven. Záhy do\nvýčepu vešli nějací zvláštně oblečení muži. Káťa z toho byla stejně zmatená jako já. Kdo\nto je? Co tu chtějí? Snad to nejsou lupiči!\n„Takže tenhle hostinec je opuštěný, Hughu?“ řekl jeden z nich.\n„Už dlouho, Montagueu,“ odpověděl druhý.\nMusel jsem zjistit, co jsou zač. Vylezl jsem tedy z úkrytu a pravil: „Co si přejete, pánové?“\n„Po té tragické události se mu místní začali vyhýbat,“ pokračoval Hugh a mě si vůbec\nnevšímal. „Ethane, oni nás neslyší a nejspíš ani nevidí,“ špitla Káťa. Přistoupil jsem blíž\nk jednomu z mužů, on se však náhle vydal k oknu. Prošel přitom přímo skrze mě!\n(Ch. Priestley, Příšerné příběhy z Černé lodi, upraveno)\nTEXT 2\nSlovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso užito v jednotném, či\nmnožném čísle, např. odejdi (je to pouze tvar 2. osoby čísla jednotného).\nSlovesný tvar typu B: bez okolního textu nelze určit, zda je sloveso užito v jednotném,\nči množném čísle, např. odešla (dcera odešla × děvčata odešla).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Mé rodiče trápily starosti s rodinnou firmou.", "B. Mé rodiče trápili starosti s rodinnou firmou.", "C. Mé rodiče trápily starosti s rodinou firmou.", "D. Mé rodiče trápili starosti s rodinou firmou."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. zahnutý – rovný", "B. vkusně – nevkusně", "C. patrně – nepatrně", "D. levnější – dražší"], "gold": 2, "context": "Začátkem roku se v Benátkách tradičně pořádá karneval. Během něj italské město ožívá\nbarvami, hudbou a maškarními průvody. Po ukončení této několikadenní slavnosti nastává\nobdobí půstu, který se drží 40 dní před Velikonocemi.\nBenátský karneval se podle některých zdrojů poprvé konal už v roce 1162. Benátčané\nbyli z masek natolik nadšení, že je časem nosili už od října. V roce 1608 bylo proto\nuzákoněno, že masky lze v Benátkách nosit výhradně při karnevalu, a nikoli jindy. Tomu,\nkdo toto nařízení porušil, hrozil trest: zbičování nebo vězení.\nJednou z tradičních benátských masek je bauta, zlacená maska s otvory jen pro oči,\nkterá dokonale utají totožnost maskovaného. Ženám je určena zpravidla vkusně zdobená\ncolombina, překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu. Nejznámější maskou je však\npatrně morový doktor. Tato bílá, hrozivě vypadající maska s dlouhým zahnutým zobákem\nbyla původně využívána pouze v lékařství. Během morových ran si totiž lékaři do tohoto\nzobáku vkládali byliny, jež měly svou vůní přebít zápach nemocných.\nMasky jsou typickým suvenýrem z Benátek. Kromě miniatur s ručně malovanou\nvýzdobou, vyrobené ze sádry, je zájem i o levnější masky z lisovaného papíru.\n(ct24.ceskatelevize.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje chybně užitý tvar\nslova?", "choices": ["A. kromě miniatur s ručně malovanou výzdobou, vyrobené ze sádry", "B. město ožívá barvami, hudbou a maškarními průvody", "C. měly svou vůní přebít zápach nemocných", "D. překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu"], "gold": 0, "context": "Začátkem roku se v Benátkách tradičně pořádá karneval. Během něj italské město ožívá\nbarvami, hudbou a maškarními průvody. Po ukončení této několikadenní slavnosti nastává\nobdobí půstu, který se drží 40 dní před Velikonocemi.\nBenátský karneval se podle některých zdrojů poprvé konal už v roce 1162. Benátčané\nbyli z masek natolik nadšení, že je časem nosili už od října. V roce 1608 bylo proto\nuzákoněno, že masky lze v Benátkách nosit výhradně při karnevalu, a nikoli jindy. Tomu,\nkdo toto nařízení porušil, hrozil trest: zbičování nebo vězení.\nJednou z tradičních benátských masek je bauta, zlacená maska s otvory jen pro oči,\nkterá dokonale utají totožnost maskovaného. Ženám je určena zpravidla vkusně zdobená\ncolombina, překrásná maska zakrývající oči a kořen nosu. Nejznámější maskou je však\npatrně morový doktor. Tato bílá, hrozivě vypadající maska s dlouhým zahnutým zobákem\nbyla původně využívána pouze v lékařství. Během morových ran si totiž lékaři do tohoto\nzobáku vkládali byliny, jež měly svou vůní přebít zápach nemocných.\nMasky jsou typickým suvenýrem z Benátek. Kromě miniatur s ručně malovanou\nvýzdobou, vyrobené ze sádry, je zájem i o levnější masky z lisovaného papíru.\n(ct24.ceskatelevize.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. V druhé části textu se vyskytuje epifora a současně také anafora.", "B. V první části textu se vyskytuje epifora a současně také anafora.", "C. V první části textu se vyskytuje epifora, nikoli však anafora.", "D. V druhé části textu se vyskytuje epifora, nikoli však anafora."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJe to <bold>už</bold> mnoho a mnoho let,\nco v přímořském království\nbydlela dívka, <bold>již</bold> poznali byste hned\npodle jména Annabel-Lee.\nTa žila jen jediné myšlence,\nže má mne ráda tak jako já ji.\nTak stalo se, je to už mnoho let,\n<underline>v tom přímořském království,</underline>\nže vichřice změnila v ledový květ\nmou krásnou Annabel-Lee.\nA přijeli vznešení příbuzní\na odvezli mi ji,\naby ji položili do hrobu\nv tom přímořském království.\n<bold>(2)</bold>\nAndělé sotva tak šťastni jsou,\ntož záviděli mi ji –\nhle, to byla příčina (jak každý ví\nv tom přímořském království),\nže přiletěl vítr z půlnočních mlh\na zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.\nVšak naše láska déle potrvá\nnež lásky všech starších <bold>než</bold> my –\nvšech moudřejších, <bold>nežli</bold> jsme my,\na nejenom andělé z blankytného ráje,\nani démoni z podmoří\nneodloudí mne od duše\nté krásné Annabel-Lee.\n<italic>(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpifora</bold> – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<bold>Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Muž, který miloval Annabel-Lee, upsal svou duši démonům z podmoří za to, že\ntuto dívku vzkřísí z mrtvých.", "B. V přímořském království, v němž žila Annabel-Lee, je všeobecně známo, proč\ntato dívka zemřela.", "C. O události, jež ukončila život Annabel-Lee, se příbuzní této dívky dozvěděli až za\nmnoho let.", "D. Andělé, kteří žili v přímořském království, záviděli Annabel-Lee její krásu, a proto\ntuto dívku jednou o půlnoci zakleli."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJe to <bold>už</bold> mnoho a mnoho let,\nco v přímořském království\nbydlela dívka, <bold>již</bold> poznali byste hned\npodle jména Annabel-Lee.\nTa žila jen jediné myšlence,\nže má mne ráda tak jako já ji.\nTak stalo se, je to už mnoho let,\n<underline>v tom přímořském království,</underline>\nže vichřice změnila v ledový květ\nmou krásnou Annabel-Lee.\nA přijeli vznešení příbuzní\na odvezli mi ji,\naby ji položili do hrobu\nv tom přímořském království.\n<bold>(2)</bold>\nAndělé sotva tak šťastni jsou,\ntož záviděli mi ji –\nhle, to byla příčina (jak každý ví\nv tom přímořském království),\nže přiletěl vítr z půlnočních mlh\na zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.\nVšak naše láska déle potrvá\nnež lásky všech starších <bold>než</bold> my –\nvšech moudřejších, <bold>nežli</bold> jsme my,\na nejenom andělé z blankytného ráje,\nani démoni z podmoří\nneodloudí mne od duše\nté krásné Annabel-Lee.\n<italic>(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpifora</bold> – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<bold>Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o verši podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Tento verš, který není sedmislabičný, se rýmuje s bezprostředně následujícím\nveršem.", "B. Tento verš, který je sedmislabičný, se nerýmuje s bezprostředně následujícím\nveršem.", "C. Tento verš, který je sedmislabičný, se rýmuje s bezprostředně následujícím\nveršem.", "D. Tento verš, který není sedmislabičný, se nerýmuje s bezprostředně následujícím\nveršem."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJe to <bold>už</bold> mnoho a mnoho let,\nco v přímořském království\nbydlela dívka, <bold>již</bold> poznali byste hned\npodle jména Annabel-Lee.\nTa žila jen jediné myšlence,\nže má mne ráda tak jako já ji.\nTak stalo se, je to už mnoho let,\n<underline>v tom přímořském království,</underline>\nže vichřice změnila v ledový květ\nmou krásnou Annabel-Lee.\nA přijeli vznešení příbuzní\na odvezli mi ji,\naby ji položili do hrobu\nv tom přímořském království.\n<bold>(2)</bold>\nAndělé sotva tak šťastni jsou,\ntož záviděli mi ji –\nhle, to byla příčina (jak každý ví\nv tom přímořském království),\nže přiletěl vítr z půlnočních mlh\na zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.\nVšak naše láska déle potrvá\nnež lásky všech starších <bold>než</bold> my –\nvšech moudřejších, <bold>nežli</bold> jsme my,\na nejenom andělé z blankytného ráje,\nani démoni z podmoří\nneodloudí mne od duše\nté krásné Annabel-Lee.\n<italic>(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpifora</bold> – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<bold>Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?", "choices": ["A. Jak slova než a nežli, tak slova už a již jsou v textu synonymy.", "B. Ani slova už a již, ani slova než a nežli nejsou v textu synonymy.", "C. Slova než a nežli jsou v textu synonymy, ale slova už a již zde synonymy nejsou.", "D. Slova už a již jsou v textu synonymy, ale slova než a nežli zde synonymy nejsou."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJe to <bold>už</bold> mnoho a mnoho let,\nco v přímořském království\nbydlela dívka, <bold>již</bold> poznali byste hned\npodle jména Annabel-Lee.\nTa žila jen jediné myšlence,\nže má mne ráda tak jako já ji.\nTak stalo se, je to už mnoho let,\n<underline>v tom přímořském království,</underline>\nže vichřice změnila v ledový květ\nmou krásnou Annabel-Lee.\nA přijeli vznešení příbuzní\na odvezli mi ji,\naby ji položili do hrobu\nv tom přímořském království.\n<bold>(2)</bold>\nAndělé sotva tak šťastni jsou,\ntož záviděli mi ji –\nhle, to byla příčina (jak každý ví\nv tom přímořském království),\nže přiletěl vítr z půlnočních mlh\na zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.\nVšak naše láska déle potrvá\nnež lásky všech starších <bold>než</bold> my –\nvšech moudřejších, <bold>nežli</bold> jsme my,\na nejenom andělé z blankytného ráje,\nani démoni z podmoří\nneodloudí mne od duše\nté krásné Annabel-Lee.\n<italic>(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpifora</bold> – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<bold>Anafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností není správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Dnes ho poprvé sama od sebe pozdravila, a dokonce se na něj mile usmála.", "B. Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí, jsme plánovaný výlet odložili.", "C. V televizi nejraději sledoval sportovní přenosy, především fotbalové zápasy.", "D. S jeho názorem sice nesouhlasím, nicméně respektuji odlišný pohled na věc."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Jaký význam má ve výchozím textu sloveso patřit?\n(Posuzované sloveso je ve výchozím textu zapsáno tučně.)", "choices": ["A. být vhodný v určité situaci, hodit se někam", "B. být ve vlastnictví někoho, příslušet někomu", "C. být součástí určité skupiny, náležet někam", "D. být určen někomu, týkat se někoho"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako\ndomněnka?", "choices": ["A. informace, že v roce 1994 přestala být brazilská socha Krista Spasitele nejvyšší\nsochou Ježíše na světě", "B. informace, že v roce 1859 existoval brazilský zákon oddělující světské záležitosti\nod církevních", "C. informace, že malta použitá při stavbě brazilské sochy Krista Spasitele obsahuje\nmimo jiné velrybí tuk", "D. informace, že konečná stanice historické železniční dráhy se nachází pod\nvrcholem hory Corcovado"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o první části výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. Jsou zde celkem tři souvětí, pouze jedno z nich se skládá ze dvou vět.", "B. Jsou zde celkem dvě souvětí, pouze jedno z nich se skládá ze dvou vět.", "C. Jsou zde celkem tři souvětí, každé z nich se skládá ze dvou vět.", "D. Jsou zde celkem dvě souvětí, každé z nich se skládá ze dvou vět."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou podstatných jménech podtržených ve\nvýchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě i v různém čísle.", "B. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě i ve stejném čísle.", "C. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě a v různém čísle.", "D. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě a ve stejném čísle."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek\npostupně rozvíjející?", "choices": ["A. dnes drží světové prvenství polská socha", "B. později byla unikátní socha slavnostně odhalena", "C. který soše dodal charakteristickou bílou barvu", "D. originální nápad vzkřísila katolická církev"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro\ndo výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický\nmonument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, <bold>patří</bold>\nk vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů,\nzejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha\nz 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.\n<bold>(2)</bold> S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria\nBoss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale\nprojekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský\nzákon, který striktně odděloval světské <underline>záležitosti</underline> od církevních. Bossova myšlenka upadla\nna mnoho let v zapomnění.\nOriginální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným\njubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila\nsté výročí uznání své <underline>nezávislosti</underline> na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však\ntehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista\nSpasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.\n<bold>(3)</bold> Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha\nslavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal\ncharakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr\nnebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je\n23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla\nbrazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha\nKrista Krále.\n<italic>(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. určitě – váhavě", "B. tlustých – tenkých", "C. klid – hluk", "D. dobrá – špatná"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o třech slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Na rozdíl od slov lidstvo a jatka je slovo civilizace podstatné jméno hromadné.", "B. Na rozdíl od slova lidstvo jsou slova civilizace a jatka podstatná jména hromadná.", "C. Na rozdíl od slova civilizace jsou slova lidstvo a jatka podstatná jména hromadná.", "D. Na rozdíl od slov jatka a civilizace je slovo lidstvo podstatné jméno hromadné."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější\nvztahu ve dvojici slov kniha – encyklopedie, užitých v druhém odstavci TEXTU 1?\n(Význam slov kniha a encyklopedie posuzujte v kontextu TEXTU 1. Slova ve správném\nřešení musí být uvedena v pořadí odpovídajícím dvojici slov kniha – encyklopedie.)", "choices": ["A. savec – tygr", "B. ministr – politik", "C. náušnice – šperk", "D. kalkulačka – číslice"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nZačalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když\nvtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad\nstřecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.\nOtevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod\n<bold>tlustých</bold> svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do\ntváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho\npoznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.\n„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.\n„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou\ndýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.\n„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. <bold>Dobrá,</bold>\ndám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.\n„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá\nmá dnešní modřina bude později tvoje!“\n„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“\nNávštěvník se pousmál a řekl:„Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý\nnávrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu\nTEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin\nhyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče,\nstále nemáme <bold>klid.</bold> Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě\nprincipů humanity. <bold>Určitě</bold> chápeš, že když má <underline>lidstvo</underline> v rodokmenu takové řeže a válečná\n<underline>jatka,</underline> stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické <underline>civilizace.</underline> Tak co na tu nabídku říkáš?“\n<italic>(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPodstatná jména hromadná</bold> mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor\njednotlivin (např. <italic>stromoví</italic> = skupina stromů).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností každé slovo obsahuje předponu pod-?", "choices": ["A. podrápat, podplacený", "B. podkroví, podlouhlý", "C. podporovat, podmíněný", "D. podivín, podřízený"], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slovo poté je v textu příslovcem.", "B. Slovo je je v textu slovesem.", "C. Slovo jednotku je v textu číslovkou.", "D. Slovo se je v textu zájmenem."], "gold": 0, "context": "Požadavky na psy, <underline>který mají sloužit v armádě,</underline> jsou vysoké. Každého budoucího\narmádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních\nkloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po\nrůzných typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde\n<bold>je</bold> specialisté cvičí v dovednostech ***** pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem\nbude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem xxxxx na speciální pachové práce.\nVycvičení psi jsou <bold>poté</bold> přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.\nDovednosti všech armádních psů <underline>jsou rozvíjený kondičním tréninkem</underline> a také se\npravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu <underline>jsou skutečně přísný:</underline> souhrnný\nvýsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů.\nPokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu\nabsolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez\nmožnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. <underline>Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz</underline>\nběhem ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou <bold>jednotku.</bold>\nDélka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až\ndevět let. Důchod pak většinou prožijí <bold>se</bold> svými bývalými psovody v jejich domovech.\n<italic>(www.acr.army.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků podtržených ve výchozím textu se nevyskytuje\nžádný nespisovný tvar slova?\n(Úseky posuzujte v kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. jsou skutečně přísný", "B. jsou rozvíjený kondičním tréninkem", "C. kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz", "D. který mají sloužit v armádě"], "gold": 2, "context": "Požadavky na psy, <underline>který mají sloužit v armádě,</underline> jsou vysoké. Každého budoucího\narmádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních\nkloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po\nrůzných typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde\n<bold>je</bold> specialisté cvičí v dovednostech ***** pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem\nbude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem xxxxx na speciální pachové práce.\nVycvičení psi jsou <bold>poté</bold> přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.\nDovednosti všech armádních psů <underline>jsou rozvíjený kondičním tréninkem</underline> a také se\npravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu <underline>jsou skutečně přísný:</underline> souhrnný\nvýsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů.\nPokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu\nabsolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez\nmožnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. <underline>Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz</underline>\nběhem ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou <bold>jednotku.</bold>\nDélka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až\ndevět let. Důchod pak většinou prožijí <bold>se</bold> svými bývalými psovody v jejich domovech.\n<italic>(www.acr.army.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Když divadlo zhořelo, lidé uspořádali veřejnou zbírku.", "B. Když divadlo zhořelo, lidé uspořádali veřejnou sbírku.", "C. Když divadlo shořelo, lidé uspořádali veřejnou zbírku.", "D. Když divadlo shořelo, lidé uspořádali veřejnou sbírku."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Kristus Pán se svatým Petrem pociťovali lítost poté, co uslyšeli oráčův těžký\npovzdech.", "B. Kristus Pán se svatým Petrem sešli na zem těsně předtím, než se jednou v dubnu\nprudce rozpršelo.", "C. Kristus Pán se svatým Petrem vlídně oráče požádali o malou hroudu, aby ji mohli\nproměnit ve skřivánka.", "D. Kristus Pán se svatým Petrem museli na zemi překonat obrovskou dálku, než se\njim podařilo najít nešťastného oráče."], "gold": 0, "context": "Dubnový vítr duje venku,\nztrácí se rychle starý sníh,\npěšiny oschnou za chvilenku\npo teplých, prudkých lijavcích.\nV takovou chvíli vyšel jednou\nse svatým Petrem Kristus Pán,\ntáhly se v dálku nedohlednou\ns políčkem pole, s lánem lán.\nBlízko nich oráč v těžké práci\nza pluhem kráčel brázdou svou,\nneslyšel ptáčka zazpívat si,\nmlčelo nebe nad hlavou.\nJen občas oráč za svým pluhem\npopohnal koně, těžce vzdych.\nSlyšel to Pán a se svým druhem\nlitoval z ráje vyhnaných.\nV dobrotě své vzal malou hroudu,\nv dlaň sevřel ji a vypustil,\nskřivan z ní vzlétl a v jasném proudu\nprvní svou píseň na zem lil.\nVŠEMOCNOU RUKOU ZHNĚTEN Z HLÍNY\nskřivánek šedý, anděl brázd,\nse zpěvem vzlétá nad krajiny\nk andělům nebes v modrou vlast.\nOráčům v práci smutno není,\nřeknou si, že tam ve výši\nBůh o tom jejich plahočení\nskřivánka zpívat uslyší.\n(J. Zahradníček, O původu skřivánka)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?\n(Význam slov posuzujte v kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. Pouze slovo dobrota je citově zabarvené.", "B. Každé z těchto slov je citově zabarvené.", "C. Pouze slovo smutno je citově zabarvené.", "D. Žádné z těchto slov není citově zabarvené."], "gold": 3, "context": "Dubnový vítr duje venku,\nztrácí se rychle starý sníh,\npěšiny oschnou za chvilenku\npo teplých, prudkých lijavcích.\nV takovou chvíli vyšel jednou\nse svatým Petrem Kristus Pán,\ntáhly se v dálku nedohlednou\ns políčkem pole, s lánem lán.\nBlízko nich oráč v těžké práci\nza pluhem kráčel brázdou svou,\nneslyšel ptáčka zazpívat si,\nmlčelo nebe nad hlavou.\nJen občas oráč za svým pluhem\npopohnal koně, těžce vzdych.\nSlyšel to Pán a se svým druhem\nlitoval z ráje vyhnaných.\nV dobrotě své vzal malou hroudu,\nv dlaň sevřel ji a vypustil,\nskřivan z ní vzlétl a v jasném proudu\nprvní svou píseň na zem lil.\nVŠEMOCNOU RUKOU ZHNĚTEN Z HLÍNY\nskřivánek šedý, anděl brázd,\nse zpěvem vzlétá nad krajiny\nk andělům nebes v modrou vlast.\nOráčům v práci smutno není,\nřeknou si, že tam ve výši\nBůh o tom jejich plahočení\nskřivánka zpívat uslyší.\n(J. Zahradníček, O původu skřivánka)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o verši zapsaném ve výchozím textu velkými\npísmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Tento verš je devítislabičný a rýmuje se s osmislabičným veršem.", "B. Tento verš, který není devítislabičný, se rýmuje s osmislabičným veršem.", "C. Tento verš je devítislabičný a rýmuje se s devítislabičným veršem.", "D. Tento verš, který není devítislabičný, se rýmuje s devítislabičným veršem."], "gold": 2, "context": "Dubnový vítr duje venku,\nztrácí se rychle starý sníh,\npěšiny oschnou za chvilenku\npo teplých, prudkých lijavcích.\nV takovou chvíli vyšel jednou\nse svatým Petrem Kristus Pán,\ntáhly se v dálku nedohlednou\ns políčkem pole, s lánem lán.\nBlízko nich oráč v těžké práci\nza pluhem kráčel brázdou svou,\nneslyšel ptáčka zazpívat si,\nmlčelo nebe nad hlavou.\nJen občas oráč za svým pluhem\npopohnal koně, těžce vzdych.\nSlyšel to Pán a se svým druhem\nlitoval z ráje vyhnaných.\nV dobrotě své vzal malou hroudu,\nv dlaň sevřel ji a vypustil,\nskřivan z ní vzlétl a v jasném proudu\nprvní svou píseň na zem lil.\nVŠEMOCNOU RUKOU ZHNĚTEN Z HLÍNY\nskřivánek šedý, anděl brázd,\nse zpěvem vzlétá nad krajiny\nk andělům nebes v modrou vlast.\nOráčům v práci smutno není,\nřeknou si, že tam ve výši\nBůh o tom jejich plahočení\nskřivánka zpívat uslyší.\n(J. Zahradníček, O původu skřivánka)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Domnělý pachatel zpochybnil předložené důkazy.", "B. Domělý pachatel zpochybnil předložené důkazy.", "C. Domělý pachatel spochybnil předložené důkazy.", "D. Domnělý pachatel spochybnil předložené důkazy."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. V textu jsou podtržena dvě souvětí typu B.", "B. V textu jsou podtržena dvě souvětí typu A.", "C. V první části textu je podtrženo souvětí typu B, v druhé části textu je podtrženo\nsouvětí typu A.", "D. V první části textu je podtrženo souvětí typu A, v druhé části textu je podtrženo\nsouvětí typu B."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje funkci úseku zapsaného\nv TEXTU 1 velkými písmeny?", "choices": ["A. Tento úsek vysvětluje důsledky jevu zmíněného bezprostředně před závorkou.", "B. Tento úsek upřesňuje informaci uvedenou v předchozím souvětí.", "C. Tento úsek vysvětluje důsledky jevu zmíněného v předchozím souvětí.", "D. Tento úsek upřesňuje informaci uvedenou bezprostředně před závorkou."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených v TEXTU 1\npovažovat za jednoznačný fakt?", "choices": ["A. Zelené plísně, která se šířila v laboratorní misce, si Alexander Fleming všiml\njednoho zářijového odpoledne roku 1928.", "B. Výtrusy zelené plísně, kterou zkoumal Alexander Fleming, se do jeho londýnské\nlaboratoře dostaly otevřeným oknem.", "C. Jednoho zářijového dne roku 1928 došlo k výraznému pokroku ve výzkumu,\njemuž se věnoval Alexander Fleming.", "D. Při laboratorních zkouškách dospěl Alexander Fleming k závěru, že látka\nvylučovaná zelenou plísní není jedovatá."], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta\nk zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.\nKdyž jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming\nzačal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den\nvýrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních\nmisek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly\notevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená\nplíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky\na navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ\nNĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné,\naby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu\nChainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali\nspolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.\n(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě,\npřece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944\nse zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po\nskončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další\nantibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.\nBoj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich\nvzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními\ninfekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá\nnanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme\ndoufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.\n(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)\nTEXT 2\nSouvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr\nudělal.\nSouvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou,\nnapř. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Na přípravu tohoto pokrmu se používá syrové rybí maso.", "B. Při tělesné výchově žáci nacvičovali výmyk na hrazdě.", "C. Součástí této společenské hry jsou také malé přesípací hodiny.", "D. Jeho odvážná myšlenka se mi okamžitě zalíbila."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedeno české ustálené slovní spojení,\njež vystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)\nv textu?", "choices": ["A. strčila hlavu do písku", "B. píchla do vosího hnízda", "C. vychytala všechny mouchy", "D. hodila flintu do žita"], "gold": 1, "context": "Spolužáci se ve společném chatu domlouvali, kdo připraví tahák na test z matematiky.\nNeuváženě jsem napsala, že místo nechutného podvádění by se radši měli učit. Tím jsem\nale *****. Chat totiž ihned zaplavila řada rozhořčených příspěvků a záhy mě spolužáci ze\nskupiny vyhodili.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. „Ty že budeš tím katem, který mi setne hlavu?“ rozesmál se Robin a napjal luk.", "B. „Cože? Ty mě chceš oběsit?“ rozesmál se cizinec a napjal luk.", "C. „Cože? Ty mě chceš oběsit?“ rozesmál se Robin a napjal luk.", "D. „Ty že budeš tím katem, který mi setne hlavu?“ rozesmál se cizinec a napjal luk."], "gold": 1, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slovo měřit je v textu užito ve významu určovat rozměry tělesa.", "B. Slovo slabý je v textu užito ve významu málo intenzivní.", "C. V kontextu výchozího textu je synonymem slova plýtvat slovo mrhat.", "D. V kontextu výchozího textu je synonymem slova milostné slovo milované."], "gold": 2, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek\nneshodný?", "choices": ["A. krutá zkáza ale nepřítele přišla draho", "B. zastrč tedy šíp zpět do toulce", "C. po chvíli cizinec zdráhavě odvětil", "D. pocítíš rány mého kyje"], "gold": 3, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje slovo obsahující\ndva kořeny?", "choices": ["A. luk je smrtonosná zbraň", "B. majitel onoho mohutného basu", "C. mlčky obstoupili svého velitele", "D. pronikavě zatroubil na roh"], "gold": 0, "context": "Robin Hood kráčel po stezce Sherwoodského lesa. Náhle se z hloubi lesa ozvaly tóny\nznámé milostné písně. Zbojník se proto bleskurychle skryl za strom. Vzápětí se na pěšině\nobjevil majitel onoho mohutného basu. Když opodál spatřil stádo vysoké, ihned ztichl,\nvyňal šíp a zvedl luk. Vtom zpoza dubu vyskočil Robin: „Zadrž! V mém lese nikdo nebude\nplýtvat střelami a zabíjet zvěř.“\n„Budu dělat, co se mi zamane,“ drze odsekl cizinec, „kliď se mi z očí, nebo pocítíš rány\nmého kyje!“\n„Ty že mi natlučeš? To spíš já vyzkouším na nejvyšší větvi pružnost tvého krku a váhu\ntvého těla.“\n*****\n„Blázne! Neznáme se, a přece si počínáme jako nepřátelé. Luk je smrtonosná zbraň,\nzastrč tedy šíp zpět do toulce a popadni tyč.“\n„Inu dobrá,“ souhlasil se zbojníkovým návrhem cizinec.\nZačali měřit své síly. Znenadání se ale Robin zarazil: „Tvé modré oči se mi zdají\npovědomé. Vybavily se mi dávné vzpomínky. Řekni, jak se jmenuješ.“\nPo chvíli cizinec zdráhavě odvětil: „Will Scarlett.“\n„Wille, tak ty ses vrátil domů! Poznáváš mě, příteli? Já jsem Robin Hood.“\nMuži se srdečně objali a pak Will začal vyprávět: „Dlouho jsem bojoval v Normandii.\nCelou tu dobu jsem neustále myslel na svou lásku. Byla mou odvahou na válečném poli.\nNedávno se mi ale zdál zvláštní sen. Má drahá Maud, potřísněná krví, prosila o pomoc.\nVěděl jsem, že hned musím zpět do Anglie za svou rodinou. Jsem zběh, Robine.“\n„Ubohý Wille, tvá rodná vesnice byla zničena. Krutá zkáza ale nepřítele přišla draho.\nJá a moji muži jsme družinu vyslanou králem Jindřichem pronásledovali a dvě třetiny těch\nvojáků jsme pobili. Wille, stal jsem se vůdcem zbojníků a hájím práva slabých!“\nNato Robin pronikavě zatroubil na roh. Z lesa se vynořili muži v zeleném a mlčky\nobstoupili svého velitele.\n(A. Dumas, Robin Hood, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (*****) ve výchozím textu patří gramaticky správná věta\njednoduchá. Ve které z následujících možností je tato věta uvedena?\n(Slovní spojení mudlovský famfrpál a slovo ragby jsou zapsány správně.)", "choices": ["A. Při hraní mudlovského famfrpálu, kombinující prvky házené, vybíjené a ragby, se\nčasto někdo zraní.", "B. Při hraní mudlovského famfrpálu, kombinujícího prvky házené, vybíjené a ragby,\nse často někdo zraní.", "C. Častá zranění při mudlovském famfrpálu, kombinující prvky házené, vybíjené\na ragby.", "D. Častá zranění jsou při mudlovském famfrpálu, kombinujícího prvky házené,\nvybíjené a ragby."], "gold": 1, "context": "(1) Fanoušci Harryho Pottera se rozhodli přenést proslulý kouzelnický sport famfrpál\ndo reálného světa. Mudlovský famfrpál vznikl v roce 2005, a to v USA. První mistrovství\nsvěta se konalo již v roce 2007.\n(2) Sportovní náčiní, používané při mudlovském famfrpálu, do jisté míry kopíruje\npůvodní hru z knižní série. Potloukem je míč na vybíjenou, roli camrálu převzal mírně\nvyfouknutý volejbalový míč. V 17. minutě zápasu se na hřišti poprvé objeví zlatonka, což\nje tenisový míček zavěšený na žlutých kraťasech nestranného sprintera. Hra se neobejde\nani bez košťat. Nejsou sice létající, hráčům ale podstatně ztěžují pohyb.\n(3) ***** Je to totiž poměrně drsný sport, navíc se složitými pravidly. Na hřišti spolu\nsoupeří dva sedmičlenné týmy. Aby byly síly vyrovnané, v každém z nich smí být\nmaximálně čtyři hráči téhož pohlaví. Brankář chrání obruče svého týmu, střelci se snaží\nprohodit camrál některou z obručí svého protivníka, odrážeči se potloukem trefují do\nprotihráčů a chytač se snaží chytit zlatonku.\nMudlovský famfrpál je zábavný a dynamický. Přijďte na zápas a přesvědčte se sami!\n(www.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Sandály s lesklými přeskami se v minulých letech staly hitem.", "B. Chrámy významných církví se stavěly v centrech metropolí.", "C. Domy se sedlovými střechami byly domovem rorýsích kolonií.", "D. Stoly s kamennými deskami vyrobil známý místní architekt."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Po posledním náročném testu, jsme usoudili, že musíme změnit svůj styl učení.", "B. Včera jsme naplánovali, kdy vyrazíme na výlet a co všechno, si s sebou vezmeme.", "C. Učitel mu řekl, že se zhoršil v matematice, a že jeho chování také není příkladné.", "D. Pořídila jsem si rukavice, aby mi nebyla zima, bohužel jsem je ale hned ztratila."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "O které z následujících možností se píše ve výchozím textu?", "choices": ["A. že hora Kozelka vznikla v období třetihor", "B. jaká byla v období třetihor rozloha kontinentů", "C. že povrch celé Země byl v období třetihor zalesněn", "D. která česká pohoří vznikla v období třetihor"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je mezi prvním slovem a druhým slovním\nspojením stejný významový vztah jako mezi dvojicí román – jedna kapitola?", "choices": ["A. Alpy – hora Kozelka", "B. Česko – Plzeňský kraj", "C. Alpy – evropské pohoří", "D. Česko – planeta Země"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slovo pyramida v textu označuje stavbu sloužící jako hrobka pro faraóny.", "B. Slovo plošina v textu označuje vyvýšenou podlahu podél nějakého zařízení.", "C. Slovo rod v textu označuje skupinu nejblíže příbuzných druhů rostlin nebo zvířat.", "D. Slovo tlak v textu označuje silné mocenské naléhání nebo nátlak."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Souvětí obsahuje celkem šest vět.", "B. Souvětí obsahuje vedlejší větu přívlastkovou.", "C. Souvětí obsahuje dvě souřadně spojené věty vedlejší.", "D. Souvětí obsahuje dvě věty hlavní."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Na území Česka sopky již dávno nebouří, ale stopy po výrazné geologické aktivitě\nzde najdeme dodnes. Dokladem jsou například stolové hory, útvary pojmenované podle\nsvého tvaru – jejich vrchol tvoří <bold>plošina</bold> připomínající desku stolu. K nejzajímavějším\nstolovým horám u nás patří Kozelka (659,6 m), kterou naleznete v Plzeňském kraji. Ani\nz velké dálky ji nelze přehlédnout. Vyčnívá asi 100 až 150 metrů nad okolní terén a výstup\nna její vrchol stojí za námahu, protože je z něj nádherný výhled.\n<bold>(2)</bold> Tato stolová hora „povstala ze země“ někdy v mladších třetihorách. Tehdy bylo naše\núzemí pokryto převážně listnatými pralesy a v nich žili např. sloni <bold>rodu</bold> Deinotherium,\nkteří vážili až čtrnáct tun. Planeta Země tou dobou zažívala bouřlivé období svého\nvývoje – probíhalo formování dnešních kontinentů. Pevninské desky svým posunováním\nvytvářely pohoří (například evropské pohoří Alpy) a údolí. Leckde byl <bold>tlak</bold> tak silný, že\nzemě pukla a ven se vylila žhavá láva. Vyplňovala údolí, zdvihala výšku terénu a tuhla.\nProtože ztuhlá láva je křehká, časem se lávový příkrov začal vlivem eroze rozpadat\na rozdrobené částečky odplavila voda. Na některých místech však zbytky lávy zůstaly\nčnět nad úrovní krajiny například jako stolové hory. Tak vznikla i Kozelka.\n<bold>(3)</bold> Po jejím obvodu najdete věže, <bold>pyramidy</bold> a další skalní útvary vzniklé postupným\noddělováním částí stolové hory. Na některých místech dokonce z podzemí stále uniká\nvýrazně teplejší vzduch! Právě kvůli těmto únikům se pro Kozelku ujal lidový název Dračí\nhora. <underline>Kdysi byla totiž pára, která stoupala z hory, vidět a lidem to připadalo, jako by\nuvnitř spal drak a jeho horký dech unikal spárami ven.</underline>\n<italic>(www.abicko.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje třetí část TEXTU 1?", "choices": ["A. Pokud jde člověk do všeho naplno, nakonec si téměř jistě ublíží.", "B. Pokud se člověk oprostí od všeho, co ho baví, bude se mu lépe dařit.", "C. Pokud chce člověk něco získat, nesmí se poddávat klamným nadějím.", "D. Pokud se člověk zbaví toho, co ho tíží, má naději, že mu bude líp."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nevyskytuje nespisovný tvar slova?\nUvedené možnosti je nutné posuzovat v kontextu TEXTU 1.", "choices": ["A. poskytuje jedinečnou šanci", "B. bych se vznášet moh", "C. například ty rádiový vlny", "D. uvnitř čekal ňáký zařízení"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje kontrast?", "choices": ["A. ve vzduchu po nich není ani stopy / a přitom všude kolem je to vlastně plný", "B. na to jsou odborníci nahoře na kúru", "C. jenže v tý kouli nic ale lautr nic není", "D. vzhůru nese tě to vzhůru / nezbývá nic jiného nežli věřit"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Jsou věci který člověk nepochopí\ntak třeba například ty rádiový vlny\nVe vzduchu po nich není ani stopy\na přitom všude kolem je to vlastně plný\nAnebo balón – přece když to lítá\nčlověk by uvnitř čekal ňáký zařízení\nřekněme vrtuli co by tam byla skrytá\n– jenže v tý kouli nic ale lautr nic není!\n<bold>(2)</bold> A tak má každý balón svoji duši\nduši neviditelnou co ho nese vzhůru\ndál mi to rozebírat nepřísluší\nna to jsou odborníci nahoře na kúru\nA když má duši balón mám ji taky\na ta mi poskytuje jedinečnou šanci\nže kdybych odhodil ty saky paky\ntak bych se vznášet moh se stejnou elegancí\n<bold>(3)</bold> Vzhůru nese tě to vzhůru\nnedá se to nahmatat ani změřit\nvzhůru nese tě to vzhůru\nnezbývá nic jiného nežli věřit\nže když odhodíš všechna závaží\na nažhavíš srdce hořáky\nvzhůru že poletíš vzhůru\naž nad mraky\n<italic>(M. Eben, O balónu, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nEpanastrofa</bold> – opakování stejného slova nebo slovního spojení na konci jednoho a na\nzačátku bezprostředně následujícího verše.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "O kolika lidech, kteří byli během přestřelky v baru U Kulhavý kobyly, se píše ve\nvýchozím textu?", "choices": ["A. přesně o třinácti", "B. přesně o šestnácti", "C. přesně o patnácti", "D. přesně o čtrnácti"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností označuje druh podmětu v tučně vyznačené větě\nve výchozím textu?", "choices": ["A. několikanásobný", "B. vyjádřený", "C. všeobecný", "D. rozvitý"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (*****) ve výchozím textu patří slovní spojení, které má\nvýznam lidé se divili. O které z následujících slovních spojení jde?", "choices": ["A. lidé na něm mohli oči nechat", "B. lidé nevěřili vlastním očím", "C. lidé po něm loupli očima", "D. lidé měli velké oči"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících druhů vedlejších vět se v druhé části výchozího textu\nnevyskytuje?", "choices": ["A. vedlejší věta přívlastková", "B. vedlejší věta předmětná", "C. vedlejší věta příslovečná způsobová", "D. vedlejší věta příslovečná podmínková"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Jakýsi fotograf z Topeky tvrdil, že se před několika měsíci setkal s mužem, který\nto s revolverem uměl právě tak dobře jako legendární pistolník Jesse James. <bold>Říkali mu\nLimonádový Joe.</bold> Ten chlapík vyřídil jednou rukou, jediným šestiraňákem, v necelé\nminutě osm pistolníků.\nStalo se to v baru U Kulhavý kobyly. Barman měl plné ruce práce, aby obsloužil\nskupinku pěti kovbojů z Abilene sedících u stolu. Limonádový Joe se opíral o pult\na popíjel sklenici limonády. Vtom se rozlétnou dveře a do baru vrazí osm zabíječů,\nrevolvery v ruce. Kovbojové rychle mizí pod stoly, protože vědí, co přijde. Zabijáci si mezi\nsebou nevyměnili ani slovo a místo toho nechali hlasitě hovořit své kolty.\n<bold>(2)</bold> Když rachot umlkl, *****. Limonádový Joe stál u pultu, zdráv a svěží, a na zemi\nleželo osm chlapíků s prostřelenými čely. Joe zasunoval pravicí do pouzdra pistoli\na v levici otáčel rozpačitě sklenkou, jejíž vrchní půle byla ustřelena. Otočil se k strachy\npolomrtvému barmanovi a pravil:\n„Ještě jednu sklenici Catlettovy limonády, prosím. Myslím, že v téhle jsou střepy.\nKdybych se z ní napil, mohlo by se mi třeba něco stát.“\n<bold>(3)</bold> Všichni na něj civěli jako na ducha, a jak teprve ustrnuli, když zjistili, že vyřídil osm\nchlapů jediným šestiraňákem.\n„Nechtělo se mi nadarmo plýtvat střelivem,“ řekl Joe. „Matka mě totiž vždycky\nnabádala k spořivosti.“\n„Kdybych tam neseděl a ten střelecký zázrak neviděl na vlastní oči,“ zakončil příběh\nfotograf z Topeky, „tak bych tomu prostě nevěřil.“\n<italic>(J. Brdečka, Limonádový Joe, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Prodejce pojištění jsem odbyl opravdu rychle.", "B. Na zahradě jsem práci odbyl kvůli bolesti v zádech.", "C. Štíty srubu jsem koncem léta pobyl prkny.", "D. Na chatě jsem s rodiči pobyl jen velmi krátce."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Skoro všichni lidé se v současné době baví o únikových hrách.", "B. Únikové hry odhalily skoro všechna dosud nevyřešená tajemství z historie.", "C. Únikové hry již v současné době vyčerpaly skoro všechna témata.", "D. Skoro všichni hráči únikových her hovoří o výjimečných zážitcích."], "gold": 3, "context": "To, co zpočátku vypadalo jako zábava pro podivíny, se <underline>během</underline> pár měsíců stalo\nfenoménem. Čím dál víc lidí dnes hraje únikové hry – nechají se zavřít do tematicky\nladěných místností a <underline>pomocí</underline> šifer pak hledají cestu ven.\nHer, při nichž prý zapomenete třeba na to, že zítra píšete test z němčiny, je\nnepřeberně. <bold>Mezi mladšími hráči jsou zejména díky své atmosféře vyhledávány\nhry s historickým laděním. Někdo si třeba může zahrát na detektiva pátrajícího\npo tajemství pražského Golema.</bold> Jiný zase zjistí, že kámen mudrců je dodnes ukrytý\nv tajemné komnatě a už přes ***** let čeká na objevení.\nTémata těchto her jsou nadmíru rozmanitá. Člověk si navíc odnese výjimečné zážitky.\nTo aspoň tvrdí téměř každý, kdo únikovou hru už někdy vyzkoušel.\n<italic>(www.kudyznudy.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slova pomocí i během jsou v textu podstatná jména.", "B. Slova pomocí i během jsou v textu předložky.", "C. Slovo pomocí je v textu předložka a slovo během je v textu podstatné jméno.", "D. Slovo pomocí je v textu podstatné jméno a slovo během je v textu předložka."], "gold": 1, "context": "To, co zpočátku vypadalo jako zábava pro podivíny, se <underline>během</underline> pár měsíců stalo\nfenoménem. Čím dál víc lidí dnes hraje únikové hry – nechají se zavřít do tematicky\nladěných místností a <underline>pomocí</underline> šifer pak hledají cestu ven.\nHer, při nichž prý zapomenete třeba na to, že zítra píšete test z němčiny, je\nnepřeberně. <bold>Mezi mladšími hráči jsou zejména díky své atmosféře vyhledávány\nhry s historickým laděním. Někdo si třeba může zahrát na detektiva pátrajícího\npo tajemství pražského Golema.</bold> Jiný zase zjistí, že kámen mudrců je dodnes ukrytý\nv tajemné komnatě a už přes ***** let čeká na objevení.\nTémata těchto her jsou nadmíru rozmanitá. Člověk si navíc odnese výjimečné zážitky.\nTo aspoň tvrdí téměř každý, kdo únikovou hru už někdy vyzkoušel.\n<italic>(www.kudyznudy.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je správně zapsána číslovka, která patří na\nvynechané místo (*****) ve výchozím textu?", "choices": ["A. čtyřista", "B. čtyři sta", "C. čtyř set", "D. čtyřset"], "gold": 1, "context": "To, co zpočátku vypadalo jako zábava pro podivíny, se <underline>během</underline> pár měsíců stalo\nfenoménem. Čím dál víc lidí dnes hraje únikové hry – nechají se zavřít do tematicky\nladěných místností a <underline>pomocí</underline> šifer pak hledají cestu ven.\nHer, při nichž prý zapomenete třeba na to, že zítra píšete test z němčiny, je\nnepřeberně. <bold>Mezi mladšími hráči jsou zejména díky své atmosféře vyhledávány\nhry s historickým laděním. Někdo si třeba může zahrát na detektiva pátrajícího\npo tajemství pražského Golema.</bold> Jiný zase zjistí, že kámen mudrců je dodnes ukrytý\nv tajemné komnatě a už přes ***** let čeká na objevení.\nTémata těchto her jsou nadmíru rozmanitá. Člověk si navíc odnese výjimečné zážitky.\nTo aspoň tvrdí téměř každý, kdo únikovou hru už někdy vyzkoušel.\n<italic>(www.kudyznudy.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "2. řádný termín 2017"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Ten, kdo v textu promlouvá, se touží kvůli nepříznivému počasí natrvalo\npřemístit do tropů.\nTvrzení č. 2: Ten, kdo v textu promlouvá, vůbec nepochybuje o tom, že díky svým\nfyzickým dispozicím vzlétne do oblak.\nOdpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení výchozímu textu?", "choices": ["A. ne, žádné z těchto tvrzení", "B. ano, ale pouze tvrzení č. 1", "C. ano, a to obě tato tvrzení", "D. ano, ale pouze tvrzení č. 2"], "gold": 0, "context": "Chci být volný jako pták, lítat do oblak,\nkdyž se mi zachce, tak slétnout dolů,\nsednout na střechu nebo do mechu,\nsezobnout, co spadne ze stolu.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nodletět do teplejších krajů,\nobletět svět, vrátit se zpět,\ndo rozkvetlých sadů a hájů.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít skvrnky měst,\nslabé nitky řek, BÍLÉ ČAPKY HOR,\ndna moří a únavu cest.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nza slunkem nad černej mrak,\nletět si sem a zase tam,\nnapravo nebo naopak.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít čtverečky polí,\ns větrem se vézt, vzduchem se nést,\nuletět všemu, co bolí.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nnesporně mám pro to vlohy,\nchci být volný jako pták, lítat do oblak,\nale mám moc velký a těžký nohy.\n(P. Nos, Ikarovo ouha, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje úsek zapsaný ve výchozím\ntextu velkými písmeny?", "choices": ["A. V tomto úseku je nejspíše vyjádřeno, že vrcholy hor jsou pokryty čepicemi turistů.", "B. V tomto úseku je nejspíše vyjádřeno, že vrcholy hor jsou pokryty sněhem.", "C. V tomto úseku je nejspíše vyjádřeno, že úpatí hor jsou pokryta čepicemi turistů.", "D. V tomto úseku je nejspíše vyjádřeno, že úpatí hor jsou pokryta sněhem."], "gold": 1, "context": "Chci být volný jako pták, lítat do oblak,\nkdyž se mi zachce, tak slétnout dolů,\nsednout na střechu nebo do mechu,\nsezobnout, co spadne ze stolu.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nodletět do teplejších krajů,\nobletět svět, vrátit se zpět,\ndo rozkvetlých sadů a hájů.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít skvrnky měst,\nslabé nitky řek, BÍLÉ ČAPKY HOR,\ndna moří a únavu cest.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nza slunkem nad černej mrak,\nletět si sem a zase tam,\nnapravo nebo naopak.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít čtverečky polí,\ns větrem se vézt, vzduchem se nést,\nuletět všemu, co bolí.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nnesporně mám pro to vlohy,\nchci být volný jako pták, lítat do oblak,\nale mám moc velký a těžký nohy.\n(P. Nos, Ikarovo ouha, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve výchozím textu jsou tučně vyznačena čtyři slova. Kolik z nich je zájmen?", "choices": ["A. čtyři", "B. celkem tři", "C. pouze jedno", "D. celkem dvě"], "gold": 1, "context": "Chci být volný jako pták, lítat do oblak,\nkdyž se mi zachce, tak slétnout dolů,\nsednout na střechu nebo do mechu,\nsezobnout, co spadne ze stolu.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nodletět do teplejších krajů,\nobletět svět, vrátit se zpět,\ndo rozkvetlých sadů a hájů.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít skvrnky měst,\nslabé nitky řek, BÍLÉ ČAPKY HOR,\ndna moří a únavu cest.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nza slunkem nad černej mrak,\nletět si sem a zase tam,\nnapravo nebo naopak.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít čtverečky polí,\ns větrem se vézt, vzduchem se nést,\nuletět všemu, co bolí.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nnesporně mám pro to vlohy,\nchci být volný jako pták, lítat do oblak,\nale mám moc velký a těžký nohy.\n(P. Nos, Ikarovo ouha, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o verši podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Tento verš má shodný počet slabik jako verš bezprostředně následující.", "B. Tento verš má o jednu slabiku více než verš bezprostředně následující.", "C. Tento verš má o jednu slabiku více než verš bezprostředně předcházející.", "D. Tento verš má shodný počet slabik jako verš bezprostředně předcházející."], "gold": 0, "context": "Chci být volný jako pták, lítat do oblak,\nkdyž se mi zachce, tak slétnout dolů,\nsednout na střechu nebo do mechu,\nsezobnout, co spadne ze stolu.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nodletět do teplejších krajů,\nobletět svět, vrátit se zpět,\ndo rozkvetlých sadů a hájů.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít skvrnky měst,\nslabé nitky řek, BÍLÉ ČAPKY HOR,\ndna moří a únavu cest.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nza slunkem nad černej mrak,\nletět si sem a zase tam,\nnapravo nebo naopak.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\npod sebou mít čtverečky polí,\ns větrem se vézt, vzduchem se nést,\nuletět všemu, co bolí.\nChci být volný jako pták, lítat do oblak,\nnesporně mám pro to vlohy,\nchci být volný jako pták, lítat do oblak,\nale mám moc velký a těžký nohy.\n(P. Nos, Ikarovo ouha, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. V chladnějších měsících hledají možnost, jak se zahřát, a proto se přesouvající do\ntropických oblastí.", "B. V teplejších měsících proto hledají možnost, jak se ochladit, a to například\nv blízkosti elektráren vypouštějících studenou vodu.", "C. V teplejších měsících hledají možnost, jak se ochladit, a proto se přesouvající do\npolárních oblastí.", "D. V chladnějších měsících proto hledají možnost, jak se zahřát, a to například\nv blízkosti elektráren vypouštějících teplou vodu."], "gold": 3, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu\nvýchozího textu považovat za antonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm zapsáno velkými\npísmeny.)", "choices": ["A. určitém – nejistém", "B. ohrožených – statečných", "C. usnadňuje – ztěžuje", "D. projde – nepronikne"], "gold": 2, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o zájmenech tučně vyznačených ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Zájmenem nim je zastupováno jiné podstatné jméno než kapustňák, zájmenem\nmu je zastupováno podstatné jméno kapustňák.", "B. Každým z těchto zájmen je zastupováno podstatné jméno kapustňák.", "C. Ani jedním z těchto zájmen není zastupováno podstatné jméno kapustňák.", "D. Zájmenem nim je zastupováno podstatné jméno kapustňák, zájmenem mu je\nzastupováno jiné podstatné jméno než kapustňák."], "gold": 0, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Číslice 7 se v některých případech správně čte jako sedm či sedum, v jiných jako\nsedmi. Úsek, v němž se nachází posuzovaná číslice, je ve výchozím textu podtržen.)", "choices": ["A. Číslice 7 se v textu má správně číst jako sedmi, ale ve větě Místo 7 už bohužel bylo\nobsazené se má správně číst jako sedm či sedum.", "B. Číslice 7 se v textu má správně číst jako sedm či sedum, ale ve větě Místo 7 už\nbohužel bylo obsazené se má správně číst jako sedmi.", "C. Číslice 7 se jak v textu, tak ve větě Místo 7 už bohužel bylo obsazené má správně\nčíst jako sedm či sedum.", "D. Číslice 7 se jak v textu, tak ve větě Místo 7 už bohužel bylo obsazené má správně\nčíst jako sedmi."], "gold": 0, "context": "Kapustňáci jsou velcí býložraví savci, kteří žijí v pobřežních vodách i v ústích řek.\nVzhledově se trochu podobají tuleňům, oproti nim ale kapustňáci mají výraznější,\nmírně zploštělou hlavu. Dospělí jedinci dorůstají délky 2,5 až 4,5 metru a váží 200 až\n600 kilogramů. Jejich potravu tvoří především mořské trávy a řasy. Díky tomu získali\npřezdívku mořské krávy, ačkoliv s kravami, které se pasou na loukách, příbuzní rozhodně\nnejsou. Kapustňáci se vyvinuli před více než 50 miliony let ze čtyřnohých suchozemských\nsavců a společné předky mají – poněkud překvapivě – se slony.\nPokud vezmeme v potaz poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností\nživočicha, pak kapustňák má menší mozek než většina savců. To ale neznamená,\nže je hloupý. Podle vědců jsou kapustňáci v URČITÉM směru srovnatelní s delfíny,\npovažovanými za jedny z nejinteligentnějších tvorů ve zvířecí říši.\nKapustňáci mají malé oči, nicméně zrak jim slouží docela dobře. Aby se ale podívali\nsměrem, kterým potřebují, musí otočit celé tělo. Místo 7 krčních obratlů, což je počet\nobvyklý u savců, jich totiž kapustňák má pouze 6 (stejně jako lenochod krátkokrký).\nCo se týče zubů, mohli bychom kapustňákům závidět. Člověk totiž PROJDE přirozenou\nvýměnou chrupu jen jednou za život, zato když kapustňákovi vypadne zub (většinou\nnásledkem konzumace stravy se zrnky písku), vždy mu doroste.\nKapustňáci jsou zdatní plavci – mají velký silný ocas, který jim USNADŇUJE pohyb ve\nvodě. Nad hladinu se vynořují zpravidla každých 5 minut, i když pod vodou vydrží bez\nnádechu až 20 minut. Nemají silnou vrstvu podkožního tuku, a tak dlouhodobě nejsou\nschopni snášet nižší teploty. *****\nKapustňáci jsou velmi přátelští tvorové. V současné době však jejich počty z dosud\nneznámých důvodů stále klesají. Byli proto zapsáni na seznam OHROŽENÝCH živočišných\ndruhů.\n(www.epochaplus.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Po zhlédnutí nového českého filmu zavládlo v sále sklamání.", "B. Po zhlédnutí nového českého filmu zavládlo v sále zklamání.", "C. Po shlédnutí nového českého filmu zavládlo v sále sklamání.", "D. Po shlédnutí nového českého filmu zavládlo v sále zklamání."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků podtržených v TEXTU 1 se uplatňuje\npersonifikace?\n(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.)", "choices": ["A. že to byl jen prostorový barevný film o přírodě", "B. dětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně", "C. vtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy", "D. jak si jídlo na sporáku spokojeně pobrukuje"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje TEXT 1?", "choices": ["A. Jde o populárně-naučný text, který vyprávějí George a Lydia.", "B. Jde o populárně-naučný text, v němž vystupují George a Lydia.", "C. Jde o umělecký text, který vyprávějí George a Lydia.", "D. Jde o umělecký text, v němž vystupují George a Lydia."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Lydia stála uprostřed kuchyně a přihlížela, jak si jídlo na sporáku spokojeně\npobrukuje. „Asi by ses měl podívat do dětského pokoje, Georgi.“\n„Proč? Stalo se něco?“ zajímalo George.\n„Zkrátka mi to tam teď připadá divné.“\nŠli spolu chodbou svého dokonalého domu. Jen samotný nábytek a nejrůznější\ntechnické vychytávky je přišly na třicet tisíc dolarů.\n„Tak co se ti tu nezdá?“ zeptal se George, když vstoupili do dětského pokoje.\n(2) Chvilku se nic nedělo, záhy se ale před očima manželů Hadleyových zjevila africká\nsavana, věrně zachycená do posledního kamínku a stébla trávy, a strop pokoje se\nproměnil v oblohu spalovanou žhavým sluncem. Georgeovi se rázem orosilo čelo potem.\n„Pojď z toho slunce,“ řekl Lydii, „tohle už je moc skutečné. Stejně ale nechápu, co tě na\ntom znepokojuje.“\nVtom se z přístrojů v rozích pokoje začaly linout pachy: horká vůně trávy, chladivý\nzávan napajedla, ostrý zápach zvířat. Posléze se přidaly i první zvuky africké savany:\ndusot antilopích kopýtek, šustot supích křídel. Z keřů se vynořili lvi a pomalu se blížili\nk manželům Hadleyovým. George zaplavil obdiv ke géniovi, který tohle vše vymyslel.\nDětský pokoj občas vypadal až neuvěřitelně přesně. Když George dostal chuť odskočit si\ndo jakékoliv země, stačil mžik – a přání se splnilo.\nLvi se nyní zastavili a upřeně George s Lydií pozorovali. Znenadání se k nim rozběhli.\nLydia zaječela a utekla na chodbu. George vyrazil za ní. Jakmile za sebou zabouchl dveře\npokoje, rozesmál se.\n„Georgi, málem nás sežrali!“ polykala slzy Lydia.\n„Uznávám, nepochybně to působí, jako by to bylo opravdové – úplná Afrika v domě.\nAle nezapomeň, že to byl jen prostorový barevný film o přírodě.“\n(R. Bradbury, Ilustrovaný muž, upraveno)\nTEXT 2\nPersonifikace se uplatňuje např. ve spojení mráz kreslil na okna květy – něco (mráz), co je\nv našem běžném životě neživé, dělá něco (kreslí), co je typické pro člověka. Ve spojení\nnastaly silné mrazy se personifikace neuplatňuje.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Adam si stále ještě nezvykl na změnu bydliště.", "B. Sára barvitě líčila problémy se ztraceným mobilem.", "C. Odbyla mě dost nesmyslnou výmluvou.", "D. Nikdy se mi nelíbilo jeho vyzívavé chování."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedeno ustálené slovní spojení, jež\nvystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)\nv textu?", "choices": ["A. neprodají svou kůži lacino", "B. neprodají svou kůži draze", "C. nenesou svou drahou kůži na trh", "D. nenesou svou lacinou kůži na trh"], "gold": 0, "context": "Mezi nejagresivnější hry na světě zaručeně patří florentský fotbal. Tento sport, jehož\nkořeny sahají do 16. století, se hraje výhradně v italském městě Florencii.\nVe florentském fotbale spolu soupeří dva týmy po 27 hráčích. Někteří na sobě během\nzápasu mají kromě bot jen nabírané kalhoty ke kolenům a hrdě divákům ukazují svalnatá\npotetovaná záda, jiní jsou oblečeni v kompletních kostýmech. Tým, jehož hráči se podaří\ndopravit kožený míček do soupeřovy sítě, získává bod. Jeden zápas trvá 50 minut,\nvítězem se stává tým, který získá více bodů. Během utkání je například zakázáno kopat\nprotihráče do hlavy, řada tvrdých zákroků je ale povolena. Týmy rozhodně *****, zápas\nproto občas připomíná masovou rvačku. Pokud se souboj příliš vyostří, zamává rozhodčí\nhráčům před obličeji pštrosím perem, aby je dostal od sebe.\nV současnosti se tomuto sportu věnují pouhé čtyři týmy. Sezóna je ve Florencii\nzahájena vždy začátkem června, a to dvěma zápasy. Jejich vítězové se 24. června utkají\nve finálovém zápase, jímž se završí oslavy svátku svatého Jana Křtitele, patrona Florencie.\nVíc utkání se v daném roce nekoná, což je vzhledem k brutalitě tohoto sportu jen dobře.\n(www.reflex.cz; plus.rozhlas.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Tvar který je ve výchozím textu vyznačen tučně.)", "choices": ["A. Tvar který je nespisovný jak ve výchozím textu, tak v souvětí Zeptal se, který město\nje poblíž.", "B. Tvar který je spisovný jak ve výchozím textu, tak v souvětí Zeptal se, který město je\npoblíž.", "C. Tvar který je ve výchozím textu nespisovný, ale v souvětí Zeptal se, který město je\npoblíž je spisovný.", "D. Tvar který je ve výchozím textu spisovný, ale v souvětí Zeptal se, který město je\npoblíž je nespisovný."], "gold": 3, "context": "Mezi nejagresivnější hry na světě zaručeně patří florentský fotbal. Tento sport, jehož\nkořeny sahají do 16. století, se hraje výhradně v italském městě Florencii.\nVe florentském fotbale spolu soupeří dva týmy po 27 hráčích. Někteří na sobě během\nzápasu mají kromě bot jen nabírané kalhoty ke kolenům a hrdě divákům ukazují svalnatá\npotetovaná záda, jiní jsou oblečeni v kompletních kostýmech. Tým, jehož hráči se podaří\ndopravit kožený míček do soupeřovy sítě, získává bod. Jeden zápas trvá 50 minut,\nvítězem se stává tým, který získá více bodů. Během utkání je například zakázáno kopat\nprotihráče do hlavy, řada tvrdých zákroků je ale povolena. Týmy rozhodně *****, zápas\nproto občas připomíná masovou rvačku. Pokud se souboj příliš vyostří, zamává rozhodčí\nhráčům před obličeji pštrosím perem, aby je dostal od sebe.\nV současnosti se tomuto sportu věnují pouhé čtyři týmy. Sezóna je ve Florencii\nzahájena vždy začátkem června, a to dvěma zápasy. Jejich vítězové se 24. června utkají\nve finálovém zápase, jímž se završí oslavy svátku svatého Jana Křtitele, patrona Florencie.\nVíc utkání se v daném roce nekoná, což je vzhledem k brutalitě tohoto sportu jen dobře.\n(www.reflex.cz; plus.rozhlas.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "4. řádný termín 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje apozice?", "choices": ["A. byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích schopností", "B. se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli", "C. ke spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty", "D. autorské představení, propracované do sebemenšího detailu"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje alespoň jedno slovo,\nkteré má víc hlásek než písmen?\nPříklad: slovo měsíc má 5 písmen a 6 hlásek.", "choices": ["A. moderní tanec světové úrovně", "B. vděčné publikum vzpomínat hodně", "C. zásadně lišil dějový balet", "D. jistě nebudu moc přehánět"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje TEXT 1?", "choices": ["A. V textu jsou dominantní znaky prostěsdělovacího stylu, konkrétně jde o oznámení.", "B. V textu jsou dominantní znaky prostěsdělovacího stylu, konkrétně jde o recenzi.", "C. V textu jsou dominantní znaky publicistického stylu, konkrétně jde o oznámení.", "D. V textu jsou dominantní znaky publicistického stylu, konkrétně jde o recenzi."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o spisovateli Oscaru Wildovi není pravdivé?", "choices": ["A. Ve stejné době jako on tvořil ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov.", "B. Je mimo jiné autorem pohádek, v nichž některé z postav zemřou.", "C. Byl předním představitelem lost generation neboli tzv. ztracené generace.", "D. Věnoval se mimo jiné dramatické tvorbě, psal např. konverzační komedie."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\nLes Ballets Bubeníček – událost taneční sezony 2014\n(1)</bold> Nalijme si *****, se skutečným uměním se v Čechách nesetkáváme příliš často\n(alespoň ne tak často, jak by si mnozí z nás přáli). Ale protože xxxxx růže přináší, mohlo\nkonečně pražské publikum po dlouhých pěti letech zhlédnout další skvost z tvorby bratrů\nBubeníčkových. Moderní tanec světové úrovně ovládl zlatou kapličku po dva lednové večery.\nKe spolupráci si Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty, tentokrát přizvali\nvynikající tanečníky. Mimořádné autorské představení, propracované do sebemenšího\ndetailu, se skládalo ze čtyř částí, na nichž se oba všestranní umělci podíleli nejen\njako interpreti. Choreografie byla dílem Jiřího, který ukázal hloubku svých tvůrčích\nschopností, Otto se představil zejména jako hudební skladatel a jevištní výtvarník.\n<bold>(2)</bold> Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne\nvelkolepá podívaná. <underline>Hynaisova</underline> opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila\nhravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob\n<underline>Leonarda da Vinciho.</underline> Poté následovala sólová vystoupení na skladbu <underline>Otty</underline> Bubeníčka. Její\ntóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech\nuchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna\njen posílila celkový dojem z první poloviny představení.\nOd předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet <underline>Faun,</underline> rozjímající\no stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak\nvyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz\n<underline>Doriana Graye</underline> od <underline>Oscara Wilda</underline> poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli\nnadsázky lze hovořit o tanečním koncertu.\nJistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem,\noznačím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum\nvzpomínat hodně dlouho.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApozice</bold> – významový syntaktický vztah mezi větnými členy, které různým způsobem\noznačují tutéž skutečnost, např. <italic>smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo.\n(Mluvnice češtiny pro střední školy, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Mí přátelé se nedávno nachomýtli k vážné dopravní nehodě.", "B. Přitažlivý muž stál v rohu místnosti a komýhal tělem do rytmu hudby.", "C. Jeho básně se vymykaly soudobým společenským představám.", "D. Nový radní vymýtil z radnice korupci a prosadil zákaz parkování v centru města."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje dominantní motiv úseku tučně\nvyznačeného ve výchozím textu?", "choices": ["A. stesk umírajícího nad promarněným životem", "B. očekávání blížící se smrti", "C. pohrdání bolestí způsobenou nemocí", "D. vztek nemocného kvůli ztrátě zraku"], "gold": 1, "context": "Dnes naposled skla oken západ zalil\nzahořklým smutkem fialových par.\nZ nich hořkost v duši zbyla. Prudký žár\nbolavé hrdlo sežehl a spálil.\n<bold>Noc. Zrak tmou zalitý, že zmírám, sním\nv mdlé předtuše již příští agonie.</bold>\nHlas hodin tvrdě do tmy slité bije,\n<underline>jež</underline> zvířena zní zvukem kovovým.\nTeď došly… Mrtvá na vše padá tíha\njak z cínu. Smrt se hnula, která číhá,\na těžkost kroků vláčí ke mně tmou…\nA rdousí mě. Zvuk poslední sluch chytá:\nkrev zkažená to syčí v žíly vlitá,\n<underline>jež</underline> v zprahlém mase scvrkají a schnou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Výchozí text je epický, alespoň v jednom čtyřverší se vyskytuje rým obkročný.", "B. Výchozí text je epický, alespoň v jednom čtyřverší se vyskytuje rým přerývaný.", "C. Výchozí text je lyrický, alespoň v jednom čtyřverší se vyskytuje rým přerývaný.", "D. Výchozí text je lyrický, alespoň v jednom čtyřverší se vyskytuje rým obkročný."], "gold": 3, "context": "Dnes naposled skla oken západ zalil\nzahořklým smutkem fialových par.\nZ nich hořkost v duši zbyla. Prudký žár\nbolavé hrdlo sežehl a spálil.\n<bold>Noc. Zrak tmou zalitý, že zmírám, sním\nv mdlé předtuše již příští agonie.</bold>\nHlas hodin tvrdě do tmy slité bije,\n<underline>jež</underline> zvířena zní zvukem kovovým.\nTeď došly… Mrtvá na vše padá tíha\njak z cínu. Smrt se hnula, která číhá,\na těžkost kroků vláčí ke mně tmou…\nA rdousí mě. Zvuk poslední sluch chytá:\nkrev zkažená to syčí v žíly vlitá,\n<underline>jež</underline> v zprahlém mase scvrkají a schnou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ke kterým slovům odkazují ve výchozím textu zájmena jež?\n(Posuzovaná zájmena jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. První zájmeno odkazuje ke slovu hodiny, druhé zájmeno odkazuje ke slovu krev.", "B. První zájmeno odkazuje ke slovu tma, druhé zájmeno odkazuje ke slovu žíly.", "C. První zájmeno odkazuje ke slovu tma, druhé zájmeno odkazuje ke slovu krev.", "D. První zájmeno odkazuje ke slovu hodiny, druhé zájmeno odkazuje ke slovu žíly."], "gold": 1, "context": "Dnes naposled skla oken západ zalil\nzahořklým smutkem fialových par.\nZ nich hořkost v duši zbyla. Prudký žár\nbolavé hrdlo sežehl a spálil.\n<bold>Noc. Zrak tmou zalitý, že zmírám, sním\nv mdlé předtuše již příští agonie.</bold>\nHlas hodin tvrdě do tmy slité bije,\n<underline>jež</underline> zvířena zní zvukem kovovým.\nTeď došly… Mrtvá na vše padá tíha\njak z cínu. Smrt se hnula, která číhá,\na těžkost kroků vláčí ke mně tmou…\nA rdousí mě. Zvuk poslední sluch chytá:\nkrev zkažená to syčí v žíly vlitá,\n<underline>jež</underline> v zprahlém mase scvrkají a schnou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu převažují znaky futurismu.", "B. Výchozí text je ukázkou dekadentní poezie.", "C. Výchozí text je ukázkou dadaistické poezie.", "D. Ve výchozím textu převažují znaky poetismu."], "gold": 1, "context": "Dnes naposled skla oken západ zalil\nzahořklým smutkem fialových par.\nZ nich hořkost v duši zbyla. Prudký žár\nbolavé hrdlo sežehl a spálil.\n<bold>Noc. Zrak tmou zalitý, že zmírám, sním\nv mdlé předtuše již příští agonie.</bold>\nHlas hodin tvrdě do tmy slité bije,\n<underline>jež</underline> zvířena zní zvukem kovovým.\nTeď došly… Mrtvá na vše padá tíha\njak z cínu. Smrt se hnula, která číhá,\na těžkost kroků vláčí ke mně tmou…\nA rdousí mě. Zvuk poslední sluch chytá:\nkrev zkažená to syčí v žíly vlitá,\n<underline>jež</underline> v zprahlém mase scvrkají a schnou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje metonymie?", "choices": ["A. koho inscenovat místo Dostojevského", "B. kdyby ses narodil jako Rus", "C. kdo tady řekl jméno Nabokov", "D. to bylo Sergejovi odjakživa sympatické"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje Sergejův postoj k dramaturgům?", "choices": ["A. Sergejovi vadí, že si dramaturgové neváží tradičního ruského pojetí herectví.", "B. Podle Sergeje je povolání dramaturgů zbytečné.", "C. Sergejovi vadí, že dramaturgové nechtějí inscenovat díla ruských spisovatelů.", "D. Podle Sergeje je povolání dramaturgů nudné."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností odpovídá druhé části TEXTU 1?", "choices": ["A. V přímé řeči promlouvají vypravěč příběhu Sergej a dvě další postavy.", "B. V přímé řeči promlouvají minimálně tři postavy, vypravěč zde ale nepromlouvá.", "C. V přímé řeči promlouvají maximálně dvě postavy, vypravěč zde ale nepromlouvá.", "D. V přímé řeči promlouvají vypravěč příběhu Sergej a tři další postavy."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje úsek podtržený v TEXTU 1?\nUvedené možnosti je nutné posuzovat v kontextu celého souvětí, z něhož podtržený\núsek pochází.", "choices": ["A. ironický odkaz na srpnové události roku 1968", "B. nostalgická vzpomínka na srpnové události roku 1968", "C. nostalgická vzpomínka na květnové události roku 1945", "D. ironický odkaz na květnové události roku 1945"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Herci skoro vždycky mlčí, dokud nedostanou do ruky text, a to bylo Sergejovi\nodjakživa sympatické. Raději proto vedl dílny jen s herci, které pro žádného ruského\nrežiséra není těžké získat. Dokonce i tady v Čechách, které ruské tanky nejdřív\nosvobodily, <underline>a pak navrch ještě jednou,</underline> jako když se osladí už oslazený čaj, takže je na\nvylití, se zachovala až překvapivá úcta k ruské herecké škole. Snad proto, že v ní často\npanovala větší disciplína než v ruské armádě a o trochu méně se v ní improvizovalo.\nSergej věděl, že doteď se tu čte Stanislavskij a že Mejerchold zní jako zaklínadlo a kdekdo\nna něj pěje ódy.\nJenže dílny se tentokrát měli účastnit kromě studentů herectví také začínající režiséři\na dramaturgové. A zvlášť ti se Sergejovi od začátku nelíbili. Zastával názor, že pro tuto\nprofesi není vlastně důvod. Otěže má držet v rukou jeden muž. Takový dramaturg, to je,\njako kdyby měl k sobě Stalin ještě druhého Stalina. Co by si s ním počal?\nA taky že se dramaturgové do Sergeje hned na úvodní besedě pustili.\n<bold>(2)</bold> „Proč dělat znova Dostojevského, když jsou přece i novější ruští autoři?“\n„A kteří?“\n„Třeba Bunin.“\n„Ten je podle tebe nový? Bunin stejně není pro divadlo.“\n„Přesně to si myslím i já. Ale co takový Nabokov?“\n„Kdo tady řekl jméno Nabokov? Jak se jmenuješ?“\n„Pavel.“\n„Pavle, kdyby ses narodil jako Rus, chápal bys, že Vladimir Nabokov není ruský autor.“\n„Jak to, že není? Protože všechno napsal až v exilu?“\n„Ne, to nevadí. Dostojevskij taky psal v různých lázních po Evropě. Ale Nabokov\nnemá patřičnou hloubku a vážnost… Máte nějaké další návrhy, koho inscenovat místo\nDostojevského?“\n<italic>(J. Němec, Ruský člověk, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nMetonymie</bold> – přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti,\nnapř. <italic>vypil celou sklenici.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Ačkoli vytrvalé deště způsobily, že se údolím valila zpěněná voda, strouchnivělý\ndřevěný most nespadl.", "B. Pátrání po svědcích zločinu, který spáchal soused oběti, zkomplikovali místní\nnovináři.", "C. Na zkrotlých tvářích viníků bylo ihned po sdělení výše trestu patrné, že zpytují\nsvědomí.", "D. I přes silný vítr jsme postupovali dále, ale ztvrdlá láva na strmém svahu sopky\nnám chůzi ztěžovala."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje charakter slova preromantismus?\n(Posuzované slovo je ve výchozím textu podtrženo.)", "choices": ["A. termín", "B. expresivní slovo", "C. archaismus", "D. slangové slovo"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za\nantonyma?\n(První slovo vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. pochybný – nepochybný", "B. neohrožený – ohrožený", "C. necitelný – citelný", "D. známý – neznámý"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel poznámky pod čarou\nuvedené ve výchozím textu?", "choices": ["A. Autor výchozího textu uvádí zdroje inspirace známého díla od Boženy Němcové.", "B. Autor výchozího textu rekapituluje obsah první řady rumcajsovského seriálu.", "C. Autor výchozího textu polemizuje s tradičním výkladem díla od Boženy Němcové.", "D. Autor výchozího textu doplňuje svou interpretaci rumcajsovského seriálu."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících slov má předpona pře- stejný význam jako ve slově\npřechytračit?\n(Posuzované slovo se vyskytuje v úseku výchozího textu musí nejen přechytračit\nknížepána.)", "choices": ["A. přehlasovat", "B. přestřihnout", "C. přeslechnout", "D. přenechat"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> První řada <bold>známého</bold> rumcajsovského seriálu <italic>(O loupežníku Rumcajsovi)</italic> vznikla\nv roce 1967. Rumcajs se v ní jeví jako zástupce dobově příznačného tématu člověk\nv dějinách: na jeho život dopadá existence <bold>necitelného</bold> mocnáře, který má snad až\npříliš silnou vazbu k Jičínu. Provoz Rumcajsovy ševcovské živnosti narušuje i svévolně\nrozhodující byrokracie, která se snaží prosadit svoje vidění světa navzdory úsudku\nselského rozumu (např. při prestižním boji o to, kdo má větší nohy).\n<bold>(2)</bold> Rumcajs tedy odchází do lesa a výchozí jánošíkovský mýtus je obohacen o koncept\nživota v přírodě (typický pro preromantismus). V lese Řáholci je vše na svém místě, žádné\nvětve či šišky na zemi. Eliminací zimního období z vyprávění se pak i život v jeskyni\njeví jako zcela plnohodnotný. Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům\nměstského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho\npřesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.^1\nV pokračování rumcajsovských příběhů z roku 1972 <italic>(O loupežnickém synku\nCipískovi)</italic> je centrálním tématem nejen život v přírodě, ale také rodina jako prostor\nbezpečí i prostor výchovy. Cipískovi rodiče dobře znají nástrahy okolního světa, a tak\nmohou neposlušného synáčka opakovaně zachraňovat a poučovat. Vzniklá aliance\n<bold>neohroženého</bold> Rumcajse a jeho syna Cipíska je pak schopna například vyčistit studánku,\npovalit medvěda či vytrestat sládka <bold>pochybné</bold> pověsti.\n^1 Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil\nve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička\nvnesla řád na Staré bělidlo.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Pokrmy připravené postupy, které užívá molekulární kuchyně, mohou mít jiné\nskupenství než obdobné pokrmy tradiční gastronomie.", "B. Před několika lety dosáhli kritici molekulární gastronomie toho, že tyto speciality\nbyly zcela nahrazeny biostravou.", "C. V devadesátých letech minulého století se molekulární gastronomie stala\nstudijním oborem na jedné evropské univerzitě.", "D. Molekulární kuchyně využívá chemických látek, proto je příprava pokrmů z této\nkuchyně zdraví škodlivá."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Injekční stříkačky, tekutý dusík, pipeta. Nenechte se zmást! Řeč nebude\no nemocnici ani o chemické laboratoři, ale o kuchyni. Jde totiž o nezbytné pomůcky\npoužívané v molekulární gastronomii.\nS tímto termínem přišli v roce 1988 vědci z Oxfordské univerzity. O čtyři roky později\nse v jednom italském městě konalo několik seminářů, jichž se vedle proslulých kuchařů\nzúčastnili také fyzici a chemici. Začali společně diskutovat o možnostech moderní\ngastronomie a nový kuchařský směr, tedy molekulární kuchyně, byl na světě.\n<bold>(2)</bold> Tento typ gastronomie se od té tradiční zásadně liší postupy použitými při\npřípravě pokrmů. Díky emulgování či mražení tekutým dusíkem získávají pokrmy bizarní\nvzhled. Ochutnat můžete <bold>například šlehačku z husích jater,</bold> džus ve formě tablet\nnebo si na talíři nakrájet polévku. Podobné zázraky zařadily do svého menu <bold>mnohé\nze světoznámých restauracích.</bold>\nJenže právě <bold>kombinace zdánlivě neslučitelných chutí</bold> a především hra s umělými\npřísadami způsobily, že se na vědeckou kuchyni snesla vlna kritiky. Prý už kuchař <bold>nemusí\nmít znalosti o jednotlivých ingrediencích,</bold> s nimiž pracuje – stačí vědět, pro jaký prášek\nsáhnout. Poslední ránu těmto experimentům zasadil nastupující trend biostravy. Pokrmy\njako vystřižené z říše sci-fi totiž bio surovinám konkurovat nemohly, a tak se musely\nodsunout na vedlejší kolej.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz, www.chemicke-listy.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků výchozího textu obsahuje chybně užitý tvar slova?\n(Posuzované možnosti jsou ve výchozím textu zvýrazněny.)", "choices": ["A. nemusí mít znalosti o jednotlivých ingrediencích", "B. mnohé ze světoznámých restauracích", "C. například šlehačku z husích jater", "D. kombinace zdánlivě neslučitelných chutí"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Injekční stříkačky, tekutý dusík, pipeta. Nenechte se zmást! Řeč nebude\no nemocnici ani o chemické laboratoři, ale o kuchyni. Jde totiž o nezbytné pomůcky\npoužívané v molekulární gastronomii.\nS tímto termínem přišli v roce 1988 vědci z Oxfordské univerzity. O čtyři roky později\nse v jednom italském městě konalo několik seminářů, jichž se vedle proslulých kuchařů\nzúčastnili také fyzici a chemici. Začali společně diskutovat o možnostech moderní\ngastronomie a nový kuchařský směr, tedy molekulární kuchyně, byl na světě.\n<bold>(2)</bold> Tento typ gastronomie se od té tradiční zásadně liší postupy použitými při\npřípravě pokrmů. Díky emulgování či mražení tekutým dusíkem získávají pokrmy bizarní\nvzhled. Ochutnat můžete <bold>například šlehačku z husích jater,</bold> džus ve formě tablet\nnebo si na talíři nakrájet polévku. Podobné zázraky zařadily do svého menu <bold>mnohé\nze světoznámých restauracích.</bold>\nJenže právě <bold>kombinace zdánlivě neslučitelných chutí</bold> a především hra s umělými\npřísadami způsobily, že se na vědeckou kuchyni snesla vlna kritiky. Prý už kuchař <bold>nemusí\nmít znalosti o jednotlivých ingrediencích,</bold> s nimiž pracuje – stačí vědět, pro jaký prášek\nsáhnout. Poslední ránu těmto experimentům zasadil nastupující trend biostravy. Pokrmy\njako vystřižené z říše sci-fi totiž bio surovinám konkurovat nemohly, a tak se musely\nodsunout na vedlejší kolej.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz, www.chemicke-listy.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících otázek, na niž dotazovaná osoba odpovídá, nejspíše patří\nna vynechané místo (*****) ve výchozím textu?", "choices": ["A. Zajímala jste se aktivně o politické dění v naší republice?", "B. Zúčastnila jste se nějaké studentské demonstrace?", "C. Vzpomínáte si na chvíli, kdy jste se o té události dozvěděla?", "D. Vybavujete si okamžik, kdy jste se s ním setkala osobně?"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o prvním souvětí výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze druhá je vedlejší.", "B. Souvětí se skládá ze dvou vět, obě jsou hlavní.", "C. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze první je hlavní.", "D. Souvětí se skládá ze dvou vět, jedna z nich je vedlejší."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je ve výchozím textu užito v chybném tvaru?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.)", "choices": ["A. studiích", "B. okamžicích", "C. mého", "D. jich"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení vystihuje pojem normalizace užitý ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Normalizace označuje období začínající vzápětí po atentátu, který byl spáchán\nna zastupujícího říšského protektora Heydricha.", "B. Normalizace označuje období, které začíná invazí nacistického Německa do\ntehdejšího Československa.", "C. Normalizace označuje období, které začíná po invazi Sovětského svazu a dalších\nstátů Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa.", "D. Normalizace označuje období začínající komunistickým pučem, který byl dříve\noznačován jako Vítězný únor."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nabízí vhodnou náhradu za slovo chybně užité\nve výchozím textu?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. místo extrémní má být externí", "B. místo apatie má být empatie", "C. místo asertivní má být amorální", "D. místo euforie má být alegorie"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold>\nPrvní hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila\nrenomovaná režisérka Agnieszka Holland. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie\nnormalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč to lidé vzdávají, proč se JICH\nzmocňuje <underline>apatie</underline> a kdy se vytrácí energie k odporu,“ říká režisérka světového formátu\nv rozhovoru o pohnutých OKAMŽICÍCH československých dějin.\n<bold>V době Palachova činu jste v Praze studovala. *****</bold>\nKdyž se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku. Zprávu o jeho úmrtí\njsem dostala od svých českých známých. Palachův odchod mě zasáhl. Připadalo mi, jako\nby šlo o MÉHO kolegu ze STUDIÍCH.\n<bold>(2)\nJak jste Palachův protest vnímala?</bold>\nJeho čin jsme s přátely vnímali jako projev hrdinství. Zcela upřímně jsme věřili, že se poté\nněco změní. Já jsem ale velice brzy pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo\nrezignaci celého národa.\n<bold>Jak to myslíte?</bold>\nPodle mně Palach vzbudil skoro vlasteneckou <underline>euforii.</underline> A když opadla, lidé si zřejmě\nuvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni\nji podstoupit. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé se raději systému podvolili\na vedli zdánlivě bezstarostný život. Skutečnost, že žijí v <underline>asertivním</underline> světě plném\nmanipulací a lží, přestala mnohým vadit.\n<bold>Polské kultuře je heroismus vlastní. Posuzovala jste proto Palachův čin jinak než\nčeští umělci?</bold>\nNeřekla bych. Protest Jana Palacha byl všude přijat jako čin názorově spřízněného\nvrstevníka. My jsme se s ním stotožňovali. Je ale pravda, že Palach je vyloženě polský\nhrdina. Jeho čin je <underline>extrémní,</underline> svým způsobem romantický, ale marný.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Na denním světle působily vyklizené místnosti skličujícím dojmem.", "B. Rodiče podezírali nesympatického dceřina přítele z postranních úmyslů.", "C. Noví majitelé restaurace začali lidem nabízet pokrmy z jelenního masa.", "D. S výstavbou dětského hřiště souvisely rozsáhlé terénní úpravy."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících motivů se nevyskytuje v prvních dvou slokách výchozího\ntextu?", "choices": ["A. motiv osamocení", "B. motiv zrání", "C. motiv lidské chamtivosti", "D. motiv ubohosti života"], "gold": 2, "context": "A bývalo i hrozně na vinici\nNa věky sami Černé hlavy vína\nležely sťaté lidský život byl\nperonospora marná prašivina\nA přece láska jako modrá skalice\nta krásná dřina k uzoufání\nnás zachránila Dozrál vinohrad\npod tíhou hroznů čas se sklání\nZas konec léta Zas je blízko k vínu\na čistý vítr zpívá o podzimu\ntak jako tenkrát dávno kdysi\nAť život sklání se či nesklání\ndny lásky jsou jak sklepy ve stráni\nlisovny s dubovými lisy\nPozn. peronospora – plíseň révy vinné\n<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. poema", "B. óda", "C. sonet", "D. pásmo"], "gold": 2, "context": "A bývalo i hrozně na vinici\nNa věky sami Černé hlavy vína\nležely sťaté lidský život byl\nperonospora marná prašivina\nA přece láska jako modrá skalice\nta krásná dřina k uzoufání\nnás zachránila Dozrál vinohrad\npod tíhou hroznů čas se sklání\nZas konec léta Zas je blízko k vínu\na čistý vítr zpívá o podzimu\ntak jako tenkrát dávno kdysi\nAť život sklání se či nesklání\ndny lásky jsou jak sklepy ve stráni\nlisovny s dubovými lisy\nPozn. peronospora – plíseň révy vinné\n<italic>(báseň J. Skácela ze sbírky Dávné proso)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje význam souvětí vyznačeného ve\nvýchozím textu kurzivou?\n(Posuzované souvětí se nachází v prvním odstavci výchozího textu.)", "choices": ["A. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa spíše odpovídají\npoznatkům současné vědy.", "B. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa spíše neodpovídají\npoznatkům současné vědy.", "C. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa se zásadně liší od\nsoučasných vědeckých poznatků.", "D. Burianovy obrazové rekonstrukce karbonského pralesa se zcela shodují se\nsoučasnými vědeckými poznatky."], "gold": 0, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je z poslední věty výchozího textu správně\nutvořeno souvětí?\n(Význam výchozího textu musí zůstat zachován.)", "choices": ["A. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, které doprovázel pokles\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.", "B. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, kterou doprovázel pokles\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.", "C. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, kterou doprovázela hladina\nsvětového oceánu poklesem o téměř 100 metrů.", "D. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule, které doprovázela hladina\nsvětového oceánu poklesem o téměř 100 metrů."], "gold": 0, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Výchozí text vykazuje znaky odborného funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup vyprávěcí.", "B. Výchozí text vykazuje znaky výkladového funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup informační.", "C. Výchozí text vykazuje znaky odborného funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup výkladový.", "D. Výchozí text vykazuje znaky výkladového funkčního stylu, v druhém a třetím\nodstavci je dominantní slohový postup odborný."], "gold": 2, "context": "Díky obrazovým rekonstrukcím malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) se karbonský\nprales dostal do povědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček\na kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. <italic>Přestože jsou Burianovy\npředstavy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého vzniku v principu správné,\nněkolik desetiletí vědeckých výzkumů přece jen trochu posunulo hranice našeho poznání\nkupředu.</italic> Jak se tedy dívá na karbonský svět geolog a paleontolog počátku 21. století?\nFormálně spadá karbon (předposlední útvar prvohor) do období přibližně před\n354–298 miliony let a dělí se na starší mississip a mladší pennsylvan. Hranice mezi\nmississipem a pennsylvanem není přesně určena, trvání pennsylvanu se nejčastěji\nodhaduje na 30–40 milionů let. Planetu Zemi bychom v karbonu patrně nepoznali.\nAlespoň ne podle rozložení a tvaru kontinentů. Většina pevnin byla tehdy soustředěna\ndo jediného superkontinentu Pangea, vzniklého spojením několika kontinentů, z nichž\nnejvětší byly Gondwana na jihu a Laurussie na severu. V permu (poslední útvar prvohor)\nse k nim připojily i menší kontinenty, Siberia a Kazachstania. Území dnešního Česka se\nv období karbonu vyhřívalo pod rovníkovým Sluncem, nedaleko východního okraje\nPangey.\nKarbon je i obdobím výrazných klimatických změn. V mississipu převládalo teplé\npodnebí, které posunulo hranice klimatických pásem do vyšších zeměpisných šířek.\nRozloha pevninských ledovců byla proto malá a hladina světového oceánu naopak\nvysoká. Přímořské nížiny <underline>byly zaplaveny.</underline> Počátkem pennsylvanu vstoupila Země do doby\nledové. Ochlazení vedlo k velkému zalednění jižní polokoule doprovázenému poklesem\nhladiny světového oceánu o téměř 100 metrů.\n<italic>(www.casopis.vesmir.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje perifráze?\n(Posuzované úseky jsou ve výchozím textu zvýrazněny.)", "choices": ["A. vše, co je oploutveno", "B. nuže, smím vás aspoň napomenouti", "C. vždyť jsme sotva počali s večeří", "D. tahal byste mne ze všech sil"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,\nvše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je\noploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!\nJe večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“\n„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati\nzuby, nebo jazyk?“\n<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,\nnenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“\nKanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje\nsběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“\ndodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš\npřemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“\n„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“\n<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.\nProtože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal\nbyste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte\nv omylu daleko horším, než je voda?“\n„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“\n<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPerifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem\njeho charakteristických znaků.\n<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje dominantní jazykové prostředky užité\nv TEXTU 1?", "choices": ["A. knižní až archaické prostředky", "B. prostředky obecné češtiny", "C. slangové a argotické prostředky", "D. prostředky místního nářečí"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,\nvše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je\noploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!\nJe večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“\n„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati\nzuby, nebo jazyk?“\n<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,\nnenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“\nKanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje\nsběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“\ndodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš\npřemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“\n„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“\n<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.\nProtože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal\nbyste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte\nv omylu daleko horším, než je voda?“\n„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“\n<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPerifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem\njeho charakteristických znaků.\n<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o postavách vystupujících v TEXTU 1 není\npravdivé?", "choices": ["A. Major se jmenuje Hugo.", "B. Plavčí mistr se jmenuje Antonín.", "C. V textu vystupují celkem tři postavy.", "D. Jedna z postav je zároveň vypravěčem příběhu."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,\nvše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je\noploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!\nJe večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“\n„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati\nzuby, nebo jazyk?“\n<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,\nnenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“\nKanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje\nsběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“\ndodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš\npřemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“\n„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“\n<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.\nProtože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal\nbyste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte\nv omylu daleko horším, než je voda?“\n„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“\n<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPerifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem\njeho charakteristických znaků.\n<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících autorů nemohl napsat žádné literární dílo ve stejné době,\nkdy tvořil autor TEXTU 1?", "choices": ["A. Vítězslav Nezval", "B. Jaroslav Hašek", "C. Viktor Dyk", "D. Jan Neruda"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Jezme a pijme,“ řekl Hugo. „Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata,\nvše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, <bold>vše, co je\noploutveno,</bold> a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!\nJe večer, země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“\n„Majore,“ děl kanovník Roch, „stal jste se žroutem, nebo mluvkou? Chcete ukázati\nzuby, nebo jazyk?“\n<bold>(2)</bold> „Kdybych se vyznal v řeči, mlčel bych, jako mlčíte vy, abbé,“ odvětil Hugo. „Budiž,\nnenutím vás, abyste se ujal svého nástroje, avšak jezte!“\nKanovník Roch poznamenal, že mu není volno, mluví-li se příliš. Antonín nabíraje\nsběračkou polévku řekl: „Není vám volno? <bold>Vždyť jsme sotva počali s večeří.</bold> To jest,“\ndodal obraceje větve svého kníru k abbé Rochovi, „následek špatné životosprávy. Příliš\npřemýšlíte. I při večeři. A to jest druh nepřiměřeného obžerství.“\n„Tak mi to promiňte,“ řekl kanovník Roch, „proč počínati novou hádku?“\n<bold>(3)</bold> „Proto,“ odpověděl plavčí mistr, „proto, že se zahubíte. Protože je vám padesát let.\nProtože setrváváte v špatných zvycích. Kdybych vězel pět minut po uši v své vodě, <bold>tahal\nbyste mne ze všech sil. Nuže, smím vás aspoň napomenouti,</bold> jestliže se vy topíte\nv omylu daleko horším, než je voda?“\n„Vaše představivost,“ děl Hugo, „je obludná, Antoníne.“\n<italic>(V. Vančura, Rozmarné léto, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPerifráze</bold> – pojmenování jevu, předmětu, živočicha nebo člověka se nahrazuje opisem\njeho charakteristických znaků.\n<italic>(Lexikon literárních pojmů, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (*****) v TEXTU 1 patří věta, na niž bezprostředně navazuje\ntučně vyznačená část TEXTU 1. Která z následujících vět patří na toto vynechané\nmísto?", "choices": ["A. Prohřešky proti etiketě se občas odpouští.", "B. Ve společnosti si nejsme všichni rovni.", "C. Ve společnosti si jsme všichni rovni.", "D. Prohřešky proti etiketě se nikdy neodpouští."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSpolečenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší\nosoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim\ndáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti\npřenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských\npravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To\nse projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>\nSpolečensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co\nkdyž se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně\nvýznamné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor\nrelativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze\npříslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky\nvýznamnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je\nhorší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.\nVe společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo\nújmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor\npravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.\n<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nSubstantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak\nsubstance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením\nsubstance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>\nSubstantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se\ntvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.\n(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Trapné rozmýšlení, komu máme dát přednost je horší, než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli.", "B. Trapné rozmýšlení komu, máme dát přednost, je horší než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli.", "C. Trapné rozmýšlení, komu máme dát přednost, je horší než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli.", "D. Trapné rozmýšlení komu, máme dát přednost je horší, než pohotové a spontánní\nřešení, ať je jakékoli."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSpolečenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší\nosoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim\ndáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti\npřenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských\npravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To\nse projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>\nSpolečensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co\nkdyž se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně\nvýznamné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor\nrelativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze\npříslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky\nvýznamnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je\nhorší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.\nVe společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo\nújmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor\npravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.\n<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nSubstantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak\nsubstance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením\nsubstance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>\nSubstantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se\ntvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.\n(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Kterým větným členem je v TEXTU 1 sloveso vyhnout se?\n(Posuzované sloveso je v TEXTU 1 podtrženo.)", "choices": ["A. přísudek", "B. přívlastek neshodný", "C. předmět", "D. příslovečné určení místa"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSpolečenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší\nosoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim\ndáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti\npřenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských\npravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To\nse projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>\nSpolečensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co\nkdyž se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně\nvýznamné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor\nrelativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze\npříslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky\nvýznamnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je\nhorší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.\nVe společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo\nújmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor\npravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.\n<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nSubstantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak\nsubstance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením\nsubstance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>\nSubstantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se\ntvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.\n(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Skupina tří osob (třicetiletá učitelka, čtyřicetiletý ředitel školy a šedesátiletý\nzástupce ředitele) se chystá společně poobědvat. Které z následujících tvrzení\nodpovídá společenským pravidlům uvedeným v TEXTU 1?", "choices": ["A. Jako první by ke stolu měl usednout šedesátiletý zástupce ředitele.", "B. Není přesně určeno, kdo by měl ke stolu usednout jako první.", "C. Jako první by ke stolu měla usednout třicetiletá učitelka.", "D. Jako první by ke stolu měl usednout čtyřicetiletý ředitel školy."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nSpolečenské pravidlo číslo jedna zní: ***** <bold>Významnější je vždy žena, starší\nosoba, nadřízený. Těm všem je věnována ve společnosti patřičná pozornost, jim\ndáváme přednost a prokazujeme úctu, a to například tím, že jim ve společnosti\npřenecháváme čestnější místo, které je vždy po naší pravici. Mnoho společenských\npravidel má svůj původ v potřebě zajistit významnějším osobám pocit bezpečí. To\nse projevuje při usazování ve voze, při zasedacím pořádku v kině či divadle atd.</bold>\nSpolečensky významnější osoba podává ruku jako první a usedá jako první. Co\nkdyž se ale setkáme se všemi výše jmenovanými najednou? Společensky nejméně\nvýznamné je pracovní zařazení (nejde-li o vysokou ústavní funkci), jde totiž o faktor\nrelativní a pomíjivý. Společensky nejvýznamnější není ani věk. Rozhodující je pouze\npříslušnost k ženskému pohlaví. Pokud není na první pohled patrné, kdo je společensky\nvýznamnější, není třeba po tom pátrat. Trapné rozmýšlení komu máme dát přednost je\nhorší než pohotové a spontánní řešení ať je jakékoli.\nVe společnosti se nejvíce oceňuje umění <underline>vyhnout se</underline> všemu, co by ostatním působilo\nújmu. Měli bychom naopak dělat jen to, čím jim uděláme radost. Etiketa není jen soubor\npravidel, je to životní styl, který vede k ohleduplnosti a vnímavosti vůči okolí.\n<italic>(L. Špaček, Malý průvodce etiketou, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nSubstantivizací adjektiv vznikají <bold>zpodstatnělá přídavná jména.</bold> Původní příznak\nsubstance, např. <italic>vrchní číšník obsluhoval hosty,</italic> se stane samostatným označením\nsubstance samé, např. <italic>vrchní obsluhoval hosty.</italic>\nSubstantiva verbální neboli <bold>podstatná jména slovesná</bold> s příponami <italic>-(e/ě)ní/-tí</italic> se\ntvoří od sloves všech typů, např. <italic>oslepnutí.\n(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je správně zapsána číslovka?", "choices": ["A. Karlova univerzita byla založena roku třináctsetčtyřicetosm.", "B. Karlova univerzita byla založena roku třináct set čtyřicetosm.", "C. Karlova univerzita byla založena roku třináct set čtyřicet osm.", "D. Karlova univerzita byla založena roku třináctset čtyřicet osm."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2017"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Osel se projevil jako soucitný a důvěřivý, zajíc se projevil jako bezelstný.", "B. Osel se projevil jako soucitný a důvěřivý, zajíc se projevil jako lstivý.", "C. Osel se projevil jako útlocitný a potměšilý, zajíc se projevil jako záludný.", "D. Osel se projevil jako útlocitný a potměšilý, zajíc se projevil jako bezostyšný."], "gold": 1, "context": "(1)\nKouká osel na zajíce,\njak se v trávě válí:\n„Uši máme stejně dlouhé –\nproč ty jsi tak malý?“\n„Byl jsem taky velký osel,“\nzajíc smutně mrknul,\n„jenže na mě přišla bída.\nHlady jsem se scvrknul.“\n„Ubožáčku!“ hýkl osel,\ncitem rozechvělý,\na hned běží, aby sehnal\nmrkev, jetel, zelí…\n(2)\nVšechno nosí zajícovi\npod nos do pelíšku.\n„Hodně jez a to ti vrátí\nsprávnou oslí výšku!“\nZajíc chroupe a jen funí,\njak mu to jde k duhu –\nz dobráka si chytrák snadno\nlží udělá sluhu.\n(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení není pravdivé?\n(Posuzované výrazy jsou ve výchozím textu vyznačeny tučně.)", "choices": ["A. Výraz zajícovi může být použit někdy jako podstatné jméno, někdy jako přídavné\njméno.", "B. Výraz jsem může být použit někdy jako sloveso, někdy jako zájmeno.", "C. Výraz se může být použit někdy jako zájmeno, někdy jako předložka.", "D. Výraz jez může být použit někdy jako sloveso, někdy jako podstatné jméno."], "gold": 1, "context": "(1)\nKouká osel na zajíce,\njak se v trávě válí:\n„Uši máme stejně dlouhé –\nproč ty jsi tak malý?“\n„Byl jsem taky velký osel,“\nzajíc smutně mrknul,\n„jenže na mě přišla bída.\nHlady jsem se scvrknul.“\n„Ubožáčku!“ hýkl osel,\ncitem rozechvělý,\na hned běží, aby sehnal\nmrkev, jetel, zelí…\n(2)\nVšechno nosí zajícovi\npod nos do pelíšku.\n„Hodně jez a to ti vrátí\nsprávnou oslí výšku!“\nZajíc chroupe a jen funí,\njak mu to jde k duhu –\nz dobráka si chytrák snadno\nlží udělá sluhu.\n(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text\nbyl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou ě/ně uvedena\nv odpovídajícím pořadí?", "choices": ["A. ě – ě – ně", "B. ě – ně – ě", "C. ně – ně – ě", "D. ně – ě – ně"], "gold": 0, "context": "Často říkal, že chce nedorozum*ní mezi zam*stnanci řešit klidně, a to jsem mu také teď\npřipom*l.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedena vhodná náhrada za chybně užitý\ntvar slova ve výchozím textu?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. místo porušující má být porušujícího", "B. místo staletí má být staletích", "C. místo vymýšlením má být vymýšlení", "D. místo sražených má být sraženými"], "gold": 0, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Slovo těsný je v textu užito ve významu příliš stahující, svírající.", "B. Slovo surový je v textu užito ve významu nelítostně tvrdý, brutální.", "C. Slovo přirozený je v textu užito ve významu bezprostřední, nenucený.", "D. Slovo celý je v textu užito ve významu úplný, hotový."], "gold": 1, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kolik je v druhé části výchozího textu celkem souvětí?", "choices": ["A. pět", "B. čtyři", "C. sedm", "D. šest"], "gold": 1, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov obsahuje pouze jeden kořen?", "choices": ["A. nemilosrdně", "B. zlomyslný", "C. vychytralý", "D. obdivuhodně"], "gold": 2, "context": "(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však\no něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy\naž zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný\na dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.\n(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní\nobyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří\nv 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům\nprojevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými\nse mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak\nkvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen\nsurové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na\npredátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek.\nZatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili\notrávenému masu vyhýbat.\n(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti\nčlověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je z hlediska počtu\nobyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí\nse kojoti živí různými živočichy i odpadky z popelnic. Často také hodují na mršinách\nzvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí\nnejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou\npumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší\nnaději na přežití než ve volné přírodě.\nVysvětlivka: strychnin – prudký jed\n(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných v TEXTU 1 velkými písmeny\nje pravdivé?", "choices": ["A. Pouze slova bohatství a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.", "B. Pouze slova bohatství a záležitost jsou v textu užita ve stejném pádě.", "C. Pouze slova záležitost a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.", "D. Slova bohatství, záležitost a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nsynonyma?\n(První slovo z dvojice vždy pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. jasný – zřetelný", "B. chladný – lhostejný", "C. jiný – různý", "D. zastřený – utajený"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Vyskytuje se zde přímá řeč, v níž se Jonathan obrací na Draculu.", "B. Vyskytuje se zde přímá řeč, v níž se Dracula obrací na Jonathana.", "C. Vyskytuje se zde nepřímá řeč, v níž se Dracula obrací na Jonathana.", "D. Vyskytuje se zde nepřímá řeč, v níž se Jonathan obrací na Draculu."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\nZ deníku Jonathana Harkera\n(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde\njasné známky BOHATSTVÍ – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky.\nTřeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu\na nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků. V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval\nodpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem\nvčera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem\ntedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.\n(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem\nv jeho knihovně.„Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny.\nV Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré\nšpičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní ZÁLEŽITOST\ntýkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější\notázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.\n(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad STŮL\na začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se\nřízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem\nse. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem\na jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.\n„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl\nzastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.\n(B. Stoker, Dracula, upraveno)\nTEXT 2\nSouhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami\ntvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je\nslabikotvornou souhláskou L.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Na půdě otec nedávno objevil zápisník s autogrami mnoha slavných osobností.", "B. Mezi místními obyvateli kolovaly tajné spisy s překvapivými informacemi.", "C. Na farmářském trhu se rozdávaly letáky s reklamami na kozí sýry.", "D. Mezi vyhledávané památky patří kamenný most s bronzovými sochami."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. O první rybářský lístek pro děti, které úspěšně absolvují rybářský kroužek,\nje povinen zažádat vedoucí rybářského kroužku.", "B. Jestliže je dítě mladší 15 let členem Českého rybářského svazu, povolenka\nk rybolovu ho bude stát celkem 600 Kč ročně.", "C. Mezi teoretické znalosti, které se ověřují při zkoušce mladého rybáře, patří\nrozpoznávání základních druhů ryb.", "D. Pokud chce dítě mladší 15 let rybařit na území České republiky, musí se podle\nzákona přihlásit do rybářského kroužku."], "gold": 2, "context": "Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud\nje jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu.\nDruhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.\nRybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání\nzákladních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných\nna kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.\nPo absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí\nkroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu.\nZa lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem\n600 Kč ročně. Povolenky se prodávají i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co\nnejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.\n(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je slovo jednoznačné?", "choices": ["A. členství", "B. řád", "C. kroužek", "D. cena"], "gold": 0, "context": "Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud\nje jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu.\nDruhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.\nRybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání\nzákladních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných\nna kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.\nPo absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí\nkroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu.\nZa lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem\n600 Kč ročně. Povolenky se prodávají i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co\nnejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.\n(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků výchozího textu obsahuje sloveso užité\nv rozkazovacím způsobu?", "choices": ["A. až si vše vyřídíš", "B. můžeš se také stát", "C. musíš ale dodržovat", "D. co nejrychleji se vyprav"], "gold": 3, "context": "Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud\nje jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu.\nDruhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.\nRybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání\nzákladních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných\nna kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.\nPo absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí\nkroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu.\nZa lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem\n600 Kč ročně. Povolenky se prodávají i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co\nnejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.\n(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Skvělý francouzský malíř obvykle nosil plátěnou košili.", "B. Za vydatného nadávání umýval prkenou podlahu.", "C. Tento nepromokavý batoh má nastavitelné ramenní popruhy.", "D. Bez ochrany své ulity jsou plži úplně bezbranní."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Anafora se vyskytuje pouze v první a druhé sloce.", "B. Anafora se vyskytuje pouze v druhé a čtvrté sloce.", "C. Anafora se vyskytuje pouze v první a páté sloce.", "D. Anafora se vyskytuje pouze ve čtvrté a páté sloce."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "O které z následujících možností se v TEXTU 1 zcela jednoznačně nepíše?", "choices": ["A. o pohybu zvířat jednoho druhu", "B. o světelném úkazu typickém pro polární oblast", "C. o hlasovém projevu zvířat jednoho druhu", "D. o dopisech psaných zlatokopem"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se uplatňuje personifikace?", "choices": ["A. mám horečku zlatou", "B. že stloukám si kříž", "C. opustil tvou krásnou tvář", "D. kraj pod sněhem mlčí"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém pádu není ve třetí sloce TEXTU 1 užito žádné podstatné jméno?", "choices": ["A. ve čtvrtém", "B. v pátém", "C. ve třetím", "D. v druhém"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJdu s děravou patou,\nmám horečku zlatou,\njsem chudý, jsem sláb, nemocen.\nHlava mě pálí\na v modravé dáli\nse leskne a třpytí můj sen.\n<bold>(2)</bold>\nKraj pod sněhem mlčí,\ntam stopy jsou vlčí,\ntam zbytečně budeš mi psát.\nSám v dřevěné boudě\nsen o zlaté hroudě\njá nechám si tisíckrát zdát.\n<bold>(3)</bold>\nSeverní vítr je krutý,\npočítej, lásko má, s tím.\nK nohám ti dám zlaté pruty,\nnebo se vůbec nevrátím.\n<bold>(4)</bold>\nTak zarůstám vousem\na vlci už jdou sem,\nuž slyším je výt blíž a blíž.\nUž mají mou stopu,\nuž větří, že kopu\nsvůj hrob a že stloukám si kříž.\n<bold>(5)</bold>\nZde leží ten blázen,\nchtěl dům a chtěl bazén\na opustil tvou krásnou tvář.\nMá plechovej hrnek,\nv něm pár zlatejch zrnek\na nad hrobem polární zář.\n<italic>(Z. Svěrák, Severní vítr, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve výchozím textu je tučně vyznačeno osm slov. Pokud dvě z nich v textu\nnavzájem zaměníme, význam textu zůstane zachován. Ve které z následujících\nmožností jsou uvedena tato dvě vzájemně zaměnitelná synonyma?\nVe správné odpovědi musí být možné zaměnit první posuzované slovo ve dvojici za\ndruhé posuzované slovo a naopak.", "choices": ["A. závažné – důležité", "B. světovým – proslulým", "C. medicínu – lék", "D. likvidaci – ničení"], "gold": 3, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Za kterou z následujících možností je třeba vyměnit slovní spojení její\nkoncentrace ve větě podtržené ve výchozím textu, aby sdělení bylo zcela\njednoznačné a zachovávalo smysl předchozího souvětí?", "choices": ["A. koncentrace barvy", "B. koncentrace vody", "C. koncentrace hladiny", "D. koncentrace škodliviny"], "gold": 3, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Na každé z vynechaných míst (*****) ve výchozím textu je nutné doplnit\nspojovací výraz. Ve které z následujících možností jsou uvedeny náležité\nspojovací výrazy v pořadí odpovídajícím výchozímu textu?", "choices": ["A. totiž – jako", "B. však – než", "C. totiž – než", "D. však – jako"], "gold": 0, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je mezi prvním a druhým slovem stejný\nvýznamový vztah jako mezi slovy delfín – živočich?\nVšechna posuzovaná slova pocházejí z výchozího textu. Slova ve správném řešení\nmusí být uvedena v pořadí odpovídajícím dvojici delfín – živočich.", "choices": ["A. lidstvo – jednotlivec", "B. rakovina – nemoc", "C. tělo – buňka", "D. vědec – chemik"], "gold": 1, "context": "<bold>(1) Světovým</bold> prvenstvím se chlubí experti z univerzity v Manchesteru, kteří\nv roce 2017 sestrojili unikátního nanorobota. Je tak malý, že miliarda miliard takových\nnanorobotů by vytvořila objekt o velikosti zrnka soli. Vývojem nanorobotů se zabývá\ntaké pražská nanolaboratoř. Čeští vědci v čele s Martinem Pumerou, chemikem\n<bold>proslulým</bold> i v zahraničí, by chtěli vyvinout nanoroboty, kteří k pohybu nebudou\npotřebovat motorek, protože místo něj využijí chemickou energii z okolního prostředí.\n<bold>(2)</bold> Takoví nanoroboti by mohli posunout dál onkologii nebo i <bold>medicínu</bold> obecně,\nmohou ***** pomoci třeba při léčbě tak <bold>závažné</bold> nemoci, ***** je rakovina. Nejdřív ale\nmusíme vyřešit, aby nám nanoroboti v těle neškodili (tedy aby při <bold>likvidaci</bold> rakovinných\nbuněk nedocházelo k <bold>ničení</bold> těch zdravých) a zároveň aby snadno vyšli z těla ven. Jak by\nto mohlo vypadat v praxi? Lékař podá pacientovi pilulku obsahující miniaturní roboty,\nkteří „nesou na zádech“ léčivo. Tito roboti jsou navíc schopni mezi sebou komunikovat.\nKdyž v těle narazí na škodlivé shluky buněk, uvolní <bold>lék.</bold> Pak tělo opustí.\n<bold>(3)</bold> Nanoroboti však nemusí pomáhat jen jednotlivci bojujícímu s rakovinou.\nPředstavte si třeba ropnou havárii na moři. Vinou úniku ropy vznikne toxická skvrna\nohrožující delfíny, želvy a další vodní živočichy. Pokud by v této situaci byla možnost\nvyužít inteligence nanorobotů, můžeme jim přikázat, aby se vydali ke zdroji kontaminace\na ropnou skvrnu vyčistili. Nanoroboti by tak mohli zabránit ekologické katastrofě rychleji\nnež lidé.\n<bold>(4)</bold> Nanoroboti nás mohou také varovat v různých krizových situacích. V případě, že\nse budou pohybovat ve vodě, v níž vzroste hladina určité škodliviny, roboti změní barvu.\n<underline>Tím na zvýšení její koncentrace upozorní.</underline> Malí pomocníci mohou být prospěšní pro celé\nlidstvo, zároveň je ale <bold>důležité</bold> myslet na to, aby tento vynález nebyl zneužit.\n<italic>(www.abicko.cz, www.ceskatelevize.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text\nbyl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou ě/ně uvedena\nv odpovídajícím pořadí?", "choices": ["A. ně – ě – ně", "B. ě – ně – ě", "C. ně – ně – ě", "D. ě – ě – ně"], "gold": 3, "context": "Z jeho tváře nikdy nemizel potm*šilý úsměv. Tím dával na srozum*nou, co si o m* myslí.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Otto chybně vyslovuje ch místo h, např. říká chledáte místo hledáte. Ve kterém\nz následujících úseků výchozího textu není žádné slovo s touto chybou?\nJednotlivé možnosti je nutné posuzovat s ohledem na pravidla české výslovnosti.", "choices": ["A. jsem ochromně reformovaný a flídný", "B. positifní pšistup a jsem taky tuchaplný", "C. mojí fýchodou je flastní zašizení", "D. uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje význam souvětí vyznačeného\nve výchozím textu tučně?", "choices": ["A. Mikuláš se trápil tím, proč se upírům nedařilo stát se součástí lidské společnosti\nnadlouho.", "B. Mikuláš se trápil tím, proč se upírům po dlouhou dobu nedařilo stát se součástí\nlidské společnosti.", "C. Mikuláš uvažoval o tom, proč se upírům po dlouhou dobu nedařilo stát se\nsoučástí lidské společnosti.", "D. Mikuláš uvažoval o tom, proč se upírům nedařilo stát se součástí lidské\nspolečnosti nadlouho."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Souvětí se skládá ze tří vět, dvě z nich jsou hlavní.", "B. Souvětí se skládá ze čtyř vět, pouze jedna z nich je hlavní.", "C. Souvětí se skládá ze tří vět, pouze jedna z nich je hlavní.", "D. Souvětí se skládá ze čtyř vět, dvě z nich jsou hlavní."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech užitých ve výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Slovo společenském obsahuje dvě předpony s- a po-.", "B. Slovo opravila obsahuje jednu předponu op-.", "C. Slovo nepodíleli obsahuje dvě předpony ne- a po-.", "D. Slovo obrovská obsahuje jednu předponu ob-."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Ve dveřích redakce <italic>Ankh-morporské Komety</italic> stál kdosi celý v černém.\n„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí\nfýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“\n„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.\n„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“\n„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš\npšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo\n‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“\na ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“\n<bold>(2)</bold> „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza.\nHned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí\npodepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“\n„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká <italic>slofo s k,“</italic> ozval se nesměle Otto.\n„– se odříká <italic>slova s k,“</italic> opravila se Sacharóza.\n<bold>(3)</bold> „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. <bold>Přemítal nad tím, proč se\ntak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti\nzačlenit.</bold> Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. <underline>Teď ale někteří z těch\nbystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být\nupíry.</underline> Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili\nkolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý,\nkdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí,\nkterý uspokojil i náročné dobrodruhy.\n„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“\n<italic>(T. Pratchett, Pravda, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Podle českého base jumpera se rychlost letu v blízkosti kamenů zvyšuje na dvě\nstě kilometrů za hodinu.", "B. Parašutista skákající z letadla i base jumper otevírají hlavní padák ve stejné výšce\nnad zemí.", "C. Podle statistik zemře jeden z dvou tisíc base jumperů při provozování extrémních\nsportů.", "D. Parašutista skákající z letadla i base jumper zažijí během seskoku let volným\npádem."], "gold": 3, "context": "<bold>Seskok padákem z letadla s následným volným pádem je pro většinu lidí\nadrenalinovým zážitkem.</bold> Jsou však i jedinci, kteří potřebují riskovat více. Proto vznikl\nsport zvaný base jumping, v němž se s padákem skáče z objektů pevně spojených se\nzemí. <bold>Tento druh extrémního sportu může provozovat pouze výborný parašutista.</bold>\nMusí disponovat specifickými dovednostmi, zejména umět perfektně ovládat let\na přesně odhadnout výšku, v níž je nutné otevřít padák, aby se zpomalil volný pád.\n„My záložní padák nenosíme, stejně není čas ho otevřít. Máme jen hlavní padák, ten\nale otevíráme daleko níž nad zemí než běžný parašutisti. Padáme rychlostí 200 km/h,\nčasto jsme blízko šutrů,“ říká Michal Brückner, český base jumper.\nBase jumping je velmi nebezpečný. Statistiky uvádějí, <underline>že při tomto extrémním sportu\nbývá zhruba každý 2000. seskok smrtelný.</underline> Nabízí se tedy otázka, <underline>zda ta větší dávka\nadrenalinu není příliš velkou cenou za lidské životy.</underline>\n<italic>(sport.lidovky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o větách podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. První věta je vedlejší věta předmětná a druhá věta je vedlejší věta podmětná.", "B. První věta je vedlejší věta předmětná a druhá věta je vedlejší věta přívlastková.", "C. První věta je vedlejší věta podmětná a druhá věta je vedlejší věta předmětná.", "D. První věta je vedlejší věta podmětná a druhá věta je vedlejší věta přívlastková."], "gold": 1, "context": "<bold>Seskok padákem z letadla s následným volným pádem je pro většinu lidí\nadrenalinovým zážitkem.</bold> Jsou však i jedinci, kteří potřebují riskovat více. Proto vznikl\nsport zvaný base jumping, v němž se s padákem skáče z objektů pevně spojených se\nzemí. <bold>Tento druh extrémního sportu může provozovat pouze výborný parašutista.</bold>\nMusí disponovat specifickými dovednostmi, zejména umět perfektně ovládat let\na přesně odhadnout výšku, v níž je nutné otevřít padák, aby se zpomalil volný pád.\n„My záložní padák nenosíme, stejně není čas ho otevřít. Máme jen hlavní padák, ten\nale otevíráme daleko níž nad zemí než běžný parašutisti. Padáme rychlostí 200 km/h,\nčasto jsme blízko šutrů,“ říká Michal Brückner, český base jumper.\nBase jumping je velmi nebezpečný. Statistiky uvádějí, <underline>že při tomto extrémním sportu\nbývá zhruba každý 2000. seskok smrtelný.</underline> Nabízí se tedy otázka, <underline>zda ta větší dávka\nadrenalinu není příliš velkou cenou za lidské životy.</underline>\n<italic>(sport.lidovky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Cestu od hradní zříceniny jsme si zkrátili přes borový lesík.", "B. Sportovec ze sebe ztrhal zpocené oblečení.", "C. Zkřivená vrata po několika hodinách konečně spravil.", "D. Zlevněná zelenina bývá poměrně často shnilá."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2018"}
{"type": "MC", "query": "Co je v druhé části výchozího textu vyznačeno kurzivou?", "choices": ["A. pasáž uvádějící názor redakce deníku La Stampa", "B. citace výroku dirigenta orchestru La Scaly", "C. ironizující komentář jednoho z novinářů", "D. poznámka autora výchozího textu"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nabízí vhodnou náhradu za slovo chybně užité\nve výchozím textu?\n(Chybně užité slovo je v případě této úlohy slovo, jehož význam neodpovídá kontextu\nvýchozího textu. Posuzovaná slova jsou v textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. místo otevřeně má být obezřetně", "B. místo jasný má být překvapivý", "C. místo důležitý má být malicherný", "D. místo podrobně má být stručně"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je ve výchozím textu užito ve stejném pádě jako slovo\npostavení v úseku La Scala zaujímá význačné postavení?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. program", "B. dohady", "C. vydání", "D. tradice"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje přívlastek\nneshodný?", "choices": ["A. prý nemělo zvolit dílo německého skladatele", "B. již následující rok totiž sezonu otevírala", "C. dokládá například historka z italské premiéry", "D. jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Milánská La Scala zaujímá význačné postavení mezi operními domy. Zvenčí\nvypadá budova s kamenným průčelím téměř obyčejně, zato interiéry, zdobené\ndrahocennými látkami a zlacennými nástěnnými svítidli, působí velkolepě. Jeviště,\nvybavené čtyřmi oponami, překvapí svými rozměry (běžně zde vystupuje sbor čítající\npřes čtyři sta zpěváků). Večer ztrávený v La Scale zkrátka všechny ohromí.\nSezona v La Scale začíná podle <underline>tradice</underline> vždy 7. prosince. Pokaždé jde o výjimečný\nzážitek, který příjemně zpestří monotónní sychravé večery. V roce 2012 však výběr díla\nzahajujícího sezonu vyvolal negativní reakce. Tehdy diváci zhlédli operu Lohengrin.\nPředstavení se živě přenášelo do šesti set kinosálů v mnoha zemích, přímý přenos\nnabídly také italské televize. Přestože si Italové Wagnerovy opery oblíbily, tentokrát volba\nLohengrina vzbudila nelibost. Mnozí milovníci hudby obvinili uměleckou správu divadla\nz toho, že se nezachovala vlastenecky. Vedení divadla prý nemělo zvolit dílo německého\nskladatele, ale jednu z Verdiho skvostných oper.\n<bold>(2)</bold> Některá média dala <bold>otevřeně</bold> najevo, na čí straně jsou.„La Scala drze odstavila\nnašeho Verdiho ve prospěch Němce,“ napsal například deník La Repubblica. Deník\nLa Stampa, jenž na rozdíl od deníku La Repubblica není tolik protiněmecký, se problémem\n<bold>podrobně</bold> zabýval ve zvláštním <underline>vydání</underline> věnovaném této rozepři. Součástí jednoho z článků\nbyla anketa mapující postoje laiků i odborníků, v níž třeba dirigent orchestru La Scaly\nuvedl, že hraní Wagnera vnímá jako <italic>ránu zasazenou národní hrdosti.</italic> Ředitel La Scaly však\noznačil spor za <bold>důležitý:„Máme</bold> přece mnohem závažnější problémy než nějaké derby\nWagner–Verdi!“\n<bold>(3)</bold> Vášnivé <underline>dohady</underline> jako by odrážely někdejší rivalitu obou hudebníků, již dokládá\nnapříklad historka z italské premiéry Lohengrina v roce 1871: během představení si Verdi\nnapsal na <underline>program</underline> poznámku „nevalný dojem“.\nCelá kauza, která dočasně rozdělila Italy na dva tábory, má ale <bold>jasného</bold> vítěze. Již\nnásledující rok totiž sezonu otevírala Verdiho Aida.\n<italic>(www.kultura.idnes.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí je chybně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Dostala jsem informaci, že o grant musím zažádat písemně, a to do tří dnů.", "B. Rozhodl jsem se, že si koupím klavír, a že se konečně začnu učit anglicky.", "C. Měla opravdu velký hlad, a protože byla líná si něco uvařit, objednala si pizzu.", "D. Chtěl zjistit, zda si tuto dovednost žáci osvojili, a tak jim zadal netradiční úkol."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno\nslovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí\nodpovídajícím výchozímu textu?\n(Význam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. invektivy – koncipuje", "B. invektivy – kontrastuje", "C. ignoranci – kontrastuje", "D. ignoranci – koncipuje"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících možností lze nahradit výraz provedeme-li tak, aby\nvýznam příslušného souvětí zůstal zachován?\n(Posuzovaný výraz je ve výchozím textu vyznačen tučně.)", "choices": ["A. ačkoli provedeme", "B. jestliže provedeme", "C. neboli provedeme", "D. jelikož provedeme"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících spisovatelů se během svého života mohl setkat\ns anglickým dramatikem Williamem Shakespearem?\n(Posuzujte pouze časové hledisko.)", "choices": ["A. Miguel de Cervantes", "B. Honoré de Balzac", "C. George Gordon Byron", "D. Johann Wolfgang Goethe"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. V první části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části\nvýchozího textu je podtrženo souvětí.", "B. Ve výchozím textu jsou podtrženy dvě věty jednoduché.", "C. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí.", "D. V první části výchozího textu je podtrženo souvětí, v druhé části výchozího textu\nje podtržena věta jednoduchá."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>První setkání Kateřiny a Petruchia, hlavních postav komedie <italic>Zkrocení zlé ženy</italic> od\nWilliama Shakespeara, patří k velmi slavným divadelním scénám.</underline> Kateřina má jazyk\nostrý jako meč a nelítostně jím Petruchia seká. Petruchio však její ***** odráží s lehkostí,\nnakonec ji zkrotí, a dokonce si věří natolik, že chce přátelům předvést výsledek svého\núsilí. Vsadí se s nimi o to, kdo má poslušnější ženu, a sázku vyhraje. Když totiž muži\nvyzvou své manželky, aby za nimi okamžitě přišly, poslechne pouze Kateřina. Navíc na\npožádání Petruchia pronese mravokárnou řeč o ženské poslušnosti. Ohňostroj slovních\nhříček z úvodu hry s touto řečí nyní již mírumilovné Kateřiny silně *****.\nJe ale Kateřina opravdu zkrocena a je její závěrečný monolog jednoznačným\ntriumfem Petruchia? Anebo mluví ironicky a myslí si pravý opak toho, co říká? Obě\ntyto interpretace celou hru zjednodušují. Důležité je, že Petruchio nepřiměl svou ženu\nk pokornému mlčení, které patřilo k dobovému stereotypu správné manželky.\n<bold>(2)</bold> Význam této závěrečné divadelní akce vynikne ještě víc, <bold>provedeme-li</bold> s textem\nhry malý experiment: část Kateřinina textu dáme do úst Petruchiovi. <underline>Přesně to samé\nudělal anglický dramatik David Garrick ve své adaptaci Shakespearova dramatu,\npříznačně nazvané <italic>Kateřina a Petruchio.</underline></italic> Na konci Garrickovy hry řekne Petruchio to, co\nv Shakespearově hře říká Kateřina: „Stydím se za ženy, co hloupě válčí, / když měly by spíš\nsnažně prosit o mír, / co panovačně prosazují svou, / když s láskyplnou péčí mají sloužit.“\nGarrick tak potvrzuje dominantní mužskou roli Petruchia. To je ovšem konec\nprvoplánový, tedy bytostně neshakespearovský. Rozdíl mezi oběma díly lze vyjádřit\nslovní hříčkou. Zatímco v závěru Garrickovy hry Kateřina poslouchá Petruchia, v závěru\nShakespearovy komedie Petruchio poslouchá Kateřinu.\n<italic>(M. Hilský, Shakespeare a jeviště svět, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je slovo aby částicí, nikoli spojkou?", "choices": ["A. „Nechtěla jsem ti to říkat,“ pronesla potichu, „aby ti to neublížilo, ale vem to čert.“", "B. Podpořili jsme na poradě jeho návrhy, aby konečně viděl, že za ním stojíme.", "C. Aby měla více času na své zájmy, začal jí pravidelně pomáhat s úklidem.", "D. Když jsem po flámu zaspal do práce, máma mi řekla: „Aby tě husa kopla.“"], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou všechna slova zapsána pravopisně\nsprávně?", "choices": ["A. nezvěstný turista, zběsilý závod, zapomětlivý student", "B. sluchový vjem, zásadní objev, vypadal tajemně", "C. závěrečné vysvědčení, přátelské obětí, mělký potok", "D. zákaz vjezdu, interní obježník, kytička pomněnek"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících letopočtů patří na první vynechané místo (*****) ve\nvýchozím textu?\n(Při řešení úlohy vycházejte z toho, že výchozí text zachycuje autentické události.)", "choices": ["A. 1967", "B. 1968", "C. 1948", "D. 1947"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná\nto bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.\n„Dáte si vizoura?“\nNedal jsem si.\n„A to já si zase dám.“\n<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel\nabbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,\npochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>\n„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“\nS <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.\n„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně\nnadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube\nněco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“\nHned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych\nse od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho\nžena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:\n„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“\n<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá\nperspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí\npražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před\nzveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká\nperspektiva.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků podtržených ve výchozím textu se vyskytuje\nnespisovný jazykový prostředek z vrstvy obecné češtiny?", "choices": ["A. možná to bylo sedmadvacátého", "B. že to opravdu nemá perspektivu", "C. jsou odjakživa bez fantazie", "D. to je určitě pro začátek dobrý"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná\nto bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.\n„Dáte si vizoura?“\nNedal jsem si.\n„A to já si zase dám.“\n<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel\nabbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,\npochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>\n„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“\nS <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.\n„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně\nnadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube\nněco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“\nHned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych\nse od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho\nžena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:\n„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“\n<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá\nperspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí\npražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před\nzveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká\nperspektiva.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o druhé části výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována jednak promluva vypravěče,\njednak promluva hostitelovy ženy.", "B. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována promluva pouze jedné\npostavy, konkrétně hostitele.", "C. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována jednak promluva hostitele,\njednak promluva hostitelovy ženy.", "D. Prostřednictvím nepřímé řeči je zde reprodukována promluva pouze jedné\npostavy, konkrétně vypravěče."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná\nto bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.\n„Dáte si vizoura?“\nNedal jsem si.\n„A to já si zase dám.“\n<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel\nabbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,\npochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>\n„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“\nS <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.\n„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně\nnadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube\nněco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“\nHned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych\nse od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho\nžena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:\n„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“\n<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá\nperspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí\npražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před\nzveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká\nperspektiva.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za\nantonyma?\n(První slovo vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. nesmírný – smírný", "B. nepředstíraný – předstíraný", "C. patrně – nepatrně", "D. pořádně – nepořádně"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> U něj doma jsem byl poprvé někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem. <underline>Možná\nto bylo sedmadvacátého,</underline> možná o den později. Mistr seděl v křesle.\n„Dáte si vizoura?“\nNedal jsem si.\n„A to já si zase dám.“\n<bold>(2)</bold> Vstal, šel k oknu té rohové místnosti v domě na Kampě, kde se kdysi procházel\nabbé Dobrovský, a otevřel domácí bar. Nalil si do číšky trochu skotské, ochutnal,\npochvalně pokýval hlavou a dolil si <bold>pořádně.</bold>\n„Tak mám takový nějaký tušení, že se nám tu něco bude dít. <bold>Patrně</bold> nějaká reforma.“\nS <bold>nepředstíraným</bold> zájmem jsem se zeptal, zda pro to má nějaké pádné důvody.\n„Poněvadž už to takhle dál nemůže jít. Tohleto samoděržaví už je tak ukrutně\nnadržený, že samo praskne. Pak z něj bude buď samoprasklina, nebo se z toho vyklube\nněco holýho. A <underline>to je určitě pro začátek</underline> dobrý.“\nHned nato vešla jeho žena a pravila, že v tomhle státě je to bez perspektivy a abych\nse od toho starého fantasty nenechal zfanfrnět. Můj hostitel se celou tu dobu, co jeho\nžena cosi hledala v pokoji, na ni díval s <bold>nesmírnou</bold> shovívavostí. Když odešla, prohlásil:\n„Ženské, ty <underline>jsou odjakživa bez fantazie.</underline> Tohle slýchám už přes čtyřicet let.“\n<bold>(3)</bold> Později se mi ve slabé chvilce přiznal, že jeho žena má pravdu. <underline>Že to opravdu nemá\nperspektivu.</underline> Ale toho prosincového podvečera roku *****, v předtuše bouřlivých událostí\npražského jara, několik dní před pádem Antonína Novotného, několik měsíců před\nzveřejněním Dvou tisíc slov, Jan xxxxx věřil. A když člověk věří, je tu pořád ještě nějaká\nperspektiva.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností jednoznačně odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Bolest je v textu pojímána jako cosi ušlechtilého.", "B. Hřích je v textu pojímán jako přednost.", "C. Vina je v textu pojímána jako cosi okázalého.", "D. Smrt je v textu pojímána jako jistota."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJá nevím, zda jsem ublížil.\nJe temný pojem ctnost a vina.\nJá vím jen, že jsem smutný byl\npro ďáblův hřích, ctnost cherubína.\n<bold>(2)</bold>\nA temný pojem je též cíl.\nDen každý jinak slunce svítí.\nJá nevím, zda jsem zabloudil.\nJá vím jen, že jsem musil jíti.\n<bold>(3)</bold>\nA větru van a větru kvil.\nJak na smutném tu mrazí místě!\nJá ani nevím, zda jsem žil,\njá pouze vím, že umru jistě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – zvuková figura, jejíž podstatou je opakování stejné nebo podobně znějící\nhlásky či hláskové skupiny na začátku sousedních nebo polohou si velmi blízkých slov.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Aliterace se vyskytuje v druhé části textu, ve třetí části se nevyskytuje.", "B. Aliterace se vyskytuje jak v druhé, tak ve třetí části textu.", "C. Aliterace se vyskytuje ve třetí části textu, v druhé části se nevyskytuje.", "D. Aliterace se nevyskytuje ani v druhé, ani ve třetí části textu."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJá nevím, zda jsem ublížil.\nJe temný pojem ctnost a vina.\nJá vím jen, že jsem smutný byl\npro ďáblův hřích, ctnost cherubína.\n<bold>(2)</bold>\nA temný pojem je též cíl.\nDen každý jinak slunce svítí.\nJá nevím, zda jsem zabloudil.\nJá vím jen, že jsem musil jíti.\n<bold>(3)</bold>\nA větru van a větru kvil.\nJak na smutném tu mrazí místě!\nJá ani nevím, zda jsem žil,\njá pouze vím, že umru jistě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – zvuková figura, jejíž podstatou je opakování stejné nebo podobně znějící\nhlásky či hláskové skupiny na začátku sousedních nebo polohou si velmi blízkých slov.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje TEXT 1?\n(TEXT 1 není zkrácený.)", "choices": ["A. epický text psaný prózou", "B. lyrický text psaný prózou", "C. lyrický text psaný ve verších", "D. epický text psaný ve verších"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJá nevím, zda jsem ublížil.\nJe temný pojem ctnost a vina.\nJá vím jen, že jsem smutný byl\npro ďáblův hřích, ctnost cherubína.\n<bold>(2)</bold>\nA temný pojem je též cíl.\nDen každý jinak slunce svítí.\nJá nevím, zda jsem zabloudil.\nJá vím jen, že jsem musil jíti.\n<bold>(3)</bold>\nA větru van a větru kvil.\nJak na smutném tu mrazí místě!\nJá ani nevím, zda jsem žil,\njá pouze vím, že umru jistě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – zvuková figura, jejíž podstatou je opakování stejné nebo podobně znějící\nhlásky či hláskové skupiny na začátku sousedních nebo polohou si velmi blízkých slov.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně nevyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. V pořadí zemí podle hustoty zalidnění zaujímá Singapur 3. místo na světě.", "B. Singapur byl v minulosti politicky a hospodářsky nesamostatnou zemí.", "C. Singapur byl několikrát vyhodnocen jako stát s nejvyšší kvalitou života.", "D. Každých padesát let se z nařízení vlády rozloha Singapuru zvětší o 130 km^2."], "gold": 3, "context": "Jedinečná architektura, dokonalá čistota a takřka nulová kriminalita – to vše nabízí\nSingapur. Tento malý ostrovní stát patří k nejhustěji zalidněným zemím na světě (před\nním je jen Macao a Monako), žije zde zhruba 5,5 milionu obyvatel. Rozloha ostrovů, na\n***** Singapur leží, se ale stále zvětšuje. Z nařízení vlády se totiž moře kolem ostrovů\nzasypává pískem. Zatímco v roce 1965 činila rozloha státu 580 km^2, o padesát let později\nuž to bylo 710 km^2.\nSingapur je proslulý vysokou životní úrovní. Již několikrát se tato bývalá britská\nkolonie umístila na 1. místě v celosvětovém žebříčku, který hodnotil kvalitu života\nv jednotlivých státech. Za úspěchem Singapuru stojí přísná pravidla a ještě přísnější\ntresty. Chystáte se navštívit tuto zemi? Pak vězte, že pokud nebudete důsledně\ndodržovat singapurské předpisy, nejenže zaplatíte tučnou pokutu, ale hrozí vám\ni výprask rákoskou. Třeba i za to, že vyplivnete žvýkačku na zem.\nČeský turista může být také zaskočen tím, že už na letišti na něj vybafne smrt, tedy\npřesněji SMRT. S tímto slovem xxxxx hrůzu se setkává všude: vidí ho na billboardech,\nna autobusech i v metru. Není však třeba se vzrušovat, SMRT je jen název dopravní\nspolečnosti. I našinec si tedy může v klidu vychutnat nespočet turistických lákadel.\n<italic>(www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Výpověď s komunikační funkcí varování se nevyskytuje ani v prvním, ani\nv druhém odstavci výchozího textu.", "B. Výpověď s komunikační funkcí varování se vyskytuje v prvním odstavci\nvýchozího textu, v druhém odstavci se nevyskytuje.", "C. Výpověď s komunikační funkcí varování se vyskytuje v druhém odstavci\nvýchozího textu, v prvním odstavci se nevyskytuje.", "D. Výpověď s komunikační funkcí varování se vyskytuje v prvním i druhém odstavci\nvýchozího textu."], "gold": 2, "context": "Jedinečná architektura, dokonalá čistota a takřka nulová kriminalita – to vše nabízí\nSingapur. Tento malý ostrovní stát patří k nejhustěji zalidněným zemím na světě (před\nním je jen Macao a Monako), žije zde zhruba 5,5 milionu obyvatel. Rozloha ostrovů, na\n***** Singapur leží, se ale stále zvětšuje. Z nařízení vlády se totiž moře kolem ostrovů\nzasypává pískem. Zatímco v roce 1965 činila rozloha státu 580 km^2, o padesát let později\nuž to bylo 710 km^2.\nSingapur je proslulý vysokou životní úrovní. Již několikrát se tato bývalá britská\nkolonie umístila na 1. místě v celosvětovém žebříčku, který hodnotil kvalitu života\nv jednotlivých státech. Za úspěchem Singapuru stojí přísná pravidla a ještě přísnější\ntresty. Chystáte se navštívit tuto zemi? Pak vězte, že pokud nebudete důsledně\ndodržovat singapurské předpisy, nejenže zaplatíte tučnou pokutu, ale hrozí vám\ni výprask rákoskou. Třeba i za to, že vyplivnete žvýkačku na zem.\nČeský turista může být také zaskočen tím, že už na letišti na něj vybafne smrt, tedy\npřesněji SMRT. S tímto slovem xxxxx hrůzu se setkává všude: vidí ho na billboardech,\nna autobusech i v metru. Není však třeba se vzrušovat, SMRT je jen název dopravní\nspolečnosti. I našinec si tedy může v klidu vychutnat nespočet turistických lákadel.\n<italic>(www.novinky.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2019"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Citový vztah mezi dvěma osobami definitivně skončil jedné dlouhé noci.\nTvrzení č. 2: Důvodem rozchodu milenců bylo jejich velké pracovní zaneprázdnění.\nOdpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení TEXTU 1?", "choices": ["A. ano, pouze tvrzení č. 2", "B. ano, obě tato tvrzení", "C. ano, pouze tvrzení č. 1", "D. ne, žádné z těchto tvrzení"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1)\nPtáci tažní mizí v krajích jižních,\nčas je mokrý, čas je nastydlý.\nKde jsou písně, co tu zněly při žních,\nkde je láska, proč tu nebydlí?\n(2)\nLetky husí do klínů se řadí,\njak jim velí dávnověký řád,\nještě v létě měli jsme se rádi,\nještě v létě měls mě přece rád.\n(3)\nLásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,\nže ti pro nás času nezbývá?\nPo mé tváři stéká krůpěj slaná,\nnoci dlouhé, rána šedivá.\n(4)\nPtáci letí po večerním nebi,\nlásko, lásko, s tebou bývá kříž!\nKdyž tě máme nejvíc zapotřebí,\nty si v dálce hory přenášíš.\n(Z. Svěrák, Láska hory přenáší)\nTEXT 2\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. pohledem – ledem), vzniká\nrýmové echo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Rýmové echo se nevyskytuje ani v první sloce, ani ve třetí sloce.", "B. Rýmové echo se vyskytuje v první sloce, nikoli však ve třetí sloce.", "C. Rýmové echo se vyskytuje jak v první sloce, tak ve třetí sloce.", "D. Rýmové echo se vyskytuje ve třetí sloce, nikoli však v první sloce."], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1)\nPtáci tažní mizí v krajích jižních,\nčas je mokrý, čas je nastydlý.\nKde jsou písně, co tu zněly při žních,\nkde je láska, proč tu nebydlí?\n(2)\nLetky husí do klínů se řadí,\njak jim velí dávnověký řád,\nještě v létě měli jsme se rádi,\nještě v létě měls mě přece rád.\n(3)\nLásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,\nže ti pro nás času nezbývá?\nPo mé tváři stéká krůpěj slaná,\nnoci dlouhé, rána šedivá.\n(4)\nPtáci letí po večerním nebi,\nlásko, lásko, s tebou bývá kříž!\nKdyž tě máme nejvíc zapotřebí,\nty si v dálce hory přenášíš.\n(Z. Svěrák, Láska hory přenáší)\nTEXT 2\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. pohledem – ledem), vzniká\nrýmové echo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o čtvrté sloce TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. V této sloce je každý verš devítislabičný.", "B. V této sloce je každý verš desetislabičný.", "C. V této sloce je každý lichý verš devítislabičný a každý sudý verš desetislabičný.", "D. V této sloce je každý lichý verš desetislabičný a každý sudý verš devítislabičný."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1)\nPtáci tažní mizí v krajích jižních,\nčas je mokrý, čas je nastydlý.\nKde jsou písně, co tu zněly při žních,\nkde je láska, proč tu nebydlí?\n(2)\nLetky husí do klínů se řadí,\njak jim velí dávnověký řád,\nještě v létě měli jsme se rádi,\nještě v létě měls mě přece rád.\n(3)\nLásko, lásko, čím jsi zaměstnaná,\nže ti pro nás času nezbývá?\nPo mé tváři stéká krůpěj slaná,\nnoci dlouhé, rána šedivá.\n(4)\nPtáci letí po večerním nebi,\nlásko, lásko, s tebou bývá kříž!\nKdyž tě máme nejvíc zapotřebí,\nty si v dálce hory přenášíš.\n(Z. Svěrák, Láska hory přenáší)\nTEXT 2\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. pohledem – ledem), vzniká\nrýmové echo.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedeno české ustálené slovní spojení, jež\nvystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)\nv textu?", "choices": ["A. jde mu to jako vyorané myši", "B. jde mu to jako psovi pastva", "C. jde mu to jako pytli blech", "D. jde mu to jako drzé opici"], "gold": 1, "context": "Eda se učí hrát na housle, ale *****. Nezahraje jediný čistý tón, neumí ani držet smyčec.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Kromně vyklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně.", "B. Kromě vyklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně.", "C. Kromě viklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně.", "D. Kromně viklajících se zubů ho trápily i zanícené dásně."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou pojmenováních zapsaných v TEXTU 1\nvelkými písmeny je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. Pojmenování hravým způsobem je výsledkem univerbizace, totéž však neplatí\no pojmenování tehdejší krajiny.", "B. Jak pojmenování hravým způsobem, tak pojmenování tehdejší krajiny jsou\nvýsledkem multiverbizace.", "C. Jak pojmenování hravým způsobem, tak pojmenování tehdejší krajiny jsou\nvýsledkem univerbizace.", "D. Pojmenování hravým způsobem je výsledkem multiverbizace, totéž však neplatí\no pojmenování tehdejší krajiny."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Zájmeno které v TEXTU 1 odkazuje k podstatnému jménu animace.\nTvrzení č. 2: Místo chybného tvaru níž musí být v TEXTU 1 užit tvar nichž: zájmeno\ntotiž odkazuje k podstatnému jménu užitému v množném čísle (kosti).\nJe alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?\n(Posuzované tvary zájmen jsou v TEXTU 1 vyznačeny tučně.)", "choices": ["A. ano, obě tato tvrzení", "B. ne, žádné z těchto tvrzení", "C. ano, pouze tvrzení č. 1", "D. ano, pouze tvrzení č. 2"], "gold": 2, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou podstatných jménech podtržených\nv TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě i v různém čísle.", "B. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě i ve stejném čísle.", "C. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě a ve stejném čísle.", "D. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě a v různém čísle."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Národní muzeum v Praze otevřelo 24. listopadu 2021 novou výstavu s názvem\nOkna do pravěku. Ve čtyřech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat unikátní\nexponáty přibližující vývoj života na Zemi od prvohor do čtvrtohor.\nSoučástí výstavy je asi dva tisíce exponátů. Nad vitrínami s černým rámem, v nichž\nse některé z vystavovaných předmětů nacházejí, jsou umístěny pohyblivé reflektory, jež\npomocí světel a stínů vytvářejí iluzi terénu TEHDEJŠÍ KRAJINY. Pozornost upoutají také\nanimace, zaměřené převážně na dětské publikum, které HRAVÝM ZPŮSOBEM a zároveň\nnaučně vysvětlují komplikovaný proces vzniku zkamenělin. Ve výstavních sálech jsou\ndále umístěny odlitky zkamenělin nebo interaktivní tabule, jež komiksovou formou\npředstavují paleontologii, přírodní vědu zabývající se studiem zkamenělin.\nV prvním sále se nachází například zkamenělina nejstarší suchozemské rostliny,\nkterá na Zemi rostla asi před 432 miliony let. Tento exponát, pocházející ze sbírky, jejímž\nmajitelem byl Joachim Barrande, muzeum získalo před více než sto lety.\n(2) V druhém sále je umístěn model jediného dinosaura kdysi žijícího na českém\núzemí. Tělo veleještěra trhají žraloci. Dramatické ztvárnění drsného souboje inspiroval\nnález třiceticentimetrové kosti tohoto dávného tvora, na níž byly patrné otisky žraločích\nzubů. Sál číslo 3 seznamuje návštěvníky nejen se sopečnou činností, ale i s různými\nživočichy z období třetihor, ve čtvrtém sále je vystaven obří model mamuta s mládětem.\nCílem Oken do pravěku je propojovat dějiny s vývojem přírody. Od zahájení příprav\nvýstavy do jejího zpřístupnění veřejnosti uběhlo sedm let. Předpokládá se, že Okna do\npravěku budou v muzeu k vidění ještě velmi dlouho.\n(www.nm.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)\nTEXT 2\nUniverbizace: z víceslovného pojmenování vzniká jednoslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem univerbizace je např. pojmenování náklaďák\n(nákladní vůz o náklaďák).\nMultiverbizace: z jednoslovného pojmenování vzniká víceslovné pojmenování\nstejného/podobného významu. Výsledkem multiverbizace je např. pojmenování vykonat\nnávštěvu (navštívit o vykonat návštěvu).", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje žádné slovo\nužité v nespisovném tvaru?", "choices": ["A. ty se zadem dostaneš domů", "B. na klacek místo svýho praporu", "C. vezmeš si jiný kalhoty", "D. tak to sem vyřízenej"], "gold": 0, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje výchozí text?\n(vnější charakteristika = popis vzhledu nějaké osoby)", "choices": ["A. Jde o prózu, jejíž součástí je vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka.", "B. Jde o poezii, jejíž součástí je vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka.", "C. Jde o poezii, jejíž součástí není vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka.", "D. Jde o prózu, jejíž součástí není vnější charakteristika osob, které zajaly Prcka."], "gold": 3, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno\nslovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí\nodpovídajícím výchozímu textu?\n(Po doplnění slov musí výchozí text dávat smysl.)", "choices": ["A. proto – pokud", "B. ani – pokud", "C. ani – jestli", "D. proto – jestli"], "gold": 2, "context": "Když se Prcek vrátil ze zajetí zpět ke svým kamarádům, ***** jim nemusel vyprávět, co\nse mu přihodilo. Držkoun to totiž celou dobu sledoval ze své pozorovatelny na stromě\na neprodleně vše hlásil ostatním. Všichni tak s Prckem prožívali zajetí, výprask prutem,\nvšechny ty dlouhé minuty plné utrpení, strachu a vzteku a nakonec i propuštění.\n„Musíme zdrhat!“ řekl Třesprdelka, kterému velitelovo příšerné dobrodružství\npřipomnělo jeho vlastní nemilé zážitky.\n„Nejdřív se musím voblíct,“ namítl Prcek a položil na zem raneček udělaný z košile.\nKdyž rozvázal její rukávy, našel boty, triko, ale kalhoty nikde…\n„Co se stalo s mejma kalhotama?“ zděsil se.\n„Možná žes je ztratil cestou,“ napadlo Držkouna.\nParta kamarádů se ihned pustila do hledání. I když ale pořádně prozkoumali bojiště,\nžádný kus látky, který by připomínal kalhoty, na louce neležel. Držkoun dokonce vylezl\nna strom a díval se, ***** někam nezapadly. Za okamžik oznámil: „Nic nevidím. Seš si\njistej, Prcku, žes je strčil dovnitř, když ses za tím křovím převlíkal?“\n„Sem si jistej,“ odpověděl znepokojeně velitel.\nNáhle kamarádi zaslechli vítězný zpěv svých protivníků vracejících se domů. Držkoun\nse natahoval, aby na ně skrz větve viděl, a vtom vztekle zařval: „Voni maj tvoje kalhoty.\nČmajzli ti je, lumpové! Navlíkli je na klacek místo svýho praporu.“\n„Tak to sem vyřízenej! Jak projdu vesnicí? A co řeknu doma?“ zbledl Prcek.\nPo nekonečných minutách usilovného přemýšlení se Držkoun plácl do čela: „Mám to!\nHele, já k vám jít nemůžu, protože by mě tví rodiče mohli načapat. Ty tam ale jít můžeš.\nSvlíknu si svoje kalhoty a dám ti je. Ty se zadem dostaneš domů, vezmeš si jiný kalhoty\na ty moje mi přineseš.“ Zdálo se, že je to geniální nápad.\n(L. Pergaud, Knoflíková válka, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Naše děti brzy budou mít za sebou všechna povinná očkování.", "B. V zimě moc ráda nosím teplé vlněné svetry.", "C. Na konci chodby byly obrovské prosklenné dveře.", "D. V knize byl přehled nejznámějších chráněných živočichů."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Pokud slovo překonal nahradíme slovem přečkal, význam textu zůstane zachován.", "B. Pokud slovo vzal nahradíme slovem odcizil, význam textu zůstane zachován.", "C. Pokud slovo postavit nahradíme slovem umístit, význam textu zůstane zachován.", "D. Pokud slovo přišli nahradíme slovem vstoupili, význam textu zůstane zachován."], "gold": 2, "context": "(1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým\nobrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.\nS malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila\nz místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé\nhračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik\nstarých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno\na barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo\nprasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.\n(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě\npózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova\ndíla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro\npůl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného\nzvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba\nse v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů\nputují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.\n(www.aktualne.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu jsou podtrženy dvě věty jednoduché.", "B. V první části výchozího textu je podtrženo souvětí, v druhé části výchozího textu\nje podtržena věta jednoduchá.", "C. Ve výchozím textu jsou podtržena dvě souvětí.", "D. V první části výchozího textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části\nvýchozího textu je podtrženo souvětí."], "gold": 0, "context": "(1) Prase Pigcasso, žijící na farmě v Jihoafrické republice, je světoznámé díky svým\nobrazům. Chybělo však málo a o tohoto talentovaného malíře bychom přišli.\nS malováním začal Pigcasso krátce poté, co ho v roce 2016 jedna žena odkoupila\nz místních jatek, čímž mu zachránila život. V novém bydlišti čekaly na Pigcassa různé\nhračky, sele však všechny rozdupalo nebo snědlo. Nedotčených zůstalo pouze několik\nstarých štětců. Pigcassovu majitelku proto napadlo před prasátko postavit plátno\na barvy. Pigcasso si vzal štětec do rypáku, začal s ním kroužit po plátně a první dílo\nprasečího umělce bylo na světě. Od té doby vytvořil přes čtyři stovky obrazů.\n(2) Fotky a videa zachycující toto talentované prasátko, jak maluje obrazy či hrdě\npózuje před svými výtvory, sleduje na sociálních sítích přes 57 tisíc lidí. Pigcassova\ndíla se dobře prodávají, například v roce 2021 zaplatil kupec za jeden jeho obraz skoro\npůl milionu korun, což je nový rekord v oblasti prodeje uměleckého díla vytvořeného\nzvířetem. Pigcasso tak překonal dosavadního rekordmana šimpanze Conga, jehož malba\nse v roce 2005 prodala za 350 tisíc korun. Veškeré výtěžky z prodeje Pigcassových obrazů\nputují na dobročinné účely, zejména na provoz útulků pro domácí zvířata.\n(www.aktualne.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "3. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov se ve výchozím textu vyskytuje v chybně užitém\ntvaru?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. tomuto", "B. identická", "C. vědcům", "D. svědectví"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako\nnejméně jistá?", "choices": ["A. informace, že Hitler vydal příkaz týkající se výzkumu vícečetného těhotenství", "B. informace, že muž označovaný jako Anděl smrti pobýval nějakou dobu v Evropě", "C. informace, že zvýšený výskyt dvojčat v městečku Cândido Godói zapříčinila jen\ndědičnost", "D. informace, že početná skupina odborníků zaujímá ke Camarasově teorii odmítavý\npostoj"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno\nslovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí\nodpovídajícím výchozímu textu?\n(Význam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu. Po\ndoplnění slov musí být příslušné větné celky jazykově správně.)", "choices": ["A. konzervativní – machinace", "B. kontroverzní – mystifikace", "C. kontroverzní – machinace", "D. konzervativní – mystifikace"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je pravopisná chyba?", "choices": ["A. údajně byl poměrně ceněnným odborníkem", "B. vysoký podíl dvojčat v tamější populaci", "C. spojuje s odpornými zločinnými praktikami", "D. jeden z nejznámějších nacistických lékařů"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Pohled na fotografie z ulic Cândido Godói vyvolá v člověku dojem, že vidí dvojitě.\nZákony pravděpodobnosti totiž v tomto městečku, ležícím na jihu Brazílie poblíž\nArgentiny, zřejmě neplatí. Zatímco např. v České republice připadá jeden porod dvojčat\nna zhruba padesát jednočetných porodů, v Cândido Godói se dvojčata rodí při každém\ndesátém porodu. Město si na své výjimečnosti zakládá. Jeho symbolem je socha ženy\nchovající <bold>identická</bold> dvojčata, nad městskou bránou spatříte nápis <italic>Vítejte v zemi dvojčat.</italic>\n<bold>(2)</bold> Zvýšený výskyt dvojčat neunikl pozornosti <bold>vědcům,</bold> tento fenomén zde zkoumají\njiž od 60. let minulého století. Nedávno jihoamerické městečko vzbudilo zájem\ncelého světa, a to kvůli odvážné a dosti ***** teorii argentinského historika Jorgeho\nCamarasy, který vysoký podíl dvojčat v tamější populaci spojuje s odpornými zločinnými\npraktikami Josefa Mengeleho. Ve své publikaci z roku 2008 nazvané <italic>Mengele: Anděl\nsmrti v Jižní Americe</italic> Camarasa uvedl, že jeden z nejznámějších nacistických lékařů měl\nv Cândido Godói laboratoř, v níž prováděl různé experimenty směřující k jedinému\ncíli – uměle zvýšit počet jedinců vyhovujících nacistickému ideálu „čisté rasy“. K <bold>tomuto</bold>\nzávěru Camarasa dospěl na základě <bold>svědectví</bold> místních pamětníků. Josef Mengele\nprý v Cândido Godói působil: údajně byl poměrně ceněnným odborníkem, který pod\njménem Rudolf Weiss pečoval o těhotné ženy. Jaká je ale pravda? Odhalil Camarasa nová\nfakta ze života Anděla smrti, nebo se dopustil (možná nezáměrně) ***** veřejnosti?\n<bold>(3)</bold> Ve prospěch jeho hypotézy hovoří některé skutečnosti: Mengele se výzkumem,\njehož cílem bylo zvýšit pravděpodobnost vícečetného těhotenství, zabýval na Hitlerův\npříkaz už během svého působení v koncentračním táboře Osvětim a po válce opravdu\nžil pod falešnou identitou v Jižní Americe. Početná skupina odborníků ale Camarasovu\nteorii odmítá jako nepodloženou. Příčinu celé záhady tedy asi nenajdeme v ničem jiném\nnež v dědičnosti.\n<italic>(vtm.e15.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Podle Winstona člověk nemůže před Stranou utajit své předchozí skutky.", "B. Winston si byl jist, že Julie bude zastřelena do pěti minut od svého zatčení.", "C. Winston si uvědomoval, že se po vzoru prolétů musí naučit chovat se bezcitně.", "D. Podle Winstona se člověk zdrogovaný na Ministerstvu lásky vzdá svého lidství."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?\n(Správné řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. Přiznání je ale zrada. Důležité je jen to, co člověk řekne; na citech nezáleží.", "B. Přiznání ale není zrada. Důležité je jen to, co člověk řekne; na citech nezáleží.", "C. Přiznání je ale zrada. Není důležité to, co člověk řekne; záleží jen na tom, co cítí.", "D. Přiznání ale není zrada. Není důležité to, co člověk řekne; záleží jen na tom, co cítí."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o autorovi výchozího textu není pravdivé?", "choices": ["A. Orwellův román s názvem 1984 je antiutopické dílo.", "B. Za Orwellova života napsal alespoň jedno dílo John Steinbeck.", "C. Orwell napsal alegorické dílo s názvem Farma zvířat.", "D. Orwell byl vůdčí osobností beat generation."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o úsecích podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. V každém z těchto úseků spojka a spojuje složky několikanásobného větného\nčlenu.", "B. Spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu pouze v úseku\nz druhé části výchozího textu.", "C. Spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu pouze v úseku z první\nčásti výchozího textu.", "D. V žádném z těchto úseků spojka a nespojuje složky několikanásobného větného\nčlenu."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Slovo umírající je v textu součástí expresivního slovního spojení.", "B. Slovo příkop je v textu užito jako slovo expresivní.", "C. Slovo spár je v textu součástí expresivního slovního spojení.", "D. Slovo bezmocný je v textu užito jako slovo expresivní."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal\ndo <bold>spárů</bold> Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu\ndějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních <underline>vztazích a slzy,</underline> objetí\nči slovo pronesené k <bold>umírajícímu</bold> měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti.\nZachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že\nještě nedávno na ulici odkopl do <bold>příkopu</bold> utrženou lidskou ruku jako zelný košťál.\n„Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého\nnic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic,\nco udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto <bold>bezmocní.</bold> Bude\nzáležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“\n„Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se\nnakonec přizná.“\n„***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“\n„To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“\n<bold>(2)</bold> Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany\ntě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes\nvšechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se\njim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř\nMinisterstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými <underline>výslechy a nespavostí.</underline>\nFakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat\nnaživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk\nudělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté.\n<italic>(G. Orwell, román 1984, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Všechny děti se spravedlivě rozdělily o otcovy celoživotní úspory.", "B. Z temného lesa se ozívaly hlasité povely myslivců.", "C. Podzimní dny se ohlásily nepříjemnými plískanicemi.", "D. O víkendu stovky nadšených turistů obdivovaly krásy města."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje úsek podtržený ve výchozím textu?", "choices": ["A. přímá řeč, která je pointou povídky Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku", "B. přímá řeč autora výchozího textu", "C. citace z jiného díla, které napsal autor výchozího textu", "D. citace z jiné povídky než Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je\npravdivé?\n(Při vzájemné záměně posuzovaných slov musí význam příslušných větných celků\nzůstat zachován.)", "choices": ["A. Slova hned a nyní jsou v textu vzájemně zaměnitelnými synonymy, totéž platí\ni pro slova zprvu a zpočátku.", "B. Vzájemně zaměnitelnými synonymy jsou v textu pouze slova zprvu a zpočátku.", "C. Vzájemně zaměnitelnými synonymy jsou v textu pouze slova hned a nyní.", "D. Slova zprvu a zpočátku nejsou v textu vzájemně zaměnitelnými synonymy,\ntotéž platí i pro slova hned a nyní."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. Text přináší hlubší vhled do dané problematiky, vyskytují se zde pouze termíny,\nobrazná pojmenování zde nenalezneme.", "B. Dominantní funkcí textu je funkce estetická, vyskytují se zde jednak obrazná\npojmenování, jednak termíny.", "C. Text přináší hlubší vhled do dané problematiky, vyskytují se zde jednak termíny,\njednak obrazná pojmenování.", "D. Dominantní funkcí textu je funkce estetická, vyskytují se zde pouze obrazná\npojmenování, termíny zde nenalezneme."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (xxxxx) v druhé části výchozího textu patří věta, jež\nneobsahuje jazykové nedostatky. Která z následujících vět na toto vynechané\nmísto patří?", "choices": ["A. Tato mrazivá pointa je důkazem vyspělého, v české literatuře té doby nevídaného\npovídkového umění.", "B. Důkazem vyspělého povídkového umění, vystihující tuto mrazivou pointu, je v té\ndobě nevídaná česká literatura.", "C. Tato mrazivá pointa je důkazem nejen vyspělé české literatury, ale v té době\ni nevídané povídkové umění.", "D. Důkazem vyspělého povídkového umění, vystihujícím tuto mrazivou pointu, je\ni v české literatuře té doby nevídaný."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Styl povídky <italic>Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku</italic> je neobyčejně úsporný. To, co\nprůměrný beletrista musí čtenáři sdělovat v několika odstavcích (či dokonce na několika\nstranách), dokáže ***** vtěsnat do necelých tří řádků. Informace ovšem mnohdy\njen naznačí a počítá s aktivní spoluprací čtenáře při konstruování fikčního světa:\nnapř. vyjádřením „v patře nad námi“ čtenáři sděluje, že vypravěč bydlí v nájemním domě\nspolu s dalšími postavami.\n<bold>(2)</bold> Zajímavá je v této povídce i pointa: není ani lyricky rozevlátá jako v <italic>Hastrmanovi</italic>\n<underline>(„Dál už povídat nebudu, dál už neumím.“;</underline> s. 146), ani fejetonisticky povídavá jako\nv <italic>Doktoru Kazisvětovi</italic> („Ani nevím, žije-li. Musím se jednou poptat.“; s. 139), nýbrž zcizující\na paradoxní. Nad sebevrahovou mrtvolou se policejní komisař upřímně raduje z krásně\nnakouřené pěnovky, která se stala spouštěcím mechanismem krachu pana Vorla. xxxxx\nZmíněné tři povídky, zveřejněné nejprve časopisecky v roce 1876, utvořily kompaktní\ncelek, jádro budoucí knihy. Při svém rozpomínání na život v rodné pražské čtvrti <bold>(zprvu</bold>\nmožná skutečně zamýšleném jen jako série nostalgických fejetonů) spisovatel objevil\n<bold>hned</bold> několik velkých témat: osamělost, nenávist, smrt. Autorova výpověď o společnosti,\n<bold>zpočátku</bold> celkem poklidná, se tedy postupně proměnila ve výpověď existenciální, která\npřináší svědectví o světě zdánlivě hladkém jako zrcadlo, a přece plném puklin.\n<bold>(3)</bold> To, co spisovatel zachytil již ve svých verších, často obalených slupkou ironie, se\n<bold>nyní</bold> pokusil vyjádřit prózou. Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor třinácti povídek\nvydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky <italic>Týden v tichém domě</italic>\na <italic>Figurky,</italic> z nichž první jmenovaná je ze všech povídek v této knize nejdelší.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nevyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Přemysl Otakar I. měl podíl na tom, že prvního opata Sázavského kláštera papež\nprohlásil za svatého.", "B. Sázavský klášter, který byl svého času centrem slovanské liturgie, zdědil\npoustevník Prokop po slovanských věrozvěstech.", "C. V Čechách byly vybudovány celkem dva mužské kláštery dříve, než byl založen\nSázavský klášter.", "D. Původní chrám, který byl součástí areálu Sázavského kláštera, se začal měnit\nv románskou baziliku v témže století, kdy tento klášter vznikl."], "gold": 1, "context": "Blízko řeky Sázavy se nachází místo, ***** se počátkem 11. století uchýlil poustevník\nProkop, muž ryzýho charakteru. Prokopovi <bold>stoupenci</bold> svůj vzor následovali, a tak zde\nbrzy vznikl <underline>benediktinský</underline> klášter, v němž prvním opatem byl právě Prokop. Sázavský\nklášter, třetí nejstarší mužský klášter postavený v Čechách, se stal střediskem slovanské\n<underline>liturgie,</underline> čímž navázal na dědictví slovanských věrozvěstů, kteří <bold>působili</bold> na území Velké\nMoravy.\nSázavský klášter proslul jako místo, ***** chudí a nemocní nalézali pomoc.\nV 2. polovině 11. století byly provedeny rozsáhlejší úpravy klášterního areálu: po\nvýstavbě zcela nového kamenného kostela se započalo s proměnou původního\ndřevěného chrámu v románskou <underline>baziliku.</underline> Na <bold>sklonku</bold> téhož století však každodenní\nslovanské modlitby utichly. Slovanští mniši byli vyhnáni, významné slovanské písemnosti\nbyly ničeny. Na Prokopův odkaz se ale nezapomnělo. Přemysl Otakar I., český král z rodu\npřemyslovců, dokonce přispěl k tomu, že papež v roce 1204 Prokopa svatořečil.\nV současnosti je většina areálu Sázavského kláštera spřístupněna veřejnosti.\nOblíbeným místem je zahrada, v jejímž středu jsou zbytky <underline>kostela sv. Kříže,</underline> které svým\ntvarem <bold>připomínají</bold> čtyřlístek. Četná zahradní zátiší přímo vybízejí k uzavření manželství.\nSvatby se konají také v <underline>opatské</underline> kaply s unikátními nástěnnými malbami.\n<italic>(www.klaster-sazava.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno\nslovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí\nodpovídajícím výchozímu textu?\n(Po doplnění slov musí být příslušná souvětí spisovná a syntakticky správná.)", "choices": ["A. kam – kde", "B. kam – kam", "C. kde – kam", "D. kde – kde"], "gold": 0, "context": "Blízko řeky Sázavy se nachází místo, ***** se počátkem 11. století uchýlil poustevník\nProkop, muž ryzýho charakteru. Prokopovi <bold>stoupenci</bold> svůj vzor následovali, a tak zde\nbrzy vznikl <underline>benediktinský</underline> klášter, v němž prvním opatem byl právě Prokop. Sázavský\nklášter, třetí nejstarší mužský klášter postavený v Čechách, se stal střediskem slovanské\n<underline>liturgie,</underline> čímž navázal na dědictví slovanských věrozvěstů, kteří <bold>působili</bold> na území Velké\nMoravy.\nSázavský klášter proslul jako místo, ***** chudí a nemocní nalézali pomoc.\nV 2. polovině 11. století byly provedeny rozsáhlejší úpravy klášterního areálu: po\nvýstavbě zcela nového kamenného kostela se započalo s proměnou původního\ndřevěného chrámu v románskou <underline>baziliku.</underline> Na <bold>sklonku</bold> téhož století však každodenní\nslovanské modlitby utichly. Slovanští mniši byli vyhnáni, významné slovanské písemnosti\nbyly ničeny. Na Prokopův odkaz se ale nezapomnělo. Přemysl Otakar I., český král z rodu\npřemyslovců, dokonce přispěl k tomu, že papež v roce 1204 Prokopa svatořečil.\nV současnosti je většina areálu Sázavského kláštera spřístupněna veřejnosti.\nOblíbeným místem je zahrada, v jejímž středu jsou zbytky <underline>kostela sv. Kříže,</underline> které svým\ntvarem <bold>připomínají</bold> čtyřlístek. Četná zahradní zátiší přímo vybízejí k uzavření manželství.\nSvatby se konají také v <underline>opatské</underline> kaply s unikátními nástěnnými malbami.\n<italic>(www.klaster-sazava.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Slovo stoupenec je v textu užito ve významu přívrženec.", "B. Slovo připomínat je v textu užito ve významu podobností vyvolávat představu.", "C. Slovo působit je v textu užito ve významu připadat někomu nějaký.", "D. Slovo sklonek je v textu užito ve významu konec."], "gold": 2, "context": "Blízko řeky Sázavy se nachází místo, ***** se počátkem 11. století uchýlil poustevník\nProkop, muž ryzýho charakteru. Prokopovi <bold>stoupenci</bold> svůj vzor následovali, a tak zde\nbrzy vznikl <underline>benediktinský</underline> klášter, v němž prvním opatem byl právě Prokop. Sázavský\nklášter, třetí nejstarší mužský klášter postavený v Čechách, se stal střediskem slovanské\n<underline>liturgie,</underline> čímž navázal na dědictví slovanských věrozvěstů, kteří <bold>působili</bold> na území Velké\nMoravy.\nSázavský klášter proslul jako místo, ***** chudí a nemocní nalézali pomoc.\nV 2. polovině 11. století byly provedeny rozsáhlejší úpravy klášterního areálu: po\nvýstavbě zcela nového kamenného kostela se započalo s proměnou původního\ndřevěného chrámu v románskou <underline>baziliku.</underline> Na <bold>sklonku</bold> téhož století však každodenní\nslovanské modlitby utichly. Slovanští mniši byli vyhnáni, významné slovanské písemnosti\nbyly ničeny. Na Prokopův odkaz se ale nezapomnělo. Přemysl Otakar I., český král z rodu\npřemyslovců, dokonce přispěl k tomu, že papež v roce 1204 Prokopa svatořečil.\nV současnosti je většina areálu Sázavského kláštera spřístupněna veřejnosti.\nOblíbeným místem je zahrada, v jejímž středu jsou zbytky <underline>kostela sv. Kříže,</underline> které svým\ntvarem <bold>připomínají</bold> čtyřlístek. Četná zahradní zátiší přímo vybízejí k uzavření manželství.\nSvatby se konají také v <underline>opatské</underline> kaply s unikátními nástěnnými malbami.\n<italic>(www.klaster-sazava.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. V každé z obou slok třetí části textu se vyskytuje anafora a zároveň epifora.", "B. V každé z obou slok druhé části textu se vyskytuje anafora a zároveň epifora.", "C. Pouze v první sloce třetí části textu se vyskytuje anafora a zároveň epifora.", "D. Pouze v první sloce druhé části textu se vyskytuje anafora a zároveň epifora."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJá jsem k tobě nepřišel\nv roztoužení tklivém.\nRuce jsem si zahřát chtěl,\nmrtvé ruce zahřát chtěl\nna tvém srdci živém.\nV scenérii mladých let\nhlavu skláním v žalu.\nPoslední jsem probil vznět,\nplachý, něžný srdce vznět,\nve špíně a kalu.\n<bold>(2)</bold>\nV bahně skončí moje dny\npro dar zapomnění.\nMosty jsou již spáleny,\nmosty za mnou spáleny,\nnávratu již není.\nNebyl bych tak nesmělý\nv posledním svém běhu,\nkdyby ke mně nezněly,\nhlasy měkké nezněly\nz protějšího břehu.\n<bold>(3)</bold>\nZkusil jsem dost bolesti,\nsnesu ještě více.\nV pračkách měl jsem neštěstí\na u holek neštěstí\ns dohrou na klinice.\nTyhle žaly – vzal je ďas.\nJá se jenom střehu,\nabych neuslyšel hlas,\nněžných retů měkký hlas\nz protějšího břehu.\n<italic>(báseň F. Gellnera ze sb. Radosti života, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> je opakování slova nebo slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě\njdoucích veršů. <bold>Epifora</bold> je opakování slova nebo slovního spojení na konci bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje kontrast?", "choices": ["A. já jsem k tobě nepřišel / v roztoužení tklivém", "B. nebyl bych tak nesmělý / v posledním svém běhu", "C. mrtvé ruce zahřát chtěl / na tvém srdci živém", "D. zkusil jsem dost bolesti / snesu ještě více"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJá jsem k tobě nepřišel\nv roztoužení tklivém.\nRuce jsem si zahřát chtěl,\nmrtvé ruce zahřát chtěl\nna tvém srdci živém.\nV scenérii mladých let\nhlavu skláním v žalu.\nPoslední jsem probil vznět,\nplachý, něžný srdce vznět,\nve špíně a kalu.\n<bold>(2)</bold>\nV bahně skončí moje dny\npro dar zapomnění.\nMosty jsou již spáleny,\nmosty za mnou spáleny,\nnávratu již není.\nNebyl bych tak nesmělý\nv posledním svém běhu,\nkdyby ke mně nezněly,\nhlasy měkké nezněly\nz protějšího břehu.\n<bold>(3)</bold>\nZkusil jsem dost bolesti,\nsnesu ještě více.\nV pračkách měl jsem neštěstí\na u holek neštěstí\ns dohrou na klinice.\nTyhle žaly – vzal je ďas.\nJá se jenom střehu,\nabych neuslyšel hlas,\nněžných retů měkký hlas\nz protějšího břehu.\n<italic>(báseň F. Gellnera ze sb. Radosti života, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> je opakování slova nebo slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě\njdoucích veršů. <bold>Epifora</bold> je opakování slova nebo slovního spojení na konci bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Text není psán volným veršem, v každé sloce má druhý verš stejný počet slabik\njako verš poslední.", "B. Text není psán volným veršem, pouze v některých slokách má druhý verš stejný\npočet slabik jako verš poslední.", "C. Text je psán volným veršem, pouze v některých slokách má druhý verš stejný počet\nslabik jako verš poslední.", "D. Text je psán volným veršem, v každé sloce má druhý verš stejný počet slabik jako\nverš poslední."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nJá jsem k tobě nepřišel\nv roztoužení tklivém.\nRuce jsem si zahřát chtěl,\nmrtvé ruce zahřát chtěl\nna tvém srdci živém.\nV scenérii mladých let\nhlavu skláním v žalu.\nPoslední jsem probil vznět,\nplachý, něžný srdce vznět,\nve špíně a kalu.\n<bold>(2)</bold>\nV bahně skončí moje dny\npro dar zapomnění.\nMosty jsou již spáleny,\nmosty za mnou spáleny,\nnávratu již není.\nNebyl bych tak nesmělý\nv posledním svém běhu,\nkdyby ke mně nezněly,\nhlasy měkké nezněly\nz protějšího břehu.\n<bold>(3)</bold>\nZkusil jsem dost bolesti,\nsnesu ještě více.\nV pračkách měl jsem neštěstí\na u holek neštěstí\ns dohrou na klinice.\nTyhle žaly – vzal je ďas.\nJá se jenom střehu,\nabych neuslyšel hlas,\nněžných retů měkký hlas\nz protějšího břehu.\n<italic>(báseň F. Gellnera ze sb. Radosti života, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nAnafora</bold> je opakování slova nebo slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě\njdoucích veršů. <bold>Epifora</bold> je opakování slova nebo slovního spojení na konci bezprostředně\npo sobě jdoucích veršů.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. V osamněle stojícím srubu byly dva střídmně zařízené pokoje.", "B. V osamněle stojícím srubu byly dva střídmě zařízené pokoje.", "C. V osaměle stojícím srubu byly dva střídmně zařízené pokoje.", "D. V osaměle stojícím srubu byly dva střídmě zařízené pokoje."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "O které z následujících možností se ve výchozím textu nepíše?", "choices": ["A. o tom, že za nejméně talentovaného jedince z celé skupiny je považován Kuneš", "B. o tom, že z výsledku svého pokusu nakreslit kobylu je autor kresby sklíčený", "C. o tom, že i přes určité nedostatky jednotlivců lze společnými silami uspět", "D. o tom, že Kovandová se při kreslení stále zaměřuje na jedno téma"], "gold": 0, "context": "(1)\nUmím prase ZEPŘEDU,\nnic jiného nesvedu,\nmoje ruka nic jiného nenakreslí,\nzkoušel jsem i kobylu,\nale došlo k omylu,\nvyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.\n(2)\nKuneš umí ještěrku,\njak se hřeje na štěrku,\njinak je též beznadějně nenadaný,\nVaněk umí parohy\njenom PODLE předlohy,\nKovandová pořád kreslí kočkodany.\n(3)\nCo se týče talentu,\ndám na žáka Valentu,\nkterý tvrdí, že se z toho nezblázníme,\nValenta je z Jinonic\na neumí vůbec nic,\npropiskou si dělá pouze čáry přímé.\n(4)\nKdyž se ale spojíme,\nmy, co málo umíme,\nnakreslíme stádo zvěře velmi hravě,\ntygry, koně, různý skot,\nValenta nám dodá plot,\nmůžeme s tím vyniknouti na výstavě.\n(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu velkými\npísmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze slovo podle je v textu příslovce.", "B. Pouze slovo zepředu je v textu příslovce.", "C. Žádné z těchto slov není v textu příslovce.", "D. Obě tato slova jsou v textu příslovce."], "gold": 1, "context": "(1)\nUmím prase ZEPŘEDU,\nnic jiného nesvedu,\nmoje ruka nic jiného nenakreslí,\nzkoušel jsem i kobylu,\nale došlo k omylu,\nvyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.\n(2)\nKuneš umí ještěrku,\njak se hřeje na štěrku,\njinak je též beznadějně nenadaný,\nVaněk umí parohy\njenom PODLE předlohy,\nKovandová pořád kreslí kočkodany.\n(3)\nCo se týče talentu,\ndám na žáka Valentu,\nkterý tvrdí, že se z toho nezblázníme,\nValenta je z Jinonic\na neumí vůbec nic,\npropiskou si dělá pouze čáry přímé.\n(4)\nKdyž se ale spojíme,\nmy, co málo umíme,\nnakreslíme stádo zvěře velmi hravě,\ntygry, koně, různý skot,\nValenta nám dodá plot,\nmůžeme s tím vyniknouti na výstavě.\n(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Slovo slabý je v textu užito ve významu příliš nerozhodný a povolný.", "B. Slovo zabraňovat je v textu užito ve významu znemožňovat, aby se něco stalo.", "C. Slovo několik je v textu užito ve významu přesně neurčený a nevelký počet.", "D. Slovo občas je v textu užito ve významu tu a tam, někdy."], "gold": 0, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících slov končí předpona souhláskou?", "choices": ["A. přepnutí", "B. probuzení", "C. roztrhat", "D. nahromadit"], "gold": 2, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu velkými\npísmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Tato slova, z nichž pouze slovo stávající je přídavné jméno měkké, jsou v textu\nužita v různém pádě.", "B. Obě tato slova jsou přídavná jména měkká a v textu jsou užita ve stejném pádě.", "C. Tato slova, z nichž pouze slovo stávající je přídavné jméno měkké, jsou v textu\nužita ve stejném pádě.", "D. Obě tato slova jsou přídavná jména měkká a v textu jsou užita v různém pádě."], "gold": 0, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Platí totiž, že při menší ztrátě tělesného tepla se zároveň zvětší povrch těla přímo\nvystavený okolnímu chladnému vzduchu.", "B. Platí totiž, že čím menší část povrchu těla je přímo vystavena okolnímu\nchladnému vzduchu, tím menší je ztráta tělesného tepla.", "C. Platí totiž, že při větší ztrátě tělesného tepla se zároveň zvětší povrch těla přímo\nvystavený okolnímu chladnému vzduchu.", "D. Platí totiž, že čím větší část povrchu těla je přímo vystavena okolnímu chladnému\nvzduchu, tím menší je ztráta tělesného tepla."], "gold": 1, "context": "Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale\npotravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich\nproto zimu jednoduše prospí.\nHibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich\nmusí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší\no 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají\nvětšinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále\nzimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.\nBěhem hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová\nfrekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako\nmrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do\núsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený,\nale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. *****\nVětšina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by\ntotiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může\nklesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná\ntekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí\ndo chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů\nsvou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.\nNěkteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není.\nBěhem tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale\nnemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů\nse řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.\n(www.abicko.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností obsahuje slovo zapsané s pravopisnou chybou?", "choices": ["A. dětský zásyp, vymyká se průměru, povykující děti", "B. syrové maso, zničit smyčec, rozhořčené výtky", "C. sykot páry, mladý myslivec, vyvinutý čich", "D. neposedný synovec, stíny se mýhají, rozšířený zlozvyk"], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. skončil – zahájil", "B. dal – vzal", "C. ochotně – neochotně", "D. skutečně – neskutečně"], "gold": 2, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytují dvě zájmena?", "choices": ["A. pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak", "B. potom převelice pečlivě spočítal všechny své náklady", "C. záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí", "D. tento sládek měl vlastní tajný recept na vaření piva"], "gold": 1, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je\npodtrženo souvětí.", "B. V textu jsou podtržena dvě souvětí.", "C. V první části textu je podtrženo souvětí, v druhé části textu je podtržena věta\njednoduchá.", "D. V textu jsou podtrženy dvě věty jednoduché."], "gold": 3, "context": "(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ***** na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč\nale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova\ndcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé\njazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.\nPošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento\nsládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě.\nJeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen\npro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený\nna sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.\n(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán\nvznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do\nPrahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ***** se Václavovo\npivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy\nroztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil\nsvůj tajný recept.\n(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu\npošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ***** splnil:\nneuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně\npodle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě\nspočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit\npřestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na\ndomovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.\n(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z TEXTU 1?", "choices": ["A. V nizozemské části zajímavého města Baarle žije méně než 6 000 obyvatel.", "B. Ze všech obchodů ve městě Baarle jsou belgické pouze obchody s potravinami.", "C. Území těsně obklopující neobyčejné město Baarle není nizozemské.", "D. Každá z belgických částí města Baarle vyjma jediné je větší než 1 800 m^2."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\nNa první pohled vypadá město Baarle docela obyčejně, přesto ho turisté vyhledávají.\nProč? Kvůli nejkomplikovanější hraniční čáře na světě. Město sice leží v Nizozemsku, čtyři\nkilometry od nizozemsko-belgické hranice, část Baarle ale patří Belgii. Z celkového počtu\nvíce než 9 000 obyvatel jich 3 000 žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku.\nNení zcela výjimečné, že území, které patří jednomu státu, je zcela obklopeno územím\njiného státu. ***** Belgická část města je zde totiž (na rozdíl od jiných případů) doslova\nrozkrájená na kousky. Tyto pozemky jsou různě velké, nejmenší z nich má velikost\n1 800 m^2. Většinu lidí také asi překvapí, že v některých bytech se ložnice nachází v Belgii,\nale obývák už je v Nizozemsku.\nBěhem krátké procházky po Baarle překročíte státní hranici nesčetněkrát. Kávu si\ndáte třeba v nizozemské restauraci a naproti přes ulici si v belgickém obchodě koupíte\npotraviny. Ne vše je ale v tomto městě rozděleno. Město má například společný vodovod,\ntaké policejní stanice je zde jen jedna. Ačkoli v Baarle působí nizozemští i belgičtí\noperátoři, obyvatelé si navzájem volají z mobilů za jeden místní tarif.\n(Lidé a Země 6/2014, upraveno)\nTEXT 2\nPři univerbizaci vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné pojmenování,\nnapř. písemná práce – písemka.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Všechna tato slova vznikla univerbizací.", "B. Pouze slova obývák a procházka vznikla univerbizací.", "C. Pouze slova obývák a mobil vznikla univerbizací.", "D. Pouze slova procházka a mobil vznikla univerbizací."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\nNa první pohled vypadá město Baarle docela obyčejně, přesto ho turisté vyhledávají.\nProč? Kvůli nejkomplikovanější hraniční čáře na světě. Město sice leží v Nizozemsku, čtyři\nkilometry od nizozemsko-belgické hranice, část Baarle ale patří Belgii. Z celkového počtu\nvíce než 9 000 obyvatel jich 3 000 žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku.\nNení zcela výjimečné, že území, které patří jednomu státu, je zcela obklopeno územím\njiného státu. ***** Belgická část města je zde totiž (na rozdíl od jiných případů) doslova\nrozkrájená na kousky. Tyto pozemky jsou různě velké, nejmenší z nich má velikost\n1 800 m^2. Většinu lidí také asi překvapí, že v některých bytech se ložnice nachází v Belgii,\nale obývák už je v Nizozemsku.\nBěhem krátké procházky po Baarle překročíte státní hranici nesčetněkrát. Kávu si\ndáte třeba v nizozemské restauraci a naproti přes ulici si v belgickém obchodě koupíte\npotraviny. Ne vše je ale v tomto městě rozděleno. Město má například společný vodovod,\ntaké policejní stanice je zde jen jedna. Ačkoli v Baarle působí nizozemští i belgičtí\noperátoři, obyvatelé si navzájem volají z mobilů za jeden místní tarif.\n(Lidé a Země 6/2014, upraveno)\nTEXT 2\nPři univerbizaci vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné pojmenování,\nnapř. písemná práce – písemka.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) v TEXTU 1?", "choices": ["A. Jednotlivé části Baarle však nejsou rozděleny nestandardním způsobem.", "B. Ojedinělé je však to, jak je Baarle uspořádáno.", "C. Jednotlivé části Baarle jsou však propojeny standardním způsobem.", "D. Ojedinělé však není ani to, jak je Baarle organizováno."], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nNa první pohled vypadá město Baarle docela obyčejně, přesto ho turisté vyhledávají.\nProč? Kvůli nejkomplikovanější hraniční čáře na světě. Město sice leží v Nizozemsku, čtyři\nkilometry od nizozemsko-belgické hranice, část Baarle ale patří Belgii. Z celkového počtu\nvíce než 9 000 obyvatel jich 3 000 žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku.\nNení zcela výjimečné, že území, které patří jednomu státu, je zcela obklopeno územím\njiného státu. ***** Belgická část města je zde totiž (na rozdíl od jiných případů) doslova\nrozkrájená na kousky. Tyto pozemky jsou různě velké, nejmenší z nich má velikost\n1 800 m^2. Většinu lidí také asi překvapí, že v některých bytech se ložnice nachází v Belgii,\nale obývák už je v Nizozemsku.\nBěhem krátké procházky po Baarle překročíte státní hranici nesčetněkrát. Kávu si\ndáte třeba v nizozemské restauraci a naproti přes ulici si v belgickém obchodě koupíte\npotraviny. Ne vše je ale v tomto městě rozděleno. Město má například společný vodovod,\ntaké policejní stanice je zde jen jedna. Ačkoli v Baarle působí nizozemští i belgičtí\noperátoři, obyvatelé si navzájem volají z mobilů za jeden místní tarif.\n(Lidé a Země 6/2014, upraveno)\nTEXT 2\nPři univerbizaci vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné pojmenování,\nnapř. písemná práce – písemka.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "V každé sloce výchozího textu se rýmují liché verše a třetí verš je osmislabičný.\nKterý z následujících veršů tedy patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. Hned v mysli pokoj s postelí,", "B. Vnímám ten obraz nad postelí,", "C. Zas klesla mi hlava na polštář,", "D. Schoval jsem hlavu pod polštář,"], "gold": 3, "context": "(1)\nZ tepla se nikdy nechtělo –\na už první tramvaje zvoní.\nDeku jsem stáhl na čelo,\nchoule se sladce do ní.\nNejdříve vstával pohrabáč,\npak lopatka, pak uhlí na ní.\nNěkdy přiletěl na pavlač\nkos ještě před snídaní.\nHrníček s mlékem na plotně\nbyl sešlý už a neměl ceny,\nna ucho dal si překotně\nčepici z bílé pěny.\n(2)\nVtom spustil mlýnek na klíně.\nMlč! Uši rvou zoufalé zvuky!\nNemlčí, chraptí z kuchyně,\nchroupaje zrnka z ruky.\nSen krásný se mi právě zdál.\nTen ohava! Chybělo málo,\na v nejhezčím jej přetrhal.\nCo se mi vlastně zdálo?\nUž vím. A vidím kalendář.\nByl svátek, prázdno jsme měli.\n*****\ndozdál se mi pak celý.\n(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "O čem se píše ve výchozím textu?", "choices": ["A. o negativních pocitech souvisejících se zvuky mlýnku na kávu", "B. o negativních pocitech vyvolaných děsivým snem", "C. o tom, že někdo zničil hrnek při vaření mléka", "D. o tom, že někdo zničil mlýnek na kávu při přípravě snídaně"], "gold": 0, "context": "(1)\nZ tepla se nikdy nechtělo –\na už první tramvaje zvoní.\nDeku jsem stáhl na čelo,\nchoule se sladce do ní.\nNejdříve vstával pohrabáč,\npak lopatka, pak uhlí na ní.\nNěkdy přiletěl na pavlač\nkos ještě před snídaní.\nHrníček s mlékem na plotně\nbyl sešlý už a neměl ceny,\nna ucho dal si překotně\nčepici z bílé pěny.\n(2)\nVtom spustil mlýnek na klíně.\nMlč! Uši rvou zoufalé zvuky!\nNemlčí, chraptí z kuchyně,\nchroupaje zrnka z ruky.\nSen krásný se mi právě zdál.\nTen ohava! Chybělo málo,\na v nejhezčím jej přetrhal.\nCo se mi vlastně zdálo?\nUž vím. A vidím kalendář.\nByl svátek, prázdno jsme měli.\n*****\ndozdál se mi pak celý.\n(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou verších podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?\nVýznam veršů posuzujte v kontextu výchozího textu.", "choices": ["A. V žádném z těchto veršů se neuplatňuje personifikace.", "B. Pouze ve verši podtrženém v druhé části textu se uplatňuje personifikace.", "C. Pouze ve verši podtrženém v první části textu se uplatňuje personifikace.", "D. V každém z těchto veršů se uplatňuje personifikace."], "gold": 1, "context": "(1)\nZ tepla se nikdy nechtělo –\na už první tramvaje zvoní.\nDeku jsem stáhl na čelo,\nchoule se sladce do ní.\nNejdříve vstával pohrabáč,\npak lopatka, pak uhlí na ní.\nNěkdy přiletěl na pavlač\nkos ještě před snídaní.\nHrníček s mlékem na plotně\nbyl sešlý už a neměl ceny,\nna ucho dal si překotně\nčepici z bílé pěny.\n(2)\nVtom spustil mlýnek na klíně.\nMlč! Uši rvou zoufalé zvuky!\nNemlčí, chraptí z kuchyně,\nchroupaje zrnka z ruky.\nSen krásný se mi právě zdál.\nTen ohava! Chybělo málo,\na v nejhezčím jej přetrhal.\nCo se mi vlastně zdálo?\nUž vím. A vidím kalendář.\nByl svátek, prázdno jsme měli.\n*****\ndozdál se mi pak celý.\n(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. V textu se nevyskytuje žádný nespisovný tvar slova.", "B. V textu je v nespisovném tvaru užito jak slovo řezaný, tak slovo rys.", "C. V textu je v nespisovném tvaru užito pouze slovo pronikavý.", "D. V textu je v nespisovném tvaru užito jak slovo pronikavý, tak slovo oko."], "gold": 0, "context": "Do třídy vešel muž s ostře řezanými rysy a pronikavýma očima.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kolik je v první části TEXTU 1 celkem souvětí?", "choices": ["A. šest", "B. čtyři", "C. tři", "D. pět"], "gold": 2, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Na kterou z následujících otázek nelze v TEXTU 1 najít odpověď?", "choices": ["A. Ve kterém století už byly šachy rozšířeny po celé Evropě?", "B. Z kolika slov vzniklo slovo „šachmaty“?", "C. Co symbolicky vyjadřuje název „čaturanga“?", "D. Proč se snížil původní počet šachistů na současné dva?"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov užitých v TEXTU 1 je názvem nositele vlastnosti?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. král", "B. učenec", "C. voják", "D. šachista"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o čtyřech slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?\n(Vzájemně zaměnitelná synonyma jsou taková slova, která lze v textu navzájem\nzaměnit a význam textu přitom zůstane zachován.)", "choices": ["A. Slova také a i nejsou v textu vzájemně zaměnitelnými synonymy, totéž platí pro\nslova asi a přibližně.", "B. Vzájemně zaměnitelnými synonymy jsou v textu slova asi a přibližně, nikoli však\nslova také a i.", "C. Vzájemně zaměnitelnými synonymy jsou v textu slova také a i, nikoli však slova asi\na přibližně.", "D. Slova také a i jsou v textu vzájemně zaměnitelnými synonymy, totéž platí pro\nslova asi a přibližně."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kolikrát je v první části TEXTU 1 užito slovo šachy ve 4. pádě?\n(Posuzované tvary jsou v TEXTU 1 podtrženy.)", "choices": ["A. celkem dvakrát", "B. celkem třikrát", "C. ani jednou", "D. pouze jednou"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě\nvznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před\n2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že\nkrál se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy\nřecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme\nsledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových\npísemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch\nnynějších značně lišily.\n(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval\nčtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto\nfigur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem\nhry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému\nspojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má\ntáhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.\nZ Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň\nse začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes)\na časem ze hry ***** na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly\nšachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením\nperského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později\nse šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na\nsever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou xxxxx nejen na\npanovnických dvorech.\n(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)\nTEXT 2\nNázev nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména\na označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),\nmělčina (= mělké místo ve vodě).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. Slovo prosinec má v uvedeném tvaru první slabiku otevřenou a poslední slabiku\nzavřenou, totéž platí i pro slovo příchod.", "B. Slovo prosinec má v uvedeném tvaru první i poslední slabiku zavřenou, totéž\nplatí i pro slovo příchod.", "C. Slovo prosinec má v uvedeném tvaru první i poslední slabiku zavřenou, totéž\nvšak neplatí pro slovo příchod.", "D. Slovo prosinec má v uvedeném tvaru první slabiku otevřenou a poslední slabiku\nzavřenou, totéž však neplatí pro slovo příchod."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení: V první části TEXTU 1 je zájmenem jim zastupováno podstatné jméno *****\na zájmenem ním je zastupováno podstatné jméno *****.\nKterá dvě podstatná jména je nutné doplnit na vynechaná místa (*****) ve výše\nuvedeném tvrzení, aby toto tvrzení bylo pravdivé?\n(Posuzovaná zájmena jsou v TEXTU 1 zapsána velkými písmeny.)", "choices": ["A. občan – Jonas", "B. občan – trenér", "C. dům – trenér", "D. dům – Jonas"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. vysypal – nasypal", "B. předepsanou – odepsanou", "C. dával – bral", "D. pozdní – včasný"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje předložka?", "choices": ["A. aby se ihned skryli", "B. podívaná mě natolik zajmula", "C. hned vedle připsal slovo", "D. jsem jel kolem rybí líhně"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\n(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné\nslovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo\nneznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých\ndomech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce\na za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě\nneomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat.\nJednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“\nTrenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na\nvyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.\n(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny.\nKdyž vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl\npředepsanou omluvu, na niž všichni čekali.\n(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou\nfrázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem\nrybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem\nzapomněl na čas.“\n„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.\n„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla\npříležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal\nslovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.\nJonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil,\nže slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno.\nJonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.\n(L. Lowryová, Dárce, upraveno)\nTEXT 2\nOtevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.\nZavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Známý režisér, který nedávno získal, prestižní ocenění bude natáčet nový film.", "B. Kvůli prudkému zvýšení cen nemovitostí, jsme se rozhodli s koupí bytu počkat.", "C. Vaši zprávu jsme bohužel nedostali, a proto jsme na včerejší setkání nepřišli.", "D. Matka mi vynadala, že jsem nevynesl koš, a že jsem zapomněl na domácí úkol."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel výchozího textu?", "choices": ["A. přesvědčit sportovce, aby se při závodech přestali zaměřovat na výkon", "B. informovat čtenáře o zajímavé mezinárodní akci", "C. informovat čtenáře o zásadách zdravého životního stylu", "D. přesvědčit sportovce, aby se začali i se svou rodinou účastnit zábavných akcí"], "gold": 1, "context": "The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný,\njde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě\nbílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni\nbarevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří.\nThe Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou\ntrasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou\nkondici zlepšovat pravidelným běháním.\n„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá,\nale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“\nvysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.\nThe Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo\nkolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm\nmilionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších\nběžeckých událostí na planetě.\n(www.thecolorrun.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o třech slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze slova povzbudit a vysvětluje obsahují dvě předpony.", "B. Pouze slova nezáleží a vysvětluje obsahují dvě předpony.", "C. Pouze slova nezáleží a povzbudit obsahují dvě předpony.", "D. Každé z těchto slov obsahuje dvě předpony."], "gold": 2, "context": "The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný,\njde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě\nbílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni\nbarevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří.\nThe Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou\ntrasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou\nkondici zlepšovat pravidelným běháním.\n„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá,\nale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“\nvysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.\nThe Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo\nkolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm\nmilionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších\nběžeckých událostí na planetě.\n(www.thecolorrun.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. I za slunných jarních dnů nosí Zorka huňatý vlněný svetr.", "B. I za slunných jarních dnů nosí Zorka huňatý vlněnný svetr.", "C. I za sluných jarních dnů nosí Zorka huňatý vlněnný svetr.", "D. I za sluných jarních dnů nosí Zorka huňatý vlněný svetr."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "3. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "O čem se píše ve výchozím textu?", "choices": ["A. o hrůzných událostech, které vyvolal jeden nedoceněný lilek svým trylkem", "B. o tom, že v jedné pražské ulici si lze domluvit setkání s lilkem nosícím tílko", "C. o přesném znění trylku, který si prozpěvují především staroměstské lilky", "D. o tom, že fialové lilky se po městě nejraději procházejí v nemoderních tílkách"], "gold": 1, "context": "(1)\nViděl jsem lilek v tílku.\nJe nemnoho takových lilků!\nVšak v Liliové ulici na Praze 1\nje možné si schůzku s jedním z nich sjednat.\nTen lilek se leskne fialovou černí\na nosí tílko nemoderní.\nKdyž se s ním potkáš,\nzazpívá ti jeden z trylků,\nkteré se líbí těmto staroměstským lilkům.\nZní asi takto: Li la li la.\n(2)\nVždycky hleď ocenit jeho trylek!\nSic poznáš, jak hrůzný je to lilek,\nkdyž svleče své běloskvoucí prádlo…\nTak pochval ho, aby to špatně nedopadlo!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Jde o umělecký text, v jehož druhé části se vyskytuje přirovnání.", "B. Jde o neumělecký text, v jehož druhé části se vyskytuje přirovnání.", "C. Jde o neumělecký text, v jehož druhé části se nevyskytuje přirovnání.", "D. Jde o umělecký text, v jehož druhé části se nevyskytuje přirovnání."], "gold": 3, "context": "(1)\nViděl jsem lilek v tílku.\nJe nemnoho takových lilků!\nVšak v Liliové ulici na Praze 1\nje možné si schůzku s jedním z nich sjednat.\nTen lilek se leskne fialovou černí\na nosí tílko nemoderní.\nKdyž se s ním potkáš,\nzazpívá ti jeden z trylků,\nkteré se líbí těmto staroměstským lilkům.\nZní asi takto: Li la li la.\n(2)\nVždycky hleď ocenit jeho trylek!\nSic poznáš, jak hrůzný je to lilek,\nkdyž svleče své běloskvoucí prádlo…\nTak pochval ho, aby to špatně nedopadlo!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o třech slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze slova ten a těmto jsou v textu zájmeny ukazovacími.", "B. Pouze slova ti a těmto jsou v textu zájmeny ukazovacími.", "C. Všechna tato slova jsou v textu zájmeny ukazovacími.", "D. Pouze slova ten a ti jsou v textu zájmeny ukazovacími."], "gold": 0, "context": "(1)\nViděl jsem lilek v tílku.\nJe nemnoho takových lilků!\nVšak v Liliové ulici na Praze 1\nje možné si schůzku s jedním z nich sjednat.\nTen lilek se leskne fialovou černí\na nosí tílko nemoderní.\nKdyž se s ním potkáš,\nzazpívá ti jeden z trylků,\nkteré se líbí těmto staroměstským lilkům.\nZní asi takto: Li la li la.\n(2)\nVždycky hleď ocenit jeho trylek!\nSic poznáš, jak hrůzný je to lilek,\nkdyž svleče své běloskvoucí prádlo…\nTak pochval ho, aby to špatně nedopadlo!\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Zpěvákovy nové hity se překvapivě líbily i Pavlovi.", "B. Ředitelovy připomínky předáme i nemocnému kolegovi.", "C. Čapkovy obrazy zaujaly nejen manžele Landovi.", "D. Čtvrtkovy pohádky vyprávějí o odvážném loupežníkovi."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. během níž prodej čaje z Azor přestal klesat", "B. po níž prodej čaje z Azor nepřestal růst", "C. během níž prodej čaje z Azor začal klesat", "D. po níž prodej čaje z Azor začal růst"], "gold": 2, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Slovo nesporný je v textu užito ve významu nepochybný, nepopiratelný.", "B. Slovo první je v textu užito ve významu přední, nejvýznamnější.", "C. Pokud slovo vedle nahradíme slovem kromě, význam textu zůstane zachován.", "D. Pokud slovo záhy nahradíme slovem brzy, význam textu zůstane zachován."], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Výchozí text popírá informaci, že ze všech čajovníkových plantáží pouze ty\nazorské leží v nadmořské výšce 150 metrů.", "B. Výchozí text popírá informaci, že na světě existuje alespoň jedno místo, kde\nčajovníkové plantáže leží ve vyšší nadmořské výšce než na Azorách.", "C. Z výchozího textu vyplývá, že na světě neexistuje žádné místo, kde čajovníkové\nplantáže leží v nižší nadmořské výšce než na Azorách.", "D. Z výchozího textu vyplývá, že žádná z čajovníkových plantáží včetně těch\nazorských neleží v nadmořské výšce 150 metrů."], "gold": 2, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přídavné jméno\nv 2. stupni?", "choices": ["A. tamější manufaktury", "B. nastaly lepší časy", "C. zkrachovali další čtyři", "D. někdejší voják"], "gold": 1, "context": "Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od\nLisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl\naž do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj.\nAzorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad\nmořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.\nLidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale\npočátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli\no hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také\nmohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník,\nmá na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov\nSão Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.\nV úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje\nbyly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na\nodborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta\nna evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se\nčajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně\nvyprodukovaly 250 tun čaje.\nČilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, *****. Důsledkem tohoto\ntrendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku\n1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během\nnásledujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost\nChá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně\nvyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.\n(Lidé a Země 12/2007, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Nikdy jsem nezapoměl na to, jak nerozumě se Petr tenkrát zachoval.", "B. Nikdy jsem nezapomněl na to, jak nerozumně se Petr tenkrát zachoval.", "C. Nikdy jsem nezapomněl na to, jak nerozumě se Petr tenkrát zachoval.", "D. Nikdy jsem nezapoměl na to, jak nerozumně se Petr tenkrát zachoval."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?\n(Význam slov posuzujte v kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. Pouze slovo chrápání je citově zabarvené.", "B. Pouze slovo bídák je citově zabarvené.", "C. Žádné z těchto slov není citově zabarvené.", "D. Obě tato slova jsou citově zabarvená."], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení: V tomto úseku se vyskytuje jedno podstatné jméno užité v 2. pádě a jedno\npodstatné jméno užité v 7. pádě.\nPro který z následujících úseků výchozího textu výše uvedené tvrzení neplatí?", "choices": ["A. byl součástí uzavřeného domovního bloku", "B. měl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem", "C. rychle proběhl deštěm žhavých jisker", "D. z posledních sil zacloumal mříží"], "gold": 1, "context": "(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života\njsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To\nse nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí\nz Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?\nRáno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku,\nv němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách\nměl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.\n(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si\nzvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný\nuspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků\ndo tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické\nchrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile\npronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.\n(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal\ni Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem,\nSchultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka\nskutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“\nSchultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel\nsi vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát.\nRychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli\nvplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když\nvtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal\nmříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.\n(J. Verne, Ocelové město, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nevyplývá z TEXTU 1?", "choices": ["A. Vycvičení psi, kteří umí vypátrat nášlapné miny, jsou méně odolní vůči tropickým\nnemocem než krysy obrovské.", "B. Maximální hmotnost krysy obrovské je menší než hmotnost, která způsobí\nvýbuch nášlapné miny.", "C. Krysy obrovské dokážou najít i takovou výbušninu, kterou detektor kovu\nvyhledat neumí.", "D. Vycvičit krysu obrovskou, aby se naučila vyhledat výbušniny, trvá minimálně rok."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\nKvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů. Tato\nsmutná statistika by se však mohla stát minulostí. Člověk totiž získal nečekané zvířecí\npomocníky – krysy obrovské. Díky ***** se daří počet lidských obětí snižovat. Krysy\nobrovské najdou zahrabané nášlapné miny jen po čichu. V pátrání tito hlodavci předčí\ni detektory kovu, protože na rozdíl od nich umí vyhledat také plastické výbušniny.\nNášlapné miny sice odhalí i speciálně vycvičení psi, spolupráce s hlodavci je však\nvýhodnější. Oproti psům jsou krysy obrovské odolnější vůči tropickým chorobám, kvůli\nmenší citové vazbě k člověku mohou spolupracovat s *****. Zatímco vycvičený pes stojí\naž půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji. Navíc psi při práci v terénu často riskují\nsvé životy, explozi nášlapné miny totiž způsobí už hmotnost 5 kg. Pro krysu obrovskou,\nvážící nanejvýš 2,5 kg, ale běh po minovém poli tak riskantní není.\nAby se krysa naučila minu vyčenichat, prochází výcvikem trvajícím téměř rok. Zvíře se\nnejprve učí důkladně prozkoumat prostor. Za nalezení správného předmětu dostane od\ntrenéra odměnu. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí.\n(Koktejl 3/2012, upraveno)\nTEXT 2\nPomocí eufemismu se nepříjemná až drsná skutečnost vyjádří jemnějším způsobem,\nnapř. místo přímého pojmenování je opilý se použije eufemismus je trochu v náladě.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje eufemismus?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Za nalezení správného předmětu dostane od trenéra odměnu.", "B. Zatímco vycvičený pes stojí až půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji.", "C. Kvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů.", "D. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\nKvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů. Tato\nsmutná statistika by se však mohla stát minulostí. Člověk totiž získal nečekané zvířecí\npomocníky – krysy obrovské. Díky ***** se daří počet lidských obětí snižovat. Krysy\nobrovské najdou zahrabané nášlapné miny jen po čichu. V pátrání tito hlodavci předčí\ni detektory kovu, protože na rozdíl od nich umí vyhledat také plastické výbušniny.\nNášlapné miny sice odhalí i speciálně vycvičení psi, spolupráce s hlodavci je však\nvýhodnější. Oproti psům jsou krysy obrovské odolnější vůči tropickým chorobám, kvůli\nmenší citové vazbě k člověku mohou spolupracovat s *****. Zatímco vycvičený pes stojí\naž půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji. Navíc psi při práci v terénu často riskují\nsvé životy, explozi nášlapné miny totiž způsobí už hmotnost 5 kg. Pro krysu obrovskou,\nvážící nanejvýš 2,5 kg, ale běh po minovém poli tak riskantní není.\nAby se krysa naučila minu vyčenichat, prochází výcvikem trvajícím téměř rok. Zvíře se\nnejprve učí důkladně prozkoumat prostor. Za nalezení správného předmětu dostane od\ntrenéra odměnu. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí.\n(Koktejl 3/2012, upraveno)\nTEXT 2\nPomocí eufemismu se nepříjemná až drsná skutečnost vyjádří jemnějším způsobem,\nnapř. místo přímého pojmenování je opilý se použije eufemismus je trochu v náladě.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) v TEXTU 1 patří jedno slovní spojení\nv náležitém spisovném tvaru. Ve které z následujících možností jsou uvedena\nobě tato slovní spojení?", "choices": ["A. jejich schopnostem – různými lidmi", "B. jejích schopnostech – různými lidmi", "C. jejich schopnostem – různýma lidma", "D. jejích schopnostech – různýma lidma"], "gold": 0, "context": "TEXT 1\nKvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů. Tato\nsmutná statistika by se však mohla stát minulostí. Člověk totiž získal nečekané zvířecí\npomocníky – krysy obrovské. Díky ***** se daří počet lidských obětí snižovat. Krysy\nobrovské najdou zahrabané nášlapné miny jen po čichu. V pátrání tito hlodavci předčí\ni detektory kovu, protože na rozdíl od nich umí vyhledat také plastické výbušniny.\nNášlapné miny sice odhalí i speciálně vycvičení psi, spolupráce s hlodavci je však\nvýhodnější. Oproti psům jsou krysy obrovské odolnější vůči tropickým chorobám, kvůli\nmenší citové vazbě k člověku mohou spolupracovat s *****. Zatímco vycvičený pes stojí\naž půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji. Navíc psi při práci v terénu často riskují\nsvé životy, explozi nášlapné miny totiž způsobí už hmotnost 5 kg. Pro krysu obrovskou,\nvážící nanejvýš 2,5 kg, ale běh po minovém poli tak riskantní není.\nAby se krysa naučila minu vyčenichat, prochází výcvikem trvajícím téměř rok. Zvíře se\nnejprve učí důkladně prozkoumat prostor. Za nalezení správného předmětu dostane od\ntrenéra odměnu. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí.\n(Koktejl 3/2012, upraveno)\nTEXT 2\nPomocí eufemismu se nepříjemná až drsná skutečnost vyjádří jemnějším způsobem,\nnapř. místo přímého pojmenování je opilý se použije eufemismus je trochu v náladě.\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Na jeho nevyzpytatelné tváři se náhle objevil úlisný úsměv.", "B. Z výzkumů vyplívá, že i malé děti mají vyvinutý cit pro spravedlnost.", "C. Ze ztepilého jasanu zbyl pouze vyviklaný pařez.", "D. Na dovolené jí vždy spílá, že sleduje plytké seriály."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu tučně zvýrazněna.)", "choices": ["A. Slovo otec je ve výchozím textu použito ve významu titul dávaný duchovním.", "B. Slovo pád je ve výchozím textu použito ve významu pohyb předmětu směrem\nk zemskému povrchu způsobený gravitací.", "C. Slovo pramen je ve výchozím textu použito ve významu zdroj informací.", "D. Slovo krok je ve výchozím textu použito ve významu převedení nohy z místa\nposledního dostoupnutí na zem na nové místo."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o posledním odstavci výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. První souvětí v tomto odstavci se skládá ze dvou vět.", "B. Druhé souvětí v tomto odstavci je podřadné.", "C. Druhé souvětí v tomto odstavci se skládá ze tří vět.", "D. První souvětí v tomto odstavci je souřadné."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je slovo díky stejným slovním druhem jako ve\nvýchozím textu?\n(Posuzované slovo je ve výchozím textu podtrženo.)", "choices": ["A. Díky za tvou podporu ve volební kampani.", "B. Díky vašemu daru nebude provoz nemocnice zastaven.", "C. Všichni bychom chtěli vzdát díky tvému zachránci.", "D. My ale o vaše díky vůbec nestojíme."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov nevzniklo složením přídavného a podstatného jména?", "choices": ["A. starověk", "B. velkofilm", "C. krutovládce", "D. životopis"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> ***** je žánr drobné epiky, v němž zvířata, někdy i věci vystupují jako alegorické\nobrazy lidských vlastností a jednají jako lidé. Alegorie pomáhá názorněji vyjádřit\nautorovu kritiku negativních lidských vlastností, mezilidských i společenských vztahů.\nJsou to příběhy didaktické, většinou totiž končí závěrečným mravním ponaučením. Tento\nžánr má své kořeny ve starověku, za jeho <bold>otce</bold> je považován ƔƔƔƔƔ.\n<bold>(2)</bold> O tomto antickém autorovi toho dosud mnoho nevíme. Pravděpodobně se\nnarodil v zajetí jako otrok. Podle některých záznamů v mládí vážně onemocněl, z jiných\n<bold>pramenů</bold> se dozvídáme, že byl od narození mrzák. O jeho propuštění z otroctví koluje\nmnoho historek. V jedné z nejznámějších se pravý, že <underline>díky</underline> své chytrosti pomohl svému\npánovi vyhrát sázku. Za odměnu od něj získal vytouženou svobodu. Poté hodně cestoval,\npříliš si však volnosti neužil. Podle pověsti byl křivě obviněn ze svatokrádeže a odsouzen\nk smrti – údajně byl shozen ze skály do propasti.\n<bold>(3)</bold> Zásluhou kusích informací o tomto neobyčejném člověku nabyl jeho životopis\nbájných rozměrů. Není proto divu, že se na tuto osobnost nezapomělo a že jeho\npříběh lákal ke zfilmování. Na sklonku 60. let minulého století natočil bulharský režisér\nRangel Valčanov velkofilm, jehož ústředním hrdinou je právě tento mýty opředený autor.\nFilm zobrazuje otroka, který touží po svobodě a hlásá, že krutovládcům je třeba se směle\npostavit. Za své přesvědčení je ochoten položit i život. Tehdejší mocipáni se však kvůli\ntématu snímku rozzlobili a okamžitě podnikli příslušné <bold>kroky.</bold> Film proto ještě před\npremiérou zkončil v trezoru, diváci ho tedy měli možnost zhlédnout až po <bold>pádu</bold> železné\nopony.\n<bold>(4)</bold> Pro mnoho literárních vědců zůstává otázka, zda tento legendární Řek skutečně žil,\nstále otevřená. Nikdo však zatím jeho existenci nevyvrátil, a tak se s jeho jménem stále\nsetkáváme, a to zdaleka nejen v učebnicích.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností uvádí, čím se zabývá etymologie?", "choices": ["A. vývojem skloňování", "B. historií výslovnosti", "C. významem hlásek", "D. původem slov"], "gold": 3, "context": "<bold>omeleta</bold> – z fr. <italic>omelette,</italic> které je výsledkem řady nepravidelných formálních změn.\nVýchodiskem je stfr. <italic>lemelle, lumelle</italic> ‘tenký plech, čepel ap.’ z lat. <italic>lãmella</italic> téhož významu\n(viz nlamela). To se pak změnilo na <italic>alumelle</italic> a ve 14. st. tak byl metaforicky nazván tenký\nvaječný svítek pečený na pánvi. Obměnou přípony pak vzniklo <italic>alumette</italic> a přesmykem\n<italic>amelette, amolette</italic> (16. st., snad s lid. etym. oporou ve fr. <italic>mol</italic> ‘měkký’) a konečně <italic>omelette</italic>\n(16. st., opět s lid. etym. vlivem fr. <italic>œf</italic> ‘vejce’, srov. doložené střfr. <italic>œfmolette).\n<bold>(Český etymologický slovník,</bold> upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Během práce na novém projektu, ředitel veřejně oznámil, že jsem ho zklamal,\na proto zadal přípravu podkladů mému kolegovi.", "B. Jestliže naši blízcí cítí, že nás musí převychovávat znamená to, že nás doopravdy\nnemilují takové, jací jsme.", "C. Jednat v klidu, bez osobních útoků bychom měli zvládnout za každé situace\na neměli bychom hledět na to, jak agresivního člověka, proti sobě máme.", "D. I když s mými názory nesouhlasíte, domnívám se, že je to pouze váš, nikoli můj\nproblém."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje téma celého výchozího textu?", "choices": ["A. vliv extravertní rodiny na osobnost introverta", "B. preference extraverta a introverta", "C. faktory ovlivňující funkčnost vztahů v rodině", "D. predispozice k určitému chování"], "gold": 3, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje syntaktická\nchyba?\n(Uvedené možnosti, které jsou ve výchozím textu tučně zvýrazněny, je nutné\nposuzovat v kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. řídícím se zákonem", "B. se nikdy nestane introvertem", "C. ale pokaždé jiným", "D. postupně nabývá jiných forem"], "gold": 0, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje pravopisná\nchyba?", "choices": ["A. aniž byste si to vůbec uvědomovali", "B. obvykle se rozlišují čtyři základní dvojice", "C. mezi nejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí", "D. zásadním způsobem ovlivnilo především v ranném dětství"], "gold": 3, "context": "Typologií osobnosti se mimo jiné zabýval také Carl Gustav Jung^1, v této souvislosti\nzačal pracovat s pojmy extraverze a introverze. Podle Jungovy teorie existují\npredispozice, které jsou vrozené a které do jisté míry <underline>určují</underline> naše chování. Obvykle se\nrozlišují čtyři základní dvojice preferencí. Můžete se řadit k typu:\n- extravertnímu, nebo introvertnímu;\n- smyslovému, nebo intuitivnímu;\n- s převahou myšlení, nebo cítění;\n- s převahou posuzování, nebo vnímání.\nTyto typy odrážejí genetické vlastnosti a vše, co vás zásadním způsobem ovlivnilo\npředevším v ranném dětství. Také vnější okolí totiž usměrňuje vaše preference během\ndalšího vývoje.\nPokud máte například predispozice pro extraverta, vyroste z vás velmi\npravděpodobně extravert. Vývoj jedince však ovlivňuje i mnoho dalších faktorů. Mezi\nnejvýznamnější vnější vlivy patří samozřejmě prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Působí\nna vás třeba chování ostatních členů rodiny nebo funkčnost/nefunkčnost vztahů mezi\nčleny rodiny. Pokud jste extravert v introvertní rodině, budete se chovat jinak, než když\nbudete vyrůstat v extravertní rodině <bold>řídícím se zákonem</bold> „vítězí ten nejhlasitější“. V obou\npřípadech se sice stanete extravertem, <bold>ale pokaždé jiným.</bold>\nV průběhu vývoje se extraverze tvaruje, <bold>postupně nabývá jiných forem</bold> a mění\nse i její projevy. S dozráváním osobnosti se život obohacuje i o jiné preference. Svou\npřirozenou podstatu však nikdy nepotlačíte, vaše predispozice se vždy přihlásí o slovo,\naniž byste si to vůbec uvědomovali. Extravert <bold>se nikdy nestane introvertem,</bold> a naopak.\n^1 Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, který žil v letech 1875–1961.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Kolik postav bylo podle výchozího textu prokazatelně v baru?", "choices": ["A. šest", "B. pět", "C. osm", "D. sedm"], "gold": 2, "context": "Já, teda Alex, a moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, sme\nseděli v mlíčňáku Korova a decidovali sme, co budem ten večer dělat. Jedna z těch tří\nptic stojících u pultu, ta se zelenou parukou, pořád vystrkovala břicho do rytmu toho,\nčemu říkaly hudba. Cítil sem, jak z vypitýho starýho mlíka vyskakujou nože a jak se mi\nnajednou chce rozdat si někde trochu přesilovky. Tak sem zařval jako pucák: „Deme\ndeme deme!“ A pak sem praštil toho neznámýho hjumaníka, co seděl vedle mě, a pěkně\nsem mu ji usadil na ajko nebo možná na ucho, ale on to vůbec necítil a dál si mumlal:\n„Telefonní relátka a když farkulele se dostane do šubyduba.“ Pocítí to dost dobře, až se\nz tý svý země vrátí.\n„Kam deme?“ ptal se Jiřík.\n„Ále, jen se tak projít,“ odpověděl sem, „a luknout, co se děje, bratříčci moji.“\nTak sme všichni čtyři vypadli z baru do velký zimní najtky a pakovali si to po\nMarghanitině bulváru a zahli do aleje Boothbyho a tady sme našli drobnou srandičku\nna začátek večera. <bold>Byl to sešlej týpek učitelskýho ouldana, s brejlema a lipsama\notevřenejma ve studeným nočním vzduchu. V podpaží měl knihy a zasranej\ndeštník.</bold> Vyšel zpoza rohu z Veřejný knihovny, kam dneska zrovna moc píplů nechodí.\nDneska už moc těchhle starších buržoazních týpků po setmění na ulici neuvidíte, zvlášť,\nkdyž policajtů je čím dál míň a chodíme tady my, príma bajati, a taky tenhle profesorskej\ntýpek byl na celý ulici úplně sám. Tak sme si to k němu doguljali a já řekl zdvořile:\n„Promiň, bratře.“\nVypadal dost vypuganě, když nás čtyři maníky zlukoval, jak ho tak tiše obestupujeme,\nale řekl: „Ano? O co jde?“ Promluvil strašně nahlas učitelským vojsem, jako by nám chtěl\nukázat, že není vypuganej.\n<italic>(A. Burgess, Mechanický pomeranč, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení není pravdivé?", "choices": ["A. Ve výchozím textu se vyskytují nespisovné jazykové prostředky, které vznikly\npřejímáním z cizích jazyků, např. píplů.", "B. Ve výchozím textu se vyskytují spisovná česká slova, která jsou archaická,\nnapř. paruka.", "C. Ve výchozím textu se vyskytují spisovná slova cizího původu, např. buržoazní.", "D. Ve výchozím textu se vyskytují nespisovné jazykové prostředky z vrstvy obecné\nčeštiny, např. deme."], "gold": 1, "context": "Já, teda Alex, a moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, sme\nseděli v mlíčňáku Korova a decidovali sme, co budem ten večer dělat. Jedna z těch tří\nptic stojících u pultu, ta se zelenou parukou, pořád vystrkovala břicho do rytmu toho,\nčemu říkaly hudba. Cítil sem, jak z vypitýho starýho mlíka vyskakujou nože a jak se mi\nnajednou chce rozdat si někde trochu přesilovky. Tak sem zařval jako pucák: „Deme\ndeme deme!“ A pak sem praštil toho neznámýho hjumaníka, co seděl vedle mě, a pěkně\nsem mu ji usadil na ajko nebo možná na ucho, ale on to vůbec necítil a dál si mumlal:\n„Telefonní relátka a když farkulele se dostane do šubyduba.“ Pocítí to dost dobře, až se\nz tý svý země vrátí.\n„Kam deme?“ ptal se Jiřík.\n„Ále, jen se tak projít,“ odpověděl sem, „a luknout, co se děje, bratříčci moji.“\nTak sme všichni čtyři vypadli z baru do velký zimní najtky a pakovali si to po\nMarghanitině bulváru a zahli do aleje Boothbyho a tady sme našli drobnou srandičku\nna začátek večera. <bold>Byl to sešlej týpek učitelskýho ouldana, s brejlema a lipsama\notevřenejma ve studeným nočním vzduchu. V podpaží měl knihy a zasranej\ndeštník.</bold> Vyšel zpoza rohu z Veřejný knihovny, kam dneska zrovna moc píplů nechodí.\nDneska už moc těchhle starších buržoazních týpků po setmění na ulici neuvidíte, zvlášť,\nkdyž policajtů je čím dál míň a chodíme tady my, príma bajati, a taky tenhle profesorskej\ntýpek byl na celý ulici úplně sám. Tak sme si to k němu doguljali a já řekl zdvořile:\n„Promiň, bratře.“\nVypadal dost vypuganě, když nás čtyři maníky zlukoval, jak ho tak tiše obestupujeme,\nale řekl: „Ano? O co jde?“ Promluvil strašně nahlas učitelským vojsem, jako by nám chtěl\nukázat, že není vypuganej.\n<italic>(A. Burgess, Mechanický pomeranč, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Úprava zákona o silničním provozu stanovuje, že za nesnížené viditelnosti je\nvyloučeno použití dálkových světel (s výjimkou dávání světelných výstražných\nznamení).", "B. Ani hrozba dopadu správního řízení (pokuta až do výše čtyřiceti tisíc korun)\nnedonutila lehkomyslného řidiče, aby si sjednal zákonné pojištění.", "C. Zjistí-li řidič v průběhu jízdy, že jeho vozidlo nesplňuje výše zmíněné podmínky,\nmá povinnost závadu na místě odstranit.", "D. Kromě toho, že kruhové objezdy přispívají k bezpečnému a plynulému provozu\nna komunikacích, platí na nich také podstatně jednoduší pravidla silničního\nprovozu."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností se vyskytuje motiv výzvy?", "choices": ["A. Pěšáckým rytmem zněte slova / úzkostí šikovaná", "B. kolikrát verši můj / kolikrát tancoval’s", "C. Je noc a v krytech zákopů / tep krve země zní", "D. slunečný štít tvůj prasklý je / a hanbou čpí tvé ano"], "gold": 0, "context": "František Halas: Zpěv úzkosti (zkráceno)\n<bold>(1)</bold>\nKolikrát verši můj\nkolikrát klopýtal’s\nv bolesti lásce žalu mém\nsoukromém\nkolikrát verši můj\nkolikrát tancoval’s\n<bold>(2)</bold>\nTeď krokem zbrojným\nverši můj\npochoduj\n<bold>(3)</bold>\nPěšáckým rytmem zněte slova\núzkostí šikovaná\nTé úzkosti dvanácté\n<bold>(4)</bold>\nZvoní zvoní zrady zvon zrady zvon\nČí ruce ho rozhoupaly\nFrancie sladká hrdý Albion\na my jsme je milovali\n<bold>(5)</bold>\nTy Francie sladká Francie\nkde je tvá čapka Mariano\nslunečný štít tvůj prasklý je\na hanbou čpí tvé ano\n<bold>(6)</bold>\nJe noc a v krytech zákopů\ntep krve země zní\nza tebe světe za tu Evropu\nstydí se voják poslední\n<italic>(ze sbírky Torzo naděje, 1938)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ke které z následujících historických událostí odkazuje výchozí text, zejména\njeho čtvrtá sloka?", "choices": ["A. vyhlášení Benešových dekretů", "B. odmítnutí Marshallova plánu", "C. přijetí versailleské smlouvy", "D. podpis mnichovské dohody"], "gold": 3, "context": "František Halas: Zpěv úzkosti (zkráceno)\n<bold>(1)</bold>\nKolikrát verši můj\nkolikrát klopýtal’s\nv bolesti lásce žalu mém\nsoukromém\nkolikrát verši můj\nkolikrát tancoval’s\n<bold>(2)</bold>\nTeď krokem zbrojným\nverši můj\npochoduj\n<bold>(3)</bold>\nPěšáckým rytmem zněte slova\núzkostí šikovaná\nTé úzkosti dvanácté\n<bold>(4)</bold>\nZvoní zvoní zrady zvon zrady zvon\nČí ruce ho rozhoupaly\nFrancie sladká hrdý Albion\na my jsme je milovali\n<bold>(5)</bold>\nTy Francie sladká Francie\nkde je tvá čapka Mariano\nslunečný štít tvůj prasklý je\na hanbou čpí tvé ano\n<bold>(6)</bold>\nJe noc a v krytech zákopů\ntep krve země zní\nza tebe světe za tu Evropu\nstydí se voják poslední\n<italic>(ze sbírky Torzo naděje, 1938)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Ve čtvrté a šesté sloce se vyskytuje rým střídavý, v páté sloce je rým obkročný.", "B. Ve čtvrté, páté a šesté sloce se vyskytuje rým obkročný.", "C. Ve čtvrté, páté a šesté sloce se vyskytuje rým střídavý.", "D. Ve čtvrté a šesté sloce se vyskytuje rým obkročný, v páté sloce je rým střídavý."], "gold": 2, "context": "František Halas: Zpěv úzkosti (zkráceno)\n<bold>(1)</bold>\nKolikrát verši můj\nkolikrát klopýtal’s\nv bolesti lásce žalu mém\nsoukromém\nkolikrát verši můj\nkolikrát tancoval’s\n<bold>(2)</bold>\nTeď krokem zbrojným\nverši můj\npochoduj\n<bold>(3)</bold>\nPěšáckým rytmem zněte slova\núzkostí šikovaná\nTé úzkosti dvanácté\n<bold>(4)</bold>\nZvoní zvoní zrady zvon zrady zvon\nČí ruce ho rozhoupaly\nFrancie sladká hrdý Albion\na my jsme je milovali\n<bold>(5)</bold>\nTy Francie sladká Francie\nkde je tvá čapka Mariano\nslunečný štít tvůj prasklý je\na hanbou čpí tvé ano\n<bold>(6)</bold>\nJe noc a v krytech zákopů\ntep krve země zní\nza tebe světe za tu Evropu\nstydí se voják poslední\n<italic>(ze sbírky Torzo naděje, 1938)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe odstraňuje nedostatky ve větě\nzvýrazněné ve výchozím textu?", "choices": ["A. Na ukázky možného chování nebezpečného počítačového viru se také\nmůžete podívat do přehledu zpráv.", "B. Na ukázky nebezpečného chování počítačového možného viru se také\nmůžete podívat do přehledu zpráv.", "C. Na ukázky nebezpečného chování možného viru se můžete do počítačového\npřehledu zpráv také podívat.", "D. Na ukázky možného chování nebezpečného viru se můžete do počítačového\npřehledu zpráv také podívat."], "gold": 0, "context": "Vážení klienti,\nupozorňujeme na nový počítačový vir, který se objevil v některých evropských zemích\nvčetně ČR a který nabádá klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní\naplikace do mobilního telefonu.\nPři používání internetového bankovnictví buďte proto obezřetní. Jestliže Vás při zadávání\npřístupových údajů systém vyzve k instalaci bezpečnostní mobilní aplikace, nereagujte\nna zobrazenou výzvu a neprovádějte instalaci této aplikace do svého mobilního\ntelefonu. Nejedná se o naši bezpečnostní aplikaci, ale o počítačový vir.\nDodržujte základní bezpečnostní zásadu: Nikdy neinstalujte do svých mobilních telefonů\nani do počítačů aplikace z neznámých zdrojů. Ve svém počítači používejte vždy kvalitní\nantivirovou ochranu.\nV případě, že jste ve svém internetovém bankovnictví již zaznamenali nezvyklé\nchování, např. zmíněnou výzvu k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního zařízení,\nkontaktujte neprodleně bezplatnou informační linku Rodinné banky 800 660 660.\nJestliže máte jakékoli dotazy týkající se tohoto počítačového viru, můžete se na nás\ns důvěrou obrátit prostřednictvím e-mailu na adresu info-vir@rbanka.cz, která byla za\ntímto účelem dočasně zřízena. <bold>Také na ukázky chování počítačového nebezpečného\nviru se můžete podívat do možného přehledu zpráv.</bold>\nVaše Rodinná banka\n<italic>(www.servis24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících komunikačních funkcí se ve výchozím textu nevyskytuje?", "choices": ["A. nabídka", "B. výtka", "C. varování", "D. instrukce"], "gold": 1, "context": "Vážení klienti,\nupozorňujeme na nový počítačový vir, který se objevil v některých evropských zemích\nvčetně ČR a který nabádá klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní\naplikace do mobilního telefonu.\nPři používání internetového bankovnictví buďte proto obezřetní. Jestliže Vás při zadávání\npřístupových údajů systém vyzve k instalaci bezpečnostní mobilní aplikace, nereagujte\nna zobrazenou výzvu a neprovádějte instalaci této aplikace do svého mobilního\ntelefonu. Nejedná se o naši bezpečnostní aplikaci, ale o počítačový vir.\nDodržujte základní bezpečnostní zásadu: Nikdy neinstalujte do svých mobilních telefonů\nani do počítačů aplikace z neznámých zdrojů. Ve svém počítači používejte vždy kvalitní\nantivirovou ochranu.\nV případě, že jste ve svém internetovém bankovnictví již zaznamenali nezvyklé\nchování, např. zmíněnou výzvu k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního zařízení,\nkontaktujte neprodleně bezplatnou informační linku Rodinné banky 800 660 660.\nJestliže máte jakékoli dotazy týkající se tohoto počítačového viru, můžete se na nás\ns důvěrou obrátit prostřednictvím e-mailu na adresu info-vir@rbanka.cz, která byla za\ntímto účelem dočasně zřízena. <bold>Také na ukázky chování počítačového nebezpečného\nviru se můžete podívat do možného přehledu zpráv.</bold>\nVaše Rodinná banka\n<italic>(www.servis24.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je jazyková chyba?", "choices": ["A. Při přípravě tohoto pokrmu krájejte brambory na tenší plátky.", "B. Bratr si pořídil motocykl k občasným projížďkám na kratší vzdálenosti.", "C. O sportovní kroužky je letos menší zájem než minulý rok.", "D. Dívčina pleť byla hladší než sametová látka županu."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nabízí vhodnou náhradu za slovo chybně užité\nve výchozím textu?\nChybně užité slovo je v případě této úlohy slovo, které má význam neodpovídající\nkontextu výchozího textu. Posuzovaná slova jsou v textu vyznačena tučně.", "choices": ["A. místo invence má být konvence", "B. místo standardní má být inovativní", "C. místo fádní má být fascinující", "D. místo autenticita má být autobiografie"], "gold": 2, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Souvětí obsahuje celkem čtyři věty, dvě z nich jsou hlavní.", "B. Souvětí obsahuje celkem pět vět, dvě z nich jsou hlavní.", "C. Souvětí obsahuje celkem čtyři věty, pouze jedna z nich je hlavní.", "D. Souvětí obsahuje celkem pět vět, pouze jedna z nich je hlavní."], "gold": 2, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. publicistický text mapující pozadí udělování Nobelovy ceny za literaturu", "B. publicistický text s prvky hodnotícími tvorbu Světlany Alexijevičové", "C. odborný text objasňující kritéria výběru kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu", "D. odborný text s prvky analyzujícími důsledky ocenění Světlany Alexijevičové"], "gold": 1, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o zájmenech zapsaných ve výchozím textu velkými\npísmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Tvar jejíchž je v textu užit správně, místo chybně užitého tvaru jehož do textu\npatří tvar jímž.", "B. Tvar jehož je v textu užit správně, místo chybně užitého tvaru jejíchž do textu\npatří tvar jejíž.", "C. Tvar jejíchž je v textu užit správně, místo chybně užitého tvaru jehož do textu\npatří tvar jež.", "D. Tvar jehož je v textu užit správně, místo chybně užitého tvaru jejíchž do textu\npatří tvar jejímž."], "gold": 3, "context": "Nobelova cena za příběhy utrpení a odvahy\nČeši mají jediného držitele nejprestižnějšího ocenění na poli literatury. To rusky\npíšících laureátů Nobelovy ceny za literaturu je více. Přesto od doby, kdy byla tato cena\nudělena disidentovi Alexandru Solženicynovi, uplynulo dlouhých 45 let, než se stejné\npocty dočkal další rusky píšící spisovatel (nepočítáme-li Josifa Brodského, který v roce\n1987 cenu dostal jako Američan). Stalo se tak 24 let po zániku SSSR, tedy v roce 2015.\nTehdy totiž slavnou cenu získala Světlana Alexijevičová – autorka, která se netají svými\nnázory na totalitní režimy.\nVelikáni ruské literatury bývali mistři fikce, JEJÍCHŽ účelem bylo vytvořit sytější obraz\nruské společnosti, než nabízela realita. <underline>Jeden z prvních, kdo pochopil, že skutečnost je\nbarvitější než fikce, byl Solženicyn, autor známého díla <italic>Souostroví Gulag,</italic> které popisuje\nosudy vězňů v ruských lágrech.</underline> Alexijevičová však jde mnohem dál. Jak sama říká, kdyby\ntvořila ve stejném století jako Dostojevskij, psala by fikci, jenže dnes „beletrie nedokáže\npopsat hrůzy, které lidé prožívají“.\nAlexijevičová kombinuje literaturu s novinařinou, přístupem ke sběru materiálu se\nliší od ostatních spisovatelů. Její metoda práce rozhodně není <bold>standardní:</bold> cestuje po\ncelém postsovětském prostoru a mluví se stovkami lidí. Z jejich zpovědí vytváří celek,\njenž vyráží dech. <bold>Fádní</bold> nejsou jen samotné příběhy, ale i autorčina práce s jazykovými\nprostředky. Alexijevičová umí vyslechnutá svědectví přepsat do formy, která zachovává\n<bold>autenticitu</bold> výpovědí a současně je mění v literární dílo. Témata knih dokazují její cit\npro neuralgické body sovětských dějin: válka v Afghánistánu (očima veteránů i očima\ntěch, kterým se příbuzní vrátili z války v rakvích) nebo Černobyl (očima těch, kteří viděli\nzáři nad elektrárnou). Alexijevičová tyto příběhy uchopila s nebývalou <bold>invencí.</bold> Každého\nčtenáře, JEHOŽ podobná témata oslovují, její knihy zaujmou.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících souvětí není chyba v interpunkci?", "choices": ["A. Rodiče celý víkend usilovně přemýšleli, jak se nejsnáze vyhnout tomu, před čím\nje jejich sousedé důrazně varovali.", "B. Po vyčerpávajících mrazech, nastaly konečně slunečné dny, které lákaly k výletům\ndo přírody.", "C. Mé obavy se každým dnem stupňovaly, výsledky mé práce byly, ale nakonec\nvelmi uspokojivé.", "D. Pokud snížím množství sladkostí, které denně jím alespoň na polovinu, udělám\nněco pro své zdraví."], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Starší muž s trhavými pohyby nebyl překvapen, že svou návštěvu kavárny před\nmuži s nosítky neutajil.", "B. Mladší muž pocítil strach, když ho starší muž s trhavými pohyby varoval před\nknihou, v níž byly neznámé znaky.", "C. Alespoň jeden z mužů, kteří spolu seděli u stolu, dal tomu druhému najevo, že\nje průběhem jejich schůzky zklamaný.", "D. Alespoň jeden z mužů, kteří spolu v kavárně hovořili o fialové knize, získal od toho\ndruhého informaci, o niž stál."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Seděl jsem v kavárně a zkoumal neznámé znaky ve fialové knize. Náhle do kavárny\nvstoupil starší muž s trhavými pohyby. Když mě míjel, všiml si mé knihy. Zarazil se,\nobezřetně se rozhlédl a pak se ke mně sklonil. Chtěl vědět, odkud tu knihu mám. Vysvětlil\njsem mu, jak <underline>jsem k ní přišel.</underline> Přisedl si ke mně a řekl mi tiše: „Pane, zbavte se té knihy.\nOd té doby, co jsem viděl ta prokletá písmena, bloudím jako zmatený pes světem. Ta\npísmena vydechují jed, jenž rozežírá známé věci našeho světa. Uvidíte, že naše stavby\nzvětrají v tomto dechu do obrysů barbarských chrámů, jež se lesknou ohyzdnou krásou.“\nJeho slova vzbudila můj zájem. <bold>Zeptal jsem se ho, odkud to záhadné písmo zná.\n(2)</bold> „Ten strašlivý příběh začal před lety, když jsem ve škole poznal zvláštní dívku.\nŽila sama ve velkém bytě s výhledem na Malou Stranu. V jedné místnosti byly bílé,\nneustále zamčené dveře. Do jejich rámu kdosi vyryl několik divných písmen. Ty dveře\nmě nevysvětlitelně přitahovaly, má přítelkyně se ale hovorům o nich vyhýbala. Když\njednou odběhla nakoupit, <underline>sundal jsem z háčku</underline> klíče a zkoušel dveře skrývající tajemství\nodemknout. Po několika pokusech povolily…“\n<bold>(3)</bold> Vtom jsme uviděli, <underline>že se k nám blíží</underline> vrchní. Mával na mého společníka, že prý\nho někdo chce k telefonu. „Nikdo neví, že jsem tady,“ znepokojeně řekl muž, ale vstal\na zamířil k šatně. Dlouho se nevracel a já začínal být netrpělivý. <bold>Nemohl jsem se dočkat,\naž dokončí své vyprávění.</bold> Náhle <underline>do kavárny vběhli</underline> muži s nosítky. Za chvilku byli zas\nvenku, na nosítkách teď ale leželo bezvládné tělo. Ani jsem se nemusel dívat, kdo to je.\n<italic>(M. Ajvaz, Druhé město, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se uplatňuje oxymóron?\nPříklady oxymóra: svítání na západě nebo živá mrtvola.", "choices": ["A. co jsem viděl ta prokletá písmena", "B. jež se lesknou ohyzdnou krásou", "C. rozežírá známé věci našeho světa", "D. bloudím jako zmatený pes"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Seděl jsem v kavárně a zkoumal neznámé znaky ve fialové knize. Náhle do kavárny\nvstoupil starší muž s trhavými pohyby. Když mě míjel, všiml si mé knihy. Zarazil se,\nobezřetně se rozhlédl a pak se ke mně sklonil. Chtěl vědět, odkud tu knihu mám. Vysvětlil\njsem mu, jak <underline>jsem k ní přišel.</underline> Přisedl si ke mně a řekl mi tiše: „Pane, zbavte se té knihy.\nOd té doby, co jsem viděl ta prokletá písmena, bloudím jako zmatený pes světem. Ta\npísmena vydechují jed, jenž rozežírá známé věci našeho světa. Uvidíte, že naše stavby\nzvětrají v tomto dechu do obrysů barbarských chrámů, jež se lesknou ohyzdnou krásou.“\nJeho slova vzbudila můj zájem. <bold>Zeptal jsem se ho, odkud to záhadné písmo zná.\n(2)</bold> „Ten strašlivý příběh začal před lety, když jsem ve škole poznal zvláštní dívku.\nŽila sama ve velkém bytě s výhledem na Malou Stranu. V jedné místnosti byly bílé,\nneustále zamčené dveře. Do jejich rámu kdosi vyryl několik divných písmen. Ty dveře\nmě nevysvětlitelně přitahovaly, má přítelkyně se ale hovorům o nich vyhýbala. Když\njednou odběhla nakoupit, <underline>sundal jsem z háčku</underline> klíče a zkoušel dveře skrývající tajemství\nodemknout. Po několika pokusech povolily…“\n<bold>(3)</bold> Vtom jsme uviděli, <underline>že se k nám blíží</underline> vrchní. Mával na mého společníka, že prý\nho někdo chce k telefonu. „Nikdo neví, že jsem tady,“ znepokojeně řekl muž, ale vstal\na zamířil k šatně. Dlouho se nevracel a já začínal být netrpělivý. <bold>Nemohl jsem se dočkat,\naž dokončí své vyprávění.</bold> Náhle <underline>do kavárny vběhli</underline> muži s nosítky. Za chvilku byli zas\nvenku, na nosítkách teď ale leželo bezvládné tělo. Ani jsem se nemusel dívat, kdo to je.\n<italic>(M. Ajvaz, Druhé město, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětích tučně vyznačených ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Nepřímá řeč se nevyskytuje v žádném z těchto souvětí.", "B. Nepřímá řeč se vyskytuje v obou těchto souvětích.", "C. Nepřímá řeč se vyskytuje pouze v souvětí ze třetí části textu.", "D. Nepřímá řeč se vyskytuje pouze v souvětí z první části textu."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Seděl jsem v kavárně a zkoumal neznámé znaky ve fialové knize. Náhle do kavárny\nvstoupil starší muž s trhavými pohyby. Když mě míjel, všiml si mé knihy. Zarazil se,\nobezřetně se rozhlédl a pak se ke mně sklonil. Chtěl vědět, odkud tu knihu mám. Vysvětlil\njsem mu, jak <underline>jsem k ní přišel.</underline> Přisedl si ke mně a řekl mi tiše: „Pane, zbavte se té knihy.\nOd té doby, co jsem viděl ta prokletá písmena, bloudím jako zmatený pes světem. Ta\npísmena vydechují jed, jenž rozežírá známé věci našeho světa. Uvidíte, že naše stavby\nzvětrají v tomto dechu do obrysů barbarských chrámů, jež se lesknou ohyzdnou krásou.“\nJeho slova vzbudila můj zájem. <bold>Zeptal jsem se ho, odkud to záhadné písmo zná.\n(2)</bold> „Ten strašlivý příběh začal před lety, když jsem ve škole poznal zvláštní dívku.\nŽila sama ve velkém bytě s výhledem na Malou Stranu. V jedné místnosti byly bílé,\nneustále zamčené dveře. Do jejich rámu kdosi vyryl několik divných písmen. Ty dveře\nmě nevysvětlitelně přitahovaly, má přítelkyně se ale hovorům o nich vyhýbala. Když\njednou odběhla nakoupit, <underline>sundal jsem z háčku</underline> klíče a zkoušel dveře skrývající tajemství\nodemknout. Po několika pokusech povolily…“\n<bold>(3)</bold> Vtom jsme uviděli, <underline>že se k nám blíží</underline> vrchní. Mával na mého společníka, že prý\nho někdo chce k telefonu. „Nikdo neví, že jsem tady,“ znepokojeně řekl muž, ale vstal\na zamířil k šatně. Dlouho se nevracel a já začínal být netrpělivý. <bold>Nemohl jsem se dočkat,\naž dokončí své vyprávění.</bold> Náhle <underline>do kavárny vběhli</underline> muži s nosítky. Za chvilku byli zas\nvenku, na nosítkách teď ale leželo bezvládné tělo. Ani jsem se nemusel dívat, kdo to je.\n<italic>(M. Ajvaz, Druhé město, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovních spojeních podtržených ve výchozím\ntextu není pravdivé?", "choices": ["A. Slovní spojení že se od nás vzdaluje má opačný význam, než má v textu slovní\nspojení že se k nám blíží.", "B. Slovní spojení jsem od ní odešel má opačný význam, než má v textu slovní spojení\njsem k ní přišel.", "C. Slovní spojení pověsil jsem na háček má opačný význam, než má v textu slovní\nspojení sundal jsem z háčku.", "D. Slovní spojení z kavárny vyběhli má opačný význam, než má v textu slovní spojení\ndo kavárny vběhli."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Seděl jsem v kavárně a zkoumal neznámé znaky ve fialové knize. Náhle do kavárny\nvstoupil starší muž s trhavými pohyby. Když mě míjel, všiml si mé knihy. Zarazil se,\nobezřetně se rozhlédl a pak se ke mně sklonil. Chtěl vědět, odkud tu knihu mám. Vysvětlil\njsem mu, jak <underline>jsem k ní přišel.</underline> Přisedl si ke mně a řekl mi tiše: „Pane, zbavte se té knihy.\nOd té doby, co jsem viděl ta prokletá písmena, bloudím jako zmatený pes světem. Ta\npísmena vydechují jed, jenž rozežírá známé věci našeho světa. Uvidíte, že naše stavby\nzvětrají v tomto dechu do obrysů barbarských chrámů, jež se lesknou ohyzdnou krásou.“\nJeho slova vzbudila můj zájem. <bold>Zeptal jsem se ho, odkud to záhadné písmo zná.\n(2)</bold> „Ten strašlivý příběh začal před lety, když jsem ve škole poznal zvláštní dívku.\nŽila sama ve velkém bytě s výhledem na Malou Stranu. V jedné místnosti byly bílé,\nneustále zamčené dveře. Do jejich rámu kdosi vyryl několik divných písmen. Ty dveře\nmě nevysvětlitelně přitahovaly, má přítelkyně se ale hovorům o nich vyhýbala. Když\njednou odběhla nakoupit, <underline>sundal jsem z háčku</underline> klíče a zkoušel dveře skrývající tajemství\nodemknout. Po několika pokusech povolily…“\n<bold>(3)</bold> Vtom jsme uviděli, <underline>že se k nám blíží</underline> vrchní. Mával na mého společníka, že prý\nho někdo chce k telefonu. „Nikdo neví, že jsem tady,“ znepokojeně řekl muž, ale vstal\na zamířil k šatně. Dlouho se nevracel a já začínal být netrpělivý. <bold>Nemohl jsem se dočkat,\naž dokončí své vyprávění.</bold> Náhle <underline>do kavárny vběhli</underline> muži s nosítky. Za chvilku byli zas\nvenku, na nosítkách teď ale leželo bezvládné tělo. Ani jsem se nemusel dívat, kdo to je.\n<italic>(M. Ajvaz, Druhé město, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. V místní knihovně jsem si v pondělí vypůjčila Nerudovy povídky.", "B. O výměnném pobytu v zahraničí jsme nadšeně vyprávěli panu Krausovi.", "C. Na včerejší dobročinné akci jsme nečekaně potkali manžele Sýkorovi.", "D. Na oslavu svých pětatřicátých narozenin jsem pozval i Markovy kolegyně."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nsynonyma?\nPrvní slovo z dvojice vždy pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.", "choices": ["A. přímo – bezprostředně", "B. další – následující", "C. zejména – především", "D. hrubý – drsný"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Kterým z následujících slov je nutné v posledním souvětí TEXTU 1 nahradit\nchybně užitou spojku, aby souvětí bylo syntakticky správně?\nChybně užitá spojka je v posuzovaném souvětí podtržena.", "choices": ["A. jednak", "B. než", "C. ač", "D. nýbrž"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje chybně užitý tvar slova?", "choices": ["A. o závažných problémech přímo souvisejících s tímto tématem", "B. v posledních desetiletích počet extrémně chudých lidí", "C. částka nestačí na pokrytí základních životních potřeb", "D. chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Chudoba je závažný globální problém. I v 21. století žijí na světě lidé, kteří nemají\nzajištěné základní podmínky pro důstojný život. Přitom několik set nejbohatších rodin\nmá stejný majetek jako několik miliard nejchudších obyvatel planety dohromady.\nAbsolutní (nebo také extrémní) chudoba se obecně definuje příjmem nižším než\n1,9 amerického dolaru na osobu na den. Nikde na světě taková částka nestačí na pokrytí\nzákladních životních potřeb. Naštěstí se v posledních desetiletích počet extrémně\nchudých lidí radikálně snížil. Podle <bold>hrubých</bold> odhadů Světové banky žilo v roce 2001\nna Zemi přes miliardu extrémně chudých lidí, v roce 2017 „jen“ kolem 800 milionů.\nOdborníci předpokládají, že i v <bold>dalších</bold> letech bude počet extrémně chudých lidí klesat.\nNa rozdíl od absolutní chudoby je chudoba relativní měřena vzdáleností od průměrné\nživotní úrovně v konkrétní společnosti. Relativní chudoba může znamenat, že člověk\nchudý ve vlastní zemi, v níž žije na okraji společnosti, by v zemi jiné byl relativně bohatý.\nRelativně chudí lidé strádají <bold>zejména</bold> sociálně. Jedním ze závažných důsledků relativní\nchudoby je totiž sociální vyloučení.\n<bold>(2)</bold> Chudobou se zabývá mnoho mezinárodních organizacích, často se také diskutuje\no závažných problémech <bold>přímo</bold> souvisejících s tímto tématem. Většina odborníků si je\ntotiž vědoma toho, že chudoba nepřináší jen hlad či náchylnost k nemocem, ale i vyšší\nriziko nežádoucích jevů, jako je např. kriminalita. Je nesporné, že člověku, který se ocitne\nv nouzi, jsme povinni pomáhat. Měli bychom jednak poskytnout jedinci prostředky na\nzajištění základních životních potřeb, <underline>avšak</underline> ho motivovat k tomu, aby byl schopen se ze\nzávislosti na pomoci vymanit.\n<italic>(encyklopedie.soc.cas.cz; www.novinky.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nU některých přídavných jmen vzoru <italic>mladý</italic> existují tvary složené (např. <italic>bosý, bosá)</italic> i tvary\njmenné (např. <italic>bos, bosa).</italic> Od přídavných jmen vzoru <italic>jarní</italic> se jmenné tvary netvoří.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o podtržené části TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Vyskytuje se zde motiv výzvy i motiv změny.", "B. Vyskytuje se zde motiv studu i motiv zdánlivého odporu.", "C. Vyskytuje se zde motiv studu i motiv výčitky.", "D. Vyskytuje se zde motiv výzvy i motiv předstírané lítosti."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nBřemeno těžší a těžší\n<bold>neseš, můj domove,</bold>\nna domy prapory věší\n<bold>slunce májové,</bold>\nženy se z oken smějí,\nslzy a smích, slzy a smích,\nmuži si zbraně rozdílejí\nv dílnách a ve sklepích,\nčíhají u peleší,\naž vyhrnou se běsové…\nLežáky, Lidice\na umučení druzi,\nvoda a krajíce\njen s odplivnutím lůzy.\n<underline>A teď se, stvůro, braň!\nPro slávu revoluce\npojď s námi, kdo máš zbraň,\ni kdo máš holé ruce!</underline>\n<bold>(2)</bold>\nTěch šest let křičí,\ntěch šest let křičí!\nŠest let už trvá čas\notráveného klidu,\ndnes rozkaz vyšel z vás,\nz vás vyšel, vojáci lidu!\nA mračna, <bold>zoufalá mračna</bold>\noblohu zatáhla\na šelma krve tvé lačná\nkrutě zasáhla\na z útrob ti rve děti,\nslzy a krev, slzy a krev,\nprší den – první, druhý, třetí,\nprší ti na rakev.\nMá Praho, už je čas,\ndost falešného klidu!\nDnes rozkaz vyšel z nás,\n<bold>z nás vyšel, z vojáků lidu.</bold>\n<italic>(báseň F. Hrubína ze sbírky Chléb s ocelí, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků tučně vyznačených v TEXTU 1 se vyskytuje\napostrofa?\nUvedené úseky je nutné posuzovat v kontextu TEXTU 1.", "choices": ["A. slunce májové", "B. zoufalá mračna", "C. z nás vyšel, z vojáků lidu", "D. neseš, můj domove"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nBřemeno těžší a těžší\n<bold>neseš, můj domove,</bold>\nna domy prapory věší\n<bold>slunce májové,</bold>\nženy se z oken smějí,\nslzy a smích, slzy a smích,\nmuži si zbraně rozdílejí\nv dílnách a ve sklepích,\nčíhají u peleší,\naž vyhrnou se běsové…\nLežáky, Lidice\na umučení druzi,\nvoda a krajíce\njen s odplivnutím lůzy.\n<underline>A teď se, stvůro, braň!\nPro slávu revoluce\npojď s námi, kdo máš zbraň,\ni kdo máš holé ruce!</underline>\n<bold>(2)</bold>\nTěch šest let křičí,\ntěch šest let křičí!\nŠest let už trvá čas\notráveného klidu,\ndnes rozkaz vyšel z vás,\nz vás vyšel, vojáci lidu!\nA mračna, <bold>zoufalá mračna</bold>\noblohu zatáhla\na šelma krve tvé lačná\nkrutě zasáhla\na z útrob ti rve děti,\nslzy a krev, slzy a krev,\nprší den – první, druhý, třetí,\nprší ti na rakev.\nMá Praho, už je čas,\ndost falešného klidu!\nDnes rozkaz vyšel z nás,\n<bold>z nás vyšel, z vojáků lidu.</bold>\n<italic>(báseň F. Hrubína ze sbírky Chléb s ocelí, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá první části TEXTU 1?", "choices": ["A. V každém z obou čtyřverší se vyskytuje rým střídavý.", "B. Pouze v jednom čtyřverší se vyskytuje rým střídavý.", "C. Pouze v jednom čtyřverší se vyskytuje rým obkročný.", "D. V každém z obou čtyřverší se vyskytuje rým obkročný."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nBřemeno těžší a těžší\n<bold>neseš, můj domove,</bold>\nna domy prapory věší\n<bold>slunce májové,</bold>\nženy se z oken smějí,\nslzy a smích, slzy a smích,\nmuži si zbraně rozdílejí\nv dílnách a ve sklepích,\nčíhají u peleší,\naž vyhrnou se běsové…\nLežáky, Lidice\na umučení druzi,\nvoda a krajíce\njen s odplivnutím lůzy.\n<underline>A teď se, stvůro, braň!\nPro slávu revoluce\npojď s námi, kdo máš zbraň,\ni kdo máš holé ruce!</underline>\n<bold>(2)</bold>\nTěch šest let křičí,\ntěch šest let křičí!\nŠest let už trvá čas\notráveného klidu,\ndnes rozkaz vyšel z vás,\nz vás vyšel, vojáci lidu!\nA mračna, <bold>zoufalá mračna</bold>\noblohu zatáhla\na šelma krve tvé lačná\nkrutě zasáhla\na z útrob ti rve děti,\nslzy a krev, slzy a krev,\nprší den – první, druhý, třetí,\nprší ti na rakev.\nMá Praho, už je čas,\ndost falešného klidu!\nDnes rozkaz vyšel z nás,\n<bold>z nás vyšel, z vojáků lidu.</bold>\n<italic>(báseň F. Hrubína ze sbírky Chléb s ocelí, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje TEXT 1?", "choices": ["A. Text popisuje přípravu atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha\nv roce 1942.", "B. Text zachycuje události v roce 1918, které předcházely vzniku Československa.", "C. Text popisuje demonstrace českého lidu v roce 1938, které reagovaly na podpis\nmnichovské dohody.", "D. Text zachycuje atmosféru zahájení Pražského povstání v roce 1945."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nBřemeno těžší a těžší\n<bold>neseš, můj domove,</bold>\nna domy prapory věší\n<bold>slunce májové,</bold>\nženy se z oken smějí,\nslzy a smích, slzy a smích,\nmuži si zbraně rozdílejí\nv dílnách a ve sklepích,\nčíhají u peleší,\naž vyhrnou se běsové…\nLežáky, Lidice\na umučení druzi,\nvoda a krajíce\njen s odplivnutím lůzy.\n<underline>A teď se, stvůro, braň!\nPro slávu revoluce\npojď s námi, kdo máš zbraň,\ni kdo máš holé ruce!</underline>\n<bold>(2)</bold>\nTěch šest let křičí,\ntěch šest let křičí!\nŠest let už trvá čas\notráveného klidu,\ndnes rozkaz vyšel z vás,\nz vás vyšel, vojáci lidu!\nA mračna, <bold>zoufalá mračna</bold>\noblohu zatáhla\na šelma krve tvé lačná\nkrutě zasáhla\na z útrob ti rve děti,\nslzy a krev, slzy a krev,\nprší den – první, druhý, třetí,\nprší ti na rakev.\nMá Praho, už je čas,\ndost falešného klidu!\nDnes rozkaz vyšel z nás,\n<bold>z nás vyšel, z vojáků lidu.</bold>\n<italic>(báseň F. Hrubína ze sbírky Chléb s ocelí, zkráceno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nApostrofa</bold> – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenáři předkládána jako\nnepodložená?", "choices": ["A. informace, že s nápadem napsat zprávu na oholenou hlavu otroka přišli staří Řekové", "B. informace, že šifrované zprávy se používaly už za dob Julia Caesara", "C. informace, že tajné zprávy šifrované strojem Enigma rozluštili britští vědci", "D. informace, že na dnešní poměry je Caesarova šifra snadno rozluštitelná"], "gold": 0, "context": "Zvláštní způsob, jak skrýt obsah důležitých zpráv, prý vymysleli staří Řekové: zprávu\nnapsali na oholenou hlavu otroka a poté počkali, než mu zaroste. Aby si adresát\nmohl zdělení přečíst, musel otrokovi hlavu oholit. Kromě toho, že danný proces nebyl\nnejjednodušší, byl takovýto způsob posílání zpráv také poměrně nespolehlivý.\nAutorem zřejmě první substituční šifry je římský dobyvatel Julius Caesar. Šifrované\nzprávy využíval při válečných výpravách: každé písmeno zprávy <bold>nahradil</bold> písmenem,\nkteré je v abecedě o tři pozice dál. Svým vynálezem se zapsal do historie kryptografie\n<underline>(vědy zabývající se</underline> šifrováním). V současnosti však Caesarovu šifru nepovažujeme za\npříliš důmyslnou, neboť je lehce rozluštitelná a téměř každý jí může porozumnět.\nSnad všichni nejvýznamnější vojevůdci si uvědomovali, jaké nebezpečí <bold>hrozí,</bold> když\nzpráva skončí v nepravých rukou. Cenné informace musely nepříteli <bold>zůstat</bold> utajeny, také\nbylo zapotřebí protivníka <bold>splést.</bold> K tomuto vytčenému cíly vedly složité šifry, které se\nstaly účinnou zbraní a leckdy rozhodly o vítězství. Vzpomeňme třeba na legendární stroj\nEnigma. Dějiny druhé světové války by byly jiné, kdyby britští vědci nevyvinuli značné\núsilí a tajné německé zprávy šifrované tímto strojem nakonec úspěšně nerozluštili.\n<italic>(J. Tůma, Enigma a jiné šifry, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Sloveso nahradit je v textu užito ve významu dosadit místo něčeho, vyměnit.", "B. Sloveso splést je v textu užito ve významu nesprávně, chybně provést.", "C. Sloveso hrozit je v textu užito ve významu slibovat něco zlého, vyhrožovat.", "D. Sloveso zůstat je v textu užito ve významu uchovat se jako zbytek, pozůstatek."], "gold": 0, "context": "Zvláštní způsob, jak skrýt obsah důležitých zpráv, prý vymysleli staří Řekové: zprávu\nnapsali na oholenou hlavu otroka a poté počkali, než mu zaroste. Aby si adresát\nmohl zdělení přečíst, musel otrokovi hlavu oholit. Kromě toho, že danný proces nebyl\nnejjednodušší, byl takovýto způsob posílání zpráv také poměrně nespolehlivý.\nAutorem zřejmě první substituční šifry je římský dobyvatel Julius Caesar. Šifrované\nzprávy využíval při válečných výpravách: každé písmeno zprávy <bold>nahradil</bold> písmenem,\nkteré je v abecedě o tři pozice dál. Svým vynálezem se zapsal do historie kryptografie\n<underline>(vědy zabývající se</underline> šifrováním). V současnosti však Caesarovu šifru nepovažujeme za\npříliš důmyslnou, neboť je lehce rozluštitelná a téměř každý jí může porozumnět.\nSnad všichni nejvýznamnější vojevůdci si uvědomovali, jaké nebezpečí <bold>hrozí,</bold> když\nzpráva skončí v nepravých rukou. Cenné informace musely nepříteli <bold>zůstat</bold> utajeny, také\nbylo zapotřebí protivníka <bold>splést.</bold> K tomuto vytčenému cíly vedly složité šifry, které se\nstaly účinnou zbraní a leckdy rozhodly o vítězství. Vzpomeňme třeba na legendární stroj\nEnigma. Dějiny druhé světové války by byly jiné, kdyby britští vědci nevyvinuli značné\núsilí a tajné německé zprávy šifrované tímto strojem nakonec úspěšně nerozluštili.\n<italic>(J. Tůma, Enigma a jiné šifry, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje v kontextu výchozího textu\nfunkci podtrženého úseku?", "choices": ["A. shrnout bezprostředně předcházející poznatky o kryptografii", "B. shrnout poznatky vědy zvané historie kryptografie", "C. definovat vztah mezi historií a kryptografií", "D. definovat bezprostředně předcházející pojem kryptografie"], "gold": 3, "context": "Zvláštní způsob, jak skrýt obsah důležitých zpráv, prý vymysleli staří Řekové: zprávu\nnapsali na oholenou hlavu otroka a poté počkali, než mu zaroste. Aby si adresát\nmohl zdělení přečíst, musel otrokovi hlavu oholit. Kromě toho, že danný proces nebyl\nnejjednodušší, byl takovýto způsob posílání zpráv také poměrně nespolehlivý.\nAutorem zřejmě první substituční šifry je římský dobyvatel Julius Caesar. Šifrované\nzprávy využíval při válečných výpravách: každé písmeno zprávy <bold>nahradil</bold> písmenem,\nkteré je v abecedě o tři pozice dál. Svým vynálezem se zapsal do historie kryptografie\n<underline>(vědy zabývající se</underline> šifrováním). V současnosti však Caesarovu šifru nepovažujeme za\npříliš důmyslnou, neboť je lehce rozluštitelná a téměř každý jí může porozumnět.\nSnad všichni nejvýznamnější vojevůdci si uvědomovali, jaké nebezpečí <bold>hrozí,</bold> když\nzpráva skončí v nepravých rukou. Cenné informace musely nepříteli <bold>zůstat</bold> utajeny, také\nbylo zapotřebí protivníka <bold>splést.</bold> K tomuto vytčenému cíly vedly složité šifry, které se\nstaly účinnou zbraní a leckdy rozhodly o vítězství. Vzpomeňme třeba na legendární stroj\nEnigma. Dějiny druhé světové války by byly jiné, kdyby britští vědci nevyvinuli značné\núsilí a tajné německé zprávy šifrované tímto strojem nakonec úspěšně nerozluštili.\n<italic>(J. Tůma, Enigma a jiné šifry, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2019"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Zchátrale vyhlížející stodola v sobě skrývala rodinný dům s umně\nzačleněnými moderními prvky.", "B. Jednodenní semináře pro středoškolské učitele cizích jazyků měli velmi\npozitivní ohlasy.", "C. Besedy s mladými tvůrci mě zaujaly, protože se mi vybavily mé vlastní režijní\npokusy.", "D. Jakmile se v tisku zveřejnily detaily příběhu, začaly mezi lidmi kolovat\nneuvěřitelné historky."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se neuplatňuje obraznost?", "choices": ["A. lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu", "B. proslulý skrblík se stále drží na českých i světových divadelních scénách", "C. celému domu vládne železnou rukou", "D. hodlá provdat za bohatého stárnoucího muže"], "gold": 3, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností opravuje chybně užitý tvar zájmena ve výchozím\ntextu?\n(Posuzované zájmeno se nachází v posledním odstavci výchozího textu a je v něm\npodtrženo.)", "choices": ["A. jejíž", "B. jehož", "C. jejímž", "D. jímž"], "gold": 2, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu spojka a nespojuje složky\nněkolikanásobného větného členu?\n(Posuzované úseky jsou ve výchozím textu vyznačeny tučně.)", "choices": ["A. slavný francouzský dramatik a nadaný herec", "B. jeho obratné hledání a nalézání směšnosti", "C. zůstává osamělý a opuštěný chudák", "D. znovunalezené zlaťáky a vlastní děti"], "gold": 3, "context": "***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle\nantického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,\nkomedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval\nnapř. ƔƔƔƔƔ.\nTento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii\ns nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého\nna zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha\npo hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.\nPrávě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých\ni světových divadelních scénách.\nHarpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne\nželeznou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou\nje slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.\nBudoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat\nza bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale\ntajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky\norganizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,\nkterý svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo\nMariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.\nModerní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka\nposílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>\nkonci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,\nnepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci\njistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>\nv tragikomické postavě.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Na každé z vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno slovo. Ve\nkteré z následujících možností jsou tato slova uvedena v pořadí odpovídajícím\nvýchozímu textu?", "choices": ["A. tristní, kultovní, exploze, sekvence", "B. kultovní, tristní, exploze, sekvence", "C. tristní, kultovní, sekvence, exploze", "D. kultovní, tristní, sekvence, exploze"], "gold": 2, "context": "Spoustě mladých lidí, kteří se považují za znalce filmů, Antonioniho <italic>Zvětšenina</italic> už\nnic neříká. A to je poměrně ***** skutečnost. Přitom tento ***** snímek nabízí vrcholný\nzážitek, který lahodí nejen oku, ale i uchu.\nV nezapomenutelné scéně bloumání nočním městem zapadne fotograf Thomas\ndo jednoho rockového klubu. Film tak obsahuje záznam části vystoupení skupiny\nThe Yardbirds v období, kdy byl ještě jejím členem Jeff Beck. Tato ***** mimochodem\nmistrovsky vyjadřuje, jaký je Thomasův postoj k tvorbě jeho vrstevníků.\n<italic>Zvětšenina</italic> je esenciální film, pracující z 90 % s obrazem. Je to navíc dítě přelomové\ndoby, kdy ***** živočišné krásy ovlivnila filmovou kulturu na dlouhá desetiletí.\n<italic>(Cinema 9/2015, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytují hodnotící\nprvky?\n(Uvedené úseky je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. mistrovsky vyjadřuje, jaký je Thomasův postoj", "B. v nezapomenutelné scéně bloumání nočním městem", "C. obsahuje záznam části vystoupení skupiny The Yardbirds", "D. vrcholný zážitek, který lahodí nejen oku"], "gold": 2, "context": "Spoustě mladých lidí, kteří se považují za znalce filmů, Antonioniho <italic>Zvětšenina</italic> už\nnic neříká. A to je poměrně ***** skutečnost. Přitom tento ***** snímek nabízí vrcholný\nzážitek, který lahodí nejen oku, ale i uchu.\nV nezapomenutelné scéně bloumání nočním městem zapadne fotograf Thomas\ndo jednoho rockového klubu. Film tak obsahuje záznam části vystoupení skupiny\nThe Yardbirds v období, kdy byl ještě jejím členem Jeff Beck. Tato ***** mimochodem\nmistrovsky vyjadřuje, jaký je Thomasův postoj k tvorbě jeho vrstevníků.\n<italic>Zvětšenina</italic> je esenciální film, pracující z 90 % s obrazem. Je to navíc dítě přelomové\ndoby, kdy ***** živočišné krásy ovlivnila filmovou kulturu na dlouhá desetiletí.\n<italic>(Cinema 9/2015, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje téma celého TEXTU 1?", "choices": ["A. obhajoba použití nemorálních prostředků", "B. srovnání antických a renesančních názorů na politiku", "C. příčiny vzniku totalitních režimů", "D. vztah politiky a morálky"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nsynonyma?\n(První slovo vždy pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. různý – jiný", "B. zřejmě – patrně", "C. jednotný – shodný", "D. zvláště – mimořádně"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících typů přístavku se uplatňuje v podtržené části TEXTU 1?", "choices": ["A. hodnotící", "B. výčtový", "C. vysvětlující", "D. shrnující"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální\ni nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou\nrozhodující prostředky, ale právě cíle.\n<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který\npolitiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od\nPlatona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým\ncílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit\n<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude\nváhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>\nodpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>\nnejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>\n<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto\ndíle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských\nctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli\nnadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>\njako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1\n<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –\nStalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát\njako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,\npak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.\n^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,\nkteré Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně\npochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.\n<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nPřístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co\nvětný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné\npřístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího\nnenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>\n<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo\n<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci\npřátel.).\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slovních spojení je ve výchozím textu metaforou neděle?\n(Posuzovaná slovní spojení se nacházejí ve třetí části výchozího textu.)", "choices": ["A. krásný refrén", "B. včerejší den", "C. nejkrásnější svět", "D. potrhané střechy"], "gold": 0, "context": "Svatopluk Kadlec: Zapomínající neděle\n<bold>(1)</bold>\nSedíš v stínu kaštanů sám s všemi na Kuthance\ntrubačský sbor cukruje své nakynuté tance\nrozpouštíš se v objetí své řídké nálady\nprocezené paprsky se lepí na ubrusy\nna rty písně slétají jak ptáci na hřady\nna jazyku šimrá tě prs lehkověrné Musy.\n<bold>(2)</bold>\nLesní rohy sypou vosk na písek parketu\n<bold>pan Faust vede k valčíku svou cudnou Markétu</bold>\nstoly zejí prázdnotou jak opuštěné vraky\nnakonec se dává svést i slunce do kola\nsázíš kradmé pohledy na nahodilé zraky\nroztočená Kuthanka je jedna tombola.\n<bold>(3)</bold>\nV neděli je nejhezčí a nejkrásnější svět\nsrdce jako hodiny ti hraje menuet\nv neděli jsou záštitou i potrhané střechy\nani chvíli nemyslíš již na včerejší den\nchudoba se nezdá již tak zcela bez útěchy\nšest slok týdne končí se vždy krásným refrénem.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je dominantní motiv tance?", "choices": ["A. stoly zejí prázdnotou jak opuštěné vraky", "B. procezené paprsky se lepí na ubrusy", "C. rozpouštíš se v objetí své řídké nálady", "D. nakonec se dává svést i slunce do kola"], "gold": 3, "context": "Svatopluk Kadlec: Zapomínající neděle\n<bold>(1)</bold>\nSedíš v stínu kaštanů sám s všemi na Kuthance\ntrubačský sbor cukruje své nakynuté tance\nrozpouštíš se v objetí své řídké nálady\nprocezené paprsky se lepí na ubrusy\nna rty písně slétají jak ptáci na hřady\nna jazyku šimrá tě prs lehkověrné Musy.\n<bold>(2)</bold>\nLesní rohy sypou vosk na písek parketu\n<bold>pan Faust vede k valčíku svou cudnou Markétu</bold>\nstoly zejí prázdnotou jak opuštěné vraky\nnakonec se dává svést i slunce do kola\nsázíš kradmé pohledy na nahodilé zraky\nroztočená Kuthanka je jedna tombola.\n<bold>(3)</bold>\nV neděli je nejhezčí a nejkrásnější svět\nsrdce jako hodiny ti hraje menuet\nv neděli jsou záštitou i potrhané střechy\nani chvíli nemyslíš již na včerejší den\nchudoba se nezdá již tak zcela bez útěchy\nšest slok týdne končí se vždy krásným refrénem.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících spisovatelů je autorem díla, na jehož hlavní postavy\nodkazuje zvýrazněný úsek výchozího textu?", "choices": ["A. Victor Hugo", "B. Miguel de Cervantes", "C. Walter Scott", "D. Johann Wolfgang Goethe"], "gold": 3, "context": "Svatopluk Kadlec: Zapomínající neděle\n<bold>(1)</bold>\nSedíš v stínu kaštanů sám s všemi na Kuthance\ntrubačský sbor cukruje své nakynuté tance\nrozpouštíš se v objetí své řídké nálady\nprocezené paprsky se lepí na ubrusy\nna rty písně slétají jak ptáci na hřady\nna jazyku šimrá tě prs lehkověrné Musy.\n<bold>(2)</bold>\nLesní rohy sypou vosk na písek parketu\n<bold>pan Faust vede k valčíku svou cudnou Markétu</bold>\nstoly zejí prázdnotou jak opuštěné vraky\nnakonec se dává svést i slunce do kola\nsázíš kradmé pohledy na nahodilé zraky\nroztočená Kuthanka je jedna tombola.\n<bold>(3)</bold>\nV neděli je nejhezčí a nejkrásnější svět\nsrdce jako hodiny ti hraje menuet\nv neděli jsou záštitou i potrhané střechy\nani chvíli nemyslíš již na včerejší den\nchudoba se nezdá již tak zcela bez útěchy\nšest slok týdne končí se vždy krásným refrénem.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. epická poezie", "B. lyrická poezie", "C. lyrika psaná prózou", "D. epika psaná prózou"], "gold": 1, "context": "Svatopluk Kadlec: Zapomínající neděle\n<bold>(1)</bold>\nSedíš v stínu kaštanů sám s všemi na Kuthance\ntrubačský sbor cukruje své nakynuté tance\nrozpouštíš se v objetí své řídké nálady\nprocezené paprsky se lepí na ubrusy\nna rty písně slétají jak ptáci na hřady\nna jazyku šimrá tě prs lehkověrné Musy.\n<bold>(2)</bold>\nLesní rohy sypou vosk na písek parketu\n<bold>pan Faust vede k valčíku svou cudnou Markétu</bold>\nstoly zejí prázdnotou jak opuštěné vraky\nnakonec se dává svést i slunce do kola\nsázíš kradmé pohledy na nahodilé zraky\nroztočená Kuthanka je jedna tombola.\n<bold>(3)</bold>\nV neděli je nejhezčí a nejkrásnější svět\nsrdce jako hodiny ti hraje menuet\nv neděli jsou záštitou i potrhané střechy\nani chvíli nemyslíš již na včerejší den\nchudoba se nezdá již tak zcela bez útěchy\nšest slok týdne končí se vždy krásným refrénem.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "V první části výchozího textu se vyskytuje slovo Musa. Která z následujících\nmožností charakterizuje Múzy?", "choices": ["A. bohyně řemesel, které řemeslníkům poskytovaly bezpečí a zručnost", "B. bohyně války, které válečníkům poskytovaly odvahu a sílu", "C. bohyně obchodu, které obchodníkům poskytovaly prospěch a zisk", "D. bohyně umění, které umělcům poskytovaly ochranu a inspiraci"], "gold": 3, "context": "Svatopluk Kadlec: Zapomínající neděle\n<bold>(1)</bold>\nSedíš v stínu kaštanů sám s všemi na Kuthance\ntrubačský sbor cukruje své nakynuté tance\nrozpouštíš se v objetí své řídké nálady\nprocezené paprsky se lepí na ubrusy\nna rty písně slétají jak ptáci na hřady\nna jazyku šimrá tě prs lehkověrné Musy.\n<bold>(2)</bold>\nLesní rohy sypou vosk na písek parketu\n<bold>pan Faust vede k valčíku svou cudnou Markétu</bold>\nstoly zejí prázdnotou jak opuštěné vraky\nnakonec se dává svést i slunce do kola\nsázíš kradmé pohledy na nahodilé zraky\nroztočená Kuthanka je jedna tombola.\n<bold>(3)</bold>\nV neděli je nejhezčí a nejkrásnější svět\nsrdce jako hodiny ti hraje menuet\nv neděli jsou záštitou i potrhané střechy\nani chvíli nemyslíš již na včerejší den\nchudoba se nezdá již tak zcela bez útěchy\nšest slok týdne končí se vždy krásným refrénem.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Protagonistu příběhu sužovaly nejasné představy.", "B. Divý muž napadl protagonistu příběhu ocelovou zbraní.", "C. Protagonista příběhu toužil zahlédnout andělskou bytost.", "D. Hyena proběhla kolem protagonisty příběhu neslyšně."], "gold": 0, "context": "Stezka se vinula velmi křivolace. Brzy jsem nevěděl, jakým jdu vlastně směrem. Mlha\nkolem mne zatím tak zhoustla, že jsem doslova jen tápal vpřed. A tu mne zachvátila\nnevýslovná úzkost. Bál jsem se udělat krok, abych nespadl do nějaké propasti. Také jsem\nsi vzpomněl na všelijaké pověsti o Rozeklaných horách a o tajuplných, divých lidech,\nkteří prý přebývají v tamějších houštinách a jeskyních. Tísnilo mne a mátlo bezpočet\nmlhavých představ – představ tím mučivějších, že byly tak mlhavé. A z nich mne náhle\nvytrhlo hlučné bubnování.\nTo mne ovšem nesmírně ohromilo. Buben v těchto skalách, to bylo něco\nneslýchaného. Snad by mne tolik nepřekvapilo, kdybych byl uslyšel troubit archanděla\nk poslednímu soudu. Ale vzápětí jsem měl nový a ještě naléhavější důvod k údivu.\nOzvalo se řinčení jakoby svazku velikých klíčů – a v okamžení se kolem mne s jekem\npřehnal polonahý snědý muž. Běžel tak těsně kolem mne, že jsem na <bold>tváři</bold> ucítil jeho\nhorký dech. V jedné ruce třímal nástroj, který sestával ze svazku ocelových kruhů, jimiž\nv běhu zběsile chřestil. Sotva zmizel v mlžném oparu, přisupělo za ním ohromné zvíře\ns otevřenou tlamou a planoucíma očima. V jeho podobě jsem se nemohl zmýlit. Byla to\nhyena.\n<italic>(E. A. Poe, Příběh z Rozeklaných hor, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje vypravěče výchozího textu?", "choices": ["A. Příběh vypráví vypravěč z perspektivy oka kamery, vyprávění se omezuje na\nzaznamenávání vnějších projevů postav.", "B. Příběh vypráví vypravěč personální, vyprávění je nahlíženo z perspektivy\nněkolika postav.", "C. Příběh vypráví vypravěč přímý, který je účastníkem děje jako jedna\nz postav.", "D. Příběh vypráví vypravěč vševědoucí, který stojí mimo svět představených\npostav."], "gold": 2, "context": "Stezka se vinula velmi křivolace. Brzy jsem nevěděl, jakým jdu vlastně směrem. Mlha\nkolem mne zatím tak zhoustla, že jsem doslova jen tápal vpřed. A tu mne zachvátila\nnevýslovná úzkost. Bál jsem se udělat krok, abych nespadl do nějaké propasti. Také jsem\nsi vzpomněl na všelijaké pověsti o Rozeklaných horách a o tajuplných, divých lidech,\nkteří prý přebývají v tamějších houštinách a jeskyních. Tísnilo mne a mátlo bezpočet\nmlhavých představ – představ tím mučivějších, že byly tak mlhavé. A z nich mne náhle\nvytrhlo hlučné bubnování.\nTo mne ovšem nesmírně ohromilo. Buben v těchto skalách, to bylo něco\nneslýchaného. Snad by mne tolik nepřekvapilo, kdybych byl uslyšel troubit archanděla\nk poslednímu soudu. Ale vzápětí jsem měl nový a ještě naléhavější důvod k údivu.\nOzvalo se řinčení jakoby svazku velikých klíčů – a v okamžení se kolem mne s jekem\npřehnal polonahý snědý muž. Běžel tak těsně kolem mne, že jsem na <bold>tváři</bold> ucítil jeho\nhorký dech. V jedné ruce třímal nástroj, který sestával ze svazku ocelových kruhů, jimiž\nv běhu zběsile chřestil. Sotva zmizel v mlžném oparu, přisupělo za ním ohromné zvíře\ns otevřenou tlamou a planoucíma očima. V jeho podobě jsem se nemohl zmýlit. Byla to\nhyena.\n<italic>(E. A. Poe, Příběh z Rozeklaných hor, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje v kontextu výchozího textu význam\nslova tvář?\n(Posuzované slovo je ve výchozím textu zvýrazněno.)", "choices": ["A. část obličeje", "B. výraz obličeje", "C. člověk, živý tvor obecně", "D. vnější podoba věci, jevu"], "gold": 0, "context": "Stezka se vinula velmi křivolace. Brzy jsem nevěděl, jakým jdu vlastně směrem. Mlha\nkolem mne zatím tak zhoustla, že jsem doslova jen tápal vpřed. A tu mne zachvátila\nnevýslovná úzkost. Bál jsem se udělat krok, abych nespadl do nějaké propasti. Také jsem\nsi vzpomněl na všelijaké pověsti o Rozeklaných horách a o tajuplných, divých lidech,\nkteří prý přebývají v tamějších houštinách a jeskyních. Tísnilo mne a mátlo bezpočet\nmlhavých představ – představ tím mučivějších, že byly tak mlhavé. A z nich mne náhle\nvytrhlo hlučné bubnování.\nTo mne ovšem nesmírně ohromilo. Buben v těchto skalách, to bylo něco\nneslýchaného. Snad by mne tolik nepřekvapilo, kdybych byl uslyšel troubit archanděla\nk poslednímu soudu. Ale vzápětí jsem měl nový a ještě naléhavější důvod k údivu.\nOzvalo se řinčení jakoby svazku velikých klíčů – a v okamžení se kolem mne s jekem\npřehnal polonahý snědý muž. Běžel tak těsně kolem mne, že jsem na <bold>tváři</bold> ucítil jeho\nhorký dech. V jedné ruce třímal nástroj, který sestával ze svazku ocelových kruhů, jimiž\nv běhu zběsile chřestil. Sotva zmizel v mlžném oparu, přisupělo za ním ohromné zvíře\ns otevřenou tlamou a planoucíma očima. V jeho podobě jsem se nemohl zmýlit. Byla to\nhyena.\n<italic>(E. A. Poe, Příběh z Rozeklaných hor, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je správně doplněna interpunkce do prvního\nsouvětí TEXTU 1?", "choices": ["A. Volič, který nebude volit, ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je\nzapsán může ode dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,\npožádat obecní úřad, který vede stálý seznam o vydání voličského průkazu.", "B. Volič, který nebude volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je\nzapsán může ode dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,\npožádat obecní úřad, který vede stálý seznam, o vydání voličského průkazu.", "C. Volič, který nebude volit, ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je\nzapsán, může ode dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\npožádat obecní úřad, který vede stálý seznam o vydání voličského průkazu.", "D. Volič, který nebude volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je\nzapsán, může ode dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\npožádat obecní úřad, který vede stálý seznam, o vydání voličského průkazu."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nVolič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode\ndne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který\nvede stálý seznam o vydání voličského průkazu.\nZpůsoby podání žádosti:\n- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem\nvoliče;\n- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané\nelektronickým podpisem;\n- žádost lze podat osobně.\nDůležité upozornění pro voliče\nx <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno\nnejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:\nÚřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,\n140 46\nPraha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.\n- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na\nadresu jana.kamzikova@praha4.cz <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).\n<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nVedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,\nprestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která\nmají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,\nreprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost\nnahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel TEXTU 1?", "choices": ["A. Účelem textu je podrobně popsat všechny způsoby, kterými mohou občané volit\nv Praze 4.", "B. Účelem textu je sdělit adresátovi, že je povinen zažádat o voličský průkaz,\njehož vydání je omezeno řadou předpisů.", "C. Účelem textu je poskytnout instrukce, kterými se má adresát řídit v případě, že\nchce volit mimo svůj volební okrsek.", "D. Účelem textu je uvést výčet volebních okrsků, které byly zřízeny pro občany\nPrahy 4."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nVolič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode\ndne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který\nvede stálý seznam o vydání voličského průkazu.\nZpůsoby podání žádosti:\n- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem\nvoliče;\n- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané\nelektronickým podpisem;\n- žádost lze podat osobně.\nDůležité upozornění pro voliče\nx <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno\nnejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:\nÚřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,\n140 46\nPraha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.\n- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na\nadresu jana.kamzikova@praha4.cz <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).\n<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>\n(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nVedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,\nprestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která\nmají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,\nreprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost\nnahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).\n(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností se vyskytuje chybně napsané slovo?", "choices": ["A. vzájemně, střídmě, soukromně", "B. tajemnější, strmější, dojemnější", "C. zatemnění, porozumění, uzemnění", "D. domněnka, směnka, pomněnka"], "gold": 0, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2016"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Aliterace se vyskytuje pouze ve verších podtržených v druhé a třetí části.", "B. Aliterace se vyskytuje pouze ve verších podtržených ve třetí a čtvrté části.", "C. Aliterace se vyskytuje pouze ve verších podtržených v druhé a čtvrté části.", "D. Aliterace se vyskytuje ve všech podtržených verších."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. V druhé části textu se píše o rozhodující bitvě mezi třemi zeměmi, v níž bývalý\npěšák bojoval.", "B. V první části textu se píše o životě továrních dělníků, který podle bývalého pěšáka\nnení stereotypní.", "C. Ve čtvrté části textu se píše o konkrétním zážitku, který si bývalý pěšák stále\nvybavuje.", "D. Ve třetí části textu se píše o životě v cizině, který se podle bývalého pěšáka od\nživota ve vlasti zásadně liší."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výrazech tučně vyznačených v TEXTU 1\nje pravdivé?", "choices": ["A. Výraz živit je v textu užit ve významu hmotně někoho zabezpečit, starat se o něho.", "B. Výraz cizí je v textu užit ve významu nemající citový vztah, lhostejný.", "C. Výraz starý je v textu užit ve významu dlouhým užíváním znehodnocený, obnošený.", "D. Výraz slít se je v textu užit ve významu spojit se, splynout."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nJindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka\n<bold>(1)</bold>\nNikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.\nJen trocha vzpomínek ze školy\nmyšlenku na ně <bold>živila.</bold>\nTovárna, denní robota,\nto byla mého života\nneměnná městská idyla.\n<bold>(2)</bold>\nPoprvé osud se laskavě sklonil ke mně,\nkdyž vypukla válka.\n<underline>Konečně kynula dálka!</underline>\nSnad milost to nebyla, jenom škleb.\nMně – jako můj každodenní chléb –\nudělili ji páni.\nNastalo toužebné cestování\nSrbskem, Ruskem a Itálií.\n<bold>(3)</bold>\nCo jsem chtěl poznat, poznal jsem.\nViděl jsem:\nvšude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,\nvšude je stejné milování,\nstejné umírání.\n<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>\nJsme lidé, jsme lidé.\nJsme na světě sami.\nJen my jsme s námi.\n<bold>(4)</bold>\nDnes zase jsem doma. Už neopíjí\nhlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,\nradostný jako bílý den.\nAle má radost je nějak kusá.\n(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)\nVzpomínám stále na toho Rusa,\njak jsem ho bod, jak\n<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>\nobličej bílý jak křída.\n<bold>TEXT 2\nAliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající\nstejnou hláskou nebo skupinou hlásek.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Šel si ztěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké zpoždění.", "B. Šel si ztěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké spoždění.", "C. Šel si stěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké zpoždění.", "D. Šel si stěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké spoždění."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených v TEXTU 1\npovažovat za jednoznačný fakt?", "choices": ["A. Stavba celého komplexu Tádž Mahal byla dokončena v roce 1654.", "B. Existují odborníci, kteří jsou přesvědčeni, že stavba celého komplexu Tádž Mahal\nbyla dokončena později než v roce 1648.", "C. Existuje zdroj, v němž je uvedeno, že stavba celého komplexu Tádž Mahal byla\ndokončena v roce 1648.", "D. První část komplexu Tádž Mahal byla dokončena v roce 1643."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje sloveso nedokonavé?", "choices": ["A. řemeslníci z těchto zemí se postarali", "B. jejíž krása ohromila celý svět", "C. muže doprovázela na výpravách", "D. svého otce sesadil z trůnu"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. vyhlásil – nevyhlásil", "B. vznik – zánik", "C. konečně – nekonečně", "D. důležité – bezvýznamné"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou významové vztahy mezi slovy\nnejpodobnější vztahům v trojici slov Rusko – země – Čína?\n(Slova Rusko, země a Čína pocházejí z TEXTU 1. Slovo země je v zadání úlohy\nužito v jednotném čísle. Slova ve správném řešení musí být uvedena v pořadí\nodpovídajícím trojici slov Rusko – země – Čína.)", "choices": ["A. střední – rod – moře", "B. holý – rozvitý – podmět", "C. tvar – infinitiv – zpívat", "D. něco – zájmeno – žádný"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž\nMahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž\nkrása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.\nMocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako\npatnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,\nže trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se\npo sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže\ndoprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,\nsklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví\nnejkrásnější hrobku na světě.\nStavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi\n20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.\nDrahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se\npostarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část\nprostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř\nmenších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje\nbyl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena\no tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.\n<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého\nmramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím\npřipomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil\nz trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho\nhrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své\nmilované v Tádž Mahalu.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,\nkteré běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné\njméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Drahý zájezd k moři, který jsme si letos koupili nás bohužel velmi zklamal.", "B. Získat na svou stranu dostatečný počet lidí nebude, ale vůbec snadný úkol.", "C. Aby dceři pomohla k lepším výsledkům, začala se s ní pravidelně učit.", "D. Na základě doporučení mého bratra, dokonce povýšili na generálního ředitele."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností odpovídá stavbě souvětí podtrženého ve\nvýchozím textu?\nStavbou souvětí je v této úloze myšleno pořadí vět v souvětí (VH = věta hlavní;\nVV = věta vedlejší) a v případě VV určení druhu této věty.", "choices": ["A. VV příslovečná přípustková – VH – VV příslovečná účelová", "B. VV příslovečná přípustková – VH – VV příslovečná příčinná", "C. VV příslovečná podmínková – VH – VV příslovečná příčinná", "D. VV příslovečná podmínková – VH – VV příslovečná účelová"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení: Pokud první slovo z dvojice nahradíme ve výchozím textu druhým\nslovem z dvojice, význam textu bude zachován a text bude gramaticky správný.\nPro kterou z následujících dvojic slov toto tvrzení platí?\n(První slovo z každé dvojice je ve výchozím textu zapsáno velkými písmeny.)", "choices": ["A. odtrhnout – odstranit", "B. trápit – sužovat", "C. dělat – pracovat", "D. zůstat – zbýt"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z první části výchozího textu?", "choices": ["A. Jednou z věcí, které postava vyprávějící příběh nepovažuje za nepochopitelné, je\nStivvingsova touha být chloubou školy.", "B. Jednou z věcí, které postava vyprávějící příběh považuje za nepochopitelné, je\nStivvingsova touha být chloubou školy.", "C. Mezi věci, které postava vyprávějící příběh nepovažuje za pochopitelné, nepatří\nStivvingsova touha být chloubou školy.", "D. Mezi věci, které postava vyprávějící příběh považuje za nepochopitelné, nepatří\nStivvingsova touha být chloubou školy."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou podstatných jménech tučně vyznačených ve\nvýchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě i v různém čísle.", "B. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě i ve stejném čísle.", "C. Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě a v různém čísle.", "D. Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě a ve stejném čísle."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,\nco chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný\nchlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>\nfrancouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká\nprapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být\nchloubou školy a vyspět v moudrého muže.\n<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by\nstonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném\nlétě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,\nvrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny\nzuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT\nneustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny\nměl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie\nkupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.\nKdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,\nStivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi\nspolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do\nškoly. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo\nv krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.\nAť jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned\nprvní den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.\n<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Ondřej Pekárek, který v roce 2019 zvítězil v kategorii jednotlivců, dorazil do cíle\npřesně 20 vteřin po poledni.", "B. Od prvního ročníku extrémního závodu Geroy se počet závodníků každoročně\nzvyšuje o stovku.", "C. Při zdolávání jedné z třiceti překážek závodníci dostávali elektrické rány trvající\npět vteřin.", "D. V roce 2019 se téměř tisíc závodníků snažilo dokončit závod Geroy, jehož trať\nměřila méně než 9 kilometrů."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> *****, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku\nextrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku,\ncelkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho\nskandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.\nNa trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek.\nSoutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne,\njednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli\npneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka –\nplazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou\nránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto\n„elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.\n<bold>(2)</bold> Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii\njednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za\nhodinu a 20 vteřin. <underline>Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také\nzávodit.</underline> Všichni se mohou stát hrdiny!\n<italic>(www.denik.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Sloveso chtít je zde užito v rozkazovacím způsobu, sloveso zkusit je zde užito\nv oznamovacím způsobu.", "B. Sloveso chtít je zde užito v oznamovacím způsobu, sloveso zkusit je zde užito\nv rozkazovacím způsobu.", "C. Slovesa chtít a zkusit jsou zde užita v oznamovacím způsobu.", "D. Slovesa chtít a zkusit jsou zde užita v rozkazovacím způsobu."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> *****, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku\nextrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku,\ncelkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho\nskandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.\nNa trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek.\nSoutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne,\njednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli\npneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka –\nplazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou\nránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto\n„elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.\n<bold>(2)</bold> Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii\njednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za\nhodinu a 20 vteřin. <underline>Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také\nzávodit.</underline> Všichni se mohou stát hrdiny!\n<italic>(www.denik.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov není správně rozděleno na předponovou část, kořen\na příponovou část?\n(Příklad správného rozdělení slova na předponovou část, kořen a příponovou část:\nza-dum-aný.)", "choices": ["A. po-svač-ili", "B. pod-leh-nout", "C. přeb-rod-it", "D. pře-kon-al"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> *****, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku\nextrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku,\ncelkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho\nskandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.\nNa trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek.\nSoutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne,\njednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli\npneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka –\nplazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou\nránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto\n„elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.\n<bold>(2)</bold> Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii\njednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za\nhodinu a 20 vteřin. <underline>Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také\nzávodit.</underline> Všichni se mohou stát hrdiny!\n<italic>(www.denik.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?\n(Po doplnění výrazu musí být výchozí text gramaticky správný.)", "choices": ["A. To", "B. Tomu", "C. S tím", "D. O tom"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> *****, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku\nextrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku,\ncelkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho\nskandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.\nNa trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek.\nSoutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne,\njednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli\npneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka –\nplazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou\nránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto\n„elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.\n<bold>(2)</bold> Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii\njednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za\nhodinu a 20 vteřin. <underline>Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také\nzávodit.</underline> Všichni se mohou stát hrdiny!\n<italic>(www.denik.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2020"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech zapsaných v TEXTU 1 velkými\npísmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Přechýlené jméno je pouze slovo herečka.", "B. Ani slovo scénografie, ani slovo herečka nejsou přechýlená jména.", "C. Jak slovo scénografie, tak slovo herečka jsou přechýlená jména.", "D. Přechýlené jméno je pouze slovo scénografie."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Text přináší především objektivní informace, subjektivní názory se vyskytují\npouze v první části textu.", "B. Text obsahuje jak objektivní informace, tak subjektivní názory.", "C. Text obsahuje objektivní informace, nikoli však subjektivní názory.", "D. Text přináší především objektivní informace, subjektivní názory se vyskytují\npouze ve třetí části textu."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) v TEXTU 1 patří jedno slovo. Ve které\nz následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí odpovídajícím\nTEXTU 1?\nVýznam slov ve správném řešení musí odpovídat kontextu TEXTU 1.", "choices": ["A. edice – tristní", "B. edice – legitimní", "C. adaptace – tristní", "D. adaptace – legitimní"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze v úseku z druhé části textu slovo i spojuje složky několikanásobného\nvětného členu.", "B. V žádném z těchto úseků slovo i nespojuje složky několikanásobného větného\nčlenu.", "C. V každém z těchto úseků slovo i spojuje složky několikanásobného větného\nčlenu.", "D. Pouze v úseku ze třetí části textu slovo i spojuje složky několikanásobného\nvětného členu."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je v TEXTU 1 užito ve stejném pádě jako slovo snímek\nv úseku proč snímku dát svůj hlas?\n(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)", "choices": ["A. popisnosti", "B. pojetí", "C. počtu", "D. pomstě"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní\nocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro\nty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.\nPodle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci\na Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani\ndechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího\nobětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského\no putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm\nz jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za\nmimořádný počin v oblasti audiovize.\n<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera\nVladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena\nza nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný\nproducent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se\nmu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo\ncenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné\nVlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová\nsice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav\nMrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).\n<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,\núčastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla\nnaposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,\nproč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku\npozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to\nnáležitě ocenili.\n<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:\nze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї\n<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu\nv pohlaví.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kdy se odehrává rozhovor mezi Dannym a paní Strnadovou?", "choices": ["A. v srpnu 1968", "B. v březnu 1939", "C. v únoru 1948", "D. v květnu 1945"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Postava Dannyho je zároveň vypravěčem, celý text je vyprávěn v ich-formě.", "B. Postava Dannyho není vypravěčem, třetí část textu je vyprávěna v er-formě.", "C. Postava Dannyho je zároveň vypravěčem, třetí část textu je vyprávěna v er-formě.", "D. Postava Dannyho není vypravěčem, celý text je vyprávěn v ich-formě."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět má slovo praštit význam nejpodobnější významu,\nv němž je toto slovo užito ve výchozím textu?\n(Posuzované slovo je ve výchozím textu vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. Najednou mě praštila kamenem do hlavy.", "B. Ta její vůně mě praštila přes nos.", "C. Během hovoru mi nečekaně praštila sluchátkem.", "D. Při nákupu dárků pro děti se pěkně praštila přes kapsu."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. V první části textu je podtrženo příslovečné určení, v druhé části textu je\npodtržen přívlastek.", "B. V textu jsou podtržena dvě příslovečná určení.", "C. V textu jsou podtrženy dva přívlastky.", "D. V první části textu je podtržen přívlastek, v druhé části textu je podtrženo\npříslovečné určení."], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje nespisovný\njazykový prostředek z vrstvy obecné češtiny?", "choices": ["A. všechny ty, co s nima táhli", "B. zase je osmadvacátého října", "C. podruhý už se to prostě nesmí stát", "D. jsou lidi, který by na to chtěli zapomenout"], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani\nstopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně\nosvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem\nvodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele\nBaumana vlála československá vlajka.\n<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého\nříjna. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se\nz rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned\ndo rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali\na dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se\noblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.\n<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní\nStrnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.\n„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.\n„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty\nbestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“\n„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky\nbyl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.\n„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by\nna to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,\nza dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“\n<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Za slovem měsíc je chybně napsána čárka.", "B. Před spojkou a je chybně napsána čárka.", "C. Interpunkce je v celém textu zapsána správně.", "D. V podtržené větě chybí čárka."], "gold": 2, "context": "Pozorně si přečetl zprávu, a protože v ní objevil zásadní nesrovnalosti, nechal si zavolat\nředitele pobočky. Během následné kontroly, která trvala více než měsíc, vyšlo najevo,\n<underline>že jeden ze zaměstnanců již rok převádí na svůj účet část firemních prostředků.</underline>\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) v první části\nTEXTU 1?", "choices": ["A. dílo Proměna od Franze Kafky", "B. dílo Proměna od Karla Čapka", "C. dílo Ze života hmyzu od Karla Čapka", "D. dílo Ze života hmyzu od Franze Kafky"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. Podstatné jméno je v textu užito v náležitém tvaru, zájmeno je zde užito\nv chybném tvaru.", "B. Podstatné jméno je v textu užito v chybném tvaru, zájmeno je zde užito\nv náležitém tvaru.", "C. Obě slova jsou v textu užita v náležitém tvaru.", "D. Obě slova jsou v textu užita v chybném tvaru."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (xxxxx) ve třetí části\nTEXTU 1?", "choices": ["A. V současné době však fenomén hikikomori přestává být tabuizovaným tématem.", "B. V dohledné době totiž fenomén hikikomori začne být tabuizovaným tématem.", "C. V současné době však fenomén hikikomori přestává být diskutovaným tématem.", "D. V dohledné době totiž fenomén hikikomori začne být diskutovaným tématem."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se\nv posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého\npředstavitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené\nrodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.\nTato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního\nsvěta. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se\nz Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou\npro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:\n– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;\n– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;\n– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.\n<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy\nani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo\njen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,\nnekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem\nje internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)\nnení schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,\nkritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou\nfunkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede\nk uzavření se před světem.\n<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se\nstyděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází\nmnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.\n^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek\ndlouhodobé sociální izolace.\n<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nSubstantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně\nzastávají substantiva.\nx <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum\n<italic>člověk</italic>\nx <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované\nadjektivum <italic>nemocný\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Do této korupční kauzy byl zapleten i dosud bezůhonný soudce.", "B. Součástí nabízené služby je i nastavení víceůrovňového číslování nadpisů.", "C. Žádostem o finanční podporu bylo vyhověno pouze v odůvodněných případech.", "D. Tento krém je pro pacienty s poůrazovými jizvami zcela nevhodný."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. Jde o prozaický text, rým přerývaný se vyskytuje nejen v poslední sloce.", "B. Jde o prozaický text, rým přerývaný se vyskytuje pouze v poslední sloce.", "C. Jde o text psaný ve verších, rým přerývaný se vyskytuje nejen v poslední sloce.", "D. Jde o text psaný ve verších, rým přerývaný se vyskytuje pouze v poslední sloce."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold>\nKdyby to naše drahé slunce žhavé\ndnes ještě bylo starým Héliem,\ntím bohem, k němuž lidé modlili se\nstojíce zpříma, okouzleni dnem;\nkdyby to bůh byl zářící a žhnoucí,\njenž hore kráčí s krásnou slávou svou –\njá bych ho prosil, uprosil ho jistě\nmodlitbou vroucí, čistou, pohanskou,\n<bold>(2)</bold>\naby jen ještě jednu krůpěj světla,\njímž jinde tolik již se naplýtval,\ndo nitra vložil tobě, sladká ženo,\njíž osud za milence blázna dal,\nbásníka, blázna, paskvil živitele,\njenž za krásou se honí chiméří,\nbásníka, slunce milovníka v době,\njež básníkům ni slunci nevěří.\nNikoli však, bys více milovala\nten jeho nikdy nekotvící vrak:\njá myslím, že s tou trochou slunce v duši\nbys líp ho aspoň pochopila pak.\n<italic>(S. K. Neumann, Kdyby to naše slunce…)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o první části výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. V této části textu se vyskytuje odkaz na bibli, vlastním jménem je zde označena\njedna postava z Nového zákona.", "B. V této části textu se vyskytuje odkaz na antickou mytologii, vlastním jménem je\nzde označen řecký bůh.", "C. V této části textu se vyskytuje odkaz na slovanskou mytologii, vlastním jménem\nje zde označen slovanský bůh.", "D. V této části textu se vyskytuje odkaz na bibli, vlastním jménem je zde označena\njedna postava ze Starého zákona."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold>\nKdyby to naše drahé slunce žhavé\ndnes ještě bylo starým Héliem,\ntím bohem, k němuž lidé modlili se\nstojíce zpříma, okouzleni dnem;\nkdyby to bůh byl zářící a žhnoucí,\njenž hore kráčí s krásnou slávou svou –\njá bych ho prosil, uprosil ho jistě\nmodlitbou vroucí, čistou, pohanskou,\n<bold>(2)</bold>\naby jen ještě jednu krůpěj světla,\njímž jinde tolik již se naplýtval,\ndo nitra vložil tobě, sladká ženo,\njíž osud za milence blázna dal,\nbásníka, blázna, paskvil živitele,\njenž za krásou se honí chiméří,\nbásníka, slunce milovníka v době,\njež básníkům ni slunci nevěří.\nNikoli však, bys více milovala\nten jeho nikdy nekotvící vrak:\njá myslím, že s tou trochou slunce v duši\nbys líp ho aspoň pochopila pak.\n<italic>(S. K. Neumann, Kdyby to naše slunce…)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Žena, za niž se lyrický subjekt modlí, opustila svého milence kvůli básníkovi.", "B. Lyrický subjekt se modlí za ženu, která pyká za básníkovy hříchy.", "C. Žena, k níž lyrický subjekt promlouvá, jako jediná svému milenci zcela rozumí.", "D. Lyrický subjekt promlouvá k ženě, jejímž milencem je básník."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold>\nKdyby to naše drahé slunce žhavé\ndnes ještě bylo starým Héliem,\ntím bohem, k němuž lidé modlili se\nstojíce zpříma, okouzleni dnem;\nkdyby to bůh byl zářící a žhnoucí,\njenž hore kráčí s krásnou slávou svou –\njá bych ho prosil, uprosil ho jistě\nmodlitbou vroucí, čistou, pohanskou,\n<bold>(2)</bold>\naby jen ještě jednu krůpěj světla,\njímž jinde tolik již se naplýtval,\ndo nitra vložil tobě, sladká ženo,\njíž osud za milence blázna dal,\nbásníka, blázna, paskvil živitele,\njenž za krásou se honí chiméří,\nbásníka, slunce milovníka v době,\njež básníkům ni slunci nevěří.\nNikoli však, bys více milovala\nten jeho nikdy nekotvící vrak:\njá myslím, že s tou trochou slunce v duši\nbys líp ho aspoň pochopila pak.\n<italic>(S. K. Neumann, Kdyby to naše slunce…)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o kostele Nanebevzetí Panny Marie jednoznačně\nvyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Historicky první vysvěcení kostela proběhlo později než v roce 1988.", "B. O přesunu kostela bylo definitivně rozhodnuto v roce 1960.", "C. Přesun kostela byl jako nový světový rekord oficiálně uznán až v listopadu 2004.", "D. Kostel byl na nové místo dopraven v říjnu 1975."], "gold": 3, "context": "Když počátkem 60. let minulého století padlo rozhodnutí vytěžit uhlí pod\nseveročeským Mostem, sprvu to vypadalo, že kromě historické části města bude zbořen\ntaké <underline>kostel Nanebevzetí Panny Marie.</underline> Více než 30 metrů vysoký gotický chrám však\nnakonec díky své nesporné architektonické hodnotě smutnému osudu unikl.\nZ jedenácti variant, které byly v průběhu mnohaleté diskuse zvažovány, zvítězila ta\nnejambicióznější – přemístit celou stavbu. Záchraná akce začala 15. září 1975: kostel byl\noddělen od základů a naložen na speciální zařízení, které kvůli náročnému transportu\nvyrobili pracovníci <underline>plzeňské Škodovky.</underline> Přesně o dva týdny později se kostel dal do\npohybu, během přesunu po kolejích byly neustále monitorovány pohyby stavby.\nCenná památka, vážící témněř 12 tisíc tun, zdolala vzdálenost 841 metrů a na nové\nmísto dorazila za 27 dní. Dělníci kostel položili na nové základy a poté začali probíhat\nrestaurátorské práce. Veřejnosti byl kostel zpřístupněn až v roce 1988, o pět let později\nbyl opětovně vysvěcen.\nPoměrně dlouho byl přesun mosteckého kostela světovým unikátem. V listopadu\n2004 však bylo podle <underline>Guinnessovy</underline> knihy rekordů české prvenství překonáno – tehdy\ntotiž došlo v čínském <underline>Wu-čou</underline> k přesunu budovy, která vážila přes 15 tisíc tun.\n<italic>(www.kostel-most.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje předložka?", "choices": ["A. které kvůli náročnému transportu vyrobili pracovníci", "B. poměrně dlouho byl přesun mosteckého kostela světovým unikátem", "C. během přesunu po kolejích byly neustále monitorovány pohyby", "D. nakonec díky své nesporné architektonické hodnotě smutnému osudu unikl"], "gold": 1, "context": "Když počátkem 60. let minulého století padlo rozhodnutí vytěžit uhlí pod\nseveročeským Mostem, sprvu to vypadalo, že kromě historické části města bude zbořen\ntaké <underline>kostel Nanebevzetí Panny Marie.</underline> Více než 30 metrů vysoký gotický chrám však\nnakonec díky své nesporné architektonické hodnotě smutnému osudu unikl.\nZ jedenácti variant, které byly v průběhu mnohaleté diskuse zvažovány, zvítězila ta\nnejambicióznější – přemístit celou stavbu. Záchraná akce začala 15. září 1975: kostel byl\noddělen od základů a naložen na speciální zařízení, které kvůli náročnému transportu\nvyrobili pracovníci <underline>plzeňské Škodovky.</underline> Přesně o dva týdny později se kostel dal do\npohybu, během přesunu po kolejích byly neustále monitorovány pohyby stavby.\nCenná památka, vážící témněř 12 tisíc tun, zdolala vzdálenost 841 metrů a na nové\nmísto dorazila za 27 dní. Dělníci kostel položili na nové základy a poté začali probíhat\nrestaurátorské práce. Veřejnosti byl kostel zpřístupněn až v roce 1988, o pět let později\nbyl opětovně vysvěcen.\nPoměrně dlouho byl přesun mosteckého kostela světovým unikátem. V listopadu\n2004 však bylo podle <underline>Guinnessovy</underline> knihy rekordů české prvenství překonáno – tehdy\ntotiž došlo v čínském <underline>Wu-čou</underline> k přesunu budovy, která vážila přes 15 tisíc tun.\n<italic>(www.kostel-most.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Rýmové echo se vyskytuje jak v první, tak ve třetí sloce.", "B. Rýmové echo se nevyskytuje ani v první, ani ve třetí sloce.", "C. Rýmové echo se vyskytuje ve třetí sloce, nikoli však ve sloce první.", "D. Rýmové echo se vyskytuje v první sloce, nikoli však ve sloce třetí."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nČastokrát <bold>upřel</bold> svůj pohled\nblouznivý, toužící, chorý\n(jak dlouhé <bold>míjely</bold> chvíle!)\nna vrchol skleněné hory.\nPaní té skleněné hory\nvábila k sobě jak osud.\nPaní té skleněné hory\nz vrcholu vábí tam dosud.\n<bold>(2)</bold>\nKteréhos jarního rána\ntouhu svou nemohl zmoci.\nSnad byla malátná hlava\nod snů té předešlé noci.\nPobídl bujného oře,\nten klusal statečně na sklo,\nale sklo skleněné hory\npod jeho kopyty <bold>prasklo.\n(3)</bold>\nNad nimi havrani krouží,\npod nimi sedláček oře,\nuprostřed nebe a země\nciví tam v skleněné hoře.\nKrev jejich a slunce západ\nspolečně barví ty střepy.\nNic není dokola slyšet,\njen srdce prudkého tepy.\n<bold>(4)</bold>\nPaní té skleněné hory\nse shora bez citu dívá.\nČerná a bohatá kadeř\npřes bílá ramena splývá.\nHavrani důvěrně sedli\naž na hrot lesklého meče.\nZvědavě, s důvěrou hledí,\nkterak krev pomalu <bold>teče…</bold>\n<italic>(V. Dyk, Zajatec skleněné hory)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí <underline>různými</underline> slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. <bold>ledních</bold> – <bold>posledních),</bold> vzniká\n<bold>rýmové echo.</bold>\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. V druhé sloce se píše o bázlivosti koně, který běžel ke skleněné hoře.", "B. Ve čtvrté sloce se píše o soucitu, který projevila paní skleněné hory.", "C. V první sloce se píše o tom, proč k sobě paní skleněné hory lákala lidi.", "D. Ve třetí sloce se píše o tom, co barvilo úlomky skleněné hory."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nČastokrát <bold>upřel</bold> svůj pohled\nblouznivý, toužící, chorý\n(jak dlouhé <bold>míjely</bold> chvíle!)\nna vrchol skleněné hory.\nPaní té skleněné hory\nvábila k sobě jak osud.\nPaní té skleněné hory\nz vrcholu vábí tam dosud.\n<bold>(2)</bold>\nKteréhos jarního rána\ntouhu svou nemohl zmoci.\nSnad byla malátná hlava\nod snů té předešlé noci.\nPobídl bujného oře,\nten klusal statečně na sklo,\nale sklo skleněné hory\npod jeho kopyty <bold>prasklo.\n(3)</bold>\nNad nimi havrani krouží,\npod nimi sedláček oře,\nuprostřed nebe a země\nciví tam v skleněné hoře.\nKrev jejich a slunce západ\nspolečně barví ty střepy.\nNic není dokola slyšet,\njen srdce prudkého tepy.\n<bold>(4)</bold>\nPaní té skleněné hory\nse shora bez citu dívá.\nČerná a bohatá kadeř\npřes bílá ramena splývá.\nHavrani důvěrně sedli\naž na hrot lesklého meče.\nZvědavě, s důvěrou hledí,\nkterak krev pomalu <bold>teče…</bold>\n<italic>(V. Dyk, Zajatec skleněné hory)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí <underline>různými</underline> slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. <bold>ledních</bold> – <bold>posledních),</bold> vzniká\n<bold>rýmové echo.</bold>\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1\nje pravdivé?", "choices": ["A. Slovo upřít je v textu užito ve významu popřít něčí nárok.", "B. Slovo téct je v textu užito ve významu propouštět kapalinu.", "C. Slovo prasknout je v textu užito ve významu ztratit celistvost.", "D. Slovo míjet je v textu užito ve významu vyhýbat se sobě navzájem."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nČastokrát <bold>upřel</bold> svůj pohled\nblouznivý, toužící, chorý\n(jak dlouhé <bold>míjely</bold> chvíle!)\nna vrchol skleněné hory.\nPaní té skleněné hory\nvábila k sobě jak osud.\nPaní té skleněné hory\nz vrcholu vábí tam dosud.\n<bold>(2)</bold>\nKteréhos jarního rána\ntouhu svou nemohl zmoci.\nSnad byla malátná hlava\nod snů té předešlé noci.\nPobídl bujného oře,\nten klusal statečně na sklo,\nale sklo skleněné hory\npod jeho kopyty <bold>prasklo.\n(3)</bold>\nNad nimi havrani krouží,\npod nimi sedláček oře,\nuprostřed nebe a země\nciví tam v skleněné hoře.\nKrev jejich a slunce západ\nspolečně barví ty střepy.\nNic není dokola slyšet,\njen srdce prudkého tepy.\n<bold>(4)</bold>\nPaní té skleněné hory\nse shora bez citu dívá.\nČerná a bohatá kadeř\npřes bílá ramena splývá.\nHavrani důvěrně sedli\naž na hrot lesklého meče.\nZvědavě, s důvěrou hledí,\nkterak krev pomalu <bold>teče…</bold>\n<italic>(V. Dyk, Zajatec skleněné hory)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí <underline>různými</underline> slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. <bold>ledních</bold> – <bold>posledních),</bold> vzniká\n<bold>rýmové echo.</bold>\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Úsek TEXTU 1:\nČerná a bohatá kadeř\npřes bílá ramena splývá.\nKteré z následujících tvrzení o tomto úseku je pravdivé?", "choices": ["A. Tento úsek obsahuje dva osmislabičné verše a neuplatňuje se v něm kontrast.", "B. Tento úsek, v němž se uplatňuje kontrast, obsahuje jeden sedmislabičný a jeden\nosmislabičný verš.", "C. Tento úsek obsahuje dva osmislabičné verše a uplatňuje se v něm kontrast.", "D. Tento úsek, v němž se neuplatňuje kontrast, obsahuje jeden sedmislabičný\na jeden osmislabičný verš."], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold>\nČastokrát <bold>upřel</bold> svůj pohled\nblouznivý, toužící, chorý\n(jak dlouhé <bold>míjely</bold> chvíle!)\nna vrchol skleněné hory.\nPaní té skleněné hory\nvábila k sobě jak osud.\nPaní té skleněné hory\nz vrcholu vábí tam dosud.\n<bold>(2)</bold>\nKteréhos jarního rána\ntouhu svou nemohl zmoci.\nSnad byla malátná hlava\nod snů té předešlé noci.\nPobídl bujného oře,\nten klusal statečně na sklo,\nale sklo skleněné hory\npod jeho kopyty <bold>prasklo.\n(3)</bold>\nNad nimi havrani krouží,\npod nimi sedláček oře,\nuprostřed nebe a země\nciví tam v skleněné hoře.\nKrev jejich a slunce západ\nspolečně barví ty střepy.\nNic není dokola slyšet,\njen srdce prudkého tepy.\n<bold>(4)</bold>\nPaní té skleněné hory\nse shora bez citu dívá.\nČerná a bohatá kadeř\npřes bílá ramena splývá.\nHavrani důvěrně sedli\naž na hrot lesklého meče.\nZvědavě, s důvěrou hledí,\nkterak krev pomalu <bold>teče…</bold>\n<italic>(V. Dyk, Zajatec skleněné hory)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nKdyž se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí <underline>různými</underline> slovy,\nz nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. <bold>ledních</bold> – <bold>posledních),</bold> vzniká\n<bold>rýmové echo.</bold>\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností není správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Na nápojovém lístku nenašli žádný koktejl, a tak si objednali jen minerálku.", "B. Po ukončení studia na průmyslové škole, nastoupila dcera do stavební firmy.", "C. Po svém otci zdědil smysl pro humor, slabost pro ženy a nechuť k práci.", "D. Na poslední akci se přišlo podívat nečekaně málo lidí, něco kolem dvaceti."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o třech slovech podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Pouze slova předhazovat a předvádět obsahují předponu před-.", "B. Pouze slova předvádět a předražený obsahují předponu před-.", "C. Pouze slova předhazovat a předražený obsahují předponu před-.", "D. Každé z těchto slov obsahuje předponu před-."], "gold": 0, "context": "Začala mi <underline>předhazovat,</underline> že zbytečně utrácím, přitom sama včera kamarádkám <underline>předváděla</underline>\nnovou, neuvěřitelně <underline>předraženou</underline> značkovou sukni.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Větné členy v přístavkovém vztahu se nevyskytují ani v jednom z těchto úseků.", "B. Větné členy v přístavkovém vztahu se vyskytují v obou těchto úsecích.", "C. Větné členy v přístavkovém vztahu se vyskytují pouze v úseku z první části textu.", "D. Větné členy v přístavkovém vztahu se vyskytují pouze v úseku z druhé části textu."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Informace, že mnoho lidí věří tomu, že Velkou čínskou zeď lze vidět z Měsíce\npouhým okem, je v textu předkládána jako domněnka.", "B. Informace, že slavná Velká čínská zeď si vysloužila nelichotivou přezdívku, je\nv textu předkládána jako domněnka.", "C. Informace, že Velká čínská zeď je nejvýznamnějším lidským dílem, je v textu\npředkládána jako fakt.", "D. Informace, že mezi lidmi kolují různé nepravdy týkající se Velké čínské zdi, je\nv textu předkládána jako fakt."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. nestačila – stačila", "B. nepředvídaném – předvídaném", "C. umožňovaly – neumožňovaly", "D. vysokých – nevysokých"], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje sloveso dokonavé?", "choices": ["A. poslední význačná fáze stavby proběhla", "B. pomáhala jim také početná armáda", "C. pak pokračovali císaři z dynastie", "D. obranné zdi se postupně propojovaly"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí\nse severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,\njimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná\npamátka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.\n<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou\nčínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými\nútoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím\npoprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař\nsjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion\nvězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně\npropojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.\nV započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).\nPoslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),\nkdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny\nposílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské\nposádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže\n<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho\nkonce zdi na druhý za 24 hodin.\nStavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce\nv 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se\nzeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.\n<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVětné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,\nnapř. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností odpovídá stavbě souvětí podtrženého ve\nvýchozím textu?\nStavbou souvětí je v této úloze myšleno pořadí vět v souvětí (VH = věta hlavní;\nVV = věta vedlejší) a v případě VV určení druhu této věty.", "choices": ["A. VH – VV předmětná – VV příslovečná podmínková", "B. VH – VV předmětná – VH", "C. VH – VV příslovečná způsobová – VV příslovečná podmínková", "D. VH – VV příslovečná způsobová – VH"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?\n(Význam slov posuzujte v kontextu výchozího textu.)", "choices": ["A. Obě tato slova jsou citově zabarvená.", "B. Pouze slovo vyděšená je citově zabarvené.", "C. Žádné z těchto slov není citově zabarvené.", "D. Pouze slovo oškubat je citově zabarvené."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější\nvztahu ve dvojici slov pas – doklad, zapsaných ve výchozím textu velkými\npísmeny?\n(Význam slov pas a doklad posuzujte v kontextu výchozího textu. Slova ve správném\nřešení musí být uvedena v pořadí odpovídajícím dvojici slov pas – doklad.)", "choices": ["A. žánr – tragédie", "B. epika – epos", "C. souhláska – hláska", "D. slang – nářečí"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek\nneshodný?", "choices": ["A. ale veledůležitý úředník musí vidět papír", "B. když se před necelým měsícem po městě rozkřiklo", "C. ze zásuvky vytahovala úmrtní list", "D. zcela změnil osud celé rodiny"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly\ndům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.\nPASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se\nopozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.\n„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“\nbrblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala\ndokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,\npřijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“\nKdyž se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,\npřilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům\nprodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.\nByla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně\nnení bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za\ndům dostane to, co požaduje.\n<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,\nnepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.\nNebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady\na všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako\njediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů\nneviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se\nnechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,\nže její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.\n<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kolik je v první části výchozího textu celkem souvětí?", "choices": ["A. dvě", "B. pět", "C. tři", "D. čtyři"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších\ntras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes\nvelehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,\nale i s následky své vážné nemoci.\nPCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon\na nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky\na dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.\nRočně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.\n<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či\npumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,\na <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových\nsituacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen\nsobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“\n<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu výchozího textu považovat\nza synonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. protože – jelikož", "B. také – rovněž", "C. hlavně – zejména", "D. třeba – možná"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších\ntras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes\nvelehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,\nale i s následky své vážné nemoci.\nPCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon\na nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky\na dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.\nRočně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.\n<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či\npumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,\na <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových\nsituacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen\nsobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“\n<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Zjednejte si s námi schůzku a my vám poradíme, jak splatit dluhy.", "B. Sjednejte si s námi schůzku a my vám poradíme, jak zplatit dluhy.", "C. Sjednejte si s námi schůzku a my vám poradíme, jak splatit dluhy.", "D. Zjednejte si s námi schůzku a my vám poradíme, jak zplatit dluhy."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "čtyřleté obory a nástavbová studia", "source": "1. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slovních spojení je synonymní se slovem respektive užitým\nve výchozím textu?\n(Posuzované slovo je ve výchozím textu zapsáno velkými písmeny.)", "choices": ["A. upřímně řečeno", "B. zjednodušeně řečeno", "C. stručněji řečeno", "D. přesněji řečeno"], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Část souvětí, které je ve výchozím textu podtrženo, lze převést do přímé řeči.\nVe které z následujících možností je přímá řeč zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Cestou mi pan Pekárek říká: „základem všeho nejsou stroje, ale lidé.“", "B. Cestou mi pan Pekárek říká: „základem všeho nejsou stroje, ale lidé“.", "C. Cestou mi pan Pekárek říká: „Základem všeho nejsou stroje, ale lidé.“", "D. Cestou mi pan Pekárek říká: „Základem všeho nejsou stroje, ale lidé“."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností nejlépe vystihuje charakter výchozího textu?", "choices": ["A. výňatek z recenze nového automobilu Škoda", "B. zpráva o činnosti vedoucího výroby automobilů Škoda", "C. výňatek z reportáže o návštěvě ve firmě Škoda Auto", "D. fejeton o technickém zázemí ve firmě Škoda Auto"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o souvětí tučně vyznačeném ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. Alespoň v jedné větě se vyskytuje přísudek jmenný se sponou.", "B. Alespoň ve třech větách se vyskytuje podmět nevyjádřený.", "C. Souvětí obsahuje celkem šest vět.", "D. Celkem tři věty v souvětí jsou hlavní."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Který z následujících úseků výchozího textu obsahuje chybně užitý tvar slova?", "choices": ["A. z informačního panelu umístěném vysoko nad stroji", "B. kolem nichž tančí skupiny dělníků", "C. další čísla svítící na obrovském panelu", "D. na svatební hostině jedí knedlíčkovou polévku"], "gold": 0, "context": "<bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší\nnež Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým\nprůvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,\nabychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho\nnejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.\nV montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen\ntorza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí\nupevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými\npohyby, nijak zběsilými, ne však línými.\nDo haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko\nnad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:\n415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.\n265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.\n430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.\n<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.\nV případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve\nbečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.\n<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež\nse po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků\na kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>\nFinálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý\nproto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,\nže motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí\nknedlíčkovou polévku z jednoho talíře.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?", "choices": ["A. Historické náměstí jsme museli objet okolními uličkami.", "B. Setkání s těmito objetavými lidmi mě skutečně obohatilo.", "C. Objemný odpad je třeba zavézt do sběrných dvorů.", "D. Naštěstí se mi podařilo objednat vstupenky včas."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou v odpovídajícím pořadí uvedeny oba\nverše, jež patří na vynechaná místa (*****) v poslední sloce výchozího textu?\nRýmové schéma všech slok je stejné.", "choices": ["A. jako když ve spánku se obracíš. / Byla to trpká tíže slov, jež neslyšíš,", "B. jak marně prosíš mě o odpuštění. / Bylo to bílých rukou zaúpění,", "C. jak marně prosíš mě o odpuštění. / Byla to trpká tíže slov, jež neslyšíš,", "D. jako když ve spánku se obracíš. / Bylo to bílých rukou zaúpění,"], "gold": 3, "context": "Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,\njak oknem hleděl na mne skrze mříž.\nMezi nás prostřena noc šelestící,\nna druhém konci okno tvé, kde spíš.\nMezi nás prostřena noc červencová\na na dně noci stromy ve vánku.\nVětev za větví zvěstují si slova,\njež domov šeptá dětem do spánku.\nMezi nás prostřena ta šumná země,\nzem smrčin, žit a potoků a střech.\nTak daleko, jak od tebe je ke mně,\ni blízko tak, já cítím její dech…\nSpi, s dětmi spi, ať oddych poskytne ti\nnoc pod čelenkou vlhkých letních hvězd,\nta zem, na niž jsme přivedli své děti,\njež s tebou si ji budou věčně plést.\nI já zde zaslech v nočním šelestění,\n*****\n*****\nči měsíc pohladil mě skrze mříž?\n<italic>(J. Zahradníček, Pozdrav – ze sb. Čtyři léta)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nejlépe odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Lyrický subjekt vzpomíná během letní noci na své dětství strávené v přírodě.", "B. Lyrický subjekt obžalovává společnost, kvůli níž teď trpí ve vězení.", "C. Lyrický subjekt prožívá během letní noci pocit odloučení.", "D. Lyrický subjekt přesvědčuje sám sebe, že bude z vězení brzy propuštěn."], "gold": 2, "context": "Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,\njak oknem hleděl na mne skrze mříž.\nMezi nás prostřena noc šelestící,\nna druhém konci okno tvé, kde spíš.\nMezi nás prostřena noc červencová\na na dně noci stromy ve vánku.\nVětev za větví zvěstují si slova,\njež domov šeptá dětem do spánku.\nMezi nás prostřena ta šumná země,\nzem smrčin, žit a potoků a střech.\nTak daleko, jak od tebe je ke mně,\ni blízko tak, já cítím její dech…\nSpi, s dětmi spi, ať oddych poskytne ti\nnoc pod čelenkou vlhkých letních hvězd,\nta zem, na niž jsme přivedli své děti,\njež s tebou si ji budou věčně plést.\nI já zde zaslech v nočním šelestění,\n*****\n*****\nči měsíc pohladil mě skrze mříž?\n<italic>(J. Zahradníček, Pozdrav – ze sb. Čtyři léta)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Alespoň v jedné sloce je personifikován měsíc.", "B. V první sloce je personifikována mříž.", "C. Alespoň v jedné sloce je personifikováno okno.", "D. V druhé sloce je personifikován spánek."], "gold": 0, "context": "Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,\njak oknem hleděl na mne skrze mříž.\nMezi nás prostřena noc šelestící,\nna druhém konci okno tvé, kde spíš.\nMezi nás prostřena noc červencová\na na dně noci stromy ve vánku.\nVětev za větví zvěstují si slova,\njež domov šeptá dětem do spánku.\nMezi nás prostřena ta šumná země,\nzem smrčin, žit a potoků a střech.\nTak daleko, jak od tebe je ke mně,\ni blízko tak, já cítím její dech…\nSpi, s dětmi spi, ať oddych poskytne ti\nnoc pod čelenkou vlhkých letních hvězd,\nta zem, na niž jsme přivedli své děti,\njež s tebou si ji budou věčně plést.\nI já zde zaslech v nočním šelestění,\n*****\n*****\nči měsíc pohladil mě skrze mříž?\n<italic>(J. Zahradníček, Pozdrav – ze sb. Čtyři léta)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Básně ze Zahradníčkovy sbírky Čtyři léta vznikaly v letech 1956 až 1960. Který\nz následujících autorů napsal v té době alespoň jedno literární dílo?", "choices": ["A. Viktor Dyk", "B. Antonín Sova", "C. František Hrubín", "D. Otokar Březina"], "gold": 2, "context": "Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,\njak oknem hleděl na mne skrze mříž.\nMezi nás prostřena noc šelestící,\nna druhém konci okno tvé, kde spíš.\nMezi nás prostřena noc červencová\na na dně noci stromy ve vánku.\nVětev za větví zvěstují si slova,\njež domov šeptá dětem do spánku.\nMezi nás prostřena ta šumná země,\nzem smrčin, žit a potoků a střech.\nTak daleko, jak od tebe je ke mně,\ni blízko tak, já cítím její dech…\nSpi, s dětmi spi, ať oddych poskytne ti\nnoc pod čelenkou vlhkých letních hvězd,\nta zem, na niž jsme přivedli své děti,\njež s tebou si ji budou věčně plést.\nI já zde zaslech v nočním šelestění,\n*****\n*****\nči měsíc pohladil mě skrze mříž?\n<italic>(J. Zahradníček, Pozdrav – ze sb. Čtyři léta)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou všechna slova zapsána pravopisně\nsprávně?", "choices": ["A. sýpat bolestí, sychravý listopad, syrové maso", "B. zlatá třpytka, žít v přepychu, nejmenší sudokopytník", "C. mírná vyvýšenina, bazén s výřivkou, úzký výběžek", "D. přibývat na váze, bytelný nábytek, nerozbytné sklo"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje eufemismus?\n(Uvedené možnosti je nutné posuzovat v kontextu TEXTU 1.)", "choices": ["A. opona se každý večer zvedala v osm hodin", "B. napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot rychlíku", "C. poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu bratru", "D. co diváci viděli na jevišti, tedy často souviselo spíš s jízdním řádem"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?", "choices": ["A. Slovo hrobníci je archaické.", "B. Slovo sfouklo je v textu užito jako slovo expresivní.", "C. Slovo podupávali je nespisovné.", "D. Slovo premiéra je v textu užito jako slovo slangové."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje základní význam slova gestapák?", "choices": ["A. kolaborant spolupracující s nacisty v období okupace", "B. člen veřejné bezpečnosti v komunistickém Československu", "C. příslušník tajné státní policie v nacistickém Německu", "D. disident vystupující proti komunistům v období normalizace"], "gold": 2, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé\nvesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,\nfosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která\nhučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu\nbratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na\nslovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,\na roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný\npodivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě\nještě nic nevěděl.\n<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice\nalkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří\nuž také začínali holdovat alkoholu.\nOpona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze\na poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy\ni později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často\nsouviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.\nZatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později\nse to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,\npak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil\nmeč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,\nClaudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot\nrychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.\n<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nZpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává\nzachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>\n(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).\n<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Z výchozího textu vyplývá, v kterém roce byla ve 20. století zahájena\nrekonstrukce Křižíkovy fontány.", "B. Z výchozího textu vyplývá, kolik návštěvníků ročně navštívilo Křižíkovu světelnou\nfontánu.", "C. Ve výchozím textu je uvedeno, kolik světelných zařízení bylo přidáno na\nKřižíkovu fontánu během její rekonstrukce.", "D. Ve výchozím textu je uvedeno, že důvodem konání Jubilejní výstavy v roce 1891\nbylo představit Křižíkovu světelnou fontánu."], "gold": 0, "context": "Ve dne je pomněrně nevýrazná, v noci přináší úchvatnou podívanou. Samozřejmě\nmám na mysli <bold>proslulou</bold> Křižíkovu světelnou fontánu. Od doby jejího vzniku mohly\nneobyčejná představení, která se zde konala, obdivovat miliony lidí.\nMyšlenka ohromit svět něčím dosud nevídaným a neslýchaným se zrodila v průběhu\npříprav na Jubilejní výstavu. Organizátoři se shodli, že ze všech zvažovaných projektů\nmá největší potenciál Křižíkova fontána. Poprvé byla fontána představena veřejnosti\n28. května 1891, barevné proudy vody tehdy tryskaly do výše 25 metrů. Stvárnění\nnejznámějších skladeb klasiků <bold>vážné</bold> hudby v kombinaci s osvětlenými vodotrysky, které\n<bold>silný</bold> zážitek ještě umocnily, bylo působivé.\nFontána se stala senzací.\nPřesně po sto letech od doby, kdy diváci mohli zhlédnout představení na Křižíkově\nfontáně poprvé, se začala stavba rekonstruovat. Nyní má fontána skoro tisíc tři sta\nsvětelných zařízení, díky nimž každé představení uspokojí i velmi <bold>náročné</bold> diváky.\nPodívanou doplňují světelné efekty, na vodní plochu lze také promýtat filmové projekce.\nLoni byla bohužel fontána uzavřena. Za fanoušky, kteří vodní hru se světli sledovali\ns rozzářenýma očima, doufám, že bude brzy opět zpřístupněna.\n<italic>(www.praguecityline.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slovo silný má v textu význam pevný, odolný.", "B. Slovo vážný má v textu význam závažný, značný.", "C. Slovo náročný má v textu význam obtížný, nesnadný.", "D. Slovo proslulý má v textu význam slavný, věhlasný."], "gold": 3, "context": "Ve dne je pomněrně nevýrazná, v noci přináší úchvatnou podívanou. Samozřejmě\nmám na mysli <bold>proslulou</bold> Křižíkovu světelnou fontánu. Od doby jejího vzniku mohly\nneobyčejná představení, která se zde konala, obdivovat miliony lidí.\nMyšlenka ohromit svět něčím dosud nevídaným a neslýchaným se zrodila v průběhu\npříprav na Jubilejní výstavu. Organizátoři se shodli, že ze všech zvažovaných projektů\nmá největší potenciál Křižíkova fontána. Poprvé byla fontána představena veřejnosti\n28. května 1891, barevné proudy vody tehdy tryskaly do výše 25 metrů. Stvárnění\nnejznámějších skladeb klasiků <bold>vážné</bold> hudby v kombinaci s osvětlenými vodotrysky, které\n<bold>silný</bold> zážitek ještě umocnily, bylo působivé.\nFontána se stala senzací.\nPřesně po sto letech od doby, kdy diváci mohli zhlédnout představení na Křižíkově\nfontáně poprvé, se začala stavba rekonstruovat. Nyní má fontána skoro tisíc tři sta\nsvětelných zařízení, díky nimž každé představení uspokojí i velmi <bold>náročné</bold> diváky.\nPodívanou doplňují světelné efekty, na vodní plochu lze také promýtat filmové projekce.\nLoni byla bohužel fontána uzavřena. Za fanoušky, kteří vodní hru se světli sledovali\ns rozzářenýma očima, doufám, že bude brzy opět zpřístupněna.\n<italic>(www.praguecityline.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2018"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou zájmenech zapsaných v TEXTU 1 velkými\npísmeny je pravdivé?\n(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)", "choices": ["A. Zpodstatnělé není ani zájmeno jeho, ani zájmeno svého.", "B. Zpodstatnělé je jak zájmeno jeho, tak zájmeno svého.", "C. Zpodstatnělé je pouze zájmeno jeho.", "D. Zpodstatnělé je pouze zájmeno svého."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Informace č. 1: Sedící býk je symbolem revolty indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů.\nInformace č. 2: Sedící býk se v dětství jmenoval Skákající jezevec.\nKteré z následujících tvrzení o dvou výše uvedených informacích je pravdivé?", "choices": ["A. Každá z těchto informací je v TEXTU 1 čtenářům předkládána jako jistá.", "B. V TEXTU 1 je čtenářům předkládána jako jistá pouze informace č. 1.", "C. Žádná z těchto informací není v TEXTU 1 čtenářům předkládána jako jistá.", "D. V TEXTU 1 je čtenářům předkládána jako jistá pouze informace č. 2."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu\nTEXTU 1 považovat za antonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. většinou – menšinou", "B. často – zřídka", "C. právě – vzápětí", "D. zkrátka – zdlouhavě"], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?\n(Příklad: Základovým slovem slova mladík je přídavné jméno.)", "choices": ["A. Základovým slovem slova zdejší je přídavné jméno, základovým slovem slova\nnositel je podstatné jméno.", "B. Základovým slovem slova zdejší je příslovce, základovým slovem slova nositel je\nsloveso.", "C. Základovým slovem slova zdejší je přídavné jméno, základovým slovem slova\nnositel je sloveso.", "D. Základovým slovem slova zdejší je příslovce, základovým slovem slova nositel je\npodstatné jméno."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1\n(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu\novlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,\naby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života\nukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například\nproslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany\nbělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.\nPři hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal\nprezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět\nstovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.\nJména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže\npojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá\njméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev\nnedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména\nchrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.\n<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro\nzápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí\noficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,\nnaopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována\nnejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční\nbouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.\n<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině\na dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.\nOjediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za\nMonty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.\n<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2</bold>\nZ přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>\ncož znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil\nnašim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.\n<italic>(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností obsahuje slovo zapsané s pravopisnou chybou?", "choices": ["A. osamělý, vědomě, směšovat", "B. mělký, upřímě, změknout", "C. potměšilý, soukromě, oněmět", "D. nesmělý, střídmě, šumět"], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Kam je nutné doplnit čárku, aby výchozí text byl smysluplný, spisovný\na pravopisně i gramaticky správný?", "choices": ["A. pouze na místo označené [1]", "B. pouze na místo označené [2]", "C. jak na místo označené [2], tak na místo označené [3]", "D. jak na místo označené [1], tak na místo označené [3]"], "gold": 0, "context": "Novinář se kvůli diktatuře rozhodl uprchnout z republiky[1] na území sousední země[2]\nmu ale vzhledem k napjaté politické situaci[3] nebyl umožněn vstup.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Výchozí text vykazuje znaky postapokalyptické prózy.\nTvrzení č. 2: Výchozí text obsahuje retrospektivní pasáž.\nJe alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?", "choices": ["A. ano, pouze však tvrzení č. 1", "B. ano, pouze však tvrzení č. 2", "C. ano, každé z těchto tvrzení", "D. ne, žádné z těchto tvrzení"], "gold": 2, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Nečekaný útok krys na stanici Timirjazevská přežilo celkem pět jejích obyvatel.", "B. Drezína pronásledovaná krysami jela směrem na sever od stanice Timirjazevská.", "C. Krysy se objevily minimálně ve dvou stanicích včetně stanice Timirjazevská.", "D. Krysy zaútočily na stanici Timirjazevská v den Arťomových pátých narozenin."], "gold": 2, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou zájmenech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Prvním zájmenem je zastupováno podstatné jméno Arťom, druhým zájmenem je\nzastupováno podstatné jméno ruce.", "B. Prvním zájmenem je zastupováno podstatné jméno Saša, druhým zájmenem je\nzastupováno podstatné jméno dítě.", "C. Prvním zájmenem je zastupováno podstatné jméno Arťom, druhým zájmenem je\nzastupováno podstatné jméno dítě.", "D. Prvním zájmenem je zastupováno podstatné jméno Saša, druhým zájmenem je\nzastupováno podstatné jméno ruce."], "gold": 1, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Slova dohled a neobyčejně pocházejí z výchozího textu a jsou v něm zapsána velkými\npísmeny.)", "choices": ["A. Slova dohled a dozor nejsou v kontextu výchozího textu synonymy, totéž platí\ni pro dvojici slov neobyčejně – mimořádně.", "B. Slova dohled a dozor nejsou v kontextu výchozího textu synonymy, slova\nneobyčejně a mimořádně však v kontextu tohoto textu synonymy jsou.", "C. Slova dohled a dozor jsou v kontextu výchozího textu synonymy, totéž platí i pro\ndvojici slov neobyčejně – mimořádně.", "D. Slova dohled a dozor jsou v kontextu výchozího textu synonymy, slova neobyčejně\na mimořádně však v kontextu tohoto textu synonymy nejsou."], "gold": 1, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o větném celku podtrženém ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Jde o větu jednoduchou, která obsahuje několikanásobný předmět.", "B. Jde o souvětí, v němž se vyskytuje několikanásobný předmět.", "C. Jde o souvětí, v němž se vyskytuje několikanásobný podmět.", "D. Jde o větu jednoduchou, která obsahuje několikanásobný podmět."], "gold": 3, "context": "Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům\npodařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly\nzvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské\nstanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě\nnebezpečných mutantů.\nStrážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice\n<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto\nnebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil\ns matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich\nstanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.\nProud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý\nprostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti\ns jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl\nk nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům\nuž nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:\n„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal\ndo náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.\nOkamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci\nprosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.\nKdyž byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na\n<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase\nzachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců\ndrápků, když vyšlehl mohutný plamen.\nZe vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,\nz hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>\n<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovních tvarech tučně vyznačených ve\nvýchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Jak tvar trpícím, tak tvar plným jsou ve výchozím textu užity chybně.", "B. Jak tvar trpícím, tak tvar plným jsou ve výchozím textu užity správně.", "C. Ve výchozím textu je tvar trpícím užit chybně a tvar plným je užit správně.", "D. Ve výchozím textu je tvar trpícím užit správně a tvar plným je užit chybně."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je z hlediska významu užito ve výchozím textu chybně?\n(Chybně užité slovo je v případě této úlohy slovo, jehož význam neodpovídá\nkontextu výchozího textu. Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)", "choices": ["A. koncentrace", "B. monumentalita", "C. světský", "D. kočovný"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Na konec třetí části výchozího textu patří syntakticky bezchybné souvětí. Které\nz následujících souvětí to je?\n(Zdroj uvedený v závorkách není součástí třetí části výchozího textu.)", "choices": ["A. Snad nakonec urbanistům, kteří se snaží těmto nelehkým úkolům vypořádat,\nzvládnou změnit města tak, aby se nám v nich žilo lépe.", "B. Snad se nakonec urbanistům, před nimiž tyto nelehké úkoly stojí, podaří změnit\nměsta tak, aby se nám v nich žilo lépe.", "C. Snad nakonec urbanisté, kteří se snaží těmto nelehkým úkolům vypořádat,\nzvládnou změnit města tak, aby se nám v nich žilo lépe.", "D. Snad se nakonec urbanisté, před nimiž tyto nelehké úkoly stojí, podaří změnit\nměsta tak, aby se nám v nich žilo lépe."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů\na lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným\nměstem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.\nO městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk\na jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován\nxxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou\nstránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.\nPlánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).\nKořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno\njako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se\nstal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho\nrenesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda\nda Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době\n<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních\nměsteček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.\nV baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na\nvznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,\ntak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).\n<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala\ns hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným\novzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení\nhygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování\nmoderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění\na oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.\n<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či\npotíže spojené s dopravou.\n<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení prokazatelně neodpovídá TEXTU 1?", "choices": ["A. Ve třetí sloce je uvedeno, co zbožnému člověku brání neustále si klást otázky.", "B. Ve čtvrté sloce se píše o tom, že jakékoli poznání je nevyhnutelně spjato s bolestí.", "C. V první sloce lyrický subjekt zmiňuje, čemu se někdy v minulosti smál.", "D. V druhé sloce lyrický subjekt sděluje, že podléhal vlivu lákavých přeludů."], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\n*****\n<bold>(1)</bold>\nSchytal jsem, Mistře, rány pěstí,\nusínal blízko mrákotám,\nněkdy i v keřích na předměstí.\nZřídka tam zavál parfém dam.\nVíc než to. Byl tam, přísahám,\npuch, před nímž není úniku.\nSmál jsem se tomu – díky vám.\nJsem za to vděčný, básníku.\n<bold>(2)</bold>\nVzdal jsem se štěstí pro neštěstí,\npropadal svůdným chimérám,\nhledal jsem cestu, našel scestí…\nAle už dávno neskuhrám.\nLásku a hazard v srdci mám,\nnic nechci dělat ze zvyku.\n<underline>To jste mi nabíd. To si dám.\nJsem za to vděčný, básníku.</underline>\n<bold>(3)</bold>\nHráči je nejlíp na rozcestí.\nKdyž jsem se ohlíd, byl jste tam.\n<underline>Cesty jsou nové ratolesti\nstromu, jenž roste bůh ví kam.</underline>\nBůh to ví. Já se věčně ptám.\nČím bych byl bez otazníků?\nVy jste mě učil všem těm hrám…\nJsem za to vděčný, básníku.\n<bold>(4)</bold>\nPošeptal jste mi tolik zvěstí…\nJedna má sílu výkřiku:\nNic nelze poznat bez bolesti!\nZa to jsem vděčný, básníku.\n<italic>(báseň M. Horáčka)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřesah</bold> je projev nesouladu mezi větnou a veršovou výstavbou. Jde o přesahování věty\nz jednoho verše do dalšího verše, např.:\n<italic>Svraštělé tváře dotknout se\nsmí zase jenom stařena.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?\n(Každý z posuzovaných úseků se skládá ze dvou veršů. Úlohu řešte na základě\ndefinice uvedené v TEXTU 2.)", "choices": ["A. Přesah se vyskytuje pouze v úseku podtrženém v druhé sloce.", "B. Přesah se vyskytuje pouze v úseku podtrženém ve třetí sloce.", "C. Přesah se nevyskytuje v žádném z těchto úseků.", "D. Přesah se vyskytuje v každém z těchto úseků."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\n*****\n<bold>(1)</bold>\nSchytal jsem, Mistře, rány pěstí,\nusínal blízko mrákotám,\nněkdy i v keřích na předměstí.\nZřídka tam zavál parfém dam.\nVíc než to. Byl tam, přísahám,\npuch, před nímž není úniku.\nSmál jsem se tomu – díky vám.\nJsem za to vděčný, básníku.\n<bold>(2)</bold>\nVzdal jsem se štěstí pro neštěstí,\npropadal svůdným chimérám,\nhledal jsem cestu, našel scestí…\nAle už dávno neskuhrám.\nLásku a hazard v srdci mám,\nnic nechci dělat ze zvyku.\n<underline>To jste mi nabíd. To si dám.\nJsem za to vděčný, básníku.</underline>\n<bold>(3)</bold>\nHráči je nejlíp na rozcestí.\nKdyž jsem se ohlíd, byl jste tam.\n<underline>Cesty jsou nové ratolesti\nstromu, jenž roste bůh ví kam.</underline>\nBůh to ví. Já se věčně ptám.\nČím bych byl bez otazníků?\nVy jste mě učil všem těm hrám…\nJsem za to vděčný, básníku.\n<bold>(4)</bold>\nPošeptal jste mi tolik zvěstí…\nJedna má sílu výkřiku:\nNic nelze poznat bez bolesti!\nZa to jsem vděčný, básníku.\n<italic>(báseň M. Horáčka)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřesah</bold> je projev nesouladu mezi větnou a veršovou výstavbou. Jde o přesahování věty\nz jednoho verše do dalšího verše, např.:\n<italic>Svraštělé tváře dotknout se\nsmí zase jenom stařena.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (*****) v TEXTU 1 patří název básně, který obsahuje dvě\nčásti, a to:\n\nx\npojmenování útvaru lyrické poezie, jehož znaky (např. typickou strofickou\nvýstavbu či refrén) text vykazuje;\n\nx\njméno a příjmení autora, který se tomuto útvaru věnoval a který psal\nprovokativní básně (např. dílo Závěť).\nKterá z následujících možností uvádí celý tento název?", "choices": ["A. Villonská balada Françoisi Villonovi", "B. Petrarcovská balada Francescu Petrarcovi", "C. Villonský sonet Françoisi Villonovi", "D. Petrarcovský sonet Francescu Petrarcovi"], "gold": 0, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\n*****\n<bold>(1)</bold>\nSchytal jsem, Mistře, rány pěstí,\nusínal blízko mrákotám,\nněkdy i v keřích na předměstí.\nZřídka tam zavál parfém dam.\nVíc než to. Byl tam, přísahám,\npuch, před nímž není úniku.\nSmál jsem se tomu – díky vám.\nJsem za to vděčný, básníku.\n<bold>(2)</bold>\nVzdal jsem se štěstí pro neštěstí,\npropadal svůdným chimérám,\nhledal jsem cestu, našel scestí…\nAle už dávno neskuhrám.\nLásku a hazard v srdci mám,\nnic nechci dělat ze zvyku.\n<underline>To jste mi nabíd. To si dám.\nJsem za to vděčný, básníku.</underline>\n<bold>(3)</bold>\nHráči je nejlíp na rozcestí.\nKdyž jsem se ohlíd, byl jste tam.\n<underline>Cesty jsou nové ratolesti\nstromu, jenž roste bůh ví kam.</underline>\nBůh to ví. Já se věčně ptám.\nČím bych byl bez otazníků?\nVy jste mě učil všem těm hrám…\nJsem za to vděčný, básníku.\n<bold>(4)</bold>\nPošeptal jste mi tolik zvěstí…\nJedna má sílu výkřiku:\nNic nelze poznat bez bolesti!\nZa to jsem vděčný, básníku.\n<italic>(báseň M. Horáčka)</italic>\n<bold>TEXT 2\nPřesah</bold> je projev nesouladu mezi větnou a veršovou výstavbou. Jde o přesahování věty\nz jednoho verše do dalšího verše, např.:\n<italic>Svraštělé tváře dotknout se\nsmí zase jenom stařena.\n(CZVV)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Přístupový kód potřebný k vyzvednutí zásilky, která je uložena uvnitř robota,\nnedostane zákazník dřív, než k němu robot dorazí.", "B. Podle informací poskytnutých výrobcem nesmí celková hmotnost nákladu, který\nje převážen robotem firmy Starship Technologies, přesáhnout devět kilogramů.", "C. Jeden ze dvou druhů robotických vozítek, které vyrábí úspěšná estonská firma, je\nurčen primárně k rozvozu potravin.", "D. Design robotických vozítek, jejichž služby vyhledávají hlavně studenti z vysokých\nškol, byl inspirován jednou postavou z Hvězdných válek."], "gold": 1, "context": "<bold>Roboti už nejsou žádné <underline>sci-fi,</underline> ale běžní pomocníci</bold>\nSpolečnost <underline>Starship Technologies,</underline> vyrábějící již několik let robotická vozítka, slaví\nmezinárodní úspěch. Firma byla založena roku 2014 v Estonsku, později přibily pobočky\nve Velké Británii, v Německu a ve Spojených státech Amerických.\nRoboti této firmy jsou asi půlmetroví, bez nákladu váží zhruba 25 kilogramů\na fanouškům Hvězdných válek svým vzhledem možná připomínají <underline>legendárního R2-D2.</underline>\nMohou se pohybovat rychlostí až šest kilometrů za hodinu a mají poměrně výkonou\nbaterii – po nabití vydrží v provozu 18 hodin. Využíváni jsou především pro doručování\npotravin, rozvážejí ale i jiné typy zásilek, třeba zdravotnický materiál. Jejich služby si\noblíbili zejména vysokoškolští studenti.\nA jak to celé funguje? Do schránky skryté v robotovi obchodník vloží objednanou\nzásilku (podle výrobce musí být celková hmotnost nákladu nejvýše devět kilogramů),\nzadá doručovací adresu a poté se robot, vybaven navigací a ultrazvukovými čidli, vypraví\nna cestu. Zákazník předem obdrží zprávu s přístupovým kódem, který je zapotřebí\nk otevření schránky.\nV současnosti zvládnou robotická vozítka denně rozvézt kolem 10 000 zásilek. Je\nzjevné, že umělá inteligence má ve spojení s lidskou vynalézavostí skutečný potenciál.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje výchozí text?", "choices": ["A. Jde o umělecký text, v němž se uplatňuje mj. popisný slohový postup.", "B. Jde o umělecký text, v němž se neuplatňuje popisný slohový postup.", "C. Jde o neumělecký text, v němž se neuplatňuje popisný slohový postup.", "D. Jde o neumělecký text, v němž se uplatňuje mj. popisný slohový postup."], "gold": 3, "context": "<bold>Roboti už nejsou žádné <underline>sci-fi,</underline> ale běžní pomocníci</bold>\nSpolečnost <underline>Starship Technologies,</underline> vyrábějící již několik let robotická vozítka, slaví\nmezinárodní úspěch. Firma byla založena roku 2014 v Estonsku, později přibily pobočky\nve Velké Británii, v Německu a ve Spojených státech Amerických.\nRoboti této firmy jsou asi půlmetroví, bez nákladu váží zhruba 25 kilogramů\na fanouškům Hvězdných válek svým vzhledem možná připomínají <underline>legendárního R2-D2.</underline>\nMohou se pohybovat rychlostí až šest kilometrů za hodinu a mají poměrně výkonou\nbaterii – po nabití vydrží v provozu 18 hodin. Využíváni jsou především pro doručování\npotravin, rozvážejí ale i jiné typy zásilek, třeba zdravotnický materiál. Jejich služby si\noblíbili zejména vysokoškolští studenti.\nA jak to celé funguje? Do schránky skryté v robotovi obchodník vloží objednanou\nzásilku (podle výrobce musí být celková hmotnost nákladu nejvýše devět kilogramů),\nzadá doručovací adresu a poté se robot, vybaven navigací a ultrazvukovými čidli, vypraví\nna cestu. Zákazník předem obdrží zprávu s přístupovým kódem, který je zapotřebí\nk otevření schránky.\nV současnosti zvládnou robotická vozítka denně rozvézt kolem 10 000 zásilek. Je\nzjevné, že umělá inteligence má ve spojení s lidskou vynalézavostí skutečný potenciál.\n<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "jaro 2023"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících slov je nutné doplnit na vynechané místo (xxxxx) ve\nvětě podtržené ve výchozím textu, aby tato věta obsahovala náležitý dvojitý\nspojovací výraz?\n(Dvojitý spojovací výraz je např. ať už – nebo.)", "choices": ["A. jak", "B. buď", "C. proto", "D. nejen"], "gold": 3, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje slovo, které má\nvíc hlásek než písmen?\nPříklad: slovo věc má 3 písmena a 4 hlásky.", "choices": ["A. její aktivity se zaměřují i na oblast", "B. říká matka jedné žákyně", "C. někteří rodiče projektu fandí", "D. být striktně rozděleny"], "gold": 0, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst, která jsou ve výchozím textu označena\nhvězdičkami (*****), patří náležitý tvar jednoho slova. Ve které z následujících\nmožností jsou uvedeny oba tyto tvary?\n(Po doplnění náležitého tvaru slova musí být příslušný větný celek gramaticky\nsprávný.)", "choices": ["A. poskytovanou – vydaných", "B. poskytovanému – vydaná", "C. poskytovanému – vydaných", "D. poskytovanou – vydaná"], "gold": 0, "context": "<bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?\n(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28\n(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při\nvýuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou\nz nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na\noblast školství.\nCílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám\ns problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti\ninstituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy\ns více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny\nxxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje\nceloroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto\nprojektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.\n<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být\nnahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>\nOrganizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol\nnosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly\nmezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději\nuniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny\nna chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.\n<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji\npráva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba\nodosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“\nříká matka jedné žákyně.\n^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.\n^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.\n<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí není zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Podnikatelé se častými příspěvky na dobročinné účely snažili zakrýt skutečnost,\nže zdrojem jejich obživy byly příjmy z nelegálního hazardu.", "B. Koupě všech učebních pomůcek zatíží rodinný rozpočet, neboť obchodníci letos\nškolní potřeby výrazně zdražily.", "C. Někteří studenti neplnili zadané úkoly průběžně, tudíž jim na velké množství úloh\nzbylo poměrně málo času.", "D. Když byli montéři v místní výrobně nahrazeni výkonnými stroji, stovky\npropuštěných dělníků vyšly protestovat do ulic."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. V tomto úseku Marie Antoinetta reaguje na to, co říká královna.", "B. V tomto úseku Marie Antoinetta reaguje na to, co říká klenotník.", "C. V tomto úseku hraběnka de Valois reaguje na to, co říká královna.", "D. V tomto úseku hraběnka de Valois reaguje na to, co říká klenotník."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje vsuvka?", "choices": ["A. Tento zmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit.", "B. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné, padělána.", "C. Ministr Breteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový.", "D. Historka, kterou královně vypravuje, je neuvěřitelná."], "gold": 1, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou zájmenech tučně vyznačených v TEXTU 1 je\npravdivé?\n(Posuzovaná zájmena jsou v TEXTU 1 užita správně.)", "choices": ["A. Zájmeno jeho přivlastňuje pokoj kardinálovi, zájmeno mu zastupuje kardinála.", "B. Zájmeno jeho přivlastňuje pokoj kardinálovi, zájmeno mu zastupuje krále.", "C. Zájmeno jeho přivlastňuje pokoj králi, zájmeno mu zastupuje kardinála.", "D. Zájmeno jeho přivlastňuje pokoj králi, zájmeno mu zastupuje krále."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Příklad č. 1: Klíčový svědek před soudem právě vypovídá ve prospěch obžalovaného.\nPříklad č. 2: Velkorysý příspěvek na charitu o něm vypovídá mnohé.\nKteré z následujících tvrzení o slově vypovídá je pravdivé?\n(V TEXTU 1 je slovo vypovídá zapsáno velkými písmeny.)", "choices": ["A. V příkladu č. 1 i v příkladu č. 2 má slovo vypovídá stejný význam jako v TEXTU 1.", "B. Pouze v příkladu č. 2 má slovo vypovídá stejný význam jako v TEXTU 1.", "C. Pouze v příkladu č. 1 má slovo vypovídá stejný význam jako v TEXTU 1.", "D. V příkladu č. 1 ani v příkladu č. 2 nemá slovo vypovídá stejný význam jako v TEXTU 1."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností vystihuje TEXT 1?", "choices": ["A. Text náleží k jinému literárnímu druhu než k epice a je vyprávěn v ich-formě.", "B. Text náleží k jinému literárnímu druhu než k epice a je vyprávěn v er-formě.", "C. Text vykazuje znaky typické pro epiku a je vyprávěn v ich-formě.", "D. Text vykazuje znaky typické pro epiku a je vyprávěn v er-formě."], "gold": 3, "context": "<bold>TEXT 1</bold>\nPřed Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou\nkrálovně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná\npřítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna\nsi přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný\nchlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve\nsplátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.\nMarie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami\nv očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou\nsvědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role\nRohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý\nkardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.\nTam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr\nBreteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím\nnáhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“\nRohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento\nzmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.\nPak s chotí a ministrem opouští komnatu.\nO samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu\nodevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní\nvidí, že byl touto ženou podveden.\n„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.\n„Je v rukou té ženy.“\n„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“\nZdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,\npadělána.“\nKrál řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna\nkompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“\n<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>\n<bold>TEXT 2\nVsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně\na který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,\nje plné lží.\n(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností obsahuje slovo zapsané s pravopisnou chybou?", "choices": ["A. ztvárnit roli, zlevnit nekvalitní zboží", "B. zhlédnout film, zkrátit dlouhé závěsy", "C. ztěžovat život rodičům, zpytovat svědomí", "D. zkreslit průběh jednání, ztrávit potravu"], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Na vynechané místo (*****) ve výchozím textu patří větný celek, který je\nsmysluplný a zároveň syntakticky bezchybný. Který z následujících větných\ncelků na toto místo patří?", "choices": ["A. Barvy vlajky a její uspořádání mohou ovlivnit i geografickou polohu státu, která\nleží, což dokládá třeba vlajka nejmenší ostrovní země na světě, v Tichomoří.", "B. Barvy vlajky a její uspořádání mohou přiblížit i geografickou polohu státu, což\ndokládá, a to třeba vlajkou nejmenší ostrovní země na světě, ležících v Tichomoří.", "C. Barvy vlajky a její uspořádání mohou přiblížit i geografickou polohu země, což\ndokládá třeba vlajka nejmenšího ostrovního státu na světě, ležícího v Tichomoří.", "D. Barvy vlajky a její uspořádání mohou ovlivnit i geografickou polohu země, která\ndokládá třeba vlajkou nejmenšího ostrovního státu na světě, a to v Tichomoří."], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Botswanská vlajka je tříbarevná, totéž platí i pro vlajku Republiky Nauru.\nTvrzení č. 2: Na rozdíl od vlajky Republiky Nauru se na botswanské vlajce nevyskytuje\nžádný horizontální pruh.\nJe alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?\n(Popis obou posuzovaných vlajek obsažený ve výchozím textu je kompletní.)", "choices": ["A. ano, pouze tvrzení č. 2", "B. ano, každé z těchto tvrzení", "C. ano, pouze tvrzení č. 1", "D. ne, žádné z těchto tvrzení"], "gold": 2, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím\ntextu je pravdivé?", "choices": ["A. Chybně užité slovo laik by mělo být nahrazeno slovem expert a chybně užité\nslovo minorita by mělo být nahrazeno slovem majorita.", "B. Význam slov laik a minorita odpovídá danému kontextu, žádné z nich tedy není\nnutné nahradit jiným slovem.", "C. Význam slova minorita odpovídá danému kontextu, chybně užité slovo laik by\nvšak mělo být nahrazeno slovem expert.", "D. Význam slova laik odpovídá danému kontextu, chybně užité slovo minorita by\nvšak mělo být nahrazeno slovem majorita."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o třech slovech zapsaných ve výchozím textu\nvelkými písmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Slova počet, období a vznik jsou v textu užita ve stejném pádě.", "B. Z těchto slov jsou pouze slova období a vznik v textu užita ve stejném pádě.", "C. Z těchto slov jsou pouze slova počet a období v textu užita ve stejném pádě.", "D. Z těchto slov jsou pouze slova počet a vznik v textu užita ve stejném pádě."], "gold": 1, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených ve výchozím textu je\npravdivé?", "choices": ["A. Přívlastek neshodný se vyskytuje pouze v úseku podtrženém ve třetí části textu.", "B. V každém z těchto úseků se vyskytuje přívlastek neshodný.", "C. V žádném z těchto úseků se nevyskytuje přívlastek neshodný.", "D. Přívlastek neshodný se vyskytuje pouze v úseku podtrženém v druhé části textu."], "gold": 3, "context": "<bold>(1)</bold> Vexilologie se zabývá vlajkami, především jejich symbolikou a historií. Název této\nvědní disciplíny vznikl z latinského slova <italic>vexillum</italic> (zdrobnělina slova <italic>velum</italic> – plachta).\nV českém textu se slovo vexilologie (tehdy ovšem psané vexillologie) poprvé objevilo ve\nstudii Josefa Česáka, publikované roku 1969 v knize <italic>Sbíráme odznaky.</italic>\nVexilologové dokáží z vlajek vyčíst mnohé. Jako příklad si uveďme modrou\nbotswanskou vlajku, jejímž středem prochází černý vodorovný pruh ohraničený z obou\nstran bílými proužky. Její symboliku <bold>laik</bold> pravděpodobně neodhalí, vexilolog ale ví,\nže vlajka vyjadřuje přání, ať spolu zdejší bělošská <bold>minorita</bold> a většinové černošské\nobyvatelstvo žijí v míru pod blankytnou oblohou. Zároveň modrá barva připomíná\ntouhu po životadárné vodě, které se Botswaňanům nedostává.\n<bold>(2)</bold> ***** Na státní vlajce Republiky Nauru totiž <underline>modrá barva symbolizuje rozbouřené\nvlny oceánu,</underline> žlutý horizontální pruh znázorňuje rovník a dvanácticípá hvězda umístěná\npod tímto pruhem sděluje, že stát leží těsně pod rovníkem. Ani podoba hvězdy není\nnáhodná: její bílá barva značí fosfáty, díky nimž země dočasně zbohatla, a číslo dvanáct\nse vztahuje k POČTU původních kmenů žijících na tomto ostrově.\n<bold>(3)</bold> Modrá se vyskytuje také na vlajce České republiky, v tomto případě však nejde\no barvu dominantní. Historickou vlajkou Čech bývala bílo-červená bikolóra, vycházející\nz českého erbu (stříbrný český lev v červeném poli). Teprve v OBDOBÍ národního obrození\nse v českých zemích začala prosazovat trikolóra obsahující také barvu modrou. Po VZNIKU\nsamostatného Československa se nějaký čas používala dvoubarevná vlajka, v březnu 1920\npak byla uzákoněna nová podoba československé státní vlajky: <underline>mezi bílé a červené pole\nse tehdy vsunul modrý klín,</underline> směřující do poloviny vlajky. Podle některých výkladů modrá\ntehdy znázorňovala Slovensko, od roku 1993 se pak stala symbolem Moravy.\n<italic>(Grand biblio 12/2008; www.vexilologie.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících větných celků je správně zapsána interpunkce?", "choices": ["A. Znečištění potoka, způsobené únikem chemikálií z továrny je předmětem,\nvyšetřování policie.", "B. Žáci, kteří studují v maturitním ročníku a učitelé výtvarné výchovy, o víkendu\nuspořádali výstavu studentských výtvorů.", "C. Přes veškeré vynaložené úsilí, se bratrovi nepodařilo uspět při pracovním\npohovoru a získat vysněnou práci.", "D. Pokud odevzdáš všechnu práci v termínu a pokud žádný kolega neonemocní,\nmůžeš si vzít dovolenou."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slově podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. Toto slovo je středního rodu a označuje osobu.", "B. Toto slovo ženského rodu neoznačuje žádnou osobu, ale charakterizuje jednu\nčást ženského těla.", "C. Toto slovo středního rodu neoznačuje žádnou osobu, ale charakterizuje jednu\nčást ženského těla.", "D. Toto slovo je ženského rodu a označuje osobu."], "gold": 3, "context": "Je po Všech svatých,\ndrolí se první sníh\na básník umřel.\nPod údery zvonu,\nkterým šturmovali,\nkdyž ve městě hořelo,\nchvěla se celá věž.\nNetopýři spali dál.\nJen ptáci schoulení na římse\npoplašeně vzlétli,\naby po chvilce si opět sedali\nna padající vločky.\nKdybych měl na památku\naspoň to skřípající pero,\njímž mrzutě psával\nv advokátní kanceláři\nprávníka Durase v Litoměřicích.\nNebo jeho snubní prstýnek,\nměl přece pár dní před svatbou.\nNebo ten dlouhý, smutný dopis\nnešťastné Lori.\nRozhněvaně jej roztrhal a spálil.\nNemám nic.\nMám jen útlou knížku\no lásce a máji.\nA ta je líbezná\njako ňadro <underline>šestnáctileté,</underline>\nkterá o té květinové kráse\nještě neví.\nPozn. <italic>šturmovat</italic> – zvonit, bít na poplach\n<italic>(J. Seifert, báseň ze sbírky Odlévání zvonů)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Výchozí text odkazuje k významnému spisovateli, jenž tvořil výhradně\nv 19. století. Který z následujících spisovatelů to je?", "choices": ["A. Petr Bezruč", "B. Fráňa Šrámek", "C. Karel Hynek Mácha", "D. Stanislav Kostka Neumann"], "gold": 2, "context": "Je po Všech svatých,\ndrolí se první sníh\na básník umřel.\nPod údery zvonu,\nkterým šturmovali,\nkdyž ve městě hořelo,\nchvěla se celá věž.\nNetopýři spali dál.\nJen ptáci schoulení na římse\npoplašeně vzlétli,\naby po chvilce si opět sedali\nna padající vločky.\nKdybych měl na památku\naspoň to skřípající pero,\njímž mrzutě psával\nv advokátní kanceláři\nprávníka Durase v Litoměřicích.\nNebo jeho snubní prstýnek,\nměl přece pár dní před svatbou.\nNebo ten dlouhý, smutný dopis\nnešťastné Lori.\nRozhněvaně jej roztrhal a spálil.\nNemám nic.\nMám jen útlou knížku\no lásce a máji.\nA ta je líbezná\njako ňadro <underline>šestnáctileté,</underline>\nkterá o té květinové kráse\nještě neví.\nPozn. <italic>šturmovat</italic> – zvonit, bít na poplach\n<italic>(J. Seifert, báseň ze sbírky Odlévání zvonů)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?", "choices": ["A. Seskok ze skokanské věže, při němž má mladík k nohám přivázanou liánu, má na\nostrově Pentecost funkci iniciačního obřadu.", "B. Dva britští sportovci se na svůj seskok s lanem kolem těla, který se uskutečnil\nv Bristolu, připravovali skoro 30 let.", "C. První vydání časopisu National Geographic se zabývalo mapováním historie\nbungee jumpingu na ostrově Pentecost.", "D. Do roku 1987 musel každý sportovec provozující bungee jumping zaplatit za\njeden seskok 10 liber."], "gold": 0, "context": "Historie <underline>bungee jumpingu</underline> se začala psát na ostrově <underline>Pentecost.</underline> Dodnes se zde vypráví\npříběh o ženě, která odmítla být bezmocnou objetí násilnického manžela, proto utekla\nz domu a skryla se na stromě. Muž vylezl za ní, <bold>nebojácná</bold> žena si však omotala kolem\nkotníku liánu a vrhla se střemhlav ze stromu. Vzápětí dolů skočil i manžel, ale zatímco\nžena zůstala vyset ve vzduchu, on se zabil.\nZe starobylého mýtu se v průběhu času vyvinul ojedinělý rituál, jenž se na <underline>Pentecostu</underline>\nudržuje dosud. Každoročně na jaře domorodci očistí strmý svah od kamenů a větví\na poté chlapci s liánou přivázanou k nohám skočí ze skokanské věže. Rituál má tamějším\nobyvatelům zajistit <bold>bohatou</bold> úrodu, zároveň jde o iniciační obřad, po němž mladíci\nvstoupí do světa dospělích.\nZápadní svět se s nezvyklým rituálem poprvé seznámil v roce 1950 díky časopisu\n<underline>National Geographic.</underline> Trvalo však ještě téměř 30 let, než ostrovany někdo napodobil. První\nznámý seskok s elastickým lanem kolem těla uskutečnili v anglickém <underline>Bristolu</underline> dva britští\nodvážlivci. Jejich čin byl ale nezákonný, a tak byli vinníci zatčeni a museli uhradit pokutu\n10 liber. První organizace legálně provozující <underline>bungee jumping</underline> vznikly až v roce 1987.\n<italic>(www.bungyjump.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?\n(Slova nebojácná a bohatá pocházejí z výchozího textu a jsou v něm vyznačena tučně.)", "choices": ["A. Slova nebojácná a bázlivá nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž\nplatí i pro dvojici slov bohatá – nemajetná.", "B. Slova nebojácná a bázlivá jsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí\ni pro dvojici slov bohatá – nemajetná.", "C. Slova nebojácná a bázlivá nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova\nbohatá a nemajetná však v kontextu tohoto textu antonymy jsou.", "D. Slova nebojácná a bázlivá jsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova\nbohatá a nemajetná však v kontextu tohoto textu antonymy nejsou."], "gold": 3, "context": "Historie <underline>bungee jumpingu</underline> se začala psát na ostrově <underline>Pentecost.</underline> Dodnes se zde vypráví\npříběh o ženě, která odmítla být bezmocnou objetí násilnického manžela, proto utekla\nz domu a skryla se na stromě. Muž vylezl za ní, <bold>nebojácná</bold> žena si však omotala kolem\nkotníku liánu a vrhla se střemhlav ze stromu. Vzápětí dolů skočil i manžel, ale zatímco\nžena zůstala vyset ve vzduchu, on se zabil.\nZe starobylého mýtu se v průběhu času vyvinul ojedinělý rituál, jenž se na <underline>Pentecostu</underline>\nudržuje dosud. Každoročně na jaře domorodci očistí strmý svah od kamenů a větví\na poté chlapci s liánou přivázanou k nohám skočí ze skokanské věže. Rituál má tamějším\nobyvatelům zajistit <bold>bohatou</bold> úrodu, zároveň jde o iniciační obřad, po němž mladíci\nvstoupí do světa dospělích.\nZápadní svět se s nezvyklým rituálem poprvé seznámil v roce 1950 díky časopisu\n<underline>National Geographic.</underline> Trvalo však ještě téměř 30 let, než ostrovany někdo napodobil. První\nznámý seskok s elastickým lanem kolem těla uskutečnili v anglickém <underline>Bristolu</underline> dva britští\nodvážlivci. Jejich čin byl ale nezákonný, a tak byli vinníci zatčeni a museli uhradit pokutu\n10 liber. První organizace legálně provozující <underline>bungee jumping</underline> vznikly až v roce 1987.\n<italic>(www.bungyjump.cz, upraveno)</italic>", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "maturitní zkouška", "source": "podzim 2022"}
{"type": "MC", "query": "Tvrzení č. 1: Alespoň dva mušketýři jsou díky svému atraktivnímu vzhledu středem\nzájmu mnohých žen.\nTvrzení č. 2: V poslední sloce je uvedena informace týkající se vzhledu mušketýrů,\nkonkrétně že jsou mimořádně velkého vzrůstu.\nOdpovídá některé z výše uvedených tvrzení TEXTU 1?", "choices": ["A. ano, každé z těchto tvrzení", "B. ano, tvrzení č. 2", "C. ne, žádné z těchto tvrzení", "D. ano, tvrzení č. 1"], "gold": 2, "context": "TEXT 1\n(1)\nMáme rádi mušketýry,\nvšichni mají bujné kníry.\nStačí kord a mušketa,\nsprovodí zlo ze světa.\nKaždý z nich je jako skála,\nrádi zlobí kardinála.\nKdyž to autor dovolí,\nživé změní v mrtvoly.\nTady máme d´Artagnana,\nje to chlapec jako panna,\nje to rodák z Gaskoňska,\nvelmi zmužněl od loňska.\n(2)\nA ten vážný, to je Athos,\nnemiluje prázdný patos,\nnikdy nelká před slečnou,\nmá rád vřavu válečnou.\nPohlédněte na Porthose,\njenž se z nudy dloubá v nose,\nmá rád víno, ženy, zpěv,\ns chutí pro ně cedí krev.\nA ten další sličné tváře,\npadlé dítko semináře,\nto je přece Aramis,\nmiluje ho každá miss.\nVšichni mají sílu obra,\npro vítězství cti a dobra\nbodnou přímo do masa\nv knize pana Dumasa.\n(J. Žáček, Tři mušketýři)\nTEXT 2\nAnafora – opakování téhož slova či skupiny slov na začátku bezprostředně po sobě\njdoucích veršů.\nEpifora – opakování téhož slova či skupiny slov na konci bezprostředně po sobě\njdoucích veršů.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o první části TEXTU 1 je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.", "choices": ["A. V této části textu se vyskytuje anafora, nikoli však epifora.", "B. V této části textu se nevyskytuje ani anafora, ani epifora.", "C. V této části textu se vyskytuje epifora, nikoli však anafora.", "D. V této části textu se vyskytuje jak anafora, tak epifora."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1)\nMáme rádi mušketýry,\nvšichni mají bujné kníry.\nStačí kord a mušketa,\nsprovodí zlo ze světa.\nKaždý z nich je jako skála,\nrádi zlobí kardinála.\nKdyž to autor dovolí,\nživé změní v mrtvoly.\nTady máme d´Artagnana,\nje to chlapec jako panna,\nje to rodák z Gaskoňska,\nvelmi zmužněl od loňska.\n(2)\nA ten vážný, to je Athos,\nnemiluje prázdný patos,\nnikdy nelká před slečnou,\nmá rád vřavu válečnou.\nPohlédněte na Porthose,\njenž se z nudy dloubá v nose,\nmá rád víno, ženy, zpěv,\ns chutí pro ně cedí krev.\nA ten další sličné tváře,\npadlé dítko semináře,\nto je přece Aramis,\nmiluje ho každá miss.\nVšichni mají sílu obra,\npro vítězství cti a dobra\nbodnou přímo do masa\nv knize pana Dumasa.\n(J. Žáček, Tři mušketýři)\nTEXT 2\nAnafora – opakování téhož slova či skupiny slov na začátku bezprostředně po sobě\njdoucích veršů.\nEpifora – opakování téhož slova či skupiny slov na konci bezprostředně po sobě\njdoucích veršů.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?", "choices": ["A. V textu jsou podtrženy dva osmislabičné a dva sedmislabičné verše.", "B. V textu jsou podtrženy tři osmislabičné verše a jeden devítislabičný verš.", "C. V textu jsou podtrženy tři osmislabičné verše a jeden sedmislabičný verš.", "D. V textu jsou podtrženy dva osmislabičné a dva devítislabičné verše."], "gold": 0, "context": "TEXT 1\n(1)\nMáme rádi mušketýry,\nvšichni mají bujné kníry.\nStačí kord a mušketa,\nsprovodí zlo ze světa.\nKaždý z nich je jako skála,\nrádi zlobí kardinála.\nKdyž to autor dovolí,\nživé změní v mrtvoly.\nTady máme d´Artagnana,\nje to chlapec jako panna,\nje to rodák z Gaskoňska,\nvelmi zmužněl od loňska.\n(2)\nA ten vážný, to je Athos,\nnemiluje prázdný patos,\nnikdy nelká před slečnou,\nmá rád vřavu válečnou.\nPohlédněte na Porthose,\njenž se z nudy dloubá v nose,\nmá rád víno, ženy, zpěv,\ns chutí pro ně cedí krev.\nA ten další sličné tváře,\npadlé dítko semináře,\nto je přece Aramis,\nmiluje ho každá miss.\nVšichni mají sílu obra,\npro vítězství cti a dobra\nbodnou přímo do masa\nv knize pana Dumasa.\n(J. Žáček, Tři mušketýři)\nTEXT 2\nAnafora – opakování téhož slova či skupiny slov na začátku bezprostředně po sobě\njdoucích veršů.\nEpifora – opakování téhož slova či skupiny slov na konci bezprostředně po sobě\njdoucích veršů.", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomější jazykolamy.", "B. Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomnější jazykolamy.", "C. Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomnější jazykolami.", "D. Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomější jazykolami."], "gold": 1, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených ve\nvýchozím textu považovat za jednoznačný fakt?", "choices": ["A. První zemí, v níž se pohyblivé litery začaly používat k tisku textu, byla Čína.", "B. První text, který Gutenberg složil z pohyblivých liter, byl vytištěn v 15. století.", "C. Existují zdroje, které uvádějí rok 1440 jako rok, kdy byl vynalezen knihtisk.", "D. Litery odlité z kovu, z nichž Gutenberg složil text, byly použity více než jednou."], "gold": 0, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. přestal psát (přesněji řečeno tisknout)", "B. začal psát (přesněji řečeno tisknout)", "C. začal psát (přesněji řečeno vytisknout)", "D. přestal psát (přesněji řečeno vytisknout)"], "gold": 1, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. V textu jsou podtržena dvě souvětí, každé z nich se skládá ze dvou vět.", "B. V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je\npodtrženo souvětí skládající se ze tří vět.", "C. V textu jsou podtržena dvě souvětí, jedno z nich se skládá ze tří vět.", "D. V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je\npodtrženo souvětí skládající se ze dvou vět."], "gold": 3, "context": "(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený\nkolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech,\nzaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou\nmožností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do\nrukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.\nJeště ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly\nbohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno\nprvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu.\nCo kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla\nvelmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti\nnejmajetnější.\nNovodobé dějiny ***** v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento\nněmecký zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery\numístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu.\nPo ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.\n(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně\npoprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak\nje prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk\nvynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které\nbylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.\nGutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily\nmasám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji.\nZpůsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým\ntechnologiím začal měnit.\n(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?", "choices": ["A. Nejdůležitější kontakty mi v telefonním seznamu bohužel chyběly.", "B. Dlouho plánovaný varhanní koncert se skutečně vydařil.", "C. Součástí starobylé kašny uprostřed náměstí byla kovanná mříž.", "D. Tyto dvě zcela odlišné role prokázaly její všestranné nadání."], "gold": 2, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností obsahuje české ustálené slovní spojení\nvystihující situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****)\nv textu?", "choices": ["A. Pěkně mu narostl hřebínek.", "B. Dost si vyhodil z kopýtka.", "C. Pěkně mu přistřihli křídla.", "D. Dost se chlubí cizím peřím."], "gold": 0, "context": "Dřív byl Pavel skromný a moc milý kluk. Když ale vyhrál celostátní kolo v matematické\nolympiádě a napsali o něm pochvalný článek v místních novinách, začal se chovat\nnafoukaně. Mluví jen o tom, jaký je génius. *****", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností zachovává význam věty podtržené ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. a tak dopřeješ nepříteli klid", "B. i když dopřeješ nepříteli klid", "C. jestliže dopřeješ nepříteli klid", "D. jelikož dopřeješ nepříteli klid"], "gold": 2, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nnení pravdivé?", "choices": ["A. V kontextu výchozího textu je synonymem slova zprvu slovo zpočátku.", "B. V kontextu výchozího textu je synonymem slova mezitím slovo zatím.", "C. Slovo více je v textu užito ve významu značně, velice.", "D. Slovo zanedlouho je v textu užito ve významu zakrátko, brzy."], "gold": 2, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech zapsaných ve výchozím textu\nvelkými písmeny je pravdivé?", "choices": ["A. Pouze slovo okamžik má dva kořeny.", "B. Pouze slovo čaroděj má dva kořeny.", "C. Každé z těchto slov má dva kořeny.", "D. Žádné z těchto slov nemá dva kořeny."], "gold": 2, "context": "(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se\nnejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými\nvěrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už\nAurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad\nv plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba\nhroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé\nhromádky zdiva.\n(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul ČARODĚJ Merlin. „Správně jsi zúčtoval\nnapřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé\nproroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po\ntěchto slovech Merlin zmizel.\nJeště týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla\nkrví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé\nSasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli\nvladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.\nMezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl\nhovořit tak, že byl od rodilého Brita k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní\nv lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat\na vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak\nmu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“\nLstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za OKAMŽIK\nusnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla\npodobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.\n(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností jsou v odpovídajícím pořadí uvedeny druhy\nvět vedlejších podtržených ve výchozím textu?", "choices": ["A. příslovečná časová – předmětná", "B. příslovečná způsobová – předmětná", "C. příslovečná způsobová – přívlastková", "D. příslovečná časová – přívlastková"], "gold": 0, "context": "(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf.\nVznikl v 70. letech minulého století v USA a podobá se klasickému golfu. Místo míčků\na golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.\nBěhem hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na\nhřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy\nz místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným\nhráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se\nna další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi\njednotlivými koši je 100–120 metrů.\n(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst,\nnedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní\nplochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně\nnenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf\nzahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.\n(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Kolik sloves užitých v rozkazovacím způsobu se vyskytuje v druhé části\nvýchozího textu?", "choices": ["A. celkem čtyři", "B. celkem tři", "C. celkem dvě", "D. pouze jedno"], "gold": 3, "context": "(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf.\nVznikl v 70. letech minulého století v USA a podobá se klasickému golfu. Místo míčků\na golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.\nBěhem hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na\nhřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy\nz místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným\nhráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se\nna další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi\njednotlivými koši je 100–120 metrů.\n(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst,\nnedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní\nplochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně\nnenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf\nzahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.\n(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "1. řádný termín 2022"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?", "choices": ["A. Netvor vyjádřil přání, aby se přestala šířit jedna konkrétní pověra.", "B. Netvor vyjádřil obavu, že kvůli jedné pověře bude mít zakázáno strašit.", "C. Netvor byl smutný, když lidé odhalili jeho tajný úkryt za sedmero horami.", "D. Netvor byl rozzlobený, protože se mu lidé smáli kvůli jeho neobvyklému vzhledu."], "gold": 0, "context": "Za sedmero horami a za lesem\nžil byl netvor s prapodivným účesem.\nPlnovous měl žlutý, pejzy růžové.\nNa temeni nes zrzavý kokrhel.\nI když to byl netvor pěkně macatý,\nměl mohutný ocas, ostré pařáty,\nnevídaná nabroušená zubiska,\nzblízka byl jen roztomilá opička.\nVšak se také lidem zdálky vyhýbal,\npřed světem se v tajné noře ukrýval,\no samotě ronil slzy potokem\nnad zmařeným strašidelným životem.\nJednou v pátek, když se podzim rozhostil,\nsebral netvor vlastní rozum do hrsti.\nUdeřil se velmi silně do hrudi,\nnačež zahřměl, až celý les probudil:\n„Kéž by se dál už pověra nenesla,\nže má netvor kolem sebe pouštět strach!\nLidé mají v hlavách zmatek, že až hřích,\nmísto strachu budu radši budit smích!“\nAť jej viděl člověk, pískle, nebo had,\nmusel se pak zplna hrdla rozesmát.\nŽe to nuda ani za mák nebyla,\nchuť k životu v netvoru se vzbudila!\nVysvětlivky: pejzy – dlouhé prameny vlasů před ušima; kokrhel – klobouk nebo rozčepýřený chomáč vlasů\n(M. Strzalkowska, Netvor, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o první sloce výchozího textu je pravdivé?", "choices": ["A. První verš se rýmuje s veršem bezprostředně následujícím, oba tyto verše mají\nstejný počet slabik.", "B. První verš se nerýmuje s veršem bezprostředně následujícím, oba tyto verše mají\nstejný počet slabik.", "C. První verš se rýmuje s veršem bezprostředně následujícím, tyto verše nemají\nstejný počet slabik.", "D. První verš se nerýmuje s veršem bezprostředně následujícím, tyto verše nemají\nstejný počet slabik."], "gold": 0, "context": "Za sedmero horami a za lesem\nžil byl netvor s prapodivným účesem.\nPlnovous měl žlutý, pejzy růžové.\nNa temeni nes zrzavý kokrhel.\nI když to byl netvor pěkně macatý,\nměl mohutný ocas, ostré pařáty,\nnevídaná nabroušená zubiska,\nzblízka byl jen roztomilá opička.\nVšak se také lidem zdálky vyhýbal,\npřed světem se v tajné noře ukrýval,\no samotě ronil slzy potokem\nnad zmařeným strašidelným životem.\nJednou v pátek, když se podzim rozhostil,\nsebral netvor vlastní rozum do hrsti.\nUdeřil se velmi silně do hrudi,\nnačež zahřměl, až celý les probudil:\n„Kéž by se dál už pověra nenesla,\nže má netvor kolem sebe pouštět strach!\nLidé mají v hlavách zmatek, že až hřích,\nmísto strachu budu radši budit smích!“\nAť jej viděl člověk, pískle, nebo had,\nmusel se pak zplna hrdla rozesmát.\nŽe to nuda ani za mák nebyla,\nchuť k životu v netvoru se vzbudila!\nVysvětlivky: pejzy – dlouhé prameny vlasů před ušima; kokrhel – klobouk nebo rozčepýřený chomáč vlasů\n(M. Strzalkowska, Netvor, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje slovo citově\nzabarvené?", "choices": ["A. za sedmero horami", "B. udeřil se velmi silně", "C. nabroušená zubiska", "D. mají v hlavách zmatek"], "gold": 2, "context": "Za sedmero horami a za lesem\nžil byl netvor s prapodivným účesem.\nPlnovous měl žlutý, pejzy růžové.\nNa temeni nes zrzavý kokrhel.\nI když to byl netvor pěkně macatý,\nměl mohutný ocas, ostré pařáty,\nnevídaná nabroušená zubiska,\nzblízka byl jen roztomilá opička.\nVšak se také lidem zdálky vyhýbal,\npřed světem se v tajné noře ukrýval,\no samotě ronil slzy potokem\nnad zmařeným strašidelným životem.\nJednou v pátek, když se podzim rozhostil,\nsebral netvor vlastní rozum do hrsti.\nUdeřil se velmi silně do hrudi,\nnačež zahřměl, až celý les probudil:\n„Kéž by se dál už pověra nenesla,\nže má netvor kolem sebe pouštět strach!\nLidé mají v hlavách zmatek, že až hřích,\nmísto strachu budu radši budit smích!“\nAť jej viděl člověk, pískle, nebo had,\nmusel se pak zplna hrdla rozesmát.\nŽe to nuda ani za mák nebyla,\nchuť k životu v netvoru se vzbudila!\nVysvětlivky: pejzy – dlouhé prameny vlasů před ušima; kokrhel – klobouk nebo rozčepýřený chomáč vlasů\n(M. Strzalkowska, Netvor, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?", "choices": ["A. Když jsem začal soukromně podnikat, štěstí při mě stálo.", "B. Když jsem začal soukromě podnikat, štěstí při mě stálo.", "C. Když jsem začal soukromně podnikat, štěstí při mně stálo.", "D. Když jsem začal soukromě podnikat, štěstí při mně stálo."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o dvou slovech zapsaných v TEXTU 1 velkými\npísmeny je pravdivé?\nÚlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.", "choices": ["A. Pouze slovo hrnčíř je jméno konatelské.", "B. Ani jedno z těchto slov není jméno konatelské.", "C. Obě tato slova jsou jména konatelská.", "D. Pouze slovo rybář je jméno konatelské."], "gold": 2, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje pouze jedno zájmeno?", "choices": ["A. všichni vesničané jí uznale zatleskali", "B. svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout", "C. která do vsi přivedla velekněžku s jejími průvodci", "D. o ničem s těmi lidmi nemluv"], "gold": 1, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu TEXTU 1 považovat za\nantonyma?\n(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)", "choices": ["A. silného – slabého", "B. dobré – špatné", "C. nenadálá – očekávaná", "D. přítomných – minulých"], "gold": 3, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Ve které z následujících možností je nepřímá řeč z úseku podtrženého v TEXTU 1\nsprávně převedena do řeči přímé?\n(Ve správném řešení musí být význam TEXTU 1 zachován.)", "choices": ["A. „To ona sama, baví ji to,“ odpověděla Nausika.", "B. „To já sama, baví ji to,“ odpověděla Nausika.", "C. „To ona sama, baví mě to,“ odpověděla Nausika.", "D. „To já sama, baví mě to,“ odpověděla Nausika."], "gold": 3, "context": "TEXT 1\nČasně zrána, když se vesničané modlili u společného oltáře, proletěl nad rybářskou\nvesničkou sokol. Přiletěl zleva a to vůbec nebylo dobré. Theresa se dlouho rozhlížela po\nobloze, jestli bohové nepošlou zprava nějakou opravu. Neposlali.\nAž do oběda se ale nic mimořádného nestalo, a tak Theresa na nepříznivé znamení\nzapomněla. Po poledni přišla nenadálá bouře, která do vsi přivedla velekněžku s jejími\nprůvodci. Vesničané chtěli vzácné hosty uctít a obveselit. HRNČÍŘE Melanippa napadlo,\nže Nausika by mohla ukázat, jak přemetem přeskakuje divokou kozu. Když se o tom\ndozvěděla Theresa, zděsila se a zašeptala: „Svému osudu člověk nikdy nemůže uniknout.“\nPak se obrátila na Nausiku: „O ničem s těmi lidmi nemluv, nic jim neukazuj.“\nJenže vtom už za dívkou přišli kněží: „Prý umíš něco, co v Poseidonově kultu dokážou\npouze vyvolení. Ukážeš nám to?“ Nausika ochotně přikývla.\nPo hlavním chodu, který se skládal ze silného vývaru a pečeně, přivedl Melanippos\ndivokou kozu. Nausika se rozběhla a bravurně se přenesla přes její hřbet. Všichni\nvesničané jí uznale zatleskali, přihlížející kněží však strnuli překvapením. „Kdo tě to\nnaučil?“ zeptala se velekněžka. Nausika odpověděla, že to ona sama, že ji to baví.\n„Čí je to děvče? Kde jsou její rodiče?“ rozhlédla se velekněžka po přítomných.\n„Její rodiče už nežijí, paní. Odmala ji vychovává Theresa,“ řekl tiše RYBÁŘ Mesaulios.\n„Tak odteď se o děvče postará náš kult,“ řekla velekněžka.\n„Ale její matka mi ji před svou smrtí svěřila. Nemůžete mi ji vzít!“ zoufale vykřikla\nTheresa. K jejím nohám dopadlo několik zlatých plíšků a velká perla.\n„To tvou ztrátu zmírní. Potřebujeme takové, jako je ona,“ nesmlouvavě pronesla\nvelekněžka. Druhý den ještě před svítáním Nausika odjela s velekněžkou a celým jejím\ndoprovodem do paláce Poseidonova kultu.\nVysvětlivky: Poseidonův kult je společenství lidí, kteří uctívají boha Poseidona.\n(I. Březinová, Nausika, dívka z Knossu, upraveno)\nTEXT 2\nKonatelská jména označují osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou se\nskutečností vyjádřenou podstatným jménem, z něhož bylo dané konatelské jméno\nutvořeno. Mezi jména konatelská patří například slovo lesník (tj. člověk, který se stará\no les) nebo slovo dramatik (tj. člověk, který píše dramata).\n(CZVV)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?", "choices": ["A. Jeho neustálé dotazy mě připravily o drahocenný čas.", "B. Kapky deště vytrvale bubnovaly na okenní tabule.", "C. Naše farma se od počátku zabývala hlavně rostlinnou výrobou.", "D. Ochránci přírody zachránili několik opuštěných tulenních mláďat."], "gold": 3, "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu\nje pravdivé?", "choices": ["A. Slovo bohatý je v textu užito ve významu vyskytující se ve velkém množství, hojný.", "B. Slovo lehký je v textu užito ve významu takový, jenž má malou hmotnost.", "C. Slovo dostupný je v textu užito ve významu takový, jejž lze opatřit.", "D. Slovo příslušný je v textu užito ve významu mající právo něco udělat, oprávněný."], "gold": 2, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení je pravdivé?", "choices": ["A. Výchozí text popírá informaci, že žádné známé písmo není starší než písmo\npiktografické.", "B. Výchozí text popírá informaci, že piktografické písmo je jednodušší než nejstarší\nznámé písmo.", "C. Z výchozího textu vyplývá, že piktografické písmo je jednodušší než nejstarší\nznámé písmo.", "D. Z výchozího textu vyplývá, že žádné známé písmo není starší než písmo\npiktografické."], "gold": 3, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím\ntextu?", "choices": ["A. jednoduchých textů, včetně komplikovaných", "B. ani jednoduchých, ani těch komplikovanějších textů", "C. jednoduchých textů, nikoli však těch komplikovanějších", "D. nejen jednoduchých, ale i komplikovaných textů"], "gold": 2, "context": "(1) Díky nálezům nástrojů, zbraní či soch toho o prastarém národu Sumerů víme\npoměrně dost. Zásadní poznatky jsme ale získali z jejich písemných dokumentů.\nNejstarší sumerské písemné památky, pocházející z doby kolem roku 3100 př. n. l.,\njsou zapsané pomocí piktografů (obrázkových znaků). Piktografické písmo, nejstarší\nznámé písmo vůbec, je v principu poměrně jednoduché. Slova jsou vyjádřena znaky\nzobrazujícími příslušné předměty (například obrázek klasu označuje „obilí“). Tímto\npísmem lze vyjádřit i abstraktní pojem nebo děj: například obrázek hvězdy má nejen\nvýznam „hvězda“, ale také „nebe“ nebo „bůh“; obrázek nohy má kromě svého základního\nvýznamu také význam „chodit“.\n(2) Některé texty Sumerové vyrývali do kamene, zpravidla však psali na hliněné\ntabulky, hlína pro ně totiž byla dostupným materiálem a pro psaní byla vhodnější.\nStačilo ji nabrat, navlhčit, vytvarovat do tabulky, pak seříznout rákos a tímto psacím\nnáčiním začít psát. Když byl text napsán, na boční stranu hliněné tabulky se otiskl\npečetní váleček (otisk měl funkci podpisu a zajistil alespoň částečnou ochranu před\npaděláním). Váleček Sumerové nosili zavěšený na krku: bohatý a vznešený člověk měl\npečetní váleček zdobnější a z dražšího materiálu než člověk chudý.\n(3) Piktografické písmo bylo vhodné pro záznam *****. Z piktografů se proto postupně\nvyvinulo klínové písmo, kterým bylo možné zapisovat i složité texty. Počet dochovaných\nsumerských dokumentů, které jsou zapsány klínovým písmem, se odhaduje na statisíce.\nTyto texty nejsou lehkým čtením ani pro odborníky, dodnes jich proto bylo rozluštěno\nněco přes padesát tisíc. Výzkumnou práci ovlivňuje také fakt, že řada textů je značně\npoškozena.\n(V. Zamarovský, Na počátku byl Sumer, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve výchozím textu patří jedno slovo\nv náležitém spisovném tvaru. Ve které z následujících možností jsou uvedena\nobě tato slova?", "choices": ["A. vysvětleních – dvěmi", "B. vysvětlení – dvěmi", "C. vysvětleních – dvěma", "D. vysvětlení – dvěma"], "gold": 3, "context": "(1) Černá skříňka, jeden z klíčových vynálezů v letecké dopravě, podává svědectví\no příčině havárie letadla. Aby bylo možné skříňku co nejsnáze najít, je dnes toto\nzařízení zářivě oranžové. Proč se jí tedy stále říká černá? Jedno z možných ***** nabízí\npředchůdce černých skříněk. Kdysi se totiž údaje o letu zaznamenávaly na fotografický\nfilm, který musel být uschován v temné krabici.\n(2) První přístroj podobný dnešním černým skříňkám vynalezl David Warren, a to před\nvíce než šedesáti lety. Jeho vynález zásadně zlepšil práci vyšetřovatelů leteckých neštěstí,\nkteří předtím jen obtížně odhadovali, zda havárie letadla byla zapříčiněna špatným\npočasím, chybou pilotů, či mechanickou poruchou. Warrenův přístroj, kvůli svému\nvzhledu přezdívaný červené vejce, dokázal nahrávat nejen údaje o letu, ale i všechny\nzvuky v pilotní kabině. Užitečné zařízení se nejprve instalovalo do britských letadel,\nběhem několika let se pak rozšířilo po celém světě.\nDnes je každé dopravní letadlo vybaveno ***** černými skříňkami, v budoucnu však\ntyto přístroje možná nebudou potřeba. Informace by se totiž mohly během letu posílat\nna zem přes satelity.\n(www.lidovky.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}
{"type": "MC", "query": "Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?", "choices": ["A. V textu jsou podtrženy dvě věty jednoduché.", "B. V textu jsou podtržena dvě souvětí.", "C. V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je\npodtrženo souvětí.", "D. V první části textu je podtrženo souvětí, v druhé části textu je podtržena věta\njednoduchá."], "gold": 0, "context": "(1) Černá skříňka, jeden z klíčových vynálezů v letecké dopravě, podává svědectví\no příčině havárie letadla. Aby bylo možné skříňku co nejsnáze najít, je dnes toto\nzařízení zářivě oranžové. Proč se jí tedy stále říká černá? Jedno z možných ***** nabízí\npředchůdce černých skříněk. Kdysi se totiž údaje o letu zaznamenávaly na fotografický\nfilm, který musel být uschován v temné krabici.\n(2) První přístroj podobný dnešním černým skříňkám vynalezl David Warren, a to před\nvíce než šedesáti lety. Jeho vynález zásadně zlepšil práci vyšetřovatelů leteckých neštěstí,\nkteří předtím jen obtížně odhadovali, zda havárie letadla byla zapříčiněna špatným\npočasím, chybou pilotů, či mechanickou poruchou. Warrenův přístroj, kvůli svému\nvzhledu přezdívaný červené vejce, dokázal nahrávat nejen údaje o letu, ale i všechny\nzvuky v pilotní kabině. Užitečné zařízení se nejprve instalovalo do britských letadel,\nběhem několika let se pak rozšířilo po celém světě.\nDnes je každé dopravní letadlo vybaveno ***** černými skříňkami, v budoucnu však\ntyto přístroje možná nebudou potřeba. Informace by se totiž mohly během letu posílat\nna zem přes satelity.\n(www.lidovky.cz, upraveno)", "subject": "český jazyk a literatura", "difficulty": "šestiletá gymnázia", "source": "2. řádný termín 2021"}